Hmotnost: 2,7-6 kg
Délka těla: 90 cm
Rozpětí křídel: 80-130 cm
Délka ocasních per: až 160 cm

Pávi obývají džungle a horské lesy v Indii, Pákistánu a na Srí Lance.

Dlouhá pera označovaná často za ocas, jsou ve skutečnosti nadocasní krovky (vyrůstají ze zad). Samci je mají dlouhé, jasně zbarvené a rozprostírají je při toku. Nadocasní krovky samic jsou daleko kratší, nenápadnější a rozprostřeny bývají jen v případě ohrožení. Nadocasních krovek bývá cca 200 a převyšují tak počet vlastních ocasních (rýdovacích) per zhruba desetinásobně.

Samec mívá několik samiček. V toku roztahuje nádherný vějíř ocasních per a natřásá se před nimi. Hnízdo bývá umístěné ve vysoké trávě, v keřích a je zamaskované tak, že sedící samici není snadné objevit. Snáší do deseti vajec a sedí na nich 28-31 dnů.

Přestože se pávi chovají v zajetí již několik tisíciletí, svůj vzhled v podstatě nezměnili. Během mnoha let jejich chovu ale vzniklo několik barevných mutací - bílá, černokřídlá a strakatá. Chovají se v párech nebo ve skupinách s jedním samcem a více samičkami. Na větším prostoru můžeme mít i více samců pohromadě, protože se vzájemně nenapadají. Pávi se v zoologických zahradách chovají volně. Pohybují se mezi zvířaty. Mají zde dostatek potravy a potřebný klid. V noci hřadují na vysokých stromech. Naše klimatické podmínky snáší bez problémů a na zimu se nemusí schovávat. Jejich pronikavý hlas je slyšet na velkou vzdálenost. V přírodě se ozývají i při spatření svých nepřátel. Krmí se zrninami a v době rozmnožování se jim předkládá míchanice z vařené rýže, ovesných vloček, šrotu, tvarohu, vařených vajec a strouhané zeleniny. Samice většinou spolehlivě vysedí mláďata, těm však nesvědčí naše vlhké počasí. Často si na nich pochutnají i lišky nebo kuny. Proto se vejce odebírají a umisťují do líhně. Případně se musí po vylíhnutí i se samicí asi na dva měsíce umístit do kryté voliéry.