(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Volby prezidenta USA 2024 – Wikipedie
Wikipedie

Volby prezidenta USA 2024

60. volby prezidenta Spojených států amerických na čtyřleté funkční období
Tento článek nebo jeho část se týká plánovaných či očekávaných událostí.
Může se stát, že obsahuje informace, které se budou ještě vyvíjet a zpřesňovat. Měl by však obsahovat především ověřitelné informace o publikovaných dokumentech či vyjádřeních.
Při úpravách článku se vyvarujte vlastních dohadů, předpovědí či spekulací a nezaměňujte záměr či plán s budoucí skutečností.

Volby prezidenta Spojených států amerických jsou naplánovány na úterý 5. listopadu 2024, v řádném termínu čtyř let od voleb v roce 2020, ve kterých se prezidentem Spojených států amerických stal kandidát Demokratické strany Joe Biden a viceprezidentkou Kamala Harrisová. Jedná se o 60. volby prezidenta Spojených států amerických. Zvolený kandidát se ujme úřadu 20. ledna 2025 složením přísahy při inauguraci.

Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024
StátUSA
Druh volebprezidentské
Volební termín5. listopadu 2024
Předchozí volby2020
Následující volby2028
Kandidáti
Kamala Harrisová Donald Trump
Kamala Harrisová Donald Trump
Kalifornie Florida
demokraté republikáni
spolukandidát
Tim Walz		 spolukandidát
J. D. Vance

Prezidentský mandát původně obhajoval Joe Biden. Během primárek si zajistil pozici předpokládaného kandidáta Demokratů, když čelil slabé opozici vyzyvatelů.[1] Bidenův výkon v prezidentské debatě z června 2024 však zesílil obavy o jeho zdravotní stav způsobený stářím, schopnost porazit Trumpa a pokračovat v plnohodnotném výkonu úřadu i po znovuzvolení.[2] Po vnitrostranických výzvách a zesíleném tlaku na odstoupení se 21. července 2024 vzdal nominace a podpořil Kamalu Harrisovou. Stal se tak prvním úřadujícím prezidentem způsobilým k výkonu úřadu od Lyndona B. Johnsona v roce 1968, který se neucházel o znovuzvolení, a vůbec prvním, jenž odstoupil po zajištění dostatku delegátů.[3] Oficiální kandidátkou Demokratů byla Harrisová zvolena 5. srpna 2024 ve virtuálním hlasování delegátů. Za spolukandidáta si vybrala minnesotského guvernéra Tima Walze. Stala se tak prvním nominantem od Huberta Humphreye v roce 1968, který neprošel primárkami, a vůbec prvním demokratickým nominantem na prezidenta ze západu Spojených států amerických.[4][pozn. 1]

Bidenův předchůdce v prezidentském úřadu, republikán Donald Trump, se po porážce od Bidena v roce 2020 uchází o znovuzvolení na druhé nenavazující období. Během předvolební kampaně byl Trump 30. května 2024 odsouzen za 34 trestných činů souvisejících s falšováním obchodních záznamů, čímž se stal prvním prezidentem, který byl shledán vinným z trestného činu.[6] Dne 13. července 2024 byl postřelen při pokusu o atentát na předvolebním shromáždění v Pensylvánii.[7] Za spolukandidáta si zvolil ohijského senátora J. D. Vance.[8]

Prezidentské volby se budou konat v témže termínu jako volby do jedné třetiny Senátu, Sněmovny reprezentantů, zákonodárných sborů unijních států a volba guvernérů v jedenácti státech Unie a teritoriích Americké Samoi a Portoriku. Mezi prezidentskými kandidáty figuroval také nezávislý Robert F. Kennedy Jr., který měl největší podporu od dob Rosse Perota ve volbách v roce 1992. Dne 23. srpna 2024 však odstoupil a podpořil Trumpa.[9] Dále kandiduje nezávislý kandidát Cornel West, kandidát Libertariánské strany Chase Oliver či socialistická kandidátka Claudia de la Cruzová.[10] Hlavními tématy kampaně se měly stát právo na potrat, bezpečnost hranic a imigrace, zdravotnictví, vzdělávání, ekonomika, zahraniční politika, práva LGBT osob, změna klimatu a demokracie.[11][12][13][14][15]

Pozadí

editovat

Procedura

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Volba prezidenta Spojených států amerických.

Druhý článek Ústavy Spojených států amerických stanovuje, že aby se osoba mohla stát prezidentem, musí být přirozeně narozeným občanem USA, musí jí být nejméně 35 let a musí ve Spojených státech pobývat nejméně 14 let. Dvaadvacátý dodatek zakazuje, aby byla jakákoli osoba zvolena prezidentem více než dvakrát. Kandidáti velkých stran usilují o nominaci prostřednictvím řady primárních voleb, z nichž se vybírají delegáti, kteří kandidáta volí na celostátním sjezdu strany. Na celostátním sjezdu každé strany se vybírá kandidát na viceprezidenta, který tvoří kandidátní listinu dané strany. Kandidát na prezidenta si obvykle vybírá svého spolukandidáta, kterého poté schvalují delegáti na sjezdu strany.

Listopadové všeobecné volby jsou volbami nepřímými, v nichž voliči odevzdávají hlasy pro kandidátní listinu členů sboru volitelů; tito volitelé pak přímo volí prezidenta a viceprezidenta.[16] Volební úřady se potýkají se zvýšeným pracovním zatížením a veřejnou kontrolou, a proto úředníci v mnoha klíčových státech usilují o více finančních prostředků na zaměstnání většího počtu pracovníků, zlepšení bezpečnosti a rozšíření školení. Tento požadavek se objevuje ve chvíli, kdy se řada volebních úřadů potýká s nárůstem odchodů do důchodu a záplavou požadavků na veřejné záznamy, což je částečně způsobeno volební nedůvěrou zasetou prohrou bývalého prezidenta Donalda Trumpa ve volbách v roce 2020. Biden i Trump kandidují v těchto volbách na prezidenta, což naznačuje možnou odvetu za předchozí volby, což by byla první prezidentská odveta od roku 1956.[17] Pokud by byl Trump zvolen, stal by se druhým prezidentem, který by vyhrál druhé po sobě nenásledující funkční období, po Groveru Clevelandovi, kterému se to podařilo v roce 1892.[18]

Volební mapa

editovat

Dopady sčítání lidu v roce 2020

editovat
 
Očekávaný stranický poměr 50 států USA a Washingtonu D.C. na prezidentské úrovni. Stínování jednotlivých států označuje podíl hlasů vítěze voleb pro dvě strany, zprůměrovaný mezi prezidentskými volbami v letech 2016 a 2020. Státy, které se v roce 2020 změnily, jsou podbarveny šedě.

Jedná se o první prezidentské volby v USA, které se uskuteční po přerozdělení hlasů ve Sboru volitelů Spojených států amerických po sčítání lidu v roce 2020.[19] Pokud by výsledky voleb v roce 2020 zůstaly stejné (což se v historii prezidentských voleb nikdy nestalo), měli by Demokraté v roce 2024 303 hlasů volitelů oproti 235 hlasům Republikánů, což je mírná změna oproti 306 hlasům Bidena a 232 hlasům Trumpa. To znamená, že demokraté ztratili v důsledku přerozdělení čistě 3 hlasy volitelů. Toto rozdělení hlasů ve sboru volitelů zůstane zachováno pouze do voleb v roce 2028. Přerozdělení bude znovu provedeno po sčítání lidu Spojených států v roce 2030.[20]

Historické pozadí

editovat

V posledních prezidentských volbách většina států nebyla konkurenceschopná, protože demografické údaje je pevně drží za jednou z hlavních stran. Vzhledem k povaze sboru volitelů to znamená, že pro vítězství v prezidentských volbách mají zásadní význam různé swing states - konkurenční státy, které „kolísají“ mezi Demokratickou a Republikánskou stranou. V současné době k nim patří státy v Rezavém pásu, jako je Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, a státy ve Slunečním pásu, jako je Nevada, Arizona a Georgie.[21] Za nerozhodný stát, na kterém politické strany svádějí boj, lze považovat také Severní Karolínu, a to kvůli těsnému výsledku v předchozích prezidentských volbách, v nichž Trump zvítězil pouze o 1,34%, dále Minnesotu, New Hamsphire, Virginii a druhý volební okrsek Nebrasky.[22] V důsledku postupných demografických změn se některé bývalé rozhodující státy, jako je Iowa, Ohio a Florida, výrazně přiklonily na stranu republikánů, což je zvýhodňuje v budoucích celostátních a místních volbách. Mezitím se státy jako Colorado a Nové Mexiko znatelně posunuly k demokratům a tato strana se tam stala dominantní politickou silou.[23][24][25] Více než dříve s k demokratům přiklání Texas, u nějž se však v těchto volbách nepředpokládá prohra republikánů.

Demokratická volební koalice, kterou volí „modré státy“, dosahuje nejlepších výsledků mezi židovskými a černošskými voliči, bělochy, kteří jsou bohatí, mají vysokoškolské vzdělání nebo žijí ve městech.[26][27] Dělničtí voliči byli také oporou demokratické koalice od dob New Dealu, ale od 70. let 20. století jich mnoho přeběhlo k republikánům, protože Demokratická strana se v kulturních otázkách posunula výrazně doleva. Naopak tradiční republikánská koalice, která dominuje mnoha „červeným státům“, se skládá především z bílých voličů z venkova, evangelikálů, starších lidí a voličů bez vysokoškolského vzdělání.[28] Republikáni si od 50. let 20. století historicky vedli dobře také u voličů z předměstí, ze střední třídy, ale tento blok se jim v posledních letech vzdálil v důsledku hnutí Tea Party a později hnutí Make America Great Again.[29]

Třetí strany

editovat

Ačkoli si nezávislí kandidáti/ kandidáti třetích stran často vedou lépe v průzkumech než ve skutečných volbách, první průzkumy naznačovaly, že v roce 2024 mohli mít kandidáti třetích stran silný úspěch. Kandidáti třetích stran měli v průzkumech nejsilnější výsledky od dob vysokých volebních výsledků Rosse Perota v 90. letech 20. století.[30] Obzvláště vysokých výsledků v průzkumech dosahoval Robert F. Kennedy mladší, který se vzdal primárek Demokratické strany a kandidoval jako nezávislý, nicméně v srpnu 2024 se kandidatury vzdal a podpořil Trumpa.[31]

Zásahy do voleb

editovat

Snahy o zásahy ze strany Donalda Trumpa

editovat
 
Aby zasel pochybnosti o volbách, zintenzivnil Trump před volbami v roce 2024 ve srovnání s předchozími dvěma volbami používání výroků o „zmanipulovaných volbách“ a „vměšování do voleb“

Donald Trump lhal o tom, že v prezidentských volbách v roce 2020 došlo k podvodu na voličích, a i v červnu 2024 pokračoval v popírání výsledků voleb.[32] Odborníci na bezpečnost voleb varovali, že úředníci, kteří popírají legitimitu prezidentských voleb v roce 2020, se mohou pokusit zabránit procesu hlasování nebo odmítnout potvrdit výsledky voleb v roce 2024.[33] V období před volbami Republikánská strana uváděla nepravdivá tvrzení o masovém hlasování přistěhovalců bez občanství.[34][35]

Tato tvrzení jsou součástí širšího hnutí popírajícího volby ve Spojených státech.[36] Trump pokračuje v šíření své „velké lži“ o ukradených volbách a bez důkazů tvrdí, že volby v roce 2024 budou zmanipulované. Od oznámení své kandidatury v roce 2024 Trump zhruba jednou denně neopodstatněně tvrdil, že proti němu byla použita nějaká verze „zásahu do voleb“ (v angličtině „election interference“). Trump lživě obvinil Bidena, že „vyzbrojil“ ministerstvo spravedlnosti, aby se zaměřilo na jeho osobu v souvislosti s jeho trestními procesy.[37] Trump a několik republikánů prohlásili, že výsledky voleb v roce 2024 nepřijmou, pokud se budou domnívat, že jsou nespravedlivé.[38]

Trumpovy dřívější výroky, v nichž naznačoval, že může „zrušit“ ústavu, aby zvrátil svou volební prohru[39][40], jeho tvrzení, že bude diktátorem pouze první den svého prezidentství, a jeho slib, že využije ministerstvo spravedlnosti k pronásledování svých politických nepřátel[41], jeho plán použít zákon o povstání z roku 1807 k nasazení armády v demokratických městech a státech[42], pokusy o zvrácení prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2020, pokračující snahy republikánů omezit hlasování po prezidentských volbách v roce 2020, Trumpovy nepodložené předpovědi o podvodech při hlasování ve volbách v roce 2024[43] a Trumpovo veřejné přijetí a oslava útoku na Kapitol Spojených států z 6. ledna, vyvolávají obavy o stav demokracie v Americe.[44][45][46][47]

Snahy Republikánské strany

editovat

Deník The Washington Post v červnu 2024 informoval o náznaku, že republikáni na úrovni okresů ve státech, kde se hlasuje, se možná chystají zpochybnit a odložit potvrzení výsledků hlasování. Taková zpoždění by mohla způsobit, že některý stát promešká lhůty, které zajišťují, že jeho hlasy ve sboru volitelů budou dne 6. ledna 2025 započítány ve Washingtonu. Ve čtyřech státních volbách od roku 2020 okresní volební úředníci zadržovali certifikace s odvoláním na nedůvěru v hlasovací zařízení nebo chyby v hlasovacích lístcích, ačkoli nemohli předložit důkazy o skutečných podvodech při hlasování; certifikace poté proběhly po státních intervencích, které zahrnovaly varování před možným (a v Arizoně i skutečným) trestním stíháním.[48]

Aktivisté za volební práva se obávali, že pokračující falešná obvinění z volebních podvodů od roku 2020 by mohla vést ke společenským nepokojům, pokud by snahy o odložení certifikací na místní úrovni byly zrušeny státními úředníky nebo soudy. Neschopnost některého státu nechat 6. ledna sečíst hlasy v kolegiu volitelů by mohla vést k tomu, že žádný z prezidentských kandidátů nedosáhne minimálního počtu 270 hlasů volitelů, což by způsobilo, že volby by byly svrženy do Sněmovny reprezentantů. V takovém případě by o výsledku voleb rozhodl prostý většinový součet státních delegací, přičemž se očekává, že po volbách budou nadpoloviční většinu držet nadále republikáni.[48][49]

Deník The New York Times v červenci 2024 informoval, že „Republikánská strana a její konzervativní spojenci vedou bezprecedentní právní kampaň zaměřenou na americký volební systém“ a systematicky hledají slabá místa. Snaha zahrnuje omezení hlasování a zkrácení procesu certifikace v případě Trumpovy prohry. Republikánská strategie zahrnuje nejprve přesvědčování voličů, že volby se chystají ukrást demokraté, přestože chybí důkazy. Po volbách, pokud Trump prohraje, by se právníci pokusili zpochybnit desetiletí ustálené právo týkající se způsobu certifikace voleb.[50]

Zásahy cizích mocností

editovat

Současní i bývalí američtí představitelé uvedli, že zahraniční zásahy do voleb v roce 2024 jsou pravděpodobné. Jako tři hlavní faktory uváděli „prohlubující se americkou vnitropolitickou krizi, krach kontroverzních pokusů o kontrolu politických projevů na sociálních sítích a vzestup generativní umělé inteligence.“[51]

Čína

editovat

Čína byla označena za zemi, která zasahuje do voleb v roce 2024 prostřednictvím propagandistických a dezinformačních kampaní spojených s operací Spamouflage. Americké zpravodajské agentury popsaly, že toto úsilí nebylo zaměřeno na žádného konkrétního kandidáta, ale soustředilo se na otázky důležité pro Peking, jako je Tchaj-wan, a „podkopávalo důvěru ve volby, hlasování a USA obecně.“[52] Již 1. dubna 2024 deník The New York Times informoval, že čínská vláda vytvořila na sociálních sítích falešné pro-trumpovské účty, které propagovaly konspirační teorie, podněcovaly domácí rozpory a útočily na prezidenta Bidena před listopadovými volbami.[53]

Rusko

editovat

Podle odborníků na dezinformace a zpravodajských agentur šířilo Rusko před volbami v roce 2024 dezinformace, aby poškodilo Joea Bidena a demokraty, podpořilo kandidáty podporující izolacionismus a podkopalo podporu pomoci Ukrajině a NATO.[54][55] Dne 4. září 2024 Spojené státy veřejně obvinily Rusko z vměšování do voleb v roce 2024 a oznámily několik kroků v boji proti ruskému vlivu, včetně sankcí, obvinění a zabavení webových domén používaných k šíření propagandy a dezinformací. Americké zpravodajské služby vyhodnotily, že Rusko dává přednost Trumpovu vítězství, protože ho považuje za kritičtějšího vůči americké podpoře Ukrajiny. Dne 5. září 2024 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že dává přednost Harrisové před Trumpem z důvodu jejího „nakažlivého“ smíchu.[56][57] Tato zpráva byla médii i odborníky přijata skepticky, neboť se domnívali, že jde o snahu vrhnout špatné světlo na demokratickou kandidátku.[58][59]

Írán

editovat

Bylo zjištěno, že Írán zasahuje do prezidentských voleb v roce 2024 prostřednictvím krycích společností napojených na Islámské revoluční gardy, a to prostřednictvím hackerských pokusů proti kampaním Trumpa, Bidena i Harrisové. Írán zahájil propagandistické a dezinformační kampaně prostřednictvím falešných zpravodajských webových stránek a účtů na sociálních sítích s cílem vychýlit volby v neprospěch bývalého prezidenta Trumpa (zaměřil se však i na demokratické kandidáty). Deník The New York Times uvedl, že tyto snahy byly pokusem o „zasetí vnitřních rozporů a širší diskreditaci demokratického systému ve Spojených státech v očích světa.“[60][61]

Témata voleb

editovat
 
Protestující za práva na potrat ve Washingtonu dne 14. května 2022 v rámci protestní akce Bans Off Our Bodies po úniku návrhu stanoviska rušícího rozsudek Roe v. Wade

Potraty

editovat

Očekává se, že přístup k potratům bude během kampaně jedním z klíčových témat. Jedná se o první prezidentské volby, které se konají po dvou významných soudních rozhodnutích, jež ovlivnila přístup k potratům. Prvním je rozhodnutí Dobbs vs. Jackson Women's Health Organization z roku 2022, kterým Nejvyšší soud Spojených států zrušil rozsudek Roe vs. Wade a ponechal potratové právo zcela na státech, včetně zákazu interrupcí.[62] Druhým je rozhodnutí Alliance for Hippocratic Medicine vs. U.S. Food and Drug Administration z roku 2023, ve kterém federální soudce v severozápadním Texasu zrušil schválení FDA pro mifepriston, což mohlo potenciálně stáhnout tento lék z trhu, pokud by jej potvrdily vyšší soudy.[63] Oba rozsudky získaly silnou podporu republikánských politiků a zákonodárců.

Demokraté převážně podporují vnímání přístupu k potratům jako právo, zatímco republikánští politici jsou obecně nakloněni výraznému omezení legálnosti potratů. Do dubna 2023 přijala velká většina republikány ovládaných států téměř úplný zákaz potratů, čímž se potraty staly „do značné míry nelegálními.“ Podle Kaiser Family Foundation existuje 15 států, které mají de iure zákaz potratů v raném stadiu (bez výjimek pro znásilnění nebo incest).[63][64][65]

Trump se přihlásil k zásluhám o zrušení rozsudku v kauze Roe vs Wade, ale kritizoval republikány, kteří prosazují úplný zákaz potratů.[66][67][68] Trump prohlásil, že ponechá otázku potratů na rozhodnutí států, ale umožní republikánským státům sledovat těhotenství žen a stíhat je v případě, že podstoupí potrat. Od doby, kdy se stala předpokládanou kandidátkou, Kamala Harrisová vyjádřila podporu přijetí zákona, který by obnovil federální ochranu práva na potrat dříve zaručenou právě výše zmíněným rozsudkem.[69][70]

Demokracie

editovat
 
Volby se uskuteční jako první prezidentské volby po předchozích Trumpových pokusech zvrátit volby v roce 2020 a po útoku na Kapitol Spojených států z 6. ledna. Přicházejí také uprostřed Trumpova federálního obvinění z pokusu o zvrácení voleb 2020 a účasti na útoku a obvinění z vydírání během pokusu o zvrácení vítězství Joea Bidena ve státě Georgia.

Průzkumy veřejného mínění před volbami ukázaly hlubokou nespokojenost se stavem americké demokracie. Očekává se, že demokracie bude ve volbách v roce 2024 velkým tématem. Průzkum agentury AP-NORC provedený mezi 30. listopadem a 4. prosincem 2023 mezi 1 074 dospělými obyvateli USA zjistil, že 62 % dospělých uvedlo, že demokracie může být ohrožena v závislosti na tom, kdo vyhraje příští volby.[71]

Liberálové se přiklánějí k názoru, že konzervativci ohrožují zemi křesťanskými nacionalistickými autokratickými tendencemi a jejich snahou zvrátit volby v roce 2020.[72][73][74] Někteří republikáni se obávají, že Trumpův bývalý impeachment a čtyři trestní obvinění jsou pokusy ovlivnit volby a udržet ho v úřadu, nicméně neexistují žádné důkazy o tom, že by Trumpovy trestní procesy byly „zásahem do voleb“, který by zorganizoval Joe Biden a Demokratická strana.[37][75] Trump opakovaně nepravdivě tvrdí, že volby v roce 2020 byly zmanipulovány a ukradeny právoplatnému vítězi, tedy jemu.

Kampaň Donalda Trumpa v roce 2024 byla médii kritizována za stále násilnější a autoritářské výroky, k nimž se podle některých názorů Trumpova kampaň záměrně přiklání.[76][77][78][79] Trumpovy dřívější výroky, v nichž naznačoval, že může „ukončit“ platnost ústavy[80], aby zvrátil svou volební prohru, jeho tvrzení, že by byl diktátorem pouze „první den“ svého prezidentství[81], jeho slib, že využije ministerstvo spravedlnosti k tomu, aby šlo po jeho politických nepřátelích[82], pokusy zvrátit prezidentské volby ve Spojených státech v roce 2020, pokračující snahy republikánů omezit hlasování po prezidentských volbách v roce 2020 a Trumpovy nepodložené předpovědi o podvodech při hlasování ve volbách v roce 2024[83], vyvolávají obavy o stav demokracie v Americe.[79][84][85]

Trumpova kampaň byla poznamenána používáním stále více dehumanizující a násilné rétoriky vůči jeho politickým nepřátelům. Trump slíbil omilostnit osoby obviněné z účasti na útoku na Kapitol 6. ledna 2021 a obviněné označil za „rukojmí“ a „velké, velké vlastence.“[86][87][88] Trump zlehčoval, ale nevyloučil násilí v případě jeho prohry.[89]

Očekávalo se, že Joe Biden bude volby rámovat jako bitvu o demokracii, což je ozvěnou Bidenova rámování současné geopolitiky jako „bitvy mezi demokracií a autokracií.“ Joe Biden již dříve uvedl demokracii a „bitvu o duši našeho národa“ jako klíčové poselství své úspěšné kandidatury v roce 2020 a od oznámení své kandidatury v prezidentských volbách 2020 se opakovaně dotkl otázky demokracie.[90] Harrisová byla Bidenem pověřena ochranou demokracie prostřednictvím legislativy o volebních právech, a to prostřednictvím práce na zákoně For the People Act.[91] Harrisová podpořila snahy na ochranu volebních pracovníků a proti snahám republikánů omezit hlasování po prezidentských volbách v roce 2020. Harrisová taktéž prohlašuje, že podporuje snahy o zlepšení rasové spravedlnosti. Harrisová již dříve podpořila zákon o v policejní práci vycházející z vraždy George Floyda. Harrisová podpořila demilitarizaci policejních oddělení, ale postavila se proti výzvám části společnosti na škrtání rozpočtů policejním složkám.[92]

Klimatická krize

editovat
Související informace naleznete také v článku Klimatická krize.

Harrisová se zasazuje o environmentální spravedlnost při řešení dopadu změny klimatu na oblasti s nižšími příjmy a barevné obyvatelstvo. Za Bidena podpořila jeho legislativu týkající se klimatu, přičemž pomohla schválit zákon o snížení inflace, který je největší investicí do řešení klimatických změn a čisté energie v historii USA.[91][93][94] Za Bidena však došlo také k rekordní těžbě ropy v USA, kdy více než 13,2 milionu barelů ropy denně překonalo 13 milionů barelů denně vytěžených na vrcholu Trumpova prezidentství a k povolení těžby ropy na Aljašce.[95] Harrisová ve své kampani uvedla, že nepodporuje zákaz frakování.[92][96][97][98]

Trump je známý jako popirač klimatických změn.[95][99][100] Trump svou energetickou politiku opakovaně označil mantrou „drill, baby, drill“ („těžit, baby, těžit!“), slíbil zvýšit těžbu ropy na veřejných pozemcích a nabídnout daňové úlevy producentům ropy, plynu a uhlí.[101] Trump prohlásil, že jeho cílem je, aby Spojené státy měly nejnižší náklady na elektřinu a energii ze všech zemí světa.[102] Trump slíbil zrušit iniciativy týkající se elektromobilů, navrhl odchod z Pařížské dohody o klimatu a zrušení několika ekologických předpisů.[102][103]

Ekonomika

editovat
Související informace naleznete také v článku Ekonomika Spojených států amerických.
 
Prudký nárůst inflace po skončení pandemie covidu-19 v USA (modře) a v Evropské unii (šedá čárka). Svislá šedá čára označuje začátek COVIDu

Pandemie covidu-19 po sobě zanechala významné ekonomické dopady, které budou pravděpodobně přetrvávat i v roce 2024.[104] V roce 2021 začalo období vysoké inflace, způsobené souběhem událostí včetně pandemie a krize dodavatelského řetězce, které pak ještě umocnily ekonomické dopady ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.[105][106] Průzkumy veřejného mínění ohledně Bidenova postupu v ekonomice jsou od konce roku 2021 trvale negativní.[107] Voliči často uvádějí ekonomické otázky jako hlavní téma pro volby v roce 2024.[108]

Hospodářský pokles v důsledku pandemie postihl zejména ženy, zejména ty, které opustily zaměstnání kvůli povinnostem péče o děti.[109] Jako metody, které měly pomoci ekonomické situaci rodičů, byla zavedena dočasná opatření v oblasti péče o děti, včetně rozšířené daňové úlevy na děti v rámci amerického záchranného plánu, která však před volbami v roce 2024 vyprší.[110]

 
Trump slibuje navýšení cla a snížení daní korporacím, za což čelí kritice odborných ekonomů, kteří varují před nárůstem inflace

Kamala Harrisová navrhla zvýšit sazbu daně z příjmu korporací na 28 %, zvýšit daň z kapitálových výnosů na nejvyšší úrovni na 45 % a zavést 25% daň z nerealizovaných kapitálových výnosů pro fyzické osoby s čistým jměním nad 100 milionů dolarů.[111][112][113] Harrisová podporuje ekonomické posílení střední třídy a její program se dá shrnout jako proodborářský.[114][115] Harrisová prosazovala přijetí zákona o investicích do infrastruktury a pracovních místech, financování malých podniků a v minulosti jako senátorka podpořila zákon o daňové úlevě ve výši 6 000 dolarů pro rodiny se středními a nízkými příjmy.[91] Harrisová slíbila, že se bude zabývat zdražováním, sníží náklady, zakáže skryté poplatky a poplatky z prodlení u finančních institucí, omezí „nespravedlivé“ zvyšování nájemného a omezí náklady na léky na předpis, což by podle ní „snížilo náklady a ušetřilo mnoha rodinám ze střední třídy tisíce dolarů ročně.“[116] Deník The New York Times popsal Harrisovou jako zastánkyni „myšlenky, že federální vláda musí jednat agresivně, aby podpořila konkurenci a napravila deformace na soukromých trzích“. Viceprezidentka navrhla zvýšit daně korporacím a lidem s vysokými příjmy, aby se financovaly služby pro nižší a střední třídu a snížil deficit. Rovněž navrhla daňové úlevy pro společnosti přinášející ekonomický prospěch, například při výrobě technologií pro boj s globálním oteplováním a při výstavbě cenově dostupného bydlení. Taktéž vyjádřila podporu oddlužení studentů[117][118][119]

Donald Trump naopak navrhl další snížení daní fyzických a právnických osob nad rámec svého předchozího snížení daní v roce 2017.[120][121] Trump argumentoval, že zachování nízkých daní pro bohaté zvyšuje tvorbu pracovních míst a že tato politika spolu s omezením nelegální imigrace a snížením inflace pomůže střední třídě.[117][122] Trump slibuje snížení regulace podnikání, včetně snížení ochrany životního prostředí. Taktéž prohlásil, že deportace milionů přistěhovalců sníží ceny bydlení. Trumpova deklarovaná obchodní politika zahrnuje oddělení Spojených států od globální ekonomiky a to, že se země stane samostatnější a bude uplatňovat svou moc prostřednictvím individuálních obchodních jednání. Toho by bylo dosaženo prostřednictvím univerzálního základního cla ve výši 10 % na veškerý dovoz[123], se zvýšenými sankcemi v případě, že obchodní partneři manipulují se svou měnou nebo se dopouštějí nekalých obchodních praktik.[102] Trump vyzval k zavedení 100% cla na automobily vyrobené mimo USA a minimálně 60% cla na čínské zboží.[124] Trump uvedl, že hodlá naléhat na Kongres, aby přijal svůj zákon o recipročním obchodu, který by propůjčil prezidentskou pravomoc uvalit reciproční clo na jakoukoli zemi, která by takové clo uvalovala na Spojené státy. Deník The Washington Post v lednu 2024 uvedl, že se Trump připravuje na rozsáhlou obchodní válku.[125] Obchodní politika bývalého prezidenta je označována za protekcionistickou, neomerkantilistickou či autarkistickou.[123]

Stále častější kritikou Trumpových ekonomických plánů se později stalo zvyšování inflace.[126][127][128][129] V červnu 2024 podepsalo 16 nositelů Nobelovy ceny za ekonomii otevřený dopis, v němž tvrdili, že Trumpova fiskální a obchodní politika spolu se snahou omezit nezávislost Federálního rezervního systému znovu vyvolá inflaci ve Spojených státech.[130][131] Agentura Moody's a většina ekonomů oslovených plátkem Wall Street Journal v červenci 2024 předpovídají, že inflace bude za Trumpa horší než za Bidena, což bude částečně způsobeno cly, potlačením nelegální imigrace a většími deficity.[132][133]

Vzdělávání

editovat
Související informace naleznete také v článku Školství ve Spojených státech amerických.

Za Bidenovy administrativy bylo vydáno několik kol odpouštění studentských půjček v celkové výši přes 32 miliard dolarů.[134] V srpnu 2022 byl představen plán, který by zrušil dluh ze studentských půjček ve výši 10 000 dolarů pro svobodné absolventy, kteří vydělávají méně než 125 000 dolarů, nebo pro manželské páry, které vydělávají méně než 250 000 dolarů.[135] 20 000 dolarů by bylo zrušeno pro dlužníky Pell Grants, programu zaměřeného na poskytování pomoci v nouzi.[136] V červnu 2023 byl tento plán zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu v případu Biden v. Nebraska. Biden hodlá zavést nové metody oddlužení studentů, které budou pracovat s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu.[137][138][139] Biden uvedl, že prioritou případnéhodruhého funkčního období bude nabídka všeobecných služeb předškolního vzdělávání a také podpora pečujících osob.[140]

Někteří republikánští kandidáti a potenciální kandidáti považují vzdělávání za vítězné téma kampaně. Zatímco státy vedené demokraty, jako Connecticut, Delaware, Maine nebo Rhode Island, přijaly zákony, které vyžadují výuku afroamerické historie, v desítkách států byly vytvořeny zákony, které brání výuce kritické rasové teorie, akademické disciplíny zaměřené na zkoumání rasové nerovnosti. Zastánci těchto zákonů tvrdí, že rozhovory o rasové identitě nejsou vhodné pro školní prostředí.[141][142][143] Kritici zákonů proti kritické rasové teorii tvrdí, že vybílí americké dějiny a působí jako paměťové zákony, které přepisují veřejnou paměť o historii USA.[144][145]

Zahraniční politika

editovat
 
Joe Biden podepisuje v únoru 2022 výkonné nařízení č. 14065 v reakci na hrozící ruskou invazi na Ukrajinu. Po začátku války poskytly Spojené státy Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů.

Významnými tématy kampaně měly být probíhající válka mezi Izraelem a Hamásem a ruská invaze na Ukrajinu.[146]

Spojené státy poskytly Ukrajině významnou vojenskou a humanitární pomoc po celou dobu ruské invaze na Ukrajinu.[147][148][149] Demokratičtí politici a značná část republikánských politiků tento plán podpořili s argumentem, že Spojené státy mají hrát významnou roli při „ochraně demokracie a boji proti ruské agresi.“[150] Někteří kandidáti, včetně Rona DeSantise a Donalda Trumpa, tvrdí, že Ukrajina a potlačení ruské intervence by neměly být významným zájmem Spojených států a že plán by měl být omezenější, Vivek Ramaswamy je pro ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině a uznal by ruská anektovaná území.[151][152][153]

Během války mezi Izraelem a Hamásem Biden oznámil „jednoznačnou“ vojenskou podporu Izraeli a odsoudil akce Hamásu a dalších palestinských ozbrojenců jako terorismus.[154] Biden požádal Kongres o pomoc Izraeli ve výši 10,6 miliardy dolarů.[155] V říjnu pak prezident odletěl do Izraele, kde se setkal s prezidentem i premiérem a opětovně jim vyjádřil podporu.[156] Kennedy odsoudil útoky Hamásu na izraelské civilisty a deklaroval podporu pomoci Izraeli.[157] Republikáni se vyjádřili pro podporu Izraele. Donald Trump dne 12. října 2023 prohlásil, že Izrael nebyl připraven a musí posílit svou obranu. Za to byl kritizován dalším republikánským kandidátem Ronem DeSantisem, který jej odsoudil za kritiku Izraele.[158]

Po útoku Hamásu na Izrael v roce 2023 Harrisová silně podpořila izraelskou ofenzívu a prohlásila, že „hrozba, kterou Hamás představuje pro izraelský lid, musí být eliminována“.[159] Od té doby však postup Izraele, včetně jeho porušování lidských práv či blokování humanitární pomoci a humanitární krizi v Gaze kritizovala.[160] V březnu 2024 se Harrisová postavila proti izraelské invazi do Rafáhu, vyzvala k okamžitému příměří v Gaze a uvedla, že situace v Gaze je „humanitární katastrofou“.[91] Harrisová se vyslovila pro „odklon od Pekingu“, což je politika, která podporuje snižování ekonomické závislosti Západu na Číně.[161] Očekává se, že bude pokračovat v prohlubování amerických aliancí v Asii a Tichomoří se záměrem omezit rostoucí moc Číny, a to jak ekonomicky, tak vojensky.[162]

74 % židovských voličů vyjádřilo souhlas s podporou Joea Bidena Izraeli.[163] Bidenova podpora Izraele výrazně poškodila podporu muslimů pro demokraty v průzkumech veřejného mínění.[164] Průzkumy ukázaly značný rozkol mezi názorem elit na tuto válku, které se v drtivé většině postavily na stranu Izraele, a širokou veřejností.[165] 66 % Američanů nesouhlasí s americkou vojenskou pomocí Izraeli a domnívá se, že Spojené státy by v izraelsko-palestinském konfliktu „měly být neutrálním prostředníkem,“ nikoliv stát na jedné ze stran. 66 % voličů ve věku 18 až 34 let nesouhlasí s postupem Izraele během války a 20 % jej schvaluje, zatímco většina stojí v konfliktu převážně na straně Palestinců.[166]

Zdravotní péče

editovat

Zdravotnictví je ve Spojených státech dlouholeté téma. Nejen zdravotní zařízení, ale také zdravotní pojištění jsou ve velkém držení soukromých firem. Desítky milionů Američanů si tak zdravotní péči nemohou dovolit.[167][168][169]

Harrisová podpořila snahy o posílení pokrytí v rámci zákona o dostupné zdravotní péči, včetně stanovení stropů pro ceny léků na předpis, které si senioři hradí z kapes, na 2 000 dolarů a omezení nákladů na inzulín pro osoby se zdravotním postižením na 35 dolarů, které bylo uzákoněno v rámci zákona o snížení inflace. Harrisová byla zastáncem snahy Bílého domu o zákaz uvádění dluhů za zdravotní péči v úvěrových zprávách.[170] Podpořila rozšířenou daňovou úlevu na děti přijatou v rámci zákona o americkém záchranném plánu z roku 2021, který snížil dětskou chudobu o 20 %.[94] Harrisová vyjádřila podporu zpřístupnění péče o děti a seniory a uzákonění placené rodičovské dovolené.[115] Dne 16. srpna 2024 oznámila návrh daňové úlevy na děti ve výši 6 000 dolarů.[171]

Trump učinil ze zrušení zákona o dostupné zdravotní péči, známějšího jako Obamacare, klíčové téma voleb v roce 2024. Očekává se, že klíčovou roli v prezidentských volbách bude hrát otázka zdravotní a lékové politiky, včetně toho, zda by Spojené státy měly přejít na všeobecný systém zdravotní péče, a pandemie covidu-19.[172] Podle Deseret News se Robert Kennedy jr. před volbami pokusil zmírnit svůj postoj proti vakcínám, když uvedl, že není proti všem vakcínám, a Billu Maherovi v rozhovoru řekl, že „jediné, co říkám, je, ať testujeme vakcíny jako jiné léky. To mi nepřipadá nerozumné.“[173] Cornel West chce zdravotní péči pro všechny.[174]

Práva LGBTQ+

editovat
Související informace naleznete také v článcích LGBT práva ve Spojených státech amerických a Anti-LGBT hnutí ve Spojených státech amerických.
 
Studenti v Des Moines protestují proti zákonu proti trans lidem, který v roce 2022 podepsala republikánská guvernérka Kim Reynoldsová.

V posledních letech konzervativní politici ve státních zákonodárných sborech předkládají velké a stále rostoucí množství návrhů zákonů, které omezují práva LGBT osob, zejména transgenderových osob. Podporu konzervativní politici nacházejí zejména v ultrakonzervativních spolcích, například Moms for Liberty, [175]

Během svého prezidentského mandátu Joe Biden podepsal zákon o respektování manželství (Respect for Marriage Act), který do zákona zakotvil ochranu manželství osob stejného pohlaví a mezirasových manželství. Kromě toho podpořil zákon o rovnosti, jehož cílem je rozšířit zákon o občanských právech z roku 1964 tak, aby poskytoval ochranu na základě pohlavní identity a sexuální orientace v různých oblastech, například na pracovišti, v oblasti bydlení a zdravotní péče. V roce 2023 Biden nařídil federální vládě, aby poskytla státům strategie, jak zlepšit přístup LGBT komunity ke zdravotní péči a zdrojům prevence sebevražd.[176]

Kamala Harrisová je silnou zastánkyní práv LGBT osob. Odsoudila legislativní útoky na práva trans komunity ve státech po celé zemi.[177][178]

V únorovém volebním poselství Donald Trump uvedl, že v případě znovuzvolení přijme federální zákon, který bude uznávat pouze dvě pohlaví, prohlásil, že být transgender je pojem vymyšlený „radikální levicí“, a zavede téměř desítku politik, které budou zaměřeny proti transgender Američanům. Ron DeSantis jako guvernér Floridy podepsal několik zákonů namířených proti LGBT, včetně kontroverzního floridského zákona o rodičovských právech ve vzdělávání, kritiky označovaného jako zákon „Neříkej gay“ („Don't Say Gay“), který zakazuje mluvit o sexuální orientaci a genderové identitě na floridských veřejných školách.[179][180]

Demokratická strana

editovat
Související informace naleznete také v článku Prezidentské primárky Demokratické strany USA 2024.
 
Výsledky primárek Demokratické strany 2024 podle vítězství kandidátů v unijních státech a teritoriích:
     Joe Biden
     Jason Palmer
     zrušené primárky (Florida, Delaware)

Dne 25. dubna 2023 oznámil prezident Joe Biden kandidaturu ve volbách 2024, přičemž si jako spolukandidátku ponechal viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Republikáni proto zesílili svou kritiku Harrisové od chvíle, kdy Biden oznámil záměr kandidovat. Během konce roku 2021, kdy se Biden potýkal s nízkou mírou popularity, se objevily spekulace, že nebude usilovat o znovuzvolení, a někteří významní demokraté (zástupci Carolyn Maloneyová, Tim Ryan a bývalý zástupce Joe Cunningham) veřejně vyzvali Bidena, aby nekandidoval. Kromě Bidenovy nepopularity se mnozí obávají jeho věku; ve věku 78 let byl nejstarší osobou, která se ujala úřadu, a na konci prvního funkčního období by mu bylo 82 let. V případě znovuzvolení by mu na konci druhého funkčního období bylo 86. Podle průzkumu NBC zveřejněného v dubnu 2023 se 70% Američanů - včetně 51% demokratů - domnívá, že by Biden neměl kandidovat na druhé funkční období. Téměř polovina uvedla, že je to kvůli jeho věku. Podle celostátního průměru průzkumů FiveThirtyEight je Bidenův současný rating 41 %, zatímco 55 % jej neschvaluje. Objevily se také spekulace, že Biden může čelit v primárkách některému členu progresivní frakce Demokratické strany. Poté, co demokraté překonali očekávání ve volbách 2022, se mnozí domnívali, že šance, že Biden bude kandidovat a získá nominaci strany, vzrostly.

 
Joe Biden oznamuje svůj záměr odstoupit z volebního klání

Autorka a aktivistka Marianne Williamsonová oznámila kandidaturu v únoru 2023, tedy ještě předtím, než Biden oznámil vlastní kandidaturu na znovuzvolení.[181] Williamsonová již dříve usilovala o demokratickou prezidentskou nominaci v roce 2020. V dubnu 2023 oznámil kandidaturu Robert F. Kennedy mladší, člen rodiny Kennedyů, právník, příznivec konspiračních teorií a spisovatel zabývající se životním prostředím.[182] Od července 2023 se Kennedyho podpora v průměru průzkumů RealClearPolitics mezi pravděpodobnými voliči v demokratických primárkách pohybovala mezi 10 a 15 procenty.[183] Dne 9. října 2023 Kennedy oznámil, že se vzdává účasti v demokratických primárkách a bude místo toho kandidovat jako nezávislý kandidát.[184][185] Ačkoli byl Kennedy celoživotním demokratem, jeho čisté hodnocení mezi demokraty bylo výrazně nižší než jeho čisté hodnocení mezi republikánskými voliči. V průzkumu New York Times/Sienna College z konce července měl Kennedy mezi demokraty čisté hodnocení nesouhlasu 31%, ale mezi republikány čisté hodnocení souhlasu 36%. Dne 26. října oznámil kandidaturu proti Bidenovi člen Sněmovny reprezentantů za stát Minnesota Dean Phillips.[186]

Dne 6. března 2024 Philips pozastavil kampaň poté, co předchozího večera v rámci volebního superúterý nevyhrál žádné primárky. Jedinými hlavními kandidáty na demokratickou prezidentskou nominaci zůstali Biden, Palmer a Williamsonová. Dne 13. března 2024 bylo oznámeno, že Joe Biden nasbíral dostatečný počet delegátů, aby vyhrál demokratické primárky a stal se tak předpokládaným kandidátem.[187][188] Williamsonová opět ukončila kampaň 11. června 2024.[189]

Odstoupení Joe Bidena

editovat
Související informace naleznete také v článku Odstoupení Joe Bidena z prezidentských voleb v USA.

Po televizní debatě dne 27. června 2024, v níž Biden hovořil zmatečně a nesrozumitelně, se objevily hlasy v Demokratické straně vyzývající Bidena k odstoupení.[190][191] V reakci na tyto události dne 2. července vstoupila Williamsonová znovu do volebního boje.[192] Dne 21. července 2024 Biden oznámil, že se stahuje z prezidentského klání, a umožnil tak Demokratické straně vybrat nového kandidáta.[193][194] Do prezidentské nominace podpořil viceprezidentku Kamalu Harrisovou.[195] Krátce poté Harrisová oznámila, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany v roce 2024.[196]

Kandidatura Kamaly Harrisové

editovat
 
Příchod Kamaly Harrisové a Tima Walze na Národní sjezd Demokratů v Chicagu

Oficiální kandidátkou strany se viceprezidentka Kamala Harrisová stala 5. srpna 2024 po pětidenním virtuálním hlasování delegátů demokratického sjezdu.[197] Delegáti Národního sjezdu Demokratické strany ji pak v této pozici potvrdili na konvenci konané 19. a 22. srpna téhož roku v chicagském United Center.

Dne 6. srpna 2024 si za svého spolukandidáta na post viceprezidenta vybrala bývalého vojenského důstojníka a guvernéra Minnesoty Tima Walze.[198]

Kandidáti

editovat
 
Democratic Party (United States)
Nominanti Demokratické strany
Kamala Harrisová

Tim Walz

na prezidentku na viceprezidenta
 
 
49. viceprezidentka USA
(od 2021) 		41. guvernér Minnesoty
(od 2019)
 
Kampaň
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Domovský stát Kampaň Vyhrané státy v primárkách Delegáti Počet hlasů Poznámky
 
Kamala Harrisová 		20. října 1964
Oakland, Kalifornie 		právnička a politička
49. viceprezidentka USA
(od 2021)
Členka Senátu USA za Kalifornii
(2017–2021) 		21. července 2024 Kalifornie
 
Kampaň 		0[a] 4 567[199][b]
(98,87 %)  		0[a] [200][201]

Vysvětlivky

  1. ↑ a b Harrisová zahájila kampaň až po ukončení primárek.
  2. ↑ Virtuální volba delegátů.

Odstoupili po ukončení primárek

editovat
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Vyhrané státy v primárkách Delegáti Počet hlasů Poznámky
 
Marianne Williamsonová 		8. června 1952
Houston, Texas 		spisovatelka a aktivistka
zakladatelka Project Angel Food
kandidátka na prezidentku 2020 		4. března 2023
28. února 2024
2. července 2024 		7. února 2024
11. června 2024
29. července 2024 		Washington, D.C.
 

Kampaň 		0 0 473 761
(2,85 %) 		[202][203][204]
 
Joe Biden 		20. listopadu 1942
Scranton, Pensylvánie 		46. prezident USA
(od 2021)
47. viceprezident USA
(2009–2017)
senátor za Delaware
(1973–2009) 		25. dubna 2023 21. července 2024
(podpořil Harrisovou) 		Delaware
 
Kampaň

Odstoupení

49
 3 664
(98,9 %) 		13 477 101
(87,1 %) 		[205][206]

Odstoupili během primárek

editovat
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Vyhrané státy v primárkách Delegáti Počet hlasů Poznámky
 
Dean Phillips 		20. ledna 1969
Saint Paul, Minnesota 		člen sněmovny reprezentantů za Minnesotu
(od 2019)
CEO Phillips Distilling Company
(2000–2012) 		26. října 2023 6. března 2024
(podpořil Bidena) 		Minnesota
 
Kampaň 		4 529 664
(3,19 %) 		[207][208][209]
 
Jason Palmer 		1. prosince 1971
Aberdeen, Maryland 		investor venture kapitálu 22. října 2023 15. května 2024
(podpořil Bidena, později Harrisovou) 		Maryland
 
Kampaň 		1 3
(0,1 %) 		20 975 (0,1 %) [210][211]

Kandidáti, kteří se vzdali kandidatury

editovat
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Poznámky
 
Robert F. Kennedy Jr. 		17. ledna 1954
Washington, D.C. 		Environmentální právník 19. dubna 2023 9. října 2023
v kampani pokračuje jako nezávislý kandidát 		Kalifornie  

Kampaň

[212][213]

Republikánská strana

editovat
Související informace naleznete také v článku Prezidentské primárky Republikánské strany 2024.
 
Průzkum veřejného mínění k republikánským kandidátům

Donald Trump, 45. prezident USA, byl ve volbách v roce 2020 poražen Joem Bidenem. Rozhodl se kandidovat ve volbách v roce 2024, čímž se stal pátým bývalým prezidentem, který se ucházel o druhé (nenavazující) funkční období. V případě vítězství by se Trump stal po Groveru Clevelandovi z roku 1892 teprve druhým prezidentem, kterému se druhé nenavazující funkční období povedlo. Dne 15. listopadu 2022 podal prohlášení o kandidatuře u Federální volební komise (FEC) a téhož dne oznámil svou kandidaturu během projevu ve svém sídle v Mar-a-Lago.[214][215][216] V březnu 2022 Trump oznámil, že pokud bude znovu kandidovat a získá republikánskou prezidentskou nominaci, jeho bývalý viceprezident Mike Pence nebude jeho spolukandidátem.

V březnu 2023 byl Trump obviněn kvůli platbám za mlčení herečce z filmů pro dospělé Stormy Daniels.[217] V červnu byl Trump znovu obviněn kvůli nakládání s tajnými dokumenty, které obsahovaly materiály citlivé z hlediska národní bezpečnosti. Trump se ke všem obviněním souvisejícím s těmito obviněními přiznal.[218][219]

 
Výsledky primárek Republikánské strany 2024 podle vítězství kandidátů v unijních státech a teritoriích:
     Donald Trump
     Nikki Haleyová

Floridský guvernér Ron DeSantis je považován za hlavního Trumpova vyzyvatele v boji o republikánskou nominaci; v první polovině roku 2022 získal více prostředků na kampaň a na konci roku 2022 měl příznivější čísla v průzkumech než Trump.[220][221][222] Dne 24. května 2023 DeSantis oznámil svou kandidaturu na Twitteru v online rozhovoru s generálním ředitelem Twitteru Elonem Muskem. „Americký úpadek není nevyhnutelný, je to volba... Kandiduji na prezidenta Spojených států, abych vedl náš velký americký návrat,“ dodal DeSantis.[223] Během první hodiny po oznámení kandidatury vybral 1 milion dolarů. V projevu v pořadu Fox & Friends prohlásil, že „zničí levičáctví“ ve Spojených státech.[224] Na konci července 2023 měl podle celostátního průměru průzkumů republikánských primárek společností FiveThirtyEight Trump 52 % a DeSantis 15 %.[225]

Po volebních shromážděních v Iowě, v nichž Trump s přehledem zvítězil, DeSantis a Ramaswamy odstoupili z volebního klání a podpořili Trumpa, takže jedinými zbývajícími hlavními kandidáty zůstali bývalý prezident a Nikki Haleyová, bývalá guvernérka Jižní Karolíny, která působila v Trumpově administrativě. Trump nadále vyhrával primárky, zatímco kampaň Haleyové se snažila nabrat na síle. Dne 6. března 2024, den poté, co Haleyová vyhrála pouze jedny primárky z patnácti během volebního superúterý, pozastavila svou kampaň. Trump se stal jediným zbývajícím hlavním kandidátem na republikánskou prezidentskou nominaci, čímž se stal předpokládaným kandidátem.

Dne 14. července 2024 byl na Donalda Trumpa spáchán neúspěšný atentát. Dne 15. července 2024 na Národním republikánském sjezdu v Milwaukee byl potvrzen kandidátem za republikány a zároveň oznámil, že jeho kandidátem na viceprezidenta bude senátor za Ohio, vyhraněný konzervativec, Trumpův bývalý odpůrce a odpůrce americké pomoci Ukrajině J. D. Vance.[226][227]

Vyřazení Trumpa z primárek pro nezpůsobilost k funkci prezidenta

editovat

Soudní rozhodnutí ve státě Colorado

editovat

Nejvyšší soud státu Colorado v prosinci 2023 rozhodl, že Donald Trump není způsobilý vykonávat funkci prezidenta USA a diskvalifikoval ho z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě. Soud rozhodl s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy (Zaručení práv a výhod občanství) kvůli Trumpově podílu na násilnostech v sídle Kongresu 6. ledna 2021. Jako veřejný činitel, který přísahal věrnost ústavě, se dle soudu zapojil do vzpoury. 14. dodatek zakazuje zastávání „jakékoli funkce, civilní nebo vojenské“ komukoli, kdo dříve odpřisáhl věrnost ústavě a následně se dopustil „povstání nebo vzpoury proti témuž, nebo poskytl pomoc a útěchu nepřátelům“ ústavy. Trumpův volební štáb se proti diskvalifikaci odvolal k nejvyššímu soudu USA[228][229], který 4. března 2024 rozhodl o připuštění Trumpa k primárním volbám z důvodu, že státní soud nemůže omezit právo být volen do federálního úřadu. Soud však nerozhodoval o tom, zda 14. dodatek platí i pro prezidenta USA, ani o tom, zda se Trump zapojil do vzpoury.[230]

Rozhodnutí státní tajemnice Maine

editovat

Koncem prosince 2023 státní tajemnice Maine Shenna Bellowsová diskvalifikovala Trumpa z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy. Bellowsová dospěla k závěru, že Trump podněcoval vzpouru, když šířil nepravdivá tvrzení o podvodech na voličích v prezidentských volbách v roce 2020 a poté vyzval své příznivce, aby pochodovali na Kapitol a zabránili zákonodárcům v potvrzení hlasování, což vedlo k útoku z 6. ledna 2021. Proti rozhodnutí se lze odvolat u mainského soudu, což Trumpův volební tým oznámil, že učiní.[231][232]

Soudní rozhodnutí ve státě Illinois

editovat

Okresní soud v Chicagu, hlavním městě státu Illinois, rozhodl v únoru 2024 o vyloučení Donalda Trumpa z republikánských primárek, které by v Illinois měly proběhnout 15. března 2024. Důvodem byly události z 6. ledna 2021, které soud považuje za vzpouru. Trump se proti rozsudku odvolal.[233][234]

Kandidáti

editovat
 
Republican Party (United States)
Nominanti Republikánské strany
Donald Trump J. D. Vance
na prezidenta na viceprezidenta
 
 
45. prezident USA
(2017–2021)
 člen Senátu USA za Ohio
(od 2023)
 
Kampaň
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Domovský stát Kampaň Vyhrané státy v primárkách Delegáti Počet hlasů Poznámky
 
Donald Trump 		14. června 1946
New York, stát New York 		45. prezident USA
(2017–2021)
Předseda The Trump Organization
(1971–2017) 		15. listopadu 2022 Florida  
Kampaň
Nominace zajištěna:
12. března 2024
Oficiálně nominován:
15. července 2024 		54
(AK, AL, AR, AS, AZ, CA, CO, CT, DE, FL, GA, GU, HI, IA, ID, IL, IN, KS, KY, LA, MA, MD, ME, MI, MN, MO, MP, MS, MT, NC, ND, NE, NH, NJ, NM, NV, NY, OH, OK, OR, PA, PR, RI, SC, SD, TN, TX, UT, VA, VI, WA, WI, WV, WY) 		2 268
(95,4 %) 		17 015 756
(76,4 %) 		[235][236]

Odstoupili během primárek

editovat
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Zahájení kampaně Ukončení kampaně Domovský stát Kampaň Počet delegátů Získané státy Počet hlasů Poznámky
 
Nikki Haleyová 		20. ledna 1972
Bamberg, Jižní Karolína 		Velvyslankyně USA při OSN
(2017–2018)
Guvernérka Jižní Karolíny[237]
(2011–2017)
Členka Sněmovny reprezentantů Jižní Karolíny
(2005–2011) 		4. dubna 2023[238] 6. března 2024[239] Jižní Karolína
 

Kampaň 		94 2
(DC, VT) 		4 381 799
(19,68 %) 		[240][241][242]
 
Ron DeSantis 		14. září 1978
Jacksonville, Florida 		Guvernér Floridy
(od 2019)
Člen Sněmovny reprezentantů za Floridu
(2013–2018) 		24. května 2023[243] 21. ledna 2024
(podpořil Trumpa)[244] 		Florida  
Kampaň 		9 žádné 353 615 (1,6 %) [245][246]
 
Asa Hutchinson 		3. prosince 1950
Bentonville, Arkansas 		Guvernér Arkansasu
(2015–2023)
Náměstek ministra pro vnitřní bezpečnost
(2003–2005)
Správce Úřadu pro kontrolu obchodu s drogami
(2001–2003) 		6. dubna 2023[247] 16. ledna 2024[248] Arkansas  
Kampaň 		0
(0 %) 		žádné 22 044 (0,1 %) [247][249]
 
Vivek Ramaswamy 		9. srpna 1985
Cincinnati, Ohio 		Výkonný předseda
Strive Asset Management
(2022–2023)
Výkonný ředitel
Roivant Sciences
(2014–2021) 		21. února 2023 15. ledna 2024
(podpořil Trumpa) 		Ohio
 

Kampaň 		3 žádné 96 954 (0,4 %) [250][251][252][253]

Odstoupili před primárkami

editovat
Jméno Datum a místo narození Zkušenosti Domovský stát Zahájení kampaně Ukončení kampaně Kampaň Poznámky
 
Chris Christie 		6. září 1962
Newark, New Jersey 		Guvernér New Jersey
(2010–2018)
Prezidentský kandidát v roce 2016
Státní zástupce obvodu New Jersey
(2002–2008) 		New Jersey 6. června 2023[254] 10. ledna 2024
 
Kampaň 		[255]
 
Doug Burgum 		1. srpna 1956
Arthur, Severní Dakota 		Guvernér Severní Dakoty
(od 2016)
viceprezident Microsoft Business Solutions Group
(2002–2007)
Prezident Great Plains Software
(1984–2001) 		Severní Dakota 7. června 2023[256] 4. prosince 2023[257]
 
Kampaň 		[258]
 
Tim Scott 		19. září 1965
North Charleston, Jižní Karolína 		Senátor za Jižní Karolínu
(od 2013)
Člen Sněmovny reprezentantů za Jižní Karolínu
(2011–2013)
Člen sněmovny reprezentantů Jižní Karolíny
(2009–2011) 		Jižní Karolína 19. května 2023 12. listopadu 2023[259]
 
Kampaň 		[260]
 
Mike Pence 		7. června 1959
Columbus, Indiana 		48. viceprezident USA
(2017–2021)
Guvernér Indiany
(2013–2017)
Člen Sněmovny reprezentantů za Indianu
(2001–2013) 		Indiana 5. června 2023 28. října 2023[261]
 
Kampaň 		[262]
 
Larry Elder 		27. dubna 1952
Los Angeles, Kalifornie 		Moderátor pořadu The Larry Elder Show
(1993–2022)
Kandidát na guvernéra Kalifornie v odvolaných volbách 2021 		Kalifornie 20. dubna 2023 (podpořil Trumpa)
 
Kampaň 		[264]
 
Perry Johnson 		23. ledna 1948
Dolton, Illinois 		Zakladatel společnosti Perry Johnson Registrar
(od 1994)
Diskvalifikovaný kandidát na guvernéra Michiganu 2022 		Michigan 2. března 2023 20. října 2023 [265]
(podpořil Trumpa)
 
Kampaň 		[266][267]
 
Will Hurd 		19. srpna 1977
San Antonio, Texas 		Člen Sněmovny reprezentantů za Texas
(2015–2021) 		Texas 22. června 2023 9. října 2023 [268]
(podpořil Haleyovou)
 
Kampaň 		[269]
 
Francis Suarez 		6. října 1977
Miami, Florida 		Starosta Miami
(od 2017)
Člen městské rady Miami
(2009–2017) 		Florida 14. června 2023 29. srpna 2023[270]
 
Kampaň 		[271][272]

Třetí strany a nezávislí kandidáti

editovat

Prezidentskou kandidaturu ohlásila řada nezávislých kandidátů a kandidátů třetích stran.

Robert F. Kennedy Jr., aktivista proti vakcínám a právník zabývající se ochranou životního prostředí, získal podporu nezávislých a antiestablishmentových voličů rozčarovaných z hlavního proudu americké politiky a v některých průzkumech získal pluralitu mezi nezávislými.[273][274] Čelil kritice za podporu různých konspiračních teorií, zejména v souvislosti s atentátem na Johna F. Kennedyho a vakcínami proti covidu-19.[275] Levicový aktivista a filozof Cornel West oznámil kampaň jako nezávislý poté, co původně ohlásil kandidaturu za Lidovou stranu a později za Stranu zelených. V některých průzkumech získal značnou podporu. Centristická politická organizace No Labels, která pomohla vytvořit dvoustranickou skupinu Problem Solvers Caucus ve Sněmovně reprezentantů Spojených států, rovněž uvedla, že by zvážila kandidaturu třetí strany, přičemž se odvolává na průzkumy veřejného mínění, které takového kandidáta podporují. Některé zavedené třetí strany, jako například Americká strana solidarity, Strana zákazu a Strana socialismu a svobody, oznámily, že ze svých řad vyberou kandidáta či kandidátku na prezidenta, zatímco jiné, jako například Libertariánská strana a Strana zelených, pořádají primárky.

Významné stranické nominace

editovat

Libertariánská strana

editovat

Chase Oliver, obchodník, bývalý kandidát do Kongresu a politický aktivista byl zvolen Libertariánskou stranou jako její prezidentský kandidát dne 26. května 2024 na Národním sjezdu Libertariánů.[276] Od května 2024 má strana přístup k volebním urnám v nejméně 37 státech s celkovým počtem 380 volebních hlasů.[277] Jeho spolukandidátem je Mike ter Maat, ekonom a policista ve výslužbě.

Nominanti Libertariánské strany
Chase Oliver Mike ter Maat
na prezidenta na viceprezidenta
 
 
vedoucí prodejny, politický aktivista Ekonom, policista ve výslužbě
 

Strana Zelených

editovat
Související informace naleznete také v článku Prezidentské primárky Strany zelených v USA 2024.

Jill Steinová dne 26. května 2024 oznámila, že její kampaň nasbírala dostatek delegátů, aby si zajistila nominaci Strany zelených, a stala se tak předpokládanou kandidátkou.[278][279] Steinová byla kandidátkou strany již v letech 2012 a 2016. Je to lékařka a bývalá členka městské rady v Lexingtonu. Národní sjezd Zelených 2024 se konal 15. až 18. srpna 2024. Od června 2024 má Steinová přístup k volebním urnám jak na kandidátkách Strany zelených, tak na kandidátkách nezávislých v nejméně 22 státech s celkovým počtem 273 volitelů.[280] Dne 16. srpna si Steinová vybrala jako spolukandidáta akademika Rudolpha „Butche“ Wareho.[281][282]

 
Nominanti Strany zelených
Jill Steinová Butch Ware
na prezidentku na viceprezidenta
 
 
Lékařka

z Lexingtonu v Massachusetts

akademik a historik z Kalifornie
 
Kampaň

S částečným přístupem k hlasovacím urnám

editovat

Tyto strany mají v některých státech přístup k volebním urnám (jejich kandidáti jsou zapsáni na volebních lístcích), ale ne dostatečný na to, aby získaly 270 hlasů a vyhrály prezidentské volby. Jedinou možností je tak dopsání kandidáta na volební lístek, což však vyžaduje mnohonásobně větší kampaň.

Bez přístupu

editovat

Nezávislé nominace

editovat

Cornel West

editovat

Cornel West je filozof, socialistický aktivista a vysokoškolský profesor. Původně chtěl kandidovat za Lidovou stranu a později za Stranu zelených, přičemž v říjnu 2023 ohlásil kampaň jako nezávislý. Jeho spolukandidátkou je Melina Abdullahová, akademička a občanská aktivistka z Kalifornie.

Nezávislý kandidát
Cornel West Melina Abdullahová
na prezidenta bude oznámeno
 
 
akademik, filozof a aktivista akademička a aktivistka
 

Ostatní kandidáti

editovat

Kandidáti, kteří odstoupili

editovat

Robert F. Kennedy Jr. se původně ucházel o kandidaturu za Demokratickou stranu. Jedná se o syna zastřeleného senátora Roberta Kennedyho, který se zabývá ochranou životního prostředí a též propagací různých konspiračních teorií, zejména pak těch o očkování.[294] Podporu získal mezi nezávislými a antiestablishmentovými voliči naštvanými z hlavních politických stran USA.[295][296] Jeho průzkumy veřejného mínění byly v listopadu 2023 na nejvyšší úrovni pro kandidáta mimo dvě hlavní strany od roku 1992.[297][298] Dne 26. března 2024 Kennedy oznámil, že jeho spolukandidátkou bude Nicole Shanahan, advokátka z Kalifornie.[299]

Robert F. Kennedy Jr. dne 23. srpna 2024 odstoupil a podpořil Donalda Trumpa.[9]

Předvolební debaty

editovat

V dubnu 2022 Republikánský národní výbor jednomyslně odhlasoval vystoupení z Komise pro prezidentské debaty (CPD). V květnu 2024 Bidenova kampaň navrhla uspořádání dvou debat mimo harmonogram CPD a odmítla účast v debatách pořádaných CPD. Biden a Trump souhlasili s debatami na CNN 27. června a na ABC News 10. září.

Debaty prezidentských voleb USA 2024
Typ debaty datum místo konání město moderátor demokrat republikán
 

Prezidentská  

27. června 2024
Techwood Turner Campus
 
   Atlanta, Georgie     		Dana Bash

Jake Tapper

Joe Biden Donald Trump
 

Prezidentská  

10. září 2024
   National Constitution Center   
 
   Filadelfie, Pensylvánie    		David Muir

Linsey Davisová

Kamala Harrisová Donald Trump
 

Viceprezidentská  

  1. října 2024
 bude oznámeno
 
   New York, New York    		Margaret Brennan

Norah O'Donnell

Tim Walz J. D. Vance

27. června: Biden vs Trump

editovat

Televizní stanice CNN uspořádala 27. června první velkou debatu, kterou sledovalo 51 milionů diváků.[300] Podle kritérií udaných CNN se jí mohl zúčastnit pouze Joe Biden a Donald Trump.[301] Debatu moderovala Dana Bash a Jake Tapper. Média charakterizovala Bidenovo vystoupení v debatě jako „katastrofu“. Někteří odborníci poznamenali, že často ztrácel myšlenky, dával zmatené odpovědi a často mu nebylo ani rozumnět.[302][303][304] G. Elliott Morris a Kaleigh Rogersová z televizní stanice ABC tvrdili, že Biden nedokázal voliče ujistit, že je schopen vykonávat funkci prezidenta další čtyři roky.[305] Po debatě volení představitelé, straničtí stratégové a fundraiseři hovořili o nahrazení Bidena na postu stranického kandidáta, včetně toho, zda by prominentní demokraté neměli učinit veřejné prohlášení, v němž by ho požádali, aby odstoupil.[306] Biden prohlásil, že se kandidatury nevzdá a jeho setrvání v kandidatuře podpořil bývalý prezident Barack Obama, bývalá prezidentská kandidátka a první dáma Hillary Clintonová i jeho manželka Jill Bidenová.[307][308] Nakonec se však 21. července kandidatury vzdal.

10. září: Harrisová vs Trump

editovat

Druhá prezidentská debata je naplánována na 10. září 2024 a bude ji hostovat televizní stanice ABC News.[309] U této debaty je více pravděpodobné, že do ní bude připuštěn i nezávislý kandidát Robert F. Kennedy.[310][311] Dne 2. srpna 2024 Trump oznámil, že od debaty odstupuje, protože souhlasil pouze s debatou s Bidenem, nikoli s Harrisovou.[312] Dne 8. srpna 2024 však televize ABC oznámila, že oba kandidáti souhlasili s debatou podle původního plánu. Žádné podrobnosti o místě konání nebyly oznámeny.[313] Moderátory budou David Muir a Linsey Davisová.[314] Později Trump podmínil svou účast v debatě účastí Harrisové v dalších navrhovaných debatách. Dne 15. srpna Harrisové kampaň uvedla, že druhá debata v říjnu bude podmíněna tím, že se Trump „skutečně dostaví“ na debatu 10. září.[315]

1. října: Viceprezidentská debata

editovat

Dne 15. srpna 2024 se kandidáti na viceprezidenta JD Vance a Tim Walz dohodli na debatě pořádané CBS News, která se má odehrát dne 1. října 2024, ačkoli Vance uvedl, že se zúčastní pouze za určitých podmínek (například více debat).[316][317]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Ačkoli se Barack Obama narodil na Havaji, později žil v Illinois. Ten se stal jeho domovským státem, když v něm prožil politickou kariéru.[5]

Reference

editovat
  1. ↑ GOLD, Michael; NEHAMAS, Nicholas. Donald Trump and Joe Biden Clinch Their Party Nominations. The New York Times [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-13. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  2. ↑ QUINN, Melissa; KIM, Ellis. More Democrats join wave of lawmakers calling on Biden to drop out of 2024 race. CBS News [online]. 2024-07-19 [cit. 2024-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-26. (anglicky) 
  3. ↑ The president has dropped out of the race. What's next?. Colorado Public Radio [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-28. (anglicky) 
  4. ↑ MASIH, Niha. The dizzying array of firsts for Harris if she wins nomination or election. Washington Post [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-23. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  5. ↑ WILSON, Reid. Kamala Harris makes history — as a Westerner. The Hill [online]. 2020-08-11 [cit. 2024-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PROTESS, Ben; BROMWICH, Jonah E.; HABERMAN, Maggie. Trump Convicted on All Counts to Become America’s First Felon President. The New York Times. 2024-05-30. Dostupné online [cit. 2024-07-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  7. ↑ Bloody-faced Trump rushed off stage, shooter dead in assassination attempt at rally. ABC News. 2024-07-13. Dostupné online [cit. 2024-07-22]. (anglicky) 
  8. ↑ BRADNER, Alison Main, Eric. Trump selected Ohio Sen. JD Vance, a critic turned ally, as running mate after last-minute push from son | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b Kennedy to vzdal, ve volbách podpoří Trumpa - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-08-23 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ VYŠANSKÝ, Roman. Třetí kandidáti v prezidentských volbách v USA. Stojí za slovo?. Deník Referendum [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Když jde ve volbách o život. Potraty hýbou Amerikou, šokující verdikt ale zastínilo zdražování. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ 7 big issues at stake in the 2024 election. NBC News [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Trump says he will renew efforts to replace 'Obamacare' if he wins a second term. AP News [online]. 2023-11-27 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Republicans see education as winning issue in 2024 | The Hill. web.archive.org [online]. 2023-01-29 [cit. 2024-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-29. 
  15. ↑ Americans agree that the 2024 election will be pivotal for democracy, but for different reasons. AP News [online]. 2023-12-15 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ US Election guide: how does the election work?. The Telegraph [online]. 2012-11-06 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ For Biden and Trump, 2022 is 2020 sequel — and 2024 preview?. AP News [online]. 2022-10-17 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ BAKER, Peter. Trump Hints at Another Act in Four Years, Just Like Grover Cleveland. The New York Times. 2020-12-03. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  19. ↑ 2016 Might Look Safe to Democrats. But 2024? - Bloomberg View. web.archive.org [online]. 2015-10-23 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-23. 
  20. ↑ H. NEALE, Thomas. The Electoral College: How It Works in Contemporary Presidential Elections. web.archive.org [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-11-06. 
  21. ↑ DORMAN, John L. Six battleground states will hold the key to the White House in 2024. Business Insider [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ North Carolina may be the hottest political battleground of 2024. The Economist. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0013-0613. 
  23. ↑ Who's in and who's out: Here are the battleground states to watch in 2024. Washington Examiner [online]. 2022-12-30 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Biden wins Minnesota, continuing decades-long Democratic streak. MinnPost [online]. 2020-11-04 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ SMITH, David. 'We're making our way': how Virginia became the most progressive southern state. The Guardian. 2021-03-08. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  26. ↑ EDSALL, Thomas B. Opinion | How Much Longer Can ‘Vote Blue No Matter Who!’ Last?. The New York Times. 2023-02-01. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  27. ↑ The Rise of College-Educated Democrats [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Who Votes Republican? | RealClearPolitics. web.archive.org [online]. 2023-06-04 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-04. 
  29. ↑ Losing the Suburbs [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ BLAKE, Aaron. Analysis | Third-party candidates see some of their best polls since Ross Perot. Washington Post. 2023-10-27. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 
  31. ↑ Opinion | RFK Jr.'s eye-popping poll numbers should have Trump worried. MSNBC.com [online]. 2023-11-03 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ Trump releases 12-page response to Jan. 6 hearing | The Hill. web.archive.org [online]. 2024-01-11 [cit. 2024-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-11. 
  33. ↑ 264. How Bad Could the 2024 Election Be? | Brennan Center for Justice. www.brennancenter.org [online]. [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ Noncitizen voting, already illegal in federal elections, becomes a centerpiece of 2024 GOP messaging. AP News [online]. 2024-05-18 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ LEVINE, Sam; LEINGANG, Rachel. Trump and Johnson spread unfounded fears by urging non-citizen voting ban. The Guardian. 2024-05-17. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  36. ↑ Election deniers moving closer to GOP mainstream, report shows, as Trump allies fill Congress. AP News [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ a b YOURISH, Karen; SMART, Charlie. Trump’s Pattern of Sowing Election Doubt Intensifies in 2024. The New York Times. 2024-05-24. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  38. ↑ Trump spreads false "assassination" claims as voters fear violence. web.archive.org [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-10. 
  39. ↑ IBRAHIM, Nur. Did Trump Say Election Fraud Allows for 'Termination' of US Constitution?. Snopes [online]. 2022-12-05 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ ASTOR, Maggie. Trump’s Call for ‘Termination’ of Constitution Draws Rebukes. The New York Times. 2022-12-04. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  41. ↑ SWAN, Jonathan; SAVAGE, Charlie; HABERMAN, Maggie. The Radical Strategy Behind Trump’s Promise to ‘Go After’ Biden. The New York Times. 2023-06-15. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  42. ↑ Trump hints at expanded role for the military within the US. A legacy law gives him few guardrails. AP News [online]. 2023-11-27 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Trump Is Lying About Another Election Being ‘Stolen’ From Him – The One Still A Year Away. HuffPost [online]. 2023-10-07 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ PEHE, Jiří. V USA rostou obavy o osud demokracie, zvítězí-li Trump. Plus [online]. 2023-12-07 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  45. ↑ PEHE, Jiří. V USA se rozhoduje o budoucnosti demokracie. Deník Referendum. 2024-02-02. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. 
  46. ↑ BAKER, Peter. Talk of a Trump Dictatorship Charges the American Political Debate. The New York Times. 2023-12-09. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  47. ↑ MIZELLE, Shawna. Lawmakers in 32 states have introduced bills to restrict voting so far this legislative session | CNN Politics. CNN [online]. 2023-02-22 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ a b GARDNER, Amy; MARLEY, Patrick; ITKOWITZ, Colby. Trump allies test a new strategy for blocking election results. The Washington Post [online]. 2024-6-26 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ KONDIK, Kyle. The Dreaded 269-269 Scenario: An Update [online]. 2020-09-16 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ RUTENBERG, Jim; CORASANITI, Nick. Unbowed by Jan. 6 Charges, Republicans Pursue Plans to Contest a Trump Defeat. The New York Times. 2024-07-13. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  51. ↑ U.S. braces for foreign interference in 2024 election | Semafor. web.archive.org [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-10. 
  52. ↑ China-linked 'Spamouflage' network mimics Americans online to sway US political debate. AP News [online]. 2024-09-03 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ HSU, Tiffany; MYERS, Steven Lee. China’s Advancing Efforts to Influence the U.S. Election Raise Alarms. The New York Times. 2024-04-01. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  54. ↑ Russia’s 2024 election interference has already begun. NBC News [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ BARNES, Julian E.; SANGER, David E. Russia Amps Up Online Campaign Against Ukraine Before U.S. Elections. The New York Times. 2024-03-27. Dostupné online [cit. 2024-07-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  56. ↑ Russians mock US election allegations as Putin teasingly says he supports Harris. AP News [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ OTT, Haley. Grinning Vladimir Putin suggests support for Kamala Harris as U.S. accuses Russia of election interference - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ HRON, Jan. Podpořil Kamalu. Velmi mě to urazilo, reagoval Trump na Putinovo prohlášení. iDNES.cz [online]. 2024-09-09 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  59. ↑ Putin: V amerických volbách podporujeme Harrisovou. Má nakažlivý smích - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-05 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. 
  60. ↑ Google says it observed Iran trying to hack the Trump and Biden-Harris campaigns. NBC News [online]. 2024-08-14 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ MORRISON, Dan. FBI probes Trump hack, Harris team says it was also targeted in failed attempt. USA TODAY [online]. [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Opinion | ‘They Are America’s G.O.P. Leninists’ - The New York Times. web.archive.org [online]. 2023-04-12 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-12. 
  63. ↑ a b KIMBALL, Spencer. Republicans back lawsuit to overturn FDA approval of abortion pill and pull the medication from U.S. market. CNBC [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Nerozhodujte o svém těle. Zákaz potratů hlásí už 18 států USA - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  65. ↑ Když jde ve volbách o život. Potraty hýbou Amerikou, šokující verdikt ale zastínilo zdražování. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  66. ↑ Trump: 'I was able to kill Roe v. Wade'. NBC News [online]. 2023-05-17 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Trump criticizes Republicans pushing abortion bans with no exceptions: 'You're not going to win'. NBC News [online]. 2023-09-16 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ Trump podlehl demokratům, zlobí se prezidentka protipotratového hnutí. Deník N [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  69. ↑ Americká jízda: Proč bitva o potraty hýbe volbami - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  70. ↑ MESSERLY, Megan; MIRANDA OLLSTEIN, Alice. Kamala Harris’ call for ‘reproductive freedom’ means restoring Roe - POLITICO. web.archive.org [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-21. 
  71. ↑ Americans agree that the 2024 election will be pivotal for democracy, but for different reasons. AP News [online]. 2023-12-15 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ BALZ, Dan; ENCE MORSE, Clara. Americans say the political system is broken. These forces help explain why. - The Washington Post. The Washington Post [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  73. ↑ LEONHARDT, David. ‘A Crisis Coming’: The Twin Threats to American Democracy. The New York Times. 2022-09-17. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  74. ↑ GAMBINO, Lauren. With the US election a year away, most Americans don’t want Biden or Trump. The Guardian. 2023-11-05. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  75. ↑ QIU, Linda. Trump and Allies Assail Conviction With Faulty Claims. The New York Times. 2024-06-01. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  76. ↑ Trump's vow to only be a dictator on 'day one' follows growing worry over his authoritarian rhetoric. AP News [online]. 2023-12-08 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ BENDER, Michael C.; GOLD, Michael. Trump’s Dire Words Raise New Fears About His Authoritarian Bent. The New York Times. 2023-11-20. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  78. ↑ STONE, Peter. ‘Openly authoritarian campaign’: Trump’s threats of revenge fuel alarm. The Guardian. 2023-11-22. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  79. ↑ a b BAKER, Peter. Talk of a Trump Dictatorship Charges the American Political Debate. The New York Times. 2023-12-09. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  80. ↑ IBRAHIM, Nur. Did Trump Say Election Fraud Allows for 'Termination' of US Constitution?. Snopes [online]. 2022-12-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ Trump says he would be a dictator only on "Day One" if he wins a second term - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2023-12-06 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ SWAN, Jonathan; SAVAGE, Charlie; HABERMAN, Maggie. The Radical Strategy Behind Trump’s Promise to ‘Go After’ Biden. The New York Times. 2023-06-15. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  83. ↑ Trump Is Lying About Another Election Being ‘Stolen’ From Him – The One Still A Year Away. HuffPost [online]. 2023-10-07 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ MIZELLE, Shawna. Lawmakers in 32 states have introduced bills to restrict voting so far this legislative session | CNN Politics. CNN [online]. 2023-02-22 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ SKELLEY, Geoffrey. How The Republican Push To Restrict Voting Could Affect Our Elections [online]. 2021-05-17 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ One attack, two interpretations: Biden and Trump both make the Jan. 6 riot a political rallying cry. AP News [online]. 2024-01-04 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ On Jan. 6 many Republicans blamed Trump for the Capitol riot. Now they endorse his presidential bid. AP News [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ Trump downplays Jan. 6 on the anniversary of the Capitol siege and calls jailed rioters 'hostages'. AP News [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ NEWS, A. B. C. Trump says 'it depends' if there will be violence if he loses 2024 election to Biden. ABC News [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Američané potvrdili, že chtějí zachovat demokracii, řekl o volbách Biden. iROZHLAS [online]. 2022-11-09 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  91. ↑ a b c d ASTOR, Maggie. Where Kamala Harris Stands on the Issues: Abortion, Immigration and More. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  92. ↑ a b TAUSCHE, Arit John, Kayla. Harris recalibrates policy stances as she adjusts to role atop Democratic ticket | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ America's Landmark Climate Law. IMF [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ a b Democrats worry about Kamala Harris's prospects against Donald Trump in 2024. web.archive.org [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-07. 
  95. ↑ a b Co ovlivní vývoj klimatické krize v roce 2024? Americké a evropské volby i plnění závazků. iROZHLAS [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  96. ↑ Trump tries to sharpen Harris attacks as she blunts his momentum - POLITICO. web.archive.org [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-09. 
  97. ↑ EPSTEIN, Reid J. Why the Kamala Harris of Four Years Ago Could Haunt Her in 2024. The New York Times. 2024-07-29. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  98. ↑ Kdo je Kamala Harrisová, kandidátka na prezidenta USA, z pohledu energetické politiky?. oEnergetice.cz [online]. 7. srpen 2024, 11:34 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  99. ↑ JOYELLA, Mark. On Fox, Donald Trump Calls Climate Change A ‘Hoax’: ‘In The 1920’s They Were Talking About Global Freezing’. Forbes [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ Election 2024: The Republican Presidential Candidates on Climate Change | Council on Foreign Relations. www.cfr.org [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ Trump Promises To. OilPrice.com [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ a b c Trump's plans if he returns to the White House include deportation raids, tariffs and mass firings. AP News [online]. 2023-11-12 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ FRIEDMAN, Lisa. Trump’s Violent Language Toward EVs. The New York Times. 2024-03-18. Dostupné online [cit. 2024-07-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  104. ↑ SIDERS, David. How the coronavirus is shaping the 2024 presidential race. POLITICO [online]. 2020-04-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ Global surge in inflation. Deloitte Insights [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ The chief economist at Moody's thinks that Russia’s invasion of Ukraine accounts for over a third of U.S. inflation – and that COVID stimulus had almost no impact. Fortune [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ ENTEN, Harry. Biden's economic ratings are worse than Carter's | CNN Politics. CNN [online]. 2021-12-21 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ GOLDMACHER, Shane. Republicans Gain Edge as Voters Worry About Economy, Times/Siena Poll Finds. The New York Times. 2022-10-17. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  109. ↑ PANETTA, Grace. Biden’s reelection could hinge on how much women voters trust him on the economy. The 19th [online]. 2023-04-25 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ PANETTA, Grace. Why child care can’t be overlooked as an issue in 2024. The 19th [online]. 2023-05-08 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ Kamala Harris plánuje zvýšení daní. Deník N [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  112. ↑ Kamala Harris backs Biden’s tax proposals — including a tax on unrealized capital gains - MarketWatch. web.archive.org [online]. 2024-08-22 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-22. 
  113. ↑ Kamala Harris Backs 28% Corporate Tax Rate. web.archive.org [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-21. 
  114. ↑ Harris’ blue-collar pitch: New candidate, same pro-labor policies - POLITICO. web.archive.org [online]. 2024-08-19 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-19. 
  115. ↑ a b LUHBY, Tami. Harris and Trump want to strengthen the middle class. It could use the help | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ Everything was going Kamala Harris’ way. Then came the market sell-off. - POLITICO. web.archive.org [online]. 2024-08-21 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-21. 
  117. ↑ a b LUHBY, Tami. Harris and Trump want to strengthen the middle class. It could use the help | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ Vyšší daně, právo na bydlení. Jaké by byly ekonomické kroky Harrisové - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  119. ↑ STRNAD, David. Socialistka? Ani omylem. Jak si Kamala Harris rozumí s velkým byznysem [online]. 2024-07-25 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  120. ↑ Trump's second-term agenda: deportations, trade wars, NATO rethink | Reuters. web.archive.org [online]. 2024-06-13 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-13. 
  121. ↑ BITTNER, Jan; BITTNER, Petr. ŠKRTY: Americký traumaplán. Deník Referendum [online]. 2024-08-10 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  122. ↑ Tax Day reveals a major split in how Joe Biden and Donald Trump would govern. AP News [online]. 2024-04-15 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  123. ↑ a b SAVAGE, Charlie; SWAN, Jonathan; HABERMAN, Maggie. A New Tax on Imports and a Split From China: Trump’s 2025 Trade Agenda. The New York Times. 2023-12-26. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  124. ↑ 2024 election: How Trump's agenda could reignite U.S. inflation. web.archive.org [online]. 2024-06-25 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-25. 
  125. ↑ STEIN, Jeff. Donald Trump is preparing for a massive new trade war with China. The Washington Post [online]. 2024-01-27. Dostupné online. 
  126. ↑ LEVITZ, Eric. Trump’s team keeps promising to increase inflation. Vox [online]. 2024-04-24 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  127. ↑ Higher inflation under Donald Trump? Experts see potential. web.archive.org [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-23. 
  128. ↑ Trump or Biden? Either way, US seems poised to preserve heavy tariffs on imports. AP News [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  129. ↑ Trumponomics would not be as bad as most expect. The Economist. Dostupné online [cit. 2024-08-23]. ISSN 0013-0613. 
  130. ↑ ČTK. Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii se kritizují plány Donalda Trumpa. Obávají se celosvětového politického vývoje. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2016-12-07 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. 
  131. ↑ PICCIOTTO, Rebecca. Sixteen Nobel Prize-winning economists warn a second Trump term would 'reignite' inflation. CNBC [online]. 2024-06-25 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  132. ↑ Trump’s trade guru plots an even more disruptive second term - POLITICO. web.archive.org [online]. 2024-08-22 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-22. 
  133. ↑ Economists Say Inflation Would Be Worse Under Trump Than Biden - WSJ. web.archive.org [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-20. 
  134. ↑ MINSKY, Adam S. Biden Administration Has Approved $32 Billion In Student Loan Forgiveness, And More Is Coming — Here’s How To Apply. Forbes [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. ↑ Biden moves quickly in effort to reassure young voters on student loans. NBC News [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  136. ↑ HOUSE, The White. FACT SHEET: President Biden Announces Student Loan Relief for Borrowers Who Need It Most. The White House [online]. 2022-08-24 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ The Supreme Court rejects Biden's plan to wipe away $400 billion in student loan debt. AP News. 2023-06-30. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. (anglicky) 
  138. ↑ POTTS, Monica. The Supreme Court Killed Biden’s Student Loan Forgiveness Plan. What Does That Mean For 2024? [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  139. ↑ TRUDO, Hanna. Student debt: Democrats seek to galvanize young voters over Supreme Court ruling [online]. 2023-07-08 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  140. ↑ Biden makes women the key to his 2024 reelection plans. Washington Examiner [online]. 2023-05-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  141. ↑ WILSON, Reid. GOP sees critical race theory battle as potent midterm weapon [online]. 2021-06-23 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  142. ↑ ASMELASH, Leah. A school district tried to address racism, a group of parents fought back. CNN [online]. 2021-05-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  143. ↑ MANCHESTER, Julia. Republicans see education as winning issue in 2024 [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  144. ↑ SNYDER, Timothy. The War on History Is a War on Democracy. The New York Times. 2021-06-29. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  145. ↑ V USA se přou o výuku dějin Afroameričanů. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  146. ↑ Israel-Hamas war ignites fight between Ron DeSantis and Nikki Haley. NBC News [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  147. ↑ LIPTAK, Kevin. Biden makes surprise visit to Ukraine for first time since full-scale war began | CNN Politics. CNN [online]. 2023-02-20 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  148. ↑ US to send $425 million in aid to Ukraine, US officials say. AP News [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  149. ↑ ELLYATT, Amanda Macias,Holly. Blinken announces $1 billion Ukraine aid package during surprise visit. CNBC [online]. 2023-09-06 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  150. ↑ CALFAS, Alyssa Lukpat and Jennifer. Your Guide to the Presidential Election in 2024. WSJ [online]. 2023-10-30 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  151. ↑ BROWNSTEIN, Ronald. In 2024, Republicans may complete a historic foreign policy reversal | CNN Politics. CNN [online]. 2023-03-28 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  152. ↑ Uznám Ruskem okupovaná území, prohlásil americký prezidentský kandidát - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  153. ↑ PITTHARDOVÁ, Veronika. Ukrajině nepomáhat, FBI zrušit, klima neřešit. V USA mají mladší verzi Trumpa. iDNES.cz [online]. 2023-09-17 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  154. ↑ BAKER, Peter. In Unforgiving Terms, Biden Condemns ‘Evil’ and ‘Abhorrent’ Attack on Israel. The New York Times. 2023-10-10. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  155. ↑ SHEAR, Michael D.; DEMIRJIAN, Karoun. Biden Requests $105 Billion Aid Package for Israel, Ukraine and Other Crises. The New York Times. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  156. ↑ Biden v Izraeli jednal s prezidentem i premiérem. Netanjahua ujistil o podpoře při boji s Hamásem. iROZHLAS [online]. 2023-10-18 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  157. ↑ RFK Jr. Dumps Democrats, Libertarian Party Blasts RFK Jr.'s Stance on Israel. Yahoo News [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  158. ↑ Netanjahu ani Izrael nebyli připraveni, prohlásil Trump. Za výrok ho kritizují i republikáni. iROZHLAS [online]. 2023-10-12 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  159. ↑ STAFF, Al Jazeera. How Kamala Harris views the world: From Gaza and Russia to China and India. Al Jazeera [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  160. ↑ SPETALNICK, Matt; LEWIS, Simon. Tougher tone on Israel, steady on NATO: how a Harris foreign policy could look. Reuters [online]. 2024-07-24 [cit. 2024-08-]. Dostupné online. 
  161. ↑ Kamala Harris on China: We need to be the leader in the relationship - POLITICO. web.archive.org [online]. 2024-08-20 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-20. 
  162. ↑ A look at Harris’ views on US policy toward China. Voice of America [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  163. ↑ Jewish voters say they trust President Biden on the Israel war and antisemitism : NPR. web.archive.org [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-19. 
  164. ↑ Arab American support for Biden, Democrats plummets over Israel, poll shows | Reuters. web.archive.org [online]. 2023-12-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-02. 
  165. ↑ US public support for Israel drops; majority backs a ceasefire, Reuters/Ipsos shows | Reuters. web.archive.org [online]. 2023-11-16 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-16. 
  166. ↑ Sympathy for Israel plunges among younger voters: Poll | The Hill. web.archive.org [online]. 2023-11-16 [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-16. 
  167. ↑ Drahé zdravotní pojištění, nefunkční daňový systém. Co pálí současné USA? - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  168. ↑ ESTA a zdravotní pojištění. ESTA USA [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  169. ↑ Ve srovnání s USA je každý univerzální zdravotnický systém dobrý. Náš je v Evropě průměr, říká expertka. iROZHLAS [online]. 2021-05-05 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  170. ↑ TAUSCHE, Arit John, Kayla. Harris recalibrates policy stances as she adjusts to role atop Democratic ticket | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-30 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  171. ↑ Kamala Harris unveils 2024 policy agenda, including $6,000 child tax credit. The Washington Post [online]. 2024-08-17 [cit. 2024-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-17. 
  172. ↑ BRADNER, Eric. 2024 GOP contenders clash over Covid-19 records as they warn against future mandates | CNN Politics. CNN [online]. 2023-09-12 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  173. ↑ Exclusive: Inside Robert F. Kennedy Jr.’s independent presidential run. Deseret News [online]. 2023-11-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  174. ↑ Cornel West thinks the U.S. is in ‘spiritual decay.’ That’s why he’s running for president. Deseret News [online]. 2023-11-21 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  175. ↑ HOUSKA, Filip. LGBT? Nic pro školáky. Matky aktivistky v USA zakazují knihy, vliv chce brzdit zpěvačka Pink. CzechCrunch [online]. 2023-11-15 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  176. ↑ NEWS, A. B. C. Here's where the 2024 presidential candidates stand on LGBTQ+ issues. ABC News [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  177. ↑ TRACY, Matt. A look at Vice President Kamala Harris’ LGBTQ record. gaycitynews.com [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  178. ↑ Where does Kamala Harris stand on queer and trans issues? | Xtra Magazine [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  179. ↑ NEHAMAS, Nicholas; MAZZEI, Patricia. DeSantis Signs Tall Stack of Right-Wing Bills as 2024 Entrance Nears. The New York Times. 2023-05-17. Dostupné online [cit. 2023-12-27]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  180. ↑ ‚Ptali jsme se, co to je HIV. Učitel nám nesměl odpovědět.‘ Floridští republikáni bojují proti ‚woke‘. iROZHLAS [online]. 2023-04-24 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. 
  181. ↑ Williamson becomes Democratic primary's 1st Biden challenger. AP News [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  182. ↑ NEWS, A. B. C. Robert F. Kennedy Jr. launches long shot presidential bid as a Democrat. ABC News [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  183. ↑ RealClearPolitics - Election 2024 - 2024 Democratic Presidential Nomination. web.archive.org [online]. 2023-11-15 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-15. 
  184. ↑ O’BRIEN, Rebecca Davis. Robert F. Kennedy Jr. to Run for President as Independent, Leaving Democratic Primary. The New York Times. 2023-10-09. Dostupné online [cit. 2023-11-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  185. ↑ Robert F. Kennedy vstupuje do hry o Bílý dům: Může být prezidentem USA nezávislý kandidát?. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  186. ↑ Rep. Dean Phillips files paperwork for presidential bid against Biden. POLITICO [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  187. ↑ Biden vs. Trump. Soupeři prezidentských voleb získali potřebný počet delegátů pro kandidaturu. iROZHLAS [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  188. ↑ Biden vyhrál s přehledem primárky, popularitu má ale nejnižší vůbec. Deník N [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. 
  189. ↑ MURRAY, Isabella. Marianne Williamson signals end of 2024 bid now that presidential primaries have ended. ABC News [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  190. ↑ Vyměňme ho! Bidenova nezvládnutá debata vyvolala mezi demokraty paniku - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  191. ↑ Democrats panic over Biden’s debate performance, doubt his future - The Washington Post. web.archive.org [online]. 2024-07-12 [cit. 2024-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-12. 
  192. ↑ Williamson throws hat into ring for 2024 Democratic nomination. web.archive.org [online]. 2024-07-07 [cit. 2024-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-07. 
  193. ↑ Biden drops out of presidential race; Harris vows to defeat Trump: Live updates - The Washington Post. web.archive.org [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-22. 
  194. ↑ ČTK, iDNES cz. Joe Biden oznámil, že odstupuje z prezidentských voleb. iDNES.cz [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-21]. Dostupné online. 
  195. ↑ PATTEN, Ted Johnson,Dominic; JOHNSON, Ted; PATTEN, Dominic. Joe Biden Endorses Kamala Harris As Democratic Presidential Nominee Moments After He Drops Out Of 2024 Race [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  196. ↑ NEHAMAS, Nicholas. Kamala Harris Says She’s Running in Biden’s Place. The New York Times. 2024-07-21. Dostupné online [cit. 2024-07-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  197. ↑ Kamala Harris is now Democratic presidential nominee, will face off against Donald Trump this fall. AP News [online]. 2024-08-05 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  198. ↑ ULRYCHOVÁ, Tereza. Harrisová si vybrala viceprezidenta. Upozornil na sebe ostrou kritikou Trumpa - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-08-06 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. 
  199. ↑ Kamala Harris certified as Democratic presidential nominee after earning majority of roll call votes. ABC News [online]. 2024-08-07 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  200. ↑ Antoinette Radford, Michelle Shen, Maureen Chowdhury, Elise Hammond, Jack Forrest, Zoe Sottile, Ashley R. Williams, Adrienne Vogt, Lucy Bayly, Kathleen Magramo, Tami Luhby, Nouran. July 21, 2024, presidential campaign news. CNN [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  201. ↑ STATEMENT OF CANDIDACY | Harris, Kamala [PDF]. Federal Election Commission, 2024-07-21 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  202. ↑ PRESS, WILL WEISSERT Associated. Marianne Williamson begins longshot 2024 challenge to Biden. San Diego Union-Tribune [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  203. ↑ Marianne Williamson ends her 2024 presidential run. POLITICO [online]. 2024-02-07 [cit. 2024-02-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  204. ↑ FAGUY, Ana. Marianne Williamson Re-Enters Presidential Race After 3rd-Place Michigan Finish. Forbes [online]. [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  205. ↑ Potvrzeno. Biden bude opět kandidovat na prezidenta, to mu bude už 82 let. iDNES.cz [online]. 2023-04-25 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  206. ↑ Biden drops out of presidential race; Harris vows to defeat Trump: Live updates - The Washington Post. web.archive.org [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-22. 
  207. ↑ Democratic Rep. Dean Phillips launches a White House bid, challenging Biden. NBC News [online]. 2023-10-27 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  208. ↑ Demokraté mají nového prezidentského kandidáta. Phillips slibuje, že napraví americkou ekonomiku. iROZHLAS [online]. 2023-10-27 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  209. ↑ Dean Phillips ends presidential campaign and endorses Biden. NBC News [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  210. ↑ Home | Democratic Candidate For President 2024. palmerforpresident.us [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  211. ↑ STRACQUALURSI, Veronica. Who is Jason Palmer, the Democrat who delivered Biden his first primary defeat? | CNN Politics. CNN [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  212. ↑ TELEVIZE, Česká. Politický rodokmen má skvělý, pověst mu kazí odpor k očkování. Robert Kennedy chce být prezidentem. ČT24 - Česká televize [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  213. ↑ RFK Jr. announces he will run as an independent candidate. POLITICO [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  214. ↑ STRACQUALURSI, Gabby Orr,Kristen Holmes,Veronica. Former President Donald Trump announces a White House bid for 2024 | CNN Politics. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  215. ↑ LOOKER, David Jackson, Erin Mansfield and Rachel. Donald Trump announces his 2024 presidential campaign as GOP debates future: recap. USA TODAY [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  216. ↑ BRAVENDER, Robin. A top campaign strategist for Ted Cruz and Glenn Youngkin says 'if Trump runs, Trump will be the nominee' in 2024. Business Insider [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  217. ↑ MANGAN, Dan. Trump indicted by New York grand jury, and he's due in court Tuesday. CNBC [online]. 2023-03-30 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  218. ↑ CNN. June 13, 2023 Trump pleads not guilty in historic federal indictment. CNN [online]. 2023-06-13 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  219. ↑ ZITNER, Aaron; LEARY, Alex. Trump Faces 2024 Split Screen of Campaign and Criminal Trials. Wall Street Journal. 2023-06-10. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  220. ↑ Trump Fundraising Slows For First Time In 18 Months, Trails DeSantis. HuffPost [online]. 2022-07-16 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  221. ↑ PENGELLY, Martin. Trump ‘is in trouble’, says insider after DeSantis surges in 2024 polls. The Guardian. 2022-12-14. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  222. ↑ DeSantis builds his conservative resume as Trump flounders. POLITICO [online]. 2022-12-15 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  223. ↑ DeSantis launches GOP presidential campaign in Twitter announcement plagued by glitches. AP News [online]. 2023-05-25 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  224. ↑ PENGELLY, Martin. Ron DeSantis says he will ‘destroy leftism’ in US if elected president. The Guardian. 2023-05-30. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  225. ↑ WIEDERKEHR, Ryan Best, Aaron Bycoffe, Ritchie King, Dhrumil Mehta and Anna. National : President: Republican primary : 2024 Polls. FiveThirtyEight [online]. 2018-06-28 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  226. ↑ BRADNER, Alison Main, Eric. Trump selected Ohio Sen. JD Vance, a critic turned ally, as running mate after last-minute push from son | CNN Politics. CNN [online]. 2024-07-15 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  227. ↑ Kdo je republikánský kandidát na viceprezidenta? Vyhraněný konzervativec z nerozhodnutého státu. iROZHLAS [online]. 2024-07-16 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  228. ↑ ONDRÁČKOVÁ, Tereza. Trump není způsobilý pro prezidentský úřad, rozhodl nejvyšší soud v Coloradu. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-20 [cit. 2023-12-20]. Dostupné online. 
  229. ↑ NOVÁK, Pavel. Trump se nemůže zúčastnit stranických primárek v Coloradu, rozhodl soud. Exprezident se odvolá. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2023-12-12 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  230. ↑ ČTK, Reuters, ČT24. Trump se může účastnit primárek v Coloradu, rozhodl Nejvyšší soud USA. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-05]. Dostupné online. 
  231. ↑ COHEN, Marshall. Maine’s top election official removes Trump from 2024 primary ballot. CNN [online]. Warner Bros. Discovery, 2023-12-28 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  232. ↑ Trump se nesmí účastnit primárek v Maine, rozhodla nejvyšší volební úřednice. ČT24 [online]. Česká televize, 2023-12-29 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online. 
  233. ↑ ČTK. Soud vyloučil Trumpa z primárek v Illinois, exprezident se odvolal. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  234. ↑ Třetí stopka pro Trumpa. Soud v Illinois mu zakázal účastnit se primárek. iROZHLAS [online]. 2024-02-29 [cit. 2024-03-04]. Dostupné online. 
  235. ↑ Gabby Orr, Kristen Holmes, Veronica Stracqualursi. Former President Donald Trump announces a White House bid for 2024 | CNN Politics. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  236. ↑ ORDEN, Erica. Donald Trump found guilty in New York hush money trial. Politico [online]. 2024-05-30 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  237. ↑ Nikki Haley - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  238. ↑ CIGLEROVÁ, Jana. „Když jim vrátíte kopanec v podpatcích, bolí to víc.“ Republikánka Nikki Haley chce být prezidentkou USA. Deník N [online]. 2023-02-17 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  239. ↑ Nikki Haley suspends her campaign and leaves Donald Trump as the last major Republican candidate. AP News [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  240. ↑ MANCHESTER, Julia. Asa Hutchinson formally launches 2024 presidential campaign [online]. 2023-04-26 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  241. ↑ HÁJEK, Adam. Podpatky jsou její zbraň. Nikki Haleyová v boji o Bílý dům nabírá páru. iDNES.cz [online]. 2023-11-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  242. ↑ Haleyová vzdává souboj s Trumpem, popřála mu štěstí. Biden touží po jejích voličích - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  243. ↑ Form 1 for RON DESANTIS FOR PRESIDENT. docquery.fec.gov [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  244. ↑ DeSantis končí a podpořil Trumpa. Ten to ocenil a přestal mu komolit jméno - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  245. ↑ DeSantis launches GOP presidential campaign in Twitter announcement plagued by glitches. AP News [online]. 2023-05-25 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  246. ↑ NEHAMAS, Nicholas; HABERMAN, Maggie; SWAN, Jonathan. Ron DeSantis Ends Campaign for President. The New York Times. 2024-01-21. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  247. ↑ a b Hutchinson oznámil kandidaturu na prezidenta USA - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  248. ↑ HUYNH, Anjali. Asa Hutchinson Suspends Republican Presidential Bid. The New York Times. 2024-01-16. Dostupné online [cit. 2024-01-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  249. ↑ MANCHESTER, Julia. Asa Hutchinson formally launches 2024 presidential campaign [online]. 2023-04-26 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  250. ↑ Opinion | Ramaswamy for President? Readers Respond. Wall Street Journal. 2023-02-27. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  251. ↑ V boji o Bílý dům zazářil politický nováček. Zavařit chce Ukrajině i FBI - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  252. ↑ PITTHARDOVÁ, Veronika. Ukrajině nepomáhat, FBI zrušit, klima neřešit. V USA mají mladší verzi Trumpa. iDNES.cz [online]. 2023-09-17 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  253. ↑ WEISMAN, Jonathan. Vivek Ramaswamy, Wealthy Political Novice Who Aligned With Trump, Quits Campaign. The New York Times. 2024-01-16. Dostupné online [cit. 2024-01-20]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  254. ↑ Form 1 for CHRIS CHRISTIE FOR PRESIDENT, INC.. docquery.fec.gov [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  255. ↑ Chris Christie drops out of the 2024 presidential race. NBC News [online]. 2024-01-10 [cit. 2024-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  256. ↑ Form 1 for Doug Burgum for America, Inc.. docquery.fec.gov [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  257. ↑ WEISMAN, Jonathan. Doug Burgum, Wealthy North Dakota Governor, Ends White House Run. The New York Times. 2023-12-04. Dostupné online [cit. 2023-12-17]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  258. ↑ BURGUM, Doug. Opinion | Doug Burgum: Why I’m Running for President in 2024. Wall Street Journal. 2023-06-06. Dostupné online [cit. 2023-12-17]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  259. ↑ VAKIL, Caroline. Tim Scott suspends 2024 GOP primary bid [online]. 2023-11-13 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  260. ↑ ,Teď ne, Time.‘ Republikánský senátor Scott odstoupil z boje o nominaci na amerického prezidenta. iROZHLAS [online]. 2023-11-13 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  261. ↑ ‚Toto není moje doba.‘ Trumpův viceprezident Mike Pence stáhl kandidaturu na amerického prezidenta. iROZHLAS [online]. 2023-10-28 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  262. ↑ BREUNINGER, Kevin. Mike Pence files paperwork to launch 2024 Republican presidential campaign. CNBC [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  263. ↑ MUELLER, Julia. Larry Elder drops out of 2024 GOP primary, backs Trump [online]. 2023-10-26 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  264. ↑ GARRITY, Kelly. Larry Elder enters 2024 presidential race. POLITICO [online]. 2023-04-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  265. ↑ TIMOTIJA, Filip. Former GOP presidential candidate Perry Johnson endorses Trump [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  266. ↑ Businessman Perry Johnson announces 2024 presidential bid. AP News [online]. 2023-03-03 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  267. ↑ Perry Johnson drops out of 2024 presidential race. NBC News [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  268. ↑ VAKIL, Caroline. Hurd drops out of 2024 GOP race, endorses Haley [online]. 2023-10-09 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  269. ↑ Ex-Texas congressman Will Hurd calls Trump a 'failed politician' as he launches GOP presidential run. AP News [online]. 2023-06-22 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  270. ↑ BREUNINGER, Kevin. Miami Mayor Francis Suarez suspends presidential campaign after failing to qualify for debates. CNBC [online]. 2023-08-29 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  271. ↑ ASTOR, Maggie; MAZZEI, Patricia. Francis Suarez, Miami Mayor, Files for a Republican Presidential Run. The New York Times. 2023-06-14. Dostupné online [cit. 2023-11-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  272. ↑ Trump nekandiduje, aby udělal Ameriku opět skvělou. Vyhýbá se vězení, prohlásil jeho protikandidát. FORUM 24 [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  273. ↑ 2024 Presidential Race Stays Static In The Face Of Major Events, Quinnipiac University National Poll Finds; RFK Jr. Receives 22% As Independent Candidate In 3-Way Race | Quinnipiac University Poll. poll.qu.edu [online]. 2023-11-01 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  274. ↑ In 3-Way Race, Independent Robert Kennedy Jr. Garners 24% Across 6 Battleground States; Trump 35%, Biden 33%, Kennedy 24%; RFK Noses Ahead Among Voters Under 45 – Siena College Research Institute. scri.siena.edu [online]. [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. 
  275. ↑ RFK Jr. defends stance on vaccines and JFK conspiracy on Joe Rogan podcast. Washington Examiner [online]. 2023-06-15 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  276. ↑ Libertarian Party chooses Chase Oliver as presidential nominee. web.archive.org [online]. 2024-06-11 [cit. 2024-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-11. 
  277. ↑ NEWS, A. B. C. Could RFK Jr., Libertarian Party team up? How it could be a game-changer for him. ABC News [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  278. ↑ ASTOR, Maggie. Jill Stein Announces Third-Party Bid for President. The New York Times. 2023-11-09. Dostupné online [cit. 2024-07-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  279. ↑ STEIN, Jill. BREAKING: We have received enough delegates to clinch the @GreenPartyUS presidential nomination! We have swept 21 states’ delegate selection conventions, bringing our total delegate count to 219.. X [online]. X.com, 2024-05-26 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  280. ↑ Ballot Access Map - Jill Stein 2024. www.jillstein2024ballotaccess.com [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  281. ↑ 2024 Green Party ANM / PNC. www.gp.org [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  282. ↑ Green Party candidate Jill Stein selects Dr. Butch Ware as running mate [online]. 2024-08-16 [cit. 2024-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  283. ↑ Prohibition Party Chooses National 2024 Ticket | Ballot Access News [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  284. ↑ Party for Socialism and Liberation Announces 2024 Presidential Ticket. Independent Political Report [online]. 2023-09-11 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  285. ↑ Socialist Party USA Nominates Presidential Ticket | Ballot Access News [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  286. ↑ Socialist Party USA Announces 2024 Presidential Ticket and New Leadership. Independent Political Report [online]. 2023-10-23 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  287. ↑ SCIENTIFICINQUIRER. Conversations with Tom Ross: The Transhumanist Party’s 2024 Presidential Candidate.. Scientific Inquirer [online]. 2023-10-10 [cit. 2023-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  288. ↑ Indian American Scientist Shiva Ayyadurai joins 2024 US presidential race. Business Insider [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  289. ↑ Nikki Haley To Shiva Ayyadurai: The 4 Indian-Americans To Enter 2024 US Presidential Election Race. www.india.com [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  290. ↑ Afroman hosting 2024 presidential campaign show in Lombard [online]. 2023-05-08 [cit. 2024-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-05-09. (anglicky) 
  291. ↑ FOLEY, Ryan; REPORTER, Christian Post. 14 lesser-known candidates running for president in 2024. The Christian Post [online]. 2023-11-14 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  292. ↑ IAFRATE, Anthony. Who Are the 2024 3rd-Party Candidates? [online]. 2023-08-07 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  293. ↑ FOLEY, Ryan; REPORTER, Christian Post. 14 lesser-known candidates running for president in 2024. The Christian Post [online]. 2023-11-14 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  294. ↑ MÁNERT, Oldřich. Antivax fanatik rozhodne. Kennedy je klíčem k volbám, uškodit může všem. iDNES.cz [online]. 2024-04-30 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  295. ↑ Kennedy mladší může rozhodnout souboj Bidena s Trumpem. e15.cz [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  296. ↑ 2024 Presidential Race Stays Static In The Face Of Major Events, Quinnipiac University National Poll Finds; RFK Jr. Receives 22% As Independent Candidate In 3-Way Race | Quinnipiac University Poll. poll.qu.edu [online]. 2023-11-01 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  297. ↑ Exclusive: Inside Robert F. Kennedy Jr.’s independent presidential run. Deseret News [online]. 2024-01-31 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  298. ↑ ENTEN, Harry. How RFK Jr. could change the outcome of the 2024 election | CNN Politics. CNN [online]. 2023-11-11 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  299. ↑ RFK Jr. announces Nicole Shanahan as VP pick | The Hill. web.archive.org [online]. 2024-03-26 [cit. 2024-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-26. 
  300. ↑ GOLD, Hadas. 51.27 million viewers tuned in to CNN’s presidential debate with Biden and Trump | CNN Business. CNN [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  301. ↑ CNN TO HOST 2024 ELECTION PRESIDENTIAL DEBATE [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  302. ↑ SCHNEIDER, Matěj. Můžou ještě demokraté odstavit Bidena? A chtějí to vůbec?. Deník Alarm [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  303. ↑ 'Babbling' and 'hoarse': Biden's debate performance sends Democrats into a panic. NBC News [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  304. ↑ Ditch Biden. That Debate Performance Was a Disaster.. The New Republic. Dostupné online [cit. 2024-07-16]. ISSN 0028-6583. 
  305. ↑ NEWS, A. B. C. Biden's biggest weakness -- his age -- on full display at debate: ANALYSIS. ABC News [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  306. ↑ Biden stumbles as Trump deflects in 'game-changing' presidential debate — as it happened. ABC News. 2024-06-27. Dostupné online [cit. 2024-07-16]. (anglicky) 
  307. ↑ CAMERON, Chris. Obama Defends Biden: ‘Bad Debate Nights Happen’. The New York Times. 2024-06-28. Dostupné online [cit. 2024-07-16]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  308. ↑ Hillary Clinton after debate: 'I'll be voting Biden'. web.archive.org [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-29. 
  309. ↑ YILEK, Caitlin. When the next presidential debate of 2024 takes place and who will moderate it - CBS News. www.cbsnews.com [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  310. ↑ RFK Jr. is on track to miss the CNN debate amid race to get on state ballots. NBC News [online]. 2024-06-18 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  311. ↑ Robert F. Kennedy Jr. lashes out after failure to make CNN debate stage. web.archive.org [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-07-05. 
  312. ↑ Trump ditches upcoming ABC debate, proposes Fox News debate instead. NBC News [online]. 2024-08-03 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  313. ↑ TREENE, Ebony Davis, Hadas Gold, Alayna. Trump and Harris agree to debate on ABC on September 10, network says | CNN Politics. CNN [online]. 2024-08-08 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  314. ↑ GLEASON, Sarah. Linsey Davis, David Muir to moderate first Harris, Trump debate. USA TODAY [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  315. ↑ BOHANNON, Molly. Harris Offers 2 Debates With Trump: ‘The Debate About Debates Is Over’. Forbes [online]. [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  316. ↑ Vance and Walz agree to a vice presidential debate on Oct. 1 hosted by CBS News. AP News [online]. 2024-08-15 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  317. ↑ SCULLY, Rachel. JD Vance says he'd like to debate Tim Walz 'more than once' [online]. 2024-08-15 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_prezidenta_USA_2024&oldid=24227952“