Problém s odcházejícími znalci přitom trvá už několik let. Řada odborníků opustila justici poté, co v roce 2021 začal platit nový zákon upravující znaleckou činnost. Ten zavedl například vysoké sankce za pochybení (až půl milionu korun), povinné přezkoušení či větší administrativní zátěž.
Za pět let klesl počet znalců zhruba o pětinu. Nyní jich pracuje necelých pět a půl tisíc, před rokem jich bylo skoro šest tisíc. A problém je i jejich věkový průměr, který se zvyšuje. Ministerstvo spravedlnosti chce odchodům zamezit a podmínky nově zjednodušit.
Vláda tak ve středu projedná novelu, která má od ledna například omezit byrokracii nebo zrušit přezkoušení s povinnou licencí, kterou zavedl právě zákon z roku 2021 jako podmínku pro pokračování ve znalecké činnosti po roce 2025.
Znalců ubývá, kvůli chybějícím posudkům se prodlužují soudní procesy |
O tu si ale zatím zažádalo minimum znalců. „Z tisíců znalců to jsou stovky, kteří to absolvovali. Je na to už jenom rok a půl a vede to k tomu, že velice hrozí, že nebudeme mít znalce, takže celá tato povinnost by odpadla,“ přiblížil návrh novely náměstek ministerstva spravedlnosti Karel Dvořák (STAN).
Podle znalců je novela pro jejich fungování po roce 2025 klíčová, přichází ale pozdě. „Je otázkou, zda se legislativní proces této novely dá zvládnout do konce volebního období této vlády,“ obává se předseda Asociace soudních znalců a odhadců Aleš Vémola.
Jak upozorňuje, zavedení licence je jedním z hlavních důvodů, proč znalci opouštějí činnost a noví nepřicházejí. „Mnoho kolegů považuje za dehonestující, že musí jít v rámci nového zákona ke zkoušce z takzvané obecné části vstupní zkoušky, když úspěšně vykonávají znaleckou činnost několik let, někdy i v nižších desítkách let,“ vysvětluje Vémola.
„Přitom tato zkouška z právní úpravy znalecké činnosti nikterak neovlivní či nezaručuje věcnou a odbornou úroveň či správnost znaleckých posudků,“ poukazuje.
Hrozí kolaps
Situaci sleduje také Kancelář veřejného ochránce práv. „Ministerstvo spravedlnosti se nyní snaží odvrátit kolaps znaleckého systému. Čekací lhůty na posudek jsou v řádech měsíců až jednoho roku, a to zejména v oborech, jako je psychiatrie, sexuologie a psychologie. Právě v těch oborech, kde čas hraje důležitou roli (odhalení pachatele, rozhodování o dětech, propuštění z nařízené léčby a podobně), nemohu tak dlouhé termíny akceptovat,“ upozorňuje zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Podle něj samotná novela problém s nedostatkem expertů nevyřeší. „Kolapsu navržené změny nezamezí, pouze jej mírně oddálí. Jde o to, že kromě úbytku znalců, který již pozorujeme, dojde nevyhnutelně k úbytku dalšímu s ohledem na průměrný věk aktuálně činných znalců,“ poukazuje Schorm na to, že věkový průměr znalecké obce je 63 let.
Kancelář ombudsmana kritizuje také to, že se resortu nepodařilo od roku 2021 motivovat nové znalce. „Ministerstvo mělo nové znalce motivovat zejména jasně nastavenými podmínkami pro vstup a pro výkon znalecké činnosti. Jsme v polovině roku 2024 a doposud tyto předpoklady nevytvořilo,“ upřesňuje Schorm. Za poslední tři roky tak přibylo jen 142 nových znalců.
Klíčový důkaz
Odborné posudky jsou přitom pro soudy klíčové, bez nich se často nepohnou. Důkazy ve formě posudků dodávají českým soudům znalci ve více než šedesátce oborů. „Co považuji za největší problém a vnímám to i napříč republikou, tak je nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, zejména tedy soudních znalců,“ potvrzuje vyšetřovatel a hlavní metodik pro mravnostní kriminalitu na Policejním prezidiu Jaroslav Hrabálek, který se trestné činnosti páchané dětmi a na dětech věnuje zhruba 17 let.
„Velice často to trestní řízení má policie uzavřené, má vyslechnutou oběť, pachatele, svědky, členy rodiny a je potřeba zpracovat znalecký posudek. A někteří kolegové mi říkají, že na něj čekají tři čtvrtě roku až rok,“ přibližuje.
Posudek je přitom pro případ důležitý i proto, aby se odborně zjistilo, jaké následky si dětská oběť z trestného činu nese. Například zda trpí posttraumatickou stresovou poruchu. „Je to důležité vzhledem k právní kvalifikaci, v těchto případech jde často o těžké újmy na zdraví,“ vysvětluje Hrabálek.
Signál pro oběť
Podle kriminalisty dlouhé časové proluky pak nabourávají důvěru obětí v systém. A hrozí, že se kvůli protahujícím se soudům zhorší jejich psychický stav. „Oběť dostane odvahu se svěřit, co se jí doma děje a potom trvá takovou dobu, než je zahájeno soudní řízení. Jaký je to potom signál pro tu oběť?“ apeluje Hrabálek. „S tím se opravdu potýkáme, prodlužuje to trestní řízení, způsobuje to sekundární viktimizaci,“ dodává.
Dětských psychologů a psychiatrů je v seznamu znalců zapsáno okolo dvou desítek. Kvůli tomu, že jich je podstatně méně, než jaká je poptávka, se stává, že se sahá po odbornících pro dospělé.
Je nás šest. Znásilněné dítě čeká na posudek i rok, říká soudní znalkyně |
„Situace ve znalectví je taková, že nejsou dětští psychiatři. Kvůli tomu se stalo docela tradicí, že se nedodržuje pravidlo, že děti a mladistvé posuzuje dětský psychiatr,“ upozorňuje dětská psychiatrička a soudní znalkyně Alena Gayová.
„Samozřejmě ti neposoudí psychiku dětské duše tak, jak by měli,“ poukazuje.
„Vlastně je to úplný kolaps dětského znalectví, to už není krizí. Denně odmítám několik posudků, protože nestíhám,“ přibližuje ze své praxe.
Pomůžou univerzity?
Šéf resortu Pavel Blažek (ODS) kvůli nedostatku znalců jednal v dubnu také s univerzitami, které mají ústavy znalectví, a požádal je o pomoc. „Situace, která nastala po přijetí minulé novely zákona o znalecké činnosti, přinesla stav, kdy je znalecká činnost pro akademické a vědecké pracovníky vysokých škol a znalecké ústavy jako takové neatraktivní, a to do té míry, že řada ústavů znaleckou činnost ukončila,“ upozornila předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, proč skončili znalci i z řad vysokých škol.
S ministerstvem nyní rektoři jednají o tom, jak nastavit podmínky, aby se znalectví akademikům vyplatilo. „Pro další rozvoj a podporu znalecké činnosti v Česku by bylo vhodné zvýšit motivaci odborníků a ústavů k výkonu znalecké činnosti, a to například prostřednictvím bonifikace znalecké činnosti a zvýšením finančního ohodnocení,“ přiblížila Králíčková.
