Zobrazení zdroje stránky Teorie závislosti

== Základní prerogativy teorie závislosti ==
[[Soubor:Diagramofdependencytheory.JPG|náhled|vpravo|Teorie závislosti rozpracovaná podle [[Immanuel Wallerstein|I. Wallersteina]] stratifikuje světové hospodářství do jádra (core), semiperiférie (semiperiphery) a [[Periferie (geografie)|periférie]] (periphery).]]
Teorie závislosti postavila do centra svého zájmu studium struktury hospodářské závislosti zemí [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]] a [[Karibik]]u na světových velmocech. Původně v [[Raúl Preibisch|Preibischově]] a [[Hans A. Singer|Singerově]] pojetí šlo o závislost viděnou uvnitř hospodářských vztahů [[vývoz]]u a [[dovoz]]u, které byly obecným základem postavení regionu ve světovém měřítku (tedy jako exportéra nerostných surovin a dovozu především evropských technologii a inovací i hotových výrobků). V liberálně modernizačním duchu viděli Preibisch a Singer řešení v nové orientaci regionu na politiku industrializaci se substitucí importu.<ref>{{Citace periodika
 | příjmení = Love
 | jméno = Josheph L.
 | autor = 
 | odkaz na autora = 
 | spoluautoři = 
 | titul = The Rise and Decline of Economic Structuralism in Latin America
 | periodikum = Latin America Research Review
 | odkaz na periodikum =
 | rok = 205
 | měsíc = October
 | ročník = 40
 | číslo = 3
 | strany = 100–125, zde 103-105
 | url = 
 | issn = 0023-8791 
}}</ref>

V pozdějším, především marxistickém pojetí [[Andre Gunder Frank|A. Gundera Franka]], je závislost konceptualizována do modelu nerovnoměrných vztahů mezi ''centrem'' (tedy v tomto případě Západní Evropou) a ''satelity'' (tedy v tomto případě Latinskou Amerikou a Karibikem). Tento základní vztah mezi na jedné straně centrem a na druhé satelitem je potom strukturován nejenom na globální úrovni, ale také na regionální a místní úrovni, takže komplexně ovlivňuje ekonomický, společenský a kulturní rozvoj daného regionu (nebo země). Součástí vztahu mezi centrem a satelitem na globální úrovni je také výše zmíněná orientace satelitu na export nerostných surovin do centra, jež činí satelit závislý na poptávce z centra. Právě tato závislost je chápána jako centrální problém a příčina zranitelnosti a zaostalosti Latinské Ameriky. Gunder Frank si dále všiml toho, že hospodářská situace satelitu se zlepšila v případě, že se centrum ocitlo v politické nebo hospodářské krizi, jež vyvolala větší potřebu pro nerostné suroviny a zároveň uvolnila hospodářskou kontrolu nad satelitem (zde měl na mysli především období první a druhé světové války na které země Latinské Ameriky hospodářsky profitovaly).<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Gunder Frank
 | jméno = André
 | odkaz na autora = 
 | titul = Capitalism and Underdevelopment in Latin America: Historical Studies of Chile and Brazil
 | url = https://archive.org/details/capitalismunderd0000unse
 | vydavatel = Monthly Review Press
 | místo = New York - London
 | rok = 1967
 | isbn = 
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

V pojetí [[Fernando Henrique Cardoso|Fernanda Henriqua Cardosa]] a [[Enzo Faletto|Enza Faletta]] má závislost nejenom ekonomickou podobu ale také podobu společenskou. Ta ovlivňuje celkový společenský rozvoj Latinské Ameriky a stojí v centru zájmu jejich vlivné studie ''Závislost a rozvoj v Latinské Americe''(1979 česky 2007). V této studii Cardoso a Faletto analyzovali sociální podstatu závislosti regionu a koncentrovali svůj zájem na roli středních tříd, latinskoamerických oligarchii, na roli nacionalismu, budování národního státu a na další sociální a politické dimenze ekonomické závislosti regionu.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Cardoso
 | jméno = Fernando Henrique
 | odkaz na autora = 
 | příjmení2 = Faletto
 | jméno2 = Enzo
 | titul = Závislost a rozvoj v Latinské Americe
 | vydavatel = Oeconomia
 | místo = Praha 
 | rok = 2007
 | isbn =  978-80-245-1223-5
 | kapitola = 
 | strany = česky
 | jazyk = 
}}
</ref>

Americký sociolog [[Immanuel Wallerstein]] přijal řadu podnětů z teorie závislosti ve své vlastní teorii (respektive přístupu) [[světový systém|světového systému]], v rámci kterého formuloval model jádra, semiperiférie a [[Periferie (geografie)|periférie]]. Na rozdíl od předchozích autorů se však zaměřuje na studium světového systému mimo rámec národního státu jako základní jednotky vědecké analýzy. Wallerstein místo toho studuje vztahy závislosti v případě světových říší kontrolovaných jedním státem (například Britským impériem) a politicky mnohočetnými světovými ekonomikami.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Wallerstein
 | jméno = Immanuel M.
 | odkaz na autora = 
 | titul = World Systems Analysis. An Introduction
 | vydavatel = Duke Un. Press
 | místo = Durham
 | rok = 2004
 | isbn = 0-8223-3431-3
 | kapitola = 
 | strany = 
 | jazyk = anglicky
 | url-access = registration
 | url = https://archive.org/details/worldsystemsanal0000wall
 }}
</ref>