Zobrazení zdroje stránky Kodifikace (lingvistika)

== Úzus, norma a kodifikace ==

V české literatuře se často vymezují tři související termíny: úzus, norma a kodifikace.<ref>Encyklopedický slovník češtiny. Petr Karlík, Marek Nekula, Jana Pleskalová Lidové Noviny, 2002 {{ISBN|80-7106-484-X}}, {{ISBN|978-80-7106-484-8}}</ref>

''Úzus'' je soubor jazykových prostředků, které jsou ve vžité podobě užívány jazykovým společenstvím.

''Jazyková norma'' je soubor jazykových prostředků, které jsou jazykovým společenstvím pravidelně užívány a považovány za závazné. Spisovná norma je tradičně kritériem jazykové správnosti. Existuje v jazyce samém, vytváří se postupně, mění se velmi pomalu, není však ustrnulá. Týká se pravopisu, výslovnosti a tvarosloví. Norma se utvrzuje kodifikací a individuálním a kolektivním územ uživatelů jazyka.

Spisovná norma je předmětem péče lingvistů; právě pomocí kodifikace do ní mohou zasahovat, podporovat její ustálenost, systémovost a rozhodovat o tom, které varianty do spisovné normy patří a které nikoli.

''Kodifikace'' zachycuje vědecké poznání a utvrzuje objektivně existující normu v jazykových příručkách – slovnících, mluvnicích, pravopisných a výslovnostních pravidlech. Podporuje i vývojové tendence, zachycuje např. dubleta, vývojové varianty.

Lingvista Daneš uvádí následující kodifikační kritéria, v pořadí podle důležitosti:<ref>{{Citace periodika | příjmení = Daneš| jméno = František | autor = | titul = K dvěma základním otázkám kodifikace| periodikum = Naše řeč| odkaz na periodikum = | rok = 1977| měsíc = | den = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5955| issn = 0027-8203| jazyk =}}</ref>
# noremnost
# adekvátnost (přiměřenost) k funkcím
# systémovost.