Na divadelní premiéru jsem vám chtěl přinést kytici, ale vy jste mi to rozmlouvala. Proč?
Protože řezané kytky jsou mrtvé. A mně je jich líto.
A kdyby to byla kytka v květináči?
Té bych se nebránila, ani darované šišce – protože ze semínek může vzejít nový strom a já stromy a kytky sázím ráda.
Pořád se to učím – že co člověk vehementně odmítá, je pro něj nakonec to nejlepší. Jak to ale poznat, když na té křižovatce zrovna stojíte?