Zobrazení zdroje stránky Amyloid

[[Soubor:Small bowel duodenum with amyloid deposition 20X.jpg|náhled|vpravo|[[Mikrofotografie]] zabírající amyloidová depozita (růžová) v [[Tenké střevo|tenkém střevě]]]]
'''Amyloid''' (z [[řečtina|řec.]] ''amylon'' = ''škrob''), je bílkovina, resp. její fragment, která se při chorobných stavech ukládá v [[Mezibuněčný prostor|mezibuněčném prostoru]]. Proteiny, ze kterých vzniká amyloid, se většinou fyziologicky vyskytují v těle, např. [[Prekurzor (chemie)|prekurzory]] amyloidu, např. ''sérový amyloid A'' nebo ''lehké řetězce imunoglobulinů''. Méně časté jsou mutace, které vedou k tvorbě proteinů pohotovějších k tvorbě amyloidu, např. tzv. finský nebo portugalský typ [[Amyloidóza|amyloidózy]].

== Historie ==
První pitevní nálezy popisující stav, který byl nejspíše amyloidózou, pocházejí z&nbsp;roku 1639, jejich autorem byl [[Nicolaus Fontanus]].<ref name="Frontiers">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Kisilevsky
 | jméno1 = Robert
 | příjmení2 = Raimondi
 | jméno2 = Sara
 | příjmení3 = Bellotti
 | jméno3 = Vittorio
 | titul = Historical and Current Concepts of Fibrillogenesis and In vivo Amyloidogenesis: Implications of Amyloid Tissue Targeting
 | periodikum = Frontiers in Molecular Biosciences
 | ročník = 3
 | datum_vydání = 2016-05-09
 | strany = 17
 | url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4860540/
 | issn = 2296-889X
 | datum_přístupu = 2024-01-26
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.3389/fmolb.2016.00017
}}</ref> [[Karel Rokitanský]] popsal vlastnosti tohoto domnělého "vosku" v&nbsp;roce 1842.<ref name="Polyšová">{{Citace kvalifikační práce
 | příjmení = Potyšová (Sopková)
 | jméno = Zuzana
 | instituce = Univerzita Karlova v Praze, 1.lékařská fakulta
 | titul = Vliv některých faktorů na postižení ledvin u AA amyloidózy
 | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/31642/140000894.pdf?sequence=1
 | typ_práce = dizertační
 | vedoucí = Doc. MUDr. Romana Ryšavá, CSc.
 | místo = Praha
 | počet_stran = 45
 | strany = 8
 | rok = 2010
 | citace = 27. 1. 2024
}}</ref> Autorem termínu amyloid je [[Rudolf Virchow]], který se na rozdíl od Rokytanského domníval, že jde skutečně o [[škrob]] nebo možná o [[glykogen]]. [[Carl Friedreich]] a [[Friedrich August Kekulé|August Kekulé]] ovšem záhy prokázali, že amyloid má složení odpovídající proteinům. Popis struktury amyloidu a objev, že amyloid může vznikat z několika různých proteinů, normálních i patologicky změněných, spadají již do druhé poloviny 20. století.

== Původ ==
Při vzniku amyloidu je klíčová přeměna prostorového uspořádání prekurzorového proteinu z [[alfa-helix]]u na strukturu [[beta-skládaný list]]u. Beta listy jednotlivých proteinů nebo proteinových fragmentů se k sobě paralelně přikládají a poměrně pevně se k sobě vážou. Tímto způsobem postupně vzniká tzv. amyloidová fibrila. Amyloidová fibrila je mimořádně odolná vůči degradaci enzymy, navíc má mimořádné mechanické vlastnosti (struktura amyloidu je podobná struktuře [[fibroin]]u v [[hedvábí]]). Kromě fibril obsahuje amyloid tzv. koprecipitované komponenty, což jsou další proteiny, které se normálně vyskytují v krvi nebo v extracelulární matrix, a které mohou hrát nějakou roli v biologii amyloidu.

== Průkaz ==
K průkazu amyloidu je popsáno několik testů, např. Virchowova zkouška s Lugolovým roztokem a kyselinou sírovou nebo barvení anilinovými barvami (např. krystalovou violetí). Zlatým standardem v diagnostice je ovšem barvení [[Konžská červeň|konžskou červení]] a průkaz [[dvojlom]]u v [[Polazirační mikroskop|polarizačním mikroskopu]].

Často je účelné stanovit protein, ze kterého amyloid vznikl. [[Imunohistochemie|Imunohistochemické metody]] jsou v tomto ohledu nejčastěji používané, ale jejich spolehlivost není v tomto případě příliš vysoká, protože amyloid na jedné straně ztrácí svoji antigenní strukturu a na straně druhé může být schopen nespecificky vázat protilátky.

== Klasifikace ==
Z klinického hlediska je podstatné dělit amyloidózy na lokalizované a systémové.

Lokalizované amyloidózy postihují jen jeden systém. Protein, ze kterého vzniká amyloid, je obvykle tvořen v místě depozita. Patří sem např. [[Alzheimerova choroba]], [[Parkinsonova choroba]], demence s Lewyho tělísky, [[BSE]] nebo pokročilá stádia [[Diabetes II. typu|diabetu II. typu]] (u diabetu nejde o příčinu onemocnění ale o následek nadprodukce inzulínu). Zvláštní formou je nádorový amyloid, tedy amyloid vzniklý v důsledku nadprodukce amyloidogenního proteinu nádorem.

Systémové amyloidózy naopak postihují celý organismus, i když míra postižení jednotlivých orgánů se může lišit. Původně se rozlišovaly pouze dvě formy amyloidózy: Primární, u které nebylo patrné vyvolávající onemocnění, a sekundární, u které bylo patrné vyvolávající onemocnění. Na dnešní úrovni poznání je toto dělení nesprávné, ale protože se vžilo, není účelné od něj upouštět.

Sekundární amyloidóza se může vzácně objevit jako komplikace chronického zánětlivého onemocnění. V rozvinutých zemích jde nejčastěji o revmatická onemocnění, v rozvojových jde o chronické infekce, jako je tuberkulóza nebo osteomyelitida. Protože je prekurzorovým proteinem tzv. sérový amyloid A, který se tvoří při zánětu, značí se tato amyloidóza jako AA.

Primární amyloidóza se objevovala bez patrné vyvolávající příčiny. Dnes se již ví, že primární amyloidóza doprovází poruchy kostní dřeně na hraně nádorového onemocnění. Při této poruše jsou nadprodukovány lehké řetězce imunoglobulinů (výjimečně těžké řetězce), které mohou za nepříznivých okolností dát vznik amyloidu. Takto vzniklá amyloidóza se značí AL resp. AH.

Další významnou formou je amyloidóza dialyzovaných. U pacientů na chronické dialýze v konečném stádiu poškození ledvin dochází k poklesu vylučování β<sub>2</sub>-mikroglobulinu, který může dát vzniknout amyloidu. Moderní hemodialyzační přístupy s tímto rizikem počítají a reagují na něj.

Dále existuje celá řada dědičných syndromů, při kterých je mutací způsobena změna proteinu, který je náchylnější ke tvorbě amyloidu. Nejdéle známou je tzv. portugalský typ amyloidózy, za který je zodpovědná jedna konkrétní mutace prealbuminu. Jiným typem je tzv. finský typ (popsaný i případ v ČR), kde je mutován gelsolin.

=== Příklady chorob spojených s akumulací amyloidu ===
{| class="wikitable" class="sortable wikitable"
|-
! Nemoc
! Proteinový prekurzor
! Oficiální zkratka
|-
|[[Alzheimerova nemoc]]
| [[Beta amyloid]]<ref name="pmid18781964">{{cite journal |author=Chiang PK, Lam MA, Luo Y |title=The many faces of amyloid beta in Alzheimer's disease |journal=Current molecular medicine |volume=8 |issue=6 |pages=580–4 |date=September 2008 |pmid=18781964 |doi=10.2174/156652408785747951 |url=http://www.benthamdirect.org/pages/content.php?CMM/2008/00000008/00000006/0013M.SGM |accessdate=22-08-2018 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=17-06-2019 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111006102522/http://www.benthamdirect.org/pages/content.php?CMM%2F2008%2F00000008%2F00000006%2F0013M.SGM |datum archivace=06-10-2011 |nedostupné=ano }} {{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.benthamdirect.org/pages/content.php?CMM%2F2008%2F00000008%2F00000006%2F0013M.SGM |datum přístupu=2019-06-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111006102522/http://www.benthamdirect.org/pages/content.php?CMM%2F2008%2F00000008%2F00000006%2F0013M.SGM }}</ref><ref name="pmid18368143">{{cite journal |author=Irvine GB, El-Agnaf OM, Shankar GM, Walsh DM |title=Protein aggregation in the brain: the molecular basis for Alzheimer's and Parkinson's diseases |journal=Molecular medicine (Cambridge, Mass.) |volume=14 |issue=7–8 |pages=451–64 |year=2008 |pmid=18368143 |pmc=2274891 |doi=10.2119/2007-00100.Irvine |url=}}</ref><ref name="pmid17505973">{{cite journal |author=Ferreira ST, Vieira MN, De Felice FG |title=Soluble protein oligomers as emerging toxins in Alzheimer's and other amyloid diseases |journal=IUBMB life |volume=59 |issue=4–5 |pages=332–45 |year=2007 |pmid=17505973 |doi=10.1080/15216540701283882 |url=}}</ref>
| Aβ
|-
|[[Diabetes mellitus 2. typu]]
|[[Amylin|IAPP (Amylin)]]<ref name="pmid18314421">{{cite journal |author=Haataja L, Gurlo T, Huang CJ, Butler PC |title=Islet amyloid in type 2 diabetes, and the toxic oligomer hypothesis |journal=Endocrine Reviews |volume=29 |issue=3 |pages=303–16 |date=May 2008 |pmid=18314421 |doi=10.1210/er.2007-0037 |url= |pmc=2528855}}</ref><ref name="pmid10933741">{{cite journal |author=Höppener JW, Ahrén B, Lips CJ |title=Islet amyloid and type 2 diabetes mellitus |journal=The New England Journal of Medicine |volume=343 |issue=6 |pages=411–9 |date=August 2000 |pmid=10933741 |doi= 10.1056/NEJM200008103430607|url=http://content.nejm.org/cgi/pmidlookup?view=short&pmid=10933741&promo=ONFLNS19}}</ref> 
| AIAPP
|-
|[[Parkinsonova choroba]]
|[[α-Synuclein]]<ref name="pmid18368143"/>
|není
|-
|[[Přenosné spongiformní encefalopatie]] např. [[Bovinní spongiformní encefalopatie]] 
|[[Prion|PrP<sup>Sc</sup>]]<ref>[http://www.nature.com/nsmb/journal/v8/n4/full/nsb0401_281.html "More than just mad cow disease", Nature Structural Biology  8, 281 (2001)]</ref>
| APrP
|-
|[[Fatální familiární insomnie]]
|PrP<sup>Sc</sup>
| APrP
|-
|[[Huntingtonova nemoc]]
|[[Huntingtin]]<ref name="pmid18637947">{{cite journal |author=Truant R, Atwal RS, Desmond C, Munsie L, Tran T |title=Huntington's disease: revisiting the aggregation hypothesis in polyglutamine neurodegenerative diseases |journal=The FEBS journal |volume=275 |issue=17 |pages=4252–62 |date=September 2008 |pmid=18637947 |doi=10.1111/j.1742-4658.2008.06561.x |url=}}</ref><ref name="pmid16848688">{{cite journal |author=Weydt P, La Spada AR |title=Targeting protein aggregation in neurodegeneration--lessons from polyglutamine disorders |journal=Expert opinion on therapeutic targets |volume=10 |issue=4 |pages=505–13 |date=August 2006 |pmid=16848688 |doi=10.1517/14728222.10.4.505 |url=}}</ref>
|není
|-
|[[Medulární karcinom štítné žlázy]] 
|[[Kalcitonin]]<ref name="emedicine.medscape.com">[http://emedicine.medscape.com/article/335414-overview "Amyloidosis, Overview" by Bruce A Baethge and Daniel R Jacobson]</ref>
| ACal
|-
|[[Kardiální arytmie]], [[Izolovaná síňová amyloidóza]]
|[[Atrialní natriuretický polypeptid]]
|AANF
|-
|[[Ateroskleróza]]
|[[Apolipoprotein AI]]
|AApoA1
|-
|[[Revmatoidní artritida]]
|[[Sérový amyloid A]]
|AA
|-
|[[Prolaktinom]]
|[[Prolaktin]]
|APro
|-
|[[Familiární amyloidní polyneuropatie]]
|[[Transthyretin]]
|ATTR
|-
|[[Dědičný non-neuropatická systémová amyloidóza]]
|[[Lysozym]]
|ALys
|-
|[[Amyloidóza související s dialýzou]]
|[[Beta 2 mikroglobulin]]
|Aβ2M
|-
|[[Finská amyloidóza]]
|[[Gelsolin]]
|AGel
|-
|[[Mřížovitá korneální dystrofie typ 1|Mřížovitá korneální dystrofie (LCD)]]
|[[TGFBI|Keratoepithelin]]
|AKer
|-
|[[Cerebrální amyloidní angiopatie]] 
|[[Beta amyloid]]<ref name="pmid19188916">{{cite journal |author=Dotti CG, De Strooper B |title=Alzheimer's dementia by circulation disorders: when trees hide the forest |journal=Nat. Cell Biol. |volume=11 |issue=2 |pages=114–6 |date=February 2009 |pmid=19188916 |doi=10.1038/ncb0209-114 |url=}}</ref>
|Aβ
|-
|[[Cerebrální amyloidní angiopatie (islandský typ)]]
|[[Cystatin]]
|ACys
|-
|[[systémová AL amyloidóza]]
|[[Lehké řetězce imunoglobulinů]] AL<ref name="emedicine.medscape.com"/>
|AL
|-
|[[Mnohotný myelom]]
|}

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=en|článek=Amyloid|revize=597021228}}
<references />

=== Související články ===
* [[Thesauriózy]]

=== Literatura ===
* MAČÁK, Jiří a Jana MAČÁKOVÁ. Patologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. {{ISBN|80-247-0785-3}}

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Amyloid%C3%B3za Amyloidóza] na serveru [[WikiSkripta]]
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Bílkoviny|*]]
[[Kategorie:Lékařství]]
[[Kategorie:Patologie]]