Ochrana druhů
Ochrana druhů
Ochrana území
- Velkoplošná zvláště chráněná území
- Maloplošná zvláště chráněná území
- Natura 2000
- Území připravovaná k vyhlášení
- Přechodně chráněná plocha
Ochrana druhů
- Aktuální stav druhů
- Obecná ochrana druhů
- Zvláštní ochrana druhů – aktuální úprava
- Zvláštní ochrana druhů – navrhovaná úprava
- Nástroje aktivní péče o ohrožené druhy
Ochrana dřevin
Ochrana neživé přírody
Ochrana krajiny
- Konektivita krajiny
- Krajinný ráz
- Územní systém ekologické stability
- Významné krajinné prvky
- Přírodní parky
Invazní druhy
Mezinárodní ochrana přírody
- Členství v mezinárodních organizacích
- Evropské směrnice a nařízení
- Mezinárodní úmluvy
- Mezinárodní spolupráce
- CZ PRES
CITES
I přes svou malou rozlohu se Česká republika vyznačuje velkým bohatstvím druhů rostlin a živočichů. To je dáno hlavně její polohou na hranici čtyř biogeografických podprovincií, geologickou rozmanitostí, ale také historickým a kulturním vývojem. Na našem území bylo zaznamenáno přibližně 2 500 původních druhů vyšších a 2 400 druhů nižších rostlin, ze živočichů asi 50 000 druhů bezobratlých a téměř 600 druhů obratlovců (včetně migrujících druhů). Některé druhy postupně přibývají, tak jak se mění jejich areál rozšíření. Dostávají se k nám ale i druhy nepůvodní, zavlečené či záměrně vysazené. Jiné druhy z různých důvodů mizí, zejména jako přímý či nepřímý důsledek činnosti člověka.
Biologická rozmanitost je výsledkem složitých přírodních procesů. Mezi jednotlivými druhy v přírodě existují složité vazby, a pokud některé druhy nebo celé biotopy z přírody dramaticky mizí, dochází k rozkolísání křehké přírodní rovnováhy. Může se projevovat třeba v podobě zrychlené změny klimatu, častějším obdobím sucha, zhoršeného ovzduší, vody a půdy nebo dostupnosti přírodních zdrojů. Příroda nám totiž bezúplatně poskytuje mnoho takzvaných ekosystémových služeb – energii, vodu, potraviny, léčiva a vytváří také prostor pro naši duševní a fyzickou regeneraci. Biologickou rozmanitost je třeba také vnímat jako velmi důležitou součást našeho přírodního dědictví, které je potřeba uchovat, chránit a pečovat o ni.
Velký význam biologické rozmanitosti a ochrany druhů se odráží i v řadě mezinárodních úmluv. V české legislativě ochranu druhů upravuje především zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten rozlišuje obecnou ochranu všech druhů a zvláštní ochranu druhů, která se zabývá vybranými vzácnými a ohroženými druhy.
Pro nejohroženější druhy se připravují a realizují záchranné programy (celostátní úroveň) nebo regionální akční plány (regionální úroveň). Pro druhy, které se svými životními projevy dostávají do střetu se zájmy člověka, se připravují programy péče. Kvůli ochraně druhů byla také vyhlášena řada chráněných území, a další se stále vyhlašují. Důležitý je i výzkum a pravidelný monitoring vybraných skupin druhů. Hlavním koordinátorem těchto aktivit je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Finanční podporu na péči o lokality s vysokou druhovou pestrostí, zejména s výskytem vzácných a ohrožených druhů je možné využít z různých dotačních programů, například Program péče o krajinu nebo Operační program Životní prostředí. Vlastníci, nájemci pozemků a hospodáři mohou čerpat náhrady za škody způsobné vybranými druhy živočichů.