Zaniklé tratě
Sledovat další díly na iDNES.tvNa pruské straně hranic se s budováním železnice začalo mnohem dřív než na české. Už v roce 1884 státní dráhy zprovoznily úsek z Greiffenbergu do Friedebergu, podle dnešních polských názvů z Gryfówa Śląskiego do Mirsku. V roce 1897 byl zprovozněn úsek z Friedebergu do Meffersdorfu, tedy z Mirsku do Pobiedny.
V Rakousku-Uhersku se rozhoupaly Frýdlantské okresní dráhy až na přelomu století. V roce 1900 společnost získala koncesi ke stavbě normálněrozchodné železnice z Frýdlantu v Čechách do Jindřichovic pod Smrkem. Do dvou let se po ní musely vlaky rozjet, což se taky stalo.
A tak zbývalo jen pruskou a českou železniční síť propojit, vždyť koncové stanice od sebe stály zhruba čtyři a půl kilometru. V mezistátní smlouvě z listopadu 1902 se Rakousko-Uhersko zavázalo vydat Prusku koncesi ke stavbě železnice na svém území. Prusko zase slíbilo, že bude vlaky z Greiffenbergu provozovat.
V Jindřichovicích museli cestující, většinou turisté, po celou dobu existence přeshraničního spojení přestupovat. Proč? Němci k nám posílali těžké parní lokomotivy, na které ovšem nebyla česká trať stavěná.
Česko-polsko-německý slovníček jmen železničních stanic |
Legendy o konci provozu
Na konci druhé světové války provoz mezi Friedebergem a Jindřichovicemi utichl. Trať sice byla poškozená, ale ne natolik, že by se nedala brzy opravit. Německé území přešlo do polských rukou a podle české legendy neměli Poláci zájem na tom spojení obnovit.
Polská legenda je ale výrazně zajímavější. Češi prý v prvních dnech svobody pod rouškou noci ukradli ze stanici Pobiedna, donedávna Meffersdorf, šest německých lokomotiv. A aby zabránili jejich vrácení do Polska, vytrhali za sebou koleje.
Dokument o stavu tratě mezi Jindřichovicemi a státní hranicí z roku 1957 ale mluví o tom, že koleje jsou položeny v celé délce. Začaly se likvidovat teprve na jaře téhož roku. Maximálně, že by odbojní železničáři v roce 1945 vytrhali koleje ještě na cizím území.
V každém případě Poláci začali nedávno obnovovat úsek trati mezi stanicemi Gryfów Śląski, Mirsk a Świeradów-Zdrój. Hodně mluví taky o tom, že by rádi obnovili provoz i do Jindřichovic. Pro Frýdlantsko by to bylo požehnání, tak uvidíme, jak to dopadne.
V roce 1936 se v Jindřichovicích pod Smrkem potkávala německá parní lokomotiva s českým motorákem
Pátráme i za hranicemi
Na pátrání po stopách zaniklé tratě se vydáváme z nádraží v Jindřichovicích pod Smrkem. Tam jsme objevili základy historické točny Frýdlantských okresních drah, ale taky zajímavé pražce, které měly předvrtané otvory i pro rozměr 750 mm.
Na dalším čtvrt kilometru tratě jsou ještě pořád položené koleje, některé jsou staré více než 110 let. Objevujeme také první z mnoha pruských kilometrovníků, ostatně doprovázejí nás až do stanice Pobiedna.
První pár set metrů v Česku jsou ještě položené koleje, v Polsku už ne
V reportáži vám ukážeme, co se všechno z tratě dochovalo i na polském území. A je toho opravdu požehnaně. Podíváme se na staré pruské nádražní budovy, ocelové mosty nebo cihlové propustky. Jako obvykle se máte na co těšit.
Pomozte nám se Zaniklými tratěmiMáte doma fotografie nebo amatérské záběry zaniklých tratí z doby jejich provozu? Napište nám a podělte se o svoje poklady, rádi je s uvedením zdroje uveřejníme. Aktuálně sháníme podklady k těmto tratím:
Náš mail je zanikletrate@idnes.cz |