Pád
|
Tento článek nemá nic společného s článkem České pády. To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit. |
Pádem (latinsky Padus) se obecně myslí pohyb něčeho směrem dolů, tedy předmětu, osobnosti nebo i imaginárních věcí, jako je třeba morálka, Windows a podobné v současnosti zavrhované nesmysly. Samozřejmě existují kdoví proč i pády gramatické, ale to je na samostatné pojednání. Zaměřme raději pozornost na pády faktické, se kterými se v životě potkáváme, nebo potkat můžeme.
Rozdělení pádů[編集 | ソースを編集 ]
Jsou pády milé, neboli příjemné - tedy pád do náruče či postele milované osoby, pád na místo eurokomisaře aj. Pád do studené vody, nebo pád bez otevřeného padáku patří již do pádů nemilých a nepříjemných. Tak zvaný držkopád rovněž není příjemná záležitost. Krom lidí padají také předměty, bohužel často na člověka. Kdyby tak na člověka spadly peníze (pokud možno hodně), to bychom se měli. Ale to je již zcela z říše fantazie. Na lidi bohužel nejčastěji spadne ptačí hovno (takový racek nešetří, chvalme tedy vrabce), římsa, střešní krytina, most.
Využití pádů[編集 | ソースを編集 ]
Pády se nejvíce využívají pro dopravu do prametra pomocí deskalátorů. V politice se také využívají pro propadnutí nepohodlných politiků do Bruselu.
Příčiny a následky pádu[編集 | ソースを編集 ]
Dle fyziků je se jedná o vliv gravitace při vychýlení těžiště. Srozumitelnější pro prostý lid je vysvětlení ve ztrátě balancu. Toto zdůvodnění pádu je příliš suchopárné a nepřináší mnoho poučení. Zde tedy jednoduše základní příčiny:
- zakopnutí, škobrtnutí
- mokrá tráva
- kuřinec
- mokré linoleum
- opilost
- náledí nebo slupka od banánu
- šlápnutí do prázdna
- šlápnutí do hovna
Při prvních třech příčinách nebývají následky pádu příliš hrozivé, jednak proto, že k pádu dochází pozvolna, ztráta balancu není příliš veliká a je trošku času na reakci. A tak se jedná většinou o znečištění oděvu, případně o lehké oděrky či naraženiny. Záludný je ovšem pád na mokrém linoleu. Je totiž nečekaný, bleskový, neposkytuje člověku možnost reakce. Postižený člověk zpravidla padne na záda (hodí záda) a břinkne si zátylkem hlavy o zem. Je to jeden z mála případů, kdy člověk na zem spadlý sprostě nenadává, alespoň ne hned, ale až po chvíli, když se vzpamatuje. Ještě lépe než mokré linoleum funguje náledí, následky pak bývají horší (zlomeniny, otřes mozku apod.) Nejhorší příčinou pádu je šlápnutí do prázdna (držkopád), kdy následky bývají fatální od invalidity po skon. Opilost pak i přes ošklivě vypadající pády dopadne většinou dobře. Dle obecné Teorie namazanosti, namazaný člověk obvykle padne na hubu.
Popis pádu[編集 | ソースを編集 ]
Pokud člověk začne padat a má alespoň minimum času, tak samozřejmě reaguje, dodejme dosti zvláštně. Začne mávat rukama jako pták, který se učí létat a ještě to vůbec neumí. Jedná se zřejmě o atavismus a mylnou domněnku, že to bude něco platné. Nebude!! Rychlejší a svižnější pád následuje, pokud máme ruce v kapsách, nebo jsme obtěžkáni zavazadly. Dále člověk při pádu kromě mávání rukama stepuje, nebo to stepování připomíná. Bohužel to také nepomáhá a neodvratitelné se stane skutkem. Po pádu, pokud je člověk při vědomí, vždy následují sprosté nadávky a spílání postiženého.
Varování
Nikdy, ale skutečně nikdy se neptejte člověka, který sebou právě praštil: „Co děláš?“ To by mohlo mít fatální následky hlavně pro vás.
Shrnutí[編集 | ソースを編集 ]
Pády prostě k životu patří a občas nám jej ztrpčují. Na druhou stranu náš pád velmi potěší přihlížející a zpestří jim nudný den. Zkrátka od té doby co se člověk postavil na dvě nohy padal, padá a padat bude, pády k životu patří jako dýchání, ne že by byly tak nutné, ale to je život.
Podívejte se[編集 | ソースを編集 ]
