Determinismus: Porovnání verzí

'''Determinismus''' je [[Filosofie|filosofické]] přesvědčení, že každá událost nebo stav věci, včetně každého lidského rozhodnutívěcí je důsledkem předchozích událostí ana stavůprincipu věcí,[[Kauzalita|kauzality]] které zároveň nemohlya způsobitpevně nicdaných jinéhozákonitostí.

Znamená to, že vývoj světa[[svět]]a je dán jehoposloupností současnýmudálostí stavemřídících (případně jeho stavem v kterémkoli bodě v minulosti) ase absolutně platnými [[Přírodní zákon|přírodními zákony]]. Existuje tedy pouze jedna možná [[budoucnost]], a tato je teoreticky zcela [[Predikce|předvídatelná]].<ref name=":0"><spanBob style="font-sizeDoyle, ''Free Will:10.0pt;mso The Scandal in Philosophy'' (I-bidi-font-size:12Phi Press, 2011).0pt;line-height:110%;font-family:</ref>

Myšlenka determinismu se poprvé objevuje přibližně v pátém 5. století př. n. l. Příznivci této myšlenky byli zejména [[Atomismus|atomisté]] Democritus[[Leukippos z Milétu|Leukippos]] a Lucippus[[Démokritos]], kteří věřili, že vesmír je čistě [[MechanicismusMechanismus (filosofie)|mechanicistickýmechanistický]]. Později tento názor rozvíjejí [[Stoicismus|stoici]]''' '''jako součást své teorie univerzálního kauzálního determinismu.<ref name=":Výsledné filosofické debaty, které sloučily Aristotelovskou etiku a stoickou psychologii, vedly v rozmezí mezi 1"><span. style="font-size:10a 3.5pt;mso-bidi-font-size:12 stoletím [[Alexandr Afrodisijský|Alexandra Afrodisijského]] k první debatě o determinismu a [[Svoboda|svobodě]]. Tento případ je znám jako ''paradox [[Svobodná vůle|svobodné vůle]]''.0pt;

Protikladem determinismu je ve [[filosofie|filosofii]] [[indeterminismus]], který se zabývá [[Pravděpodobnost|pravděpodobností]], že určitý jev nastane.

'''[[Kauzální]] determinismus''' představuje názor, že jakákoliv událost nebo stav věci vyžaduje předchozí události a stavy věcí spolu se zákony přírody. Tvrdí tedy, že existuje nepřerušitelný řetězec předchozích událostí směrem zpět až k počátku vesmíru. Kauzální determinismus tímto vylučuje, že se může cokoliv stát bez příčiny, tedy i lidské myšlení, rozhodování se a činy jsou součástí řetězce předchozích událostí a mají vliv na události budoucí.<ref name=":0" /> Na myšlenky kauzálního determinismu navazuje a rozšiřuje je '''normologickýnomologický determinismus.'''

=== NormologickýNomologický determinismus ===

NormologickýNomologický determinismus je jedna z nejznámějších podob kauzálního determinismu. Tvrdí, že minulost a současnost vytváří budoucnost zcela dle přírodních zákonů, tedy, že jakákoliv událost nebo stav věci vychází přesně z předchozích událostí.

Z teorie normologickéhonomologického determinismu vychází i''' [[Gracusův teorém]]''' o výpočtu budoucnosti'''. '''Gracusův teorém je teorie o možnosti výpočtu i té nejvzdálenější budoucnosti a minulosti.<ref name=":2">Řehořová, E. 2008. ''Různá pojetí informace, především pojetí ontologické''. Brno: ÚČLK FF MUNI. &lt;http://is.muni.cz/th/179619/ff_b/Ruzna_pojeti_informace__predevsim_pojeti_ontologicke.pdf&gt {{Wayback|url=http://is.muni.cz/th/179619/ff_b/Ruzna_pojeti_informace__predevsim_pojeti_ontologicke.pdf%26gt |date=20200606032219 }};</ref> Při absolutním přijetí determinismu si stačí představit dokonalý početní vzorec, který by bral v úvahu všechny [[částice]] naší planety nebo jiného prostředí, pro které potřebujeme výpočet realizovat. Musíme také samozřejmě brát v úvahu i okolí daného prostředí, až do vzdálenosti, odkud není ovlivňováno žádnými vlivy. Získáme tudíž izolovanou část pro výpočet. Potom nám pouze stačí analyzovat všechny částice, jejich pohyb, strukturu a vzájemné ovlivnění v izolovaném prostoru v daném čase a usadit do dokonalého vzorce, který by charakterizoval jejich chování. Po dosazení času jiného, by nám mělo teoreticky vyjít postavení částic, jejich chování a struktura v onom čase, ať už minulosti nebo budoucnosti.

S touto myšlenkou bývá také často, avšak mylně spojován francouzský matematik, fyzik a astronom [[Pierre-Simon Laplace|Pierre Simon de Laplace]]:

NormologickýNomologický determinismus bývá často zpochybňován kvantovou fyzikou, která tvrdí, že částice sledované při mikroskopických procesech na atomové úrovni se chovají [[ineterminismus|indeterministicky]] a jejich chování lze určit pouze s určitou pravděpodobností.<ref name=":3"><span style="font-family: Calibri, sans-serif; font-size: 10.5pt; line-height: 110%;">“Determinism.”</span>. ''The Information Philosopher''. http://www.informationphilosopher.com/freedom/determinism.html.<o:p></o:p>

'''[[Adekvátní]] determinismus''' je reakcí na výroky [[kvantová fyzika|kvantové fyziky]] o indeterministickém chování [[mikroskopické částice|mikroskopických částic]]. Tvrdí, že [[kvantová fyzika|kvantová neurčitost]] může být zcela ignorována pro případy makroskopického pozorování událostí a stavů věcí. To je způsobeno díky [[kvantová dekoherence|kvantové dekoherenci]]. Náhodné kvantové události se „zprůměrují“ ve velkém množství částic (kde začínají platit zákony klasické [[Mechanika|mechaniky]]).

''„Adekvátní determinismus je determinismus Newtonovy fyzkyfyziky, té fyziky, která dokáže vyslat lidi na měsíc a zpět s překvapivou přesností. Je to determinismus těch fyziologů, kteří si myslí, že kvantová neurčitost je nedůležitá v makromolekulárních strukturách buněčné biologie“.''<ref>“Adequate Determinism.” ''The Information Philosopher''. http://www.informationphilosopher.com/freedom/adequate_determinism.html.<o:p></o:p>

Stephen Hawking vysvětluje podobný názor:<ref>Hawking, Stephen, and Leonard Mlodinow. 2012. ''The Grand Design''. New York: Bantam Books.<o:p></o:p>

</ref>: tvrdí, že mikroskopický svět kvantové mechaniky je jednou z determinovaných pravděpodobností. To znamená, že kvantové efekty velmi málo kdymálokdy ovlivní předpovědi klasické mechaniky, která je poměrně přesná (ačkoliv stále ne zcela přesná) ve větších hodnotách. Něco tak velkého, jako je zvířecí buňka, pak může být „adekvátně determinována“ i přes vliv kvantové neurčitosti.

Je filosofický názor, že všechny stavy věcí a události jsou předurčeny. '''Predeterminismus''' částečně vychází z kauzálního determinismu v tom, že existuje nepřerušitelný řetězec událostí od počátku k jakémukoliv stavu věci či události. V případě predeterminismu je však tento řetězec předurčen a není možné jej změnit. Tento pojem bývá často používán v [[Biologie|biologii]] a [[Dědičnost|dědičnostidědičnost]]i, v kterýžto případech představuje formu '''[[bilologický determinismus|biologického determinismu]]'''.

=== Teologický determinismus<ref name=":1" />===

Tato forma determinismu představuje názory, že všechny události a stavy věcí jsou předurčeny se stát (nastat) nějakým druhem nadřazené bytosti ([[bůh]]). Existují dvě formy''' [[Teologie|teologického]] determinismu''':

* První''silný formateologický silnéhodeterminismus'' teologicého- determinismu je založenazaložen na konceptu stvořitele, který předpověděl každou událost a stav věcí

* Druhá forma, ''slabý teologický determinismus,'' je- založenazaložen na konceptu boží znalosti. Protože [[Bůh]] je dokonalá bytost, cokoliv [[Bůh]] ví o budoucnosti, se bezvýhradně stane, což znamená, že budoucnost je daná.

'''[[Fatalismus]]''' bývá často spojován s determinismem.<ref name=":1" /> Fatalismus vychází z myšlenky, že jakákoliv budoucí událost nebo stav věci je dána, tedy se stane. V případě fatalismu je příčinou tohoto dění [[osud]], není zapotřebí kauzálního řetězce ani žádné vyšší moci.<ref name=":1" />

Determinismus bývá často spojován s otázkou '''[[svobodná vůle|svobodné vůle]]'''. Filosofové projednávali existenci svobodné vůle i determinismu ve vzájemné souvislosti a tím vznikly čtyři rozdílné názory. '''[[kompatibilismus|Kompatibilisté]] '''tvrdí, že myšlenky svobodné vůle a determinismu se v určitém smyslu nevylučují. Další tři, '''[[inkompatibilismus|inkompatibilistické]]''' myšlenkynázory na druhou stranu tuto myšlenku popírají. '''Tvrdý inkompatibilismus '''zastává názor, že ani [[svobodná vůle]], ani determinismus nemohou platit. '''[[Libertarianismus|Libertariáni]]''' tvrdí, že svobodná vůle existuje a vzhledem k tomu, že je neslučitelná s determinismem, determinismus ve světě neexistuje. Poslední názor, který se nazývá '''tvrdý determinismus,''' tvrdí, že determinismus existuje, a vzhledem k tomu, že je neslučitelný s myšlenkou [[svobodná vůle|svobodné vůle]], [[svobodná vůle]] nemůže existovat.

'''[[Kompatibilismus]]''', také často nazýván jako měkký determinismus, je filosofický názor, který věří v možnost vzájemného fungování [[svobodná vůle|svobodné vůle]] a teorie determinismu. Kompatibilisté definují svobodnou vůli jako „Svobodu jednat, na základě vlastní [[motivace]].“ To znamená, že člověk není k ničemu nucen, ani usměrňován nějakou vnější silou. [[Arthur Schopenhauer]] k tomuto tématu prohlásil: ''„Člověk si může dělat, co chce, ale nemůže chtít, co chce.“''<ref>[https://en.wikipedia.org/wiki/On_the_Freedom_of_the_Will On The Freedom Of The Will] (1839), přeloženo z ''The Philosophy of American History : The Historical Field Theory'' (1945) Morrisem Zuckerem, s. 531

Myšlence kompatibilismu je často vytýkána definice [[svobodná vůle|svobodné vůle]]. Inkompatibilisté tvrdí, že to, co představuje kompatibilismus by nemělo být nazváno svobodnou vůlí. Ačkoliv „svoboda jednat“ je bezpochyby požadovaným kritériem pro svobodnou vůli, není to dostačující požadavek. Tito odpůrci dále dodávají, že svobodná vůle by měla znamenat ryzí (absolutní) svobodu volby mezi možnostmi pro utváření názorů, požadavků a činů.<ref>“Compatibilism.” 2013. ''Wikipedia, the Free Encyclopedia''. http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Compatibilism&oldid=585921154.<o:p></o:p>

Tento filosofický názor popírá jak myšlenky determinismu, tak myšlenky [[svobodná vůle|svobodné vůle]]. Dle názoru '''tvrdého indeterminismu''' existuje pouze přirozený svět, a ten není deterministický. Události v přirozeném světě nejsou ničím předurčeny (z důvodů [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]]) a každá událost může nastat s určitou [[pravděpodobnost|pravděpodobností]]í. Zároveň žádná událost nemůže být ovlivněna svobodnou vůlí nějakého [[Organismus|organismu]], ani nemůže být zcela předurčena čímkoliv jiným.

'''[[Libertarianismus]] '''je [[inkompatibilismus|inkompatibilistická]] filosofická pozice. Tento názor tvrdí, že svobodná vůle je zcela neslučitelná (z angl. incompatible) s deterministickým vesmírem. Libertarianisté se drží konceptu [[svobodná vůle|svobodné vůle]], která umožňuje bytostem více než jedinou možnou akci determinovanou okolnostmi.

* První z nich tvrdí, že procesy v mozku, které vedou k tvorbě rozhodnutí, nemají čistě fyzické vysvětlení, a tedy, že svět není uzavřen fyzikálními zákony. [[Filosofie|Filosofové]] zastávající tento názor se domnívají, že nějaká nefyzická [[entita]] (mysl, vůle nebo duše) překonává fyzikální kauzalitu.

* Této tematice se věnuje [[Isaac Asimov]] ve své [[SérieNadace o(knižní Nadacisérie)|sérii knih o Nadaci]].

[[Kategorie:FilosofickéFilozofické směry]]