Dokonce světovou premiéru původního britského muzikálu slibuje sobotní uvedení novinky Sněhurka a já v Městském divadle Brno. Magický svět zde ožije v režii Stanislava Slováka. „Každý si v něm, věřím, najde to své. Mně osobně se líbí hudba mladé autorky Pippy Cleary, kterou jsem doteď neznala a jejímž mentorem je Claude-Michel Schonberg, autor hudby muzikálu Bídníci. Baví mě i ‚výtvarno‘ pohádkového světa, loutky, kostýmy, nebo vtipné scény Vlka a Rampelníka,“ předesílá herečka a zpěvačka Hana Holišová, která se zde objeví v jedné z hlavních rolí.
Muzikál přímo navazuje na klasickou pohádku o Sněhurce?
Není pokračováním známé pohádky. Odehrává se v pohádkovém světě a rozvíjí možnosti, jak by se známé pohádkové postavy mohly chovat. Pro pochopení našeho příběhu ale není potřeba podrobná znalost konkrétních pohádek. Příběh se točí kolem postav, které většina z nás zná. Dá se říct, že hrajeme o tom, co by se stalo, kdyby se pohádkové postavy dostaly do nových situací.
 |
Divadlo novinku popisuje jako pohádkový muzikál. Pro jak staré děti je určený?
Řekla bych, že Sněhurka a já bude takový rodinný kus, nádherné kostýmy, kouzelné scény, humor, krásná hudba, spousta pohádkových postav, které děti určitě budou znát. V představení ostatně děti i hrají a dle jejich reakcí odhaduji, že představení zaujme mladší školáky.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Jakou roli v novince ztvárňujete?
Hraji macechu Sněhurky, zlou královnu, která se rozhodla zničit všechny pohádkové příběhy, respektive jejich šťastné konce, ale jak už to v pohádkách bývá, zlo bude opět nejspíš poraženo…
Máte za sebou spoustu muzikálů, byla práce na tomto díle něčím specifická?
Specifická je především dnešní doba a opatření, která ji provází, a tím pádem práce v okolnostech, které nejsou jednoduché pro nikoho z nás. Myslím, že nikdy se v divadle tolik neimprovizovalo jako teď, abychom mohli hrát a zkoušet a abychom byli připraveni na různé scénáře, které se každým dnem mění vlivem covidu. Těším se, že s premiérou a happy endem Sněhurky by mohl přijít už i happy end tohoto zvláštního období pro náš reálný svět.
Městské divadlo Brno je svými muzikály pověstné. Proč se jim tu podle vás tak daří?
Z mého pohledu v tom hraje důležitou roli, mimo jiné, potřeba dostát tomu, co k tomuto žánru patří. Vytvořit kvalitní představení po stránce hudební, pěvecké, taneční, ale i herecké a nemít za cíl jen plný sál.
Další velkou premiérou, která vás letos čeká, je Marta na Letní scéně Kampa.
Nabídka na tuto spolupráci mi udělala velkou radost. Minulý rok jsem viděla na Kampě představení Meda, které vytvořil stejný tým, stejná produkce, a toto představení mě nadchlo. Bude to znít samozřejmě jako klišé, ale je to pro mě výzva a zároveň je to pocit velkého závazku. Martu Kubišovou neznám osobně, vždy jsem ji vnímala jako krásnou ženu, charismatickou, s ojedinělým hlasem a zároveň jako člověka, který si zachovává svou tvář a zůstává normální a svůj za všech okolností. Nebude cílem ji napodobit, kopírovat, vnímám to jako poctu této ženě za to, že je jaká je, a pro mě je to čest a radost u toho být.
Jak se na roli připravujete?
Pouštím si alespoň příležitostně písně paní Kubišové, hlavně ty, které jsem neznala, viděla jsem o ní dokument a určitě budu hledat ještě další materiály a inspiraci, ale v tuto chvíli není prostor na intenzivnější přípravy, zkoušení začne až v dubnu, teď řeším premiéru Sněhurky.
A jaké další divadelní plány máte pro tento rok?
Mé letošní divadelní plány budou ve znamení Sněhurky a představení Marta na Kampě. Čeká mě i nějaké natáčení a taky další představení, která už mám na repertoáru. Dalším zásadním projektem je dostát svým plánům mít více volna.
