Bitva u Hradce Králové
Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19. století[5] s účastí 436 tisíc vojáků.[6] Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradec Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím.
| Bitva u Hradce Králové | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Prusko-rakouská válka | |||
 Georg Bleibtreu: bitva u Hradce Králové | |||
| Trvání | 3. července 1866 | ||
| Místo | severozápadně od Hradce Králové | ||
| Souřadnice | 50°17′51″ s. š., 15°44′2″ v. d. | ||
| Výsledek | rozhodné vítězství Pruska | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Stalo se tak zejména v důsledku zastaralé vojenské taktiky a výzbroje Rakouska.[5] Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelné postavení v Německu i v severní Itálii a současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše.[7]
Počtem nasazených vojáků je hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka.
Souvislosti
editovatPo nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získávalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.
Průběh bitvy
editovatRakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum[8] poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská, přičemž Druhá armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.
Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř- a osmiliberními děly s dostřelem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. Ve výbavě pěšáků mělo určitou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek – zadovkami, sestrojenými podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony, a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze, které ovšem měly delší dostřel i přesnost. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil.
Za rozhodující moment se považuje zapletení se dvou rakouských armádní sborů (II. a IV.) ze strategického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí, čímž došlo k oslabení až k odkrytí části rakouské obranné linie. V důsledku toho opožděně přišedší 2. pruská armáda mohla téměř nepozorovaně zaujmout extrémně výhodnou pozici na návrší obce Chlum, v týlu nepřítele. To bitvu rozhodlo. Zpočátku byly sice počty Prusů na Chlumu menší a proto byl první následující útok Rakušanů na Chlum úspěšný; to se však rychle změnilo. V dalším boji rakouská armáda ztratila 10 000 vojáků a hrozilo její úplné zničení v nastalém obklíčení;[9] proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.
Rakouský ústup byl kryt jezdectvem. Došlo k velké jezdecké bitvě jedenácti tisíc rakouských a pruských jezdců mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory, při které za půl hodiny zahynulo na 1600 mužů a 2000 koní.[10]
Dopisovatel britského deníku The Times v pruském hlavním stanu ještě v den bitvy 3. července vylíčil pruský útok na rakouské pozice:[11]
| „ | Prusové stříleli mnohem rychleji nežli Rakušané, avšak nemohli viděti cíle pro kouř, domy a stromy, kdežto rakouští myslivci, jsouce kryti, pálili na slepo směrem, odkud se blížil nepřítel, a střelbou svou strašlivě protrhovali uzavřené šiky pruské. Avšak Prusové znenáhla lepšili své postavení. Byť i pomalu, přece srdnatě a vytrvale drali se ku předu, ač trpíce ztráty při každém kroku a pokrývajíce místy půdu svými padlými. Aby pomohla pěchotě, odvrátila pruská dělostřelba na chvíli pozornost svou od děl rakouských; zasypávajíc střelbou vesnice, obsazené rakouskou pěchotou, způsobila hrozné spousty. Mokrovousy a Dohalice se vzňaly, a granáty pršely na obhájce hořících vesnic. ... 7. divise zahájila palbu proti lesu, nemohla však mnoho poříditi, ježto nepřítel byl kryt stromy; i šla na to bodákem. Rakušané necouvali, nýbrž vyčkali Prusů, i byl v lese nad Benátky sveden jeden z nejkrvavějších bojů muž proti muži, jakého kdy válka viděla. 27. pruský pluk vešel do lesa s 3000 muži a 90 důstojníky, a vyšel na druhé straně z lesa s 2 důstojníky a 300 — 400 muži; všichni ostatní byli zabiti nebo raněni. | “ |
Připomínky bitvy
editovat
Muzeum
editovatBitvě u Hradce Králové se nejen v kontextu prusko-rakouské války věnuje Muzeum války 1866 na Chlumu. Muzeum bylo otevřeno v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy a rozšířeno v letech 2008 až 2012.[12] U muzea lze vystoupat na rozhlednu, z níž je výhled na bojiště.[13]
Pomníky
editovatBitvu připomíná také na 480 pomníků, které dohromady tvoří největší funerální komplex památek na českém území.[12]
Mezi nejvýznamnější místa patří např. „Alej mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta von der Groebena, hřbitovy v Chlumu a Máslojedech, pískovcové mauzoleum u Lípy. Nejnovějším z pomníků je Pomník jezdecké srážky u Střezetic 1866, který byl odhalen v červenci 2016.[14]
Krajinná památková zóna
editovat„Území bojiště u Hradce Králové“ bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Zasahuje do území těchto obcí (v abecedním pořadí): Benátky, Čistěves, Dohalice, Dolní Přím, Hněvčeves, Hořiněves, Hradec Králové, Máslojedy, Mokrovousy, Neděliště, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Sovětice, Stěžery, Střezetice, Světí, Třesovice, Vrchovnice, Všestary.[15]
Naučné stezky
editovatÚzemím bojiště prochází pět tematicky zaměřených naučných stezek[16]:
| Název stezky | Výchozí bod | Cílový bod | Délka | Počet zastavení |
|---|---|---|---|---|
| Josefov – Smiřice – Chlum 1866 | vojenský hřbitov v Josefově | Chlum u Hradce Králové | 23,5 km | 15 |
| Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – jižní křídlo | Cerekvice nad Bystřicí | Rozběřice | 43 km | 26 |
| Centrální bojiště Chlum | Chlum, Muzeum války 1866 | Chlum, Muzeum války 1866 | 10 km | 20 |
| Les Svíb | Čistěves / Chlum, Muzeum války 1866 | Máslojedy / Chlum, Muzeum války 1866 | 10/15 km | 23 |
| Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – ústup rakouské armády | Hradec Králové, Muzeum východních Čech | varianta A: Chlum, Muzeum války 1866
varianta B: Hořiněves |
A: 18,5 km
B: 18 km |
A: 11
B: 9 |
Akce
editovatPravidelně se také konají bitevní ukázky přímo na bojišti Chlum. V roce 2016 se u příležitosti uplynutí 150 let od bitvy uskutečnil celý seriál akcí, který vyvrcholil srážkou jezdectva u Střezetic a bitvou na Chlumu.[17]
Díla inspirovaná bitvou
editovatNa počest vítězství pruské armády složil J. G. Piefke Královéhradecký pochod. Bitvou se umělci nechávali inspirovat i po letech. Takto v 80. letech 19. století vznikla humoristická píseň Kanonýr Jabůrek, kde se zpívá o fiktivním dělostřelci, který se v bitvě choval udatně i přes ztrátu rukou a hlavy. Tato píseň se nadále zpívá v různých obměnách, skupina Kantoři podle ní pojmenovala své album z roku 1986 Tam u Hradce Královýho. Dále např. obraz Václava Sochora z r. 1900 Srážka jízdy u Střezetic. V roce 2011 uvedlo královéhradecké Divadlo Drak hru Víta Peřiny U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové.[18]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Vojenské dějiny československa II. díl. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 385.
- ↑ PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha: Elka Press, 2003. ISBN 80-902745-5-2. S. 299.
- ↑ a b Jedlička, s. 103.
- ↑ JEDLIČKA, Otakar. Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866 - díl 2. Pardubice: F. & V. Hoblík, 1883. S. 102. [Dále jen: Jedlička].
- ↑ a b JANUSOVÁ, Jana; KÁŇA, Otakar. Památná místa naší vlasti : Po stopách slavných bitev, lid. bouří, dělnických bojů a odbojových akcí : Pro čtenáře od 12 let. Praha: Albatros, 1982. 428 s.
- ↑ KVIRENC, Jan. Slavné bitvy českých dějin. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 304 s. Dostupné online. ISBN 978-80-271-2936-2, ISBN 80-271-2936-2. OCLC 1140087285
- ↑ Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.
- ↑ Prusko-rakouská válka [online]. Chlum1866.cz [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21.
- ↑ Bitva u Hradce Králové 3. července 1866. www.bellum.cz [online]. [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Hradecko si připomene bitvu, jež změnila monarchii. V řeži padne vesnice. iDNES.cz. 30. června 2016
- ↑ Bitva u Hradce Králové, Pavel Volný, 1891
- ↑ a b Muzeum války 1866 – Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Vyhlídková věž | Muzeum války 1866. www.chlum1866.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25.
- ↑ Pomník jezdecké srážky – obnova pomníku jezdecké srážky z roku 1866 u Střezetic. pomnikjezdeckesrazky.1866.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-27.
- ↑ Území bojiště u Hradce Králové – Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Královéhradecký magazín pro volný čas. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Bitva, která změnila Evropu (akce 2016)
- ↑ Divadlo Drak: U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové. draktheatre.cz [online]. [cit. 2018-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-14.
Literatura
editovat- BĚLINA, Pavel; FUČÍK, Josef. Válka 1866. Praha ; Litomyšl: Havran ; Paseka, 2005. 686 s. ISBN 80-7185-765-3.
- HERRMANN, Ignát. V pevnosti: vzpomínky z roku 1866. Hradec Králové : Rada města, 1936. 130 s.
- PERNES, Jiří; FUČÍK, Josef; HAVEL, Petr, a kol. Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526–1918. Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN 80-902745-5-2.
- RICHTER, Karel. Třeba i železem a krví. Prusko-rakouské války 1740–1866. Praha: Epocha, 2007. 495 s. ISBN 978-80-87027-29-5.
- URBAN, Otto. Vzpomínka na Hradec Králové. Drama roku 1866. Praha: Panorama, 1986. 424 s.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Hradce Králové na Wikimedia Commons 
Dílo Válka z roku 1866 v Čechách, její vznik, děje a následky ve Wikizdrojích- Rozhlas.cz: Milovaný manželi, drahý tatínku
- Stoplusjednicka.cz: Krvavý střet u Hradce Králové: Největší bitva naší historie Archivováno 19. 9. 2016 na Wayback Machine.
- Bellum.cz: bitva u Hradce Králové 3. července 1866
- Památník bitvy Archivováno 23. 10. 2020 na Wayback Machine.
- Königgrätz1866 - stránky věnované vzpomínkovým akcím
- Česká televize: Muži z Aleje mrtvých. Martin Červenka, Jakub Tabery, 25.10.2016.
- Pavel Volný: Bitva u Hradce Králové – dle authentických pramenů
