(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Ředkev – Wikipedie

Ředkev

rod rostlin

Ředkev (Raphanus) je rod rostlin z čeledi brukvovitých, který pochází z Číny a Přední Asie. Patří mezi nejstarší užitkové rostliny, je zobrazována již na egyptských nástěnných malbách z dob výstavby pyramid. Ředkev prošla celou řadou šlechtění, do Evropy se dostala počátkem našeho letopočtu prostřednictvím Římanů.[1]

Jak číst taxoboxŘedkev
alternativní popis obrázku chybí
Ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodředkev (Raphanus)
L., 1753
Druhy vyskytující se v ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rostliny náležející do rodu ředkev jsou jednoletédvouleté, 0,5 až 1 m vysoké, zelené či sivozelené byliny se vzpřímenými lodyhami, které bývají jednoduché nebo jsou v dolní části slabě rozvětvené a jsou holé nebo štětinatě chlupaté. Listy, téměř vždy řapíkaté a podlouhlé, jsou bazální a lodyžní. Bazální a spodní lodyžní jsou lyrovitě peřenodílné, výše postavené pak nedělené a zubaté.

Čtyřčetné, oboupohlavné květy vyrůstají v jednoduchých hroznech nebo v bohatě rozvětvených květenstvích, která se s narůstajícími plody značně zvětšují. Úzce podlouhlé kališné lístky ve dvou přeslenech jsou vztyčené, vnější jsou mírně vyduté. Výrazně větší korunní lístky bývají bílé, krémové, žluté, růžové neb fialové, široce vejčité, s nehtíkem a tupým vrcholem. Šest čtyřmocných tyčinek má podlouhlé prašníky a u báze jsou čtyři nektarové žlázy. Semeník vytvořený ze dvou plodolistů může obsahovat ve dvou oddílech až 20 vajíček, má štíhlou čnělku s hlavičkovitou bliznou. Květy jsou opylovány hmyzem.

Plody jsou dvoudílné suché šešule dvojího typu. Buď to jsou růžencovitě zaškrcované struky, které po dozrání nepukají podélně, ale lámou se v zúžených místech na jednosemenná pouzdra (ředkev ohnice). Nebo to jsou téměř přisedlé šešule naplněné bílou dření, ve které jsou uložená semena a po dozrání se nerozpadají na díly (ředkev setá). Semena jsou červenohnědá, mírně podlouhlá, hladká, asi 2,5 mm velká a po navlhčení neslizovatí.[2][3][4][5][6]


Taxonomie

editovat
 
Ředkev setá (Raphanus sativus)

V evropské přírodě rostou tyto dva druhy:

Význam

editovat

Ředkev ohnice se vyskytuje na polích jako plevelná rostlina, kterou lze jen stěží vyhubit. Ředkev setá se naopak pěstuje pro své kořeny jako užitková rostlina, např. ředkvička, letní ředkev, zimní ředkev, daikon.[1]

Reference

editovat
  1. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Ředkev [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2015-11-29]. S. 140–141. Dostupné online. 
  2. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Redkev [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2015-11-29]. S. 742–743. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky) 
  3. AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Projects Brassicaceae: Raphanus [online]. Tropicos.org, Missouri Botanic Garden, St. Louis, MO, USA [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Flora of China: Raphanus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. GATHE, J. FloraBase the Western Australian Flora: Raphanus [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AUえーゆー, rev. 03.10.2008 [cit. 2015-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-06. (anglicky) 
  6. AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Brassicaceae Genera of the World: Raphanus [online]. Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2003 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Flora Europaea: Raphanus [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Seznam cévnatých rostlin květeny České republikyDANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 29.11.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat