Citrín
Citrín | |
---|---|
Krystaly citrínu (Rusko) | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2 |
Identifikace | |
Barva | žlutý, zlatožlutý |
Vzhled krystalu | sloupcovitě protažené krystalová |
Soustava | trigonální |
Tvrdost | 7 |
Lesk | skelný |
Štěpnost | neštěpný |
Index lomu | n n |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,65[1] g ⋅ cm−3 |
Ostatní | lom nerovný až lasturnatý |
Citrín je žlutá, zlatožlutá až žlutozelená varianta křemene. Zbarvení také odpovídá název, který je odvozen od slova „citrón“.
Původ zabarvení stále nebyl uspokojivě vyřešen. U části citrínů je barva způsobena malým množstvím hlinitých iontů ve struktuře - obdobně jako u záhnědy, ale mechanizmus vzniku zabarvení je odlišný. Naopak dlouho uznávaná teorie o zbarvení vlivem trojmocného železa ve struktuře byla prokázána jako nepravdivá. Zbarvení železem je vždy oranžové a nikoliv žluté, zlaté či žlutozelené, jako u pravých citrínů.[2]
Podle definice nejsou křemeny s povlaky či inkluzemi oxidů železa (hematit, limonit) považovány za citrín.
Popis a užití
[editovat | editovat zdroj]V přírodě nacházené citríny tíhnou k bledým odstínům žluté, někdy s kouřovým či lehce nazelenalým zabarvením. Sytost tónů kamene je ovlivňovaná množstvím barevných center – s jejich narůstajícím množstvím se barva prohlubuje. Citrín se na trhu objevuje od nejníže ceněných citrónových odstínů po drahé zlatooranžové a nádherně zlatohnědé variace. Sytě oranžové kameny s červenými odlesky se označují jako „madeiry“ a samozřejmě patří k nejžádanějším. K dražším se řadí i tzv. „palmeiry“, které zaujmou oranžově jantarovým zbarvením. Některé přírodní citríny mohou přecházet do záhnědy či mohou srůstat se záhnědami.
Přírodní, bledě žlutý citrín je obvykle vzácný; většina citrínů na trhu jsou tepelně upravované ametysty. Vypálený ametyst má typicky oranžové zbarvení. Navíc použité ametysty obvykle pochází z vulkanických geod v Brazílii a Uruguayi, ale pravé citríny se v podobných geodách nikdy nevyskytují. Žíhané ametysty nebo synteticky vyrobené křemeny dopované Fe3+ vykazují dichroizmus, přírodní citríny ho však nemají.
Citrín se používal jako náhražka topazu a někdy byl nazýván „brazilským topazem“.[1]
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Citríny v drahokamové kvalitě se nacházejí jen velmi vzácně. Nejlepší materiál se nalézá v Brazílii, Španělsku, na Madagaskaru a na území bývalého Sovětského svazu.[1] U nás se nachází na západní Moravě, zejména v okolí Bobrůvky, Rousměrova a Kněževse i na Vysočině.[3][4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Hallová, C.: Drahé kameny, Vydavatelstvo Osveta, 2000
- ↑ SCHMETZER, K. Thermal stability of yellow colour and colour centres in natural citrine. Neues Jahrbuch für Mineralogie Monatshefte. Roč. 1988, čís. 2, s. 71–80.
- ↑ ONLINE, Drahé Kameny. Kněževes - obec na Vysočině, naleziště drahých kamenů a minerálů. drahekamenyonline.cz [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Bouška, Vladimír, Kouřimský, Jiří: Drahé kameny kolem nás. SPN 1983
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- (slovensky) Cally Hallová: Drahé kameny, Osveta, Martin 2000, ISBN 80-8063-033-X
- Ottův slovník naučný – svazek 2, str. 899 – heslo Citrín
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu citrín na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo citrín ve Wikislovníku
- Citrín na mindat.org (anglicky)
- Podvody s minerály (anglicky)