(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Split: Porovnání verzí – Wikipedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Moderní doba: Doplnění informace
doplněno dle literatury
Řádek 216:
| strany = 21
| jazyk = chorvatština
}}</ref> Jugoslávie však pouze dokončila projekt, který byl zahájen ještě v době existence [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Po první světové válce byly také opraveny hlavní ulice ve Splitu a ve 20. letech poprvé vyasfaltovány. Roku [[1920]] sem byla zavedena rovněž i elektřina. V roce [[1928]] byla zahájena modernizace místního přístavu, nicméně stát neměl dostatečné prostředky k tomu, aby ze splitského přístavu učinil dominantní jugoslávskou bránu k námořním obchodním trasám. Význam dalších přístavů (např. [[Sušak]]) zůstával nemalý. V meziválečném období se přes Split vyváželo např. [[dřevo]] nebo [[bauxit]].
 
Příchod řady Chorvatů ze Zadaru, který byl připojen k Itálii, způsobil nedostatek bytů. Proto tehdejší starosta [[Ivo Tartaglia|Ivo Tartaglija]] prosazoval velkolepý plán rozšiřování města, který však nebyl zcela realizován. Město v roce 1925 přijalo nový [[regulační plán]], který mimo jiné předpokládal i přestavbu středu Splitu. Historické jádro měl obklopit pás zeleně. O rok později [[Praha|pražská]] firma Mentor představila svůj plán přestavby a modernizace města. I když procházel jugoslávský stát v 30. letech hospodářskou krizí (stejně jako celá tehdejší Evropa), byly ve Splitu postaveny některé nové budovy, jako např. [[Hotel Ambasador (Split)|Hotel Ambasador]], budova veslařského klubu, několik budov škol apod. V této době mělo město 9 hotelů a turistika se teprve postupně rozvíjela. Město bylo po roce 1929 metropolí tzv. [[Přímořská bánovina|přímořské bánoviny]]<ref name="HMP-89">{{Citace monografie
| příjmení = Bilandžić
| jméno = Dušan
Řádek 231:
| strany = 89
| jazyk = chorvatština
}}</ref> v rámci Jugoslávie. O deset let později se na základě dohody Cvetković–Maček stal Split součástí chorvatské bánoviny. Ještě v roce [[1940]] byl schválen nový regulační plán rozvoje Splitu, který počítal s růstem města dalšími směry, např. do oblasti [[Meje (Split)|Meje]], [[Poljud]] a [[Lokve (Split)|Lokve]]. Válka nicméně vypukla velmi brzy poté, takže z něj nebylo v podstatě vůbec nic zrealizováno.
 
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl obsazen italským fašistickým vojskem a anektován [[Italské království|Itálií]].<ref name="HMP-116">{{Citace monografie
Řádek 307:
 
V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|prvního pětiletého plánu]] byly ve Splitu zbudovány nové průmyslové podniky. Jen v prvních pěti poválečných letech to bylo pět továren (Lavčević, Melioracija, Konstruktor, Pomgrad a Tehnogradnja). Byl také otevřen nový závod společnosti [[Jugovinil]] v nedaleké obci [[Kaštel Sućurac]]. To vše ze Splitu učinilo centrum pro migraci z okolních obcí a vesnic. Proto v té době postihla Split, stejně jako v podstatě všechna větší města nově vzniklé socialistické Jugoslávie, rozsáhlá bytová krize. Ta vedla mimo jiné k nekontrolovanému bujení [[černá stavba|nelegální výstavby]]; předpokládá se že v 60. letech vznikalo ve Splitu násobně více černých staveb, než v hlavním městě Jugoslávie Bělehradu, kde byl tlak na nové kapacity větší. Stav nedostatku bytů dosáhl svého vrcholu okolo roku 1957, kdy bylo rozhodnuto o zrychlení bytové výstavby. Začala vznikat celá sídliště (do té doby se nová výstavba soustředila především pouze na dostavování bloků, které byly poškozeny za války). Výškové budovy, které vznikaly pomocí technologií průmyslové výstavby, zcela změnily panorama a charakter města. Nová zástavba rostla především na východním okraji Splitu. Vznikla tak rozsáhlá sídliště, jako např. [[Plokite]], [[Smrdečac]], [[Trstenik (Split)|Trstenik]] a další.
 
Obnovováno bylo také i historické jádro města, přesněji Diokleciánův palác, kde bylo nezbytné odstranit všechny válečné škody. Před palácem byl také zbudován nový násyp na mořském břehu. Obecný plán rozvoje města z roku [[1951]] byl v roce [[1963]] doplněn o konkrétnější podobu, která připravila a vymezila plochy pro výstavbu již zmíněných sídlišť na východním konci města.
 
Ve Splitu měl i svoji [[Vila Dalmacija|vilu]] [[Josip Broz Tito]].<ref>[https://punkufer.dnevnik.hr/clanak/titova-vila-senzacionalni-dio-splita-koji-je-zabranjen-za-obicne-ljude---427891.html Čánek na portálu dnevnik.hr {{hr}}]</ref>
Řádek 323 ⟶ 325:
| strany = 323
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> pokračoval i v 70. a 80. letech. Nové celky se snažily řešit nedostatky předchozích a alespoň mírně zvyšovat kvalitu bydlení. Jugoslávie investovala nemalé prostředky do rozvoje Splitu, díky čemuž město vykazovalo úroveň ekonomické aktivity o cca 40 % vyšší, než byl celojugoslávský průměr. V roce 1979 se zde konaly [[Středomořské hry]], v rámci nichž byl zbudován velkolepý [[Stadion Poljud]] a sportovní hala Gripe.
 
[[File:19840705 Peristyle Split dia.jpg|right|thumb|Střed města v 80. letech [[20. století]].]]
Řádek 366 ⟶ 368:
{{Viz též|Letiště Split|Split (nádraží)}}
[[Soubor:Train Station, Split (P1080846).jpg|náhled|[[Split (nádraží)|Místní železniční nádraží]]]]
 
=== Lodní ===
 
Split je spolu s [[Rijeka|Rijekou]] a [[Zadar]]em hlavním chorvatským přístavem, ze kterého pravidelně vyplouvají lodě na ostrovy [[Vis]], [[Korčula]], [[Šolta]], [[Brač]], [[Hvar (ostrov)|Hvar]] a také [[Lastovo]], dále pak do italské [[Ancona|Ancony]]. V roce 2017 byl přístav jedenáctý nejrušnější na pobřeží [[Středozemní moře|Středozemního moře]] a první v Chorvatsku.
 
=== Silniční ===
Od roku 2004 vede ze Splitu do [[Záhřeb]]u [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]] (napojena silnicí D1 z výjezdu [[Dugopolje]]), díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější. Dříve byla veškerá turistická doprava směřována po [[Silnice D8|silnici D8]] ''(Jadranské magistrále)''.
 
Split se nachází na křížení dvou přirozených dálkových dopravních směrů: po chorvatském pobřeží Jaderského moře a údolím řeky [[Bosna (řeka)|Bosny]] přes [[Sarajevo]] a [[Mostar]] k pobřeží. Díky tomu tvoří přirozenou dopravní křižovatku.
 
Od roku [[2004]] vede ze Splitu do [[Záhřeb]]u [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice A1]] (napojena silnicí D1 z výjezdu [[Dugopolje]]), díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější. Dříve byla veškerá turistická doprava směřována po [[Silnice D8|silnici D8]] ''(Jadranské magistrále)''. I ta ve své části západně od Splitu byla převedena do podoby dálkové komunikace, neboť i slouží i regionální dopravě, především pro napojení nedalekých sídel [[Kaštela]] a [[Trogir]] na Split jako přirozené centrum regionu. Samotným městem potom prochází v jeho východní části jako rychlostní silnice s oddělenými mimoúrovňovými kříženími
 
=== Železniční ===
 
Ve Splitu se také nachází [[konečná stanice]] [[Železniční trať Knin–Split|železniční trati]] z [[Knin]]u a [[Perković]]e, kam zajíždí několikrát denně přímý vlak ze [[Záhřeb]]u a také vlaky, které obsluhují příměstskou oblast Splitu – [[Solin]] a [[Kaštela|Kaštelu]] ([[Splitská městská železnice]]). Železniční trať napojuje také místní přístav, pod centrem města je vedena tunelem. Místní hlavové nádraží zcela neodpovídá významu druhého největšího města Chorvatska.<ref name="sd41-hr">{{Citace elektronického periodika
Řádek 377 ⟶ 388:
| datum přístupu = 2022-10-24
}}</ref>
 
Ve městě se také nachází autobusové nádraží. Mezi lety 1964–1968 městskou hromadnou dopravu zajišťovaly také [[Trolejbusová doprava ve Splitu|trolejbusy]]. Městskou dopravu zajišťují od té doby pouze autobusy. Dopravcem je městská společnost ''Promet Split'' (Doprava Split).<ref>[https://www.buscroatia.com/hr/gradski-prijevoz-u-gradu-splitu/ Článek o MHD ve Splitu na stránkách buscroatia.com {{hr}}]</ref>
 
Letecky Split obsluhuje [[Letiště Split|letiště Kaštela]], které se ale nenachází na jeho území, ale mezi městy [[Kaštela]] a [[Trogir]]. V roce 2016 se jednalo o druhé nejrušnější chorvatské letiště.
 
V roce 2021 vyjela z [[Praha hlavní nádraží|Prahy hlavního nádraží]] do [[Split (nádraží)|Splitu]] přímá vlaková linka od [[RegioJet|RegioJetu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 396 ⟶ 403:
| jazyk = cs
}}</ref>
 
=== Městská ===
 
Ve městě se také nachází autobusové nádraží. Mezi lety 1964–1968 městskou hromadnou dopravu zajišťovaly také [[Trolejbusová doprava ve Splitu|trolejbusy]]. Městskou dopravu zajišťují od té doby pouze autobusy. Dopravcem je městská společnost ''Promet Split'' (Doprava Split).<ref>[https://www.buscroatia.com/hr/gradski-prijevoz-u-gradu-splitu/ Článek o MHD ve Splitu na stránkách buscroatia.com {{hr}}]</ref>
 
=== Letecká ===
 
Letecky Split obsluhuje [[Letiště Split|letiště Kaštela]], které se ale nenachází na jeho území, ale mezi městy [[Kaštela]] a [[Trogir]]. V roce 2016 se jednalo o druhé nejrušnější chorvatské letiště.
 
== Administrativní dělení ==
Řádek 695 ⟶ 710:
* Miroslav Pera: Prilog problemu naziva grada Splita {{hr}}
* Nikola Bojić: Prema kritičkom mapiranju: slojevi graditeljskih intervencija u povijesnom tkivu splitske četvrti Veli Varoš od 1945. godine do danas {{hr}}
* Prostorno-prometna studija šireg područja grada Splita {{hr}}
 
=== Související články ===