Mao
| |
|---|---|
| Biografické informace | |
| Pohlaví | 张戎 |
| Barva očí | |
| Vlasy | žádné |
| Narozen | 她 |
| Úmrtí | nemá právo na smrt |
| Rodina | |
| Děti | 1 312 897 300 (sčítání 2006) |
| Národnost | |
| Přezdívka | Velký kormidelník |
| Povolání | Führer |
| Zajímavosti | |
| 1 | |
| 2 | |
„Politická moc vychází z hlavně pušky“
- Mao
Mládí[編集 | ソースを編集 ]
Narodil se Maovým řezem (tehdy se mu ještě říkalo císařský) ve vesnici Šao-šan, obci s rozšířenou působností Chuj-An, a pověřené obci Křu-pan v provincii Ša-man. Jeho rodina byla relativně zámožná, z chudých vrstev totiž žádný pořádný revolucionář ještě nikdy nevyrostl. Vzdělání se mu dostalo v Čchang-ša, ale až v Pekingu se mu rozsvítilo v hlavě. Shlédnul tam převzatou inscenaci bratří Marxů, jejímž autorem byl samosebou Karel. Mao se ihned zapojil do budování Komunistické strany Číny.
Dlouhý pochod[編集 | ソースを編集 ]
„Revoluce není žádná večerní párty“
- Mao
Jako revolucionář se věnoval přeměně rolníků v politickou sílu. jednoduchý princip spočíval v slibu, že každý zemědělec dostane po vítězné revoluci svou půdu. Než bys řekl švec, měl pod palcem ohromnou sílu rolnictva. Na scéně však byly ještě staré struktury, ztroskotanci, samozvanci a zaprodanci. Ty vedl generál Čankajšek, jehož vojsko způsobilo, že Mao spolu s dalšími soudruhy zahájil tak zvaný Dlouhý pochod - během něj se Mao prosadil jako Führer. Když však se zdecimovanými sílami dorazil do Jen-anu, Udeřil na něj kolega Stalin, aby dosadil promoskevské vedení. Odolal a vytvořil si (docela příjemný) kult osobnosti.
Velký skok vpřed[編集 | ソースを編集 ]
Druhá světová válka Maovi takzvaně „zatrhla tipec“. Nemohl si v poklidu užívat kultu osobnosti, a musel pokorně požádat Otce Stalina o pomoc proti Japončíkům. Proti Japoncům bojoval jenom tolik, aby to vypadalo, že bojuje, a své síly soustředil hlavně na boj proti Čankajškovi. Hned jak to bylo možné, vyhlásil, že se povinně uskuteční „Velký skok vpřed“ který měl zemi rychle přiblížit komunistickému blahobytu. Následný hladomor sice přinesl smrt zhruba 20 až 40 milionům lidí, avšak to byla jen malá oběť na oltář komunistickým světlým zítřkům.
Kulturní revoluce[編集 | ソースを編集 ]
„Zničíme všechny staré ideje, starou kulturu, staré zvyky vykořisťovatelských tříd a změníme v nadstavbě všechno, co neodpovídá socialistické ekonomické základně. “
- Mao
„Srazíme ty u moci, kteří jdou cestou kapitalismu. Srazíme reakční buržoazní autority, srazíme všechny buržoazní royalisty, srazíme všechny nestvůry a démony.“
- Mao
Kulturní revoluce začala naplno v srpnu 1966, kdy Mao Ce-tungovy ideje byly prohlášeny za základ činnosti celé strany, ČLR prohlášena za centrum světové revoluce a ozbrojený boj za jedinou formu revolučního boje. Kulturní revoluce trvala až do Maovy smrti. Dodnes se neví, jestli to Mao myslel s kulturní revolucí vážně, anebo to byl celé jenom vtip, který lidé špatně pochopili.
Oltář vědy[編集 | ソースを編集 ]
Mao vlastně všechny své výše uvedené akce provozoval za účelem výzkumu. Nejslavnější z těchto dlouhodobých experimentů (mezi lety 1949-1976) spočíval v tom, že Mao nechal zabít nějakých 100 000 000 obyvatel Číny a chtěl zjistit co se potom stane. Nic se ale nestalo, jen na oltář vědy padlo 100 miliónů životů.
Soutěživost[編集 | ソースを編集 ]
Mao byl od malička velmi soutěživý a chtěl vyniknout na poli slávy a překonávání rekordů. Ve své soutěživosti dosáhl pozoruhodných úspěchů:
- Při "Velkém skoku vpřed" vypukl největší hladomor v dějinách lidstva.
- Při "Kulturní revoluci" zahynulo 40 000 000 lidí.