Adršpachové z Dubé

Adršpachové z Dubé
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adršpachové z Dubé (též Adršbachové z Dubé nebo Abršpachové z Dubé a z Náchoda) byli český šlechtický rod z rozrodu Ronovců. Na svém štítě nosili ostrve.^[1]^[2] Své državy měli hlavně ve východních Čechách.

Historie

Zakladatelem rodové větve pánů z Dubé byl Půta z Dubé, který se psal i Půta z Frýdlantu. Doklady o něm pochází z let 1295–1318. Byl jedním ze čtyř synů Hynka z Dubé.^[1] Měl tři syny jménem Hynek, kteří se rozlišovali jako Hynek Hlaváč, Hajman a Hynek Crh; čtvrtý syn Václav jako jediný zřejmě nezanechal potomstvo. K rodovým sídlům patřily hrady Adršpach, Náchod, Frymburk a Vízmburk.

Z Hajmanových potomků je znám Hynek z Dubé a Náchoda, který prodal hrad Náchod a usadil se na Adršpachu. Jeho syny byli Hynek Lýšek (1401–1415) a Hynek Červenohorský (1401–1440), který se psal podle nově získaného hradu Červená hora. Oba byli katolíci a přívrženci krále Zikmunda. O Hynkovi Červenohorském se vypravovalo, že vpadl do městečka Krčína, tehdejšího sídla orebských bratří, a lidi v kostele povraždil a rozprášil. Nechal napojit koně ze svého kalicha a výsměšně pravil, že i ten jeho kůň je podobojí. Jeho potomci vymřeli v druhém pokolení.

Synové Hynka Lýška a Anny z Velhartic byli Jan (1437–1452) a Petr (1437). Petrův syn Petr Adršpach z Dubé (1487–1532) zdědil či odkoupil Rýzmburk, Skály, Adršpach, Červenou horu, Vízmburk a jiné zboží, ale hospodařil tak špatně, že ani jeden statek neudržel a jeho potomci žili v chudobě. Z manželství s Eliškou ze Smiřic měl čtyři syny Jana, Hynka, Mikuláše a Smila, kteří seděli na drobných statcích u Prahy. Jejich potomků bylo málo. Janův syn Jáchym držel v roce 1589 nějaký statek v Pálči. V písemnostech je doložena i Markéta Adršpachová z Dubé, která žila jako chudá příbuzná Berků z Dubé kolem roku 1575 na zámku Zákupy a byla ustavena spoluporučnicí nezletilého Václava Berky z Dubé v Zákupech. Je známo, že se v té době musela občas starat o zákupské panství sama. Zemřela 31. března 1598 na Novém zámku v Zahrádkách. Její tělo odtamtud převezli tři kněží a pohřbili v zákupském kostele svatého Fabiána a Šebestiána, kde měli Berkové rodinnou hrobku.^[2]

Konec rodu

Poslední člen tohoto rodu byl Kristián Adršpach Berka (toto jméno bylo přijaté po strýcovské větvi) z Dubé, který po porážce stavovského povstání odešel do exilu, byl mezi plnomocníky knížete sedmihradského Gábora Bethlena v roce 1620 poslanými, jakožto osoba panského stavu. Po bitvě na Bílé hoře ujel ze země, jmění mu bylo zkonfiskováno a zaplatil velkou pokutu. V roce 1631 pracoval ve službách Fridricha Falckého, jako jeho vyslanec navštívil dánského krále Kristiana IV.^[3]^{[chybí lepší zdroj]}

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172.
↑ ^a ^b ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 10.
↑ https://www.zlate-mince.cz/bohemia/pobelohorska_emigrace.htm

Související články

Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

Externí odkazy

Encyklopedické heslo z Abršpachu v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Genealogie Ronovců
Genealogie Adršpachů z Dubé

[Bezděz_1998-1] SOVADINA, Miloslav. Rozrod žitavských Ronovců. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 22. ISSN 1211-9172.

[Zákupy_V-2] ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 10.

[3] ttps://www.zlate-mince.cz/bohemia/pobelohorska_emigrace.htm

[1]

[2]

[3]