(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Alois Weiss: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Alois Weiss: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ eo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse)
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
'''Alois Weiss''' ([[16. říjen|16. října]] [[1906]] [[Ruma]], [[Srbsko]] - [[1986]] [[Straubing]], [[Bavorsko]]) byl skladník z [[Mnichov]]a a současně pomocník mnichovského [[kat]]a [[Johann Reichhart|Johanna Reichardta]]. Byl vybrán na místo [[Praha|pražského]] kata v nově zřízené [[Pankrácká sekyrárna|Pankrácké sekyrárně]]. Do Prahy přijel v březnu [[1943]]. Zde si našel své nové pomocníky. První byli čeští kolaboranti Robert Týfa a Jan Křížek (který si změnil jméno na Johann Kreuz) a později ještě Alfred Engel. Tito lidé byli později vystřídáni konfidentem [[Gestapo|gestapa]] Antonínem Neradem z Braníka a Weissovým švagrem Otto Schweigerem.
'''Alois Weiß''' ([[16. říjen|16. října]] [[1906]] [[Ruma]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[26. únor]]a [[1969]] [[Straubing]], [[Bavorsko]]) byl skladník z [[Mnichov]]a a současně pomocník mnichovského [[kat]]a [[Johann Reichhart|Johanna Reichharta]]. Weiss pocházel z německého Stadelheimu a byl původně vězeňským dozorcem.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />


== Katem v Praze ==
Provoz pankrácké [[Gilotina|gilotiny]] byl zahájen dne [[5. duben|5. dubna]] [[1943]] a trval až do [[26. duben|26. dubna]] [[1945]]. Za tuto dobu bylo vykonáno 1 075 poprav (z toho 155 žen). Katova kniha se zápisy o vykonaných [[Poprava|popravách]] se zachovala.
Byl vybrán na místo [[Praha|pražského]] kata v nově zřízené [[Pankrácká sekyrárna|Pankrácké sekyrárně]]. Do Prahy přijel v březnu [[1943]]. (V Praze bydlel v Dlouhé 14.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />) Zde si našel své nové pomocníky. První byli čeští kolaboranti Robert Týfa z Českých Budějovic a Jan Křížek (některé prameny <ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" /> uvádějí příjmení "Kříž") (který si změnil jméno na "Johann Kreuz") a později ještě Alfred Engel z Holešovic. Tito lidé byli později vystřídáni konfidentem [[Gestapo|gestapa]] [[Antonín Nerad|Antonínem Neradem]] z Braníka a Weißovým švagrem Otto Schweigerem.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />


Byl považován za výkonného a spolehlivého popravčího, který si doklady o popravených udržoval v pořádku.<ref>MOTL, 2010.</ref>
== Externí odkazy ==

Provoz pankrácké [[Gilotina|gilotiny]] byl zahájen dne [[2. únor]]a [[1943]] a trval až do [[26. duben|26. dubna]] [[1945]]. Za tuto dobu bylo vykonáno 1 079 poprav (z toho 155 žen). Katova kniha se zápisy o vykonaných [[Poprava|popravách]] se zachovala.<ref>HILLENBRAND, 2013, str. 141, 144.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Popravčí kniha kata Weisse z pankrácké věznice
| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
| vydavatel =
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/a/1200/1
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-01-21
}}</ref>

== Po válce ==
Po válce se Alois Weiss dostal do sovětského zajetí, ale byl propuštěn do Německa a usadil se ve Straubingu.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />

Správnímu soudu v [[Straubing]]u také adresoval úřední dopis. Uvedl v něm, že vzhledem ke zrušení rozsudku smrti v [[Německo|Německu]] sice nemůže dále vykonávat svou práci, formálně ale nebyla jeho práce ukončena a nárokoval si tedy odpovídající mzdu. Soud žádost zamítl. České úřady zároveň požádaly o prošetření Aloise Weiße. Německá strana to odmítla, s odůvodněním, že jej nepovažuje za nacistického zločince, ale za úředníka.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Český rozhlas | titul = Stopy, fakta, tajemství: Jedenáct smrtihlavů | redaktoři = Stanislav Motl | periodikum = rozhlas.cz | odkaz na periodikum = rozhlas.cz | datum vydání = 2013-11-24 | datum přístupu = 2013-11-25 | url = http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131201020106/http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 | datum archivace = 2013-12-01 | nedostupné = ano }}</ref>

V šedesátých letech dvacátého století žádal Weiss dokonce československé úřady o přiznání dvou let, kdy působil jako kat na Pankráci, aby mu tyto roky nechyběly pro zápočet do starobního důchodu.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references> <!-- -------------------------------------- -->
<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2">{{Citace monografie
| příjmení = Čvančara
| jméno = Jaroslav
| autor =
| odkaz na autora = Jaroslav Čvančara
| příjmení2 =
| jméno2 =
| autor2 =
| odkaz na autora2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| autor3 =
| odkaz na autora3 =
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943)
| odkaz na titul =
| url = http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002107519&local_base=NKC záznam v databázi Národní knihovny ČR
| dostupnost =
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé =
| ilustrátoři =
| další =
| vydání = 3
| typ vydání = upravené
| vydavatel = Laguna (nakladatelství a vydavatelství)
| místo = Praha
| rok = 2008
| měsíc =
| den =
| rok tisku =
| měsíc tisku =
| den tisku =
| rok copyrightu = 1997
| počet svazků =
| počet stran = 253
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola = VII (Mistři pěvci)
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany = 220
| svazek =
| typ svazku = svazek
| isbn = 978-80-86274-81-2
| isbn2 =
| doi =
| id =
| poznámka = Celá trilogie obsahuje 3 svazky ([[1939]] – [[1941]]; [[1941]] – [[1943]]; [[1943]] – [[1945]]) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: [[1997]]; 2. vydání: [[2003]] – [[2008]]; 3. vydání [[2008]]). Všechna vydání: Laguna, Praha
| jazyk =
}}</ref> <!-- -------------------------------------- -->
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Motl
| jméno = Stanislav
| titul = Svědek z cely smrti
| vydavatel = Rybka Publishers
| místo = Praha
| rok = 2010
| isbn = 978-80-87067-47-5
}}
* BLAZEK, Matthias. ''Scharfrichter in Preußen und im Deutschen Reich 1866–1945''. Stuttgart : ibidem-Verlag, 2010, {{ISBN|978-3-8382-0107-8}}.
* HILLENBRAND, Klaus. ''Berufswunsch Henker: Warum Männer im Nationalsozialismus Scharfrichter werden wollten''. Frankfurt/New York : Campus Verlag, 2013, {{ISBN|978-3593-39723-8}}.
* MAHDAL, Marek. ''Pankrácká sekyrárna'', 30.11.2004.
* KÝR, Aleš. „Die Gedenkstätte Pankrác in Prag. Entstehung und Entwicklung der Gedenkstätte und ihrer historischen Ausstellung bis zum Jahre 1989“. Do: ''Perspektiven für die Dokumentationsstelle Brandenburg.'' Upravil Günter Morsch a Sylvia de Pasquale, LIT VERLAG, Münster 2003, str. 87–88.

=== Externí odkazy ===
* [http://sporilov.info/view.php?cisloclanku=2004113001 sporilov.info]
* [http://sporilov.info/view.php?cisloclanku=2004113001 sporilov.info]
* [http://institut.vscr.cz/clanky/?cl_id=16 institut.vscr.cz]
* [https://web.archive.org/web/20070819075326/http://institut.vscr.cz/clanky/?cl_id=16 institut.vscr.cz]
* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zlate-casy-kata-weisse-v-praze-popravcich-se-stitili-i-esesaci_289086.html]
* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zlate-casy-kata-weisse-v-praze-popravcich-se-stitili-i-esesaci_289086.html Zlaté časy kata Weiße v Praze. Popravčích se štítili i esesáci]
* [http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 Životopisný rozhlasový dokument] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 |date=20131201020106 }}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Weiss, Alois}}


{{DEFAULTSORT:Weiss, Alois}}
[[Kategorie:Kati v Česku]]
[[Kategorie:Kati v Česku]]
[[Kategorie:Narození 1906]]
[[Kategorie:Narození v roce 1906]]
[[Kategorie:Úmrtí 1986]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1969]]
[[Kategorie:Němci]]
[[Kategorie:Němci]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 16. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. února]]
[[Kategorie:Narození v Rumě]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Straubingu]]

Aktuální verze z 28. 11. 2022, 09:35

Alois Weiss
Narození16. října 1906
Ruma
Úmrtí26. února 1969 (ve věku 62 let)
Straubing
Povoláníkat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois Weiß (16. října 1906 Ruma, Rakousko-Uhersko26. února 1969 Straubing, Bavorsko) byl skladník z Mnichova a současně pomocník mnichovského kata Johanna Reichharta. Weiss pocházel z německého Stadelheimu a byl původně vězeňským dozorcem.[1]

Katem v Praze[editovat | editovat zdroj]

Byl vybrán na místo pražského kata v nově zřízené Pankrácké sekyrárně. Do Prahy přijel v březnu 1943. (V Praze bydlel v Dlouhé 14.[1]) Zde si našel své nové pomocníky. První byli čeští kolaboranti Robert Týfa z Českých Budějovic a Jan Křížek (některé prameny [1] uvádějí příjmení "Kříž") (který si změnil jméno na "Johann Kreuz") a později ještě Alfred Engel z Holešovic. Tito lidé byli později vystřídáni konfidentem gestapa Antonínem Neradem z Braníka a Weißovým švagrem Otto Schweigerem.[1]

Byl považován za výkonného a spolehlivého popravčího, který si doklady o popravených udržoval v pořádku.[2]

Provoz pankrácké gilotiny byl zahájen dne 2. února 1943 a trval až do 26. dubna 1945. Za tuto dobu bylo vykonáno 1 079 poprav (z toho 155 žen). Katova kniha se zápisy o vykonaných popravách se zachovala.[3][4]

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po válce se Alois Weiss dostal do sovětského zajetí, ale byl propuštěn do Německa a usadil se ve Straubingu.[1]

Správnímu soudu v Straubingu také adresoval úřední dopis. Uvedl v něm, že vzhledem ke zrušení rozsudku smrti v Německu sice nemůže dále vykonávat svou práci, formálně ale nebyla jeho práce ukončena a nárokoval si tedy odpovídající mzdu. Soud žádost zamítl. České úřady zároveň požádaly o prošetření Aloise Weiße. Německá strana to odmítla, s odůvodněním, že jej nepovažuje za nacistického zločince, ale za úředníka.[5]

V šedesátých letech dvacátého století žádal Weiss dokonce československé úřady o přiznání dvou let, kdy působil jako kat na Pankráci, aby mu tyto roky nechyběly pro zápočet do starobního důchodu.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola VII (Mistři pěvci), s. 220. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (19391941; 19411943; 19431945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 20032008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha. 
  2. MOTL, 2010.
  3. HILLENBRAND, 2013, str. 141, 144.
  4. Popravčí kniha kata Weisse z pankrácké věznice. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  5. Český rozhlas. Stopy, fakta, tajemství: Jedenáct smrtihlavů. Redakce Stanislav Motl. rozhlas.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2013-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-01. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MOTL, Stanislav. Svědek z cely smrti. Praha: Rybka Publishers, 2010. ISBN 978-80-87067-47-5. 
  • BLAZEK, Matthias. Scharfrichter in Preußen und im Deutschen Reich 1866–1945. Stuttgart : ibidem-Verlag, 2010, ISBN 978-3-8382-0107-8.
  • HILLENBRAND, Klaus. Berufswunsch Henker: Warum Männer im Nationalsozialismus Scharfrichter werden wollten. Frankfurt/New York : Campus Verlag, 2013, ISBN 978-3593-39723-8.
  • MAHDAL, Marek. Pankrácká sekyrárna, 30.11.2004.
  • KÝR, Aleš. „Die Gedenkstätte Pankrác in Prag. Entstehung und Entwicklung der Gedenkstätte und ihrer historischen Ausstellung bis zum Jahre 1989“. Do: Perspektiven für die Dokumentationsstelle Brandenburg. Upravil Günter Morsch a Sylvia de Pasquale, LIT VERLAG, Münster 2003, str. 87–88.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]