Státních svátků - dnů pracovního klidu - je v České republice slaveno celkem sedm. Mezi nejvýznamější z nich patří Den české státnosti (každoročně 28. 9.) a Den vzniku samostatného českého státu (každoročně 28. 10.).
Mezi státní svátky, tedy nejdůležitější svátky spojené s českou státností a kulturou, patří:
Den obnovy samostatného českého státu
Připadá každoročně na
1. leden a slaví se současně s Novým rokem. V tento den je připomínán vznik samostatné České republiky po
rozdělení Československa
na přelomu let 1992 a 1993.
Den vítězství
Každoročně se oslavuje
8. května, na památku
8. května 1945
, kdy bylo Československo, do té doby okupované Německem, osvobozeno americkými a ruskými vojenskými jednotkami. Došlo tak k ukončení jedné z nejhorších a nejničivějších novodobých válek v historii Evropy.
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Den příchodu slovanských věrozvěstů, kteří kolem roku 863 přinesli na území dnešní České republiky křesťanství a některé z dalších základů evropské vzdělanosti (např. nový typ písma), se oslavuje
5. července.
Den upálení mistra Jana Husa
Hned den poté,
6. července, se připomíná jeden pohnutý okamžik českých dějin. V roce 1415 byl v německé Kostnici upálen za své názory český myslitel, reformátor katolické církve a kněz
Jan Hus
. Na kostnický koncil odjel vybaven ochranným glejtem krále Zikmunda. Domníval se, že bude moci při řešení rozkolu církve prezentovat své myšlenky, avšak byl vyzván, aby své učení, které pohnulo Evropou, odvolal. To neučinil. Za propagaci a rozvíjení myšlenek Johna Wicklefa a katolické reformace byl již dříve papežem Janem XXIII. uvržel do klatby.
Den české státnosti
Pravděpodobně druhý nejdůležitější státní svátek se slaví
28. září. Jedná se o svátek úzce spjatý s křesťanskou tradicí a tradicí svatováclavskou. Právě v tento den byl tehdejší panovník a budoucí patron české země, svatý Václav, zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Každoročně se zde v tento den koná
svatováclavská pouť a na Pražském hradě uděluje prezident republiky svatováclavské medaile osobnostem, které přispěly české státnosti.
Den vzniku samostatného československého státu
Přesně měsíc poté,
28. října, je připomínán snad úplně nejdůležitější den spojený se samotnou existencí České republiky. V roce 1918 došlo po několik desetiletí dlouhé snaze Čechů a Slováků o uznání svých národních práv a ukončení první světové války ke
vzniku samostatného Československa
. Jednoho z nástupnických států Rakouska-Uherska složeného z Čech, Moravy, části Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Prezident republiky a významní státní činitelé v tento den pokládají
kytici na hrob prvního prezidenta a lídra zahraničního odboje za 1. světové války Tomáše G. Masaryka na zámku v Lánech a také
u památníku na Vítkově. Večer vyznamenává prezident republiky významné osobnosti kulturního a společenského života.
Den boje za svobodu a demokracii
17. listopadu 1939 se uskutečnila studentská demonstrace proti nacistické okupaci, při které byl zastřelen student
Jan Opletal. Okamžitě poté došlo k zavření vysokých škol a perzekucím i popravám dalších studentů. V roce 1989 byla komunistickými úřady povolena studentská připomínka této události, která se na Národní třídě v Praze změnila v otevřenou protikomunistickou demonstraci. Ta byla tvrdě potlačena policií, avšak odstartovala
přechod České republiky k demokracii
.
