Jindřich III. Hlohovský
Jindřich III. Hlohovský či Hlohovsko-Zaháňský (1251 nebo 1260 – 9. prosince 1309) byl hlohovský, zaháňský a velkopolský kníže z rozrodu slezských Piastovců.
| Jindřich III. Hlohovský | |
|---|---|
| kníže hlohovský, stínavský, olešnický, zaháňský a poznaňský | |
| Hlohovský kníže | |
| Období | 1273/74 – 1309 |
| Spolu s | bratry Přemkem a Konrádem, do r. 1278 |
| Předchůdce | Konrád I. Hlohovský |
| Nástupce | Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Stínavský kníže | |
| Období | 1290 – 1309 |
| Předchůdce | Jindřich IV. Probus |
| Nástupce | Jindřich IV. Věrný |
| Úmrtí | 9. prosince 1309 |
| Pohřben | Klášter Lubuš |
| Manželka | Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Potomci | Jindřich IV. Věrný Konrád I. Olešnický Boleslav Olešnický Anežka Hlohovská Salomena Jan Stínavský Kateřina Přemek Hlohovský Hedvika |
| Rod | Piastovci |
| Dynastie | Slezští Piastovci |
| Otec | Konrád I. Hlohovský |
| Matka | Salomena Odonicovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPo smrti svého otce, hlohovského knížete Konráda I. 1273, se stal knížetem hlohovským. Původně byl ustanoven dědicem Vratislavského knížectví, ale toho se nakonec zmocnil syn Boleslava II. Rogatky Jindřich V.[1] Roku 1278 bojoval na Moravském poli po boku Přemysla Otakara II.[2]
Po smrti Přemysla II. Velkopolského roku 1296 se pustil do boje o Velkopolsko s Vladislavem Lokýtkem. Dne 10. března téhož roku sice uzavřeli smlouvu o vzájemném rozdělení sporného území, avšak následující rok Lokýtek smlouvu porušil a válka vypukla znovu. Jindřich se ucházel také o podporu českého krále Václava II. a roku 1297 se zúčastnil jeho korunovace v Praze. Nakonec musel Jindřich v roce 1299 ze svých požadavků ustoupit.[3]
Byl významným donátorem cisterciáckého kláštera v Lubuši, financoval náhrobky svých příbuzných v konventním kostele a je považován za tvůrce myšlenky místní piastovské nekropole. Sám zde byl také pohřben.[4]
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 53.
- ↑ Ottův slovník 13, str. 533.
- ↑ ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300. Brno: Matice moravská, 2009. 304 s. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 141–143.
- ↑ Přemysl Bar: Monarchie slezských Jindřichů (1201-1290).Politika - Paměť - Symbolika
Literatura
editovat- JUREK, Tomasz. Dziedzic królestwa polskiego książę Głogowski Henryk (1274–1309). Kraków: Avalon, 2010. 338 s. ISBN 978-83-604-4887-8. (polsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich III. Hlohovský na Wikimedia Commons - Ottův slovník naučný, heslo Jindřich I. (III.) Sv. 13, str. 533
- Jindřich III. Hlohovský (polsky)
- Genealogy.euweb
| Předchůdce: Konrád I. Hlohovský |
|
Hlohovský kníže 1273/4–1309 s bratry Přemkem a Konrádem II. (do r. 1278) |
|
Nástupce: Matylda Brunšvicko-Lüneburská |
| Předchůdce: Jindřich IV. Probus |
|
Stínavský kníže 1290–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný |
| Předchůdce: součást lehnického knížectví |
|
Hajnovský kníže 1290–1297 |
|
Nástupce: Boleslav I. Surový |
| Předchůdce: Boleslav I. Surový |
|
Javorsko-Svídnický kníže 1290–1297 s Boleslavem I. Surovým |
|
Nástupce: Boleslav I. Surový |
| Předchůdce: – |
.svg){kind=small}
|
Olešnický kníže 1293–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný |
| Předchůdce: | 
|
Zaháňský kníže |
|
Nástupce: |
| Konrád II. Hrbatý | 1299–1300 | Konrád II. Hrbatý | ||
| Konrád II. Hrbatý | 1304–1309 | Jindřich IV. Věrný Boleslav Olešnický Konrád I. Olešnický |
| Předchůdce: Václav II. |
|
Poznaňský kníže 1305–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný, Boleslav Olešnický, Konrád I. Olešnický, Jan Stínavský, Přemek Hlohovský |
| Předchůdce: Václav II. |
|
Hnězdenský kníže 1305–1309 |
|
Nástupce: Jindřich IV. Věrný, Boleslav Olešnický, Konrád I. Olešnický, Jan Stínavský, Přemek Hlohovský |
