Alois Weiss: Porovnání verzí

Alois Weiss
Alois Weiss
Narození	16. října 1906; Ruma
Úmrtí	26. února 1969 (ve věku 62 let); Straubing
Povolání	kat
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 28. 11. 2022, 08:35

Alois Weiß (16. října 1906 Ruma, Rakousko-Uhersko – 26. února 1969 Straubing, Bavorsko) byl skladník z Mnichova a současně pomocník mnichovského kata Johanna Reichharta. Weiss pocházel z německého Stadelheimu a byl původně vězeňským dozorcem.^[1]

Katem v Praze

Byl vybrán na místo pražského kata v nově zřízené Pankrácké sekyrárně. Do Prahy přijel v březnu 1943. (V Praze bydlel v Dlouhé 14.^[1]) Zde si našel své nové pomocníky. První byli čeští kolaboranti Robert Týfa z Českých Budějovic a Jan Křížek (některé prameny ^[1] uvádějí příjmení "Kříž") (který si změnil jméno na "Johann Kreuz") a později ještě Alfred Engel z Holešovic. Tito lidé byli později vystřídáni konfidentem gestapa Antonínem Neradem z Braníka a Weißovým švagrem Otto Schweigerem.^[1]

Byl považován za výkonného a spolehlivého popravčího, který si doklady o popravených udržoval v pořádku.^[2]

Provoz pankrácké gilotiny byl zahájen dne 2. února 1943 a trval až do 26. dubna 1945. Za tuto dobu bylo vykonáno 1 079 poprav (z toho 155 žen). Katova kniha se zápisy o vykonaných popravách se zachovala.^[3]^[4]

Po válce

Po válce se Alois Weiss dostal do sovětského zajetí, ale byl propuštěn do Německa a usadil se ve Straubingu.^[1]

Správnímu soudu v Straubingu také adresoval úřední dopis. Uvedl v něm, že vzhledem ke zrušení rozsudku smrti v Německu sice nemůže dále vykonávat svou práci, formálně ale nebyla jeho práce ukončena a nárokoval si tedy odpovídající mzdu. Soud žádost zamítl. České úřady zároveň požádaly o prošetření Aloise Weiße. Německá strana to odmítla, s odůvodněním, že jej nepovažuje za nacistického zločince, ale za úředníka.^[5]

V šedesátých letech dvacátého století žádal Weiss dokonce československé úřady o přiznání dvou let, kdy působil jako kat na Pankráci, aby mu tyto roky nechyběly pro zápočet do starobního důchodu.^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola VII (Mistři pěvci), s. 220. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.
↑ MOTL, 2010.
↑ HILLENBRAND, 2013, str. 141, 144.
↑ Popravčí kniha kata Weisse z pankrácké věznice. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
↑ Český rozhlas. Stopy, fakta, tajemství: Jedenáct smrtihlavů. Redakce Stanislav Motl. rozhlas.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2013-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-01.

Literatura

MOTL, Stanislav. Svědek z cely smrti. Praha: Rybka Publishers, 2010. ISBN 978-80-87067-47-5.
BLAZEK, Matthias. Scharfrichter in Preußen und im Deutschen Reich 1866–1945. Stuttgart : ibidem-Verlag, 2010, ISBN 978-3-8382-0107-8.
HILLENBRAND, Klaus. Berufswunsch Henker: Warum Männer im Nationalsozialismus Scharfrichter werden wollten. Frankfurt/New York : Campus Verlag, 2013, ISBN 978-3593-39723-8.
MAHDAL, Marek. Pankrácká sekyrárna, 30.11.2004.
KÝR, Aleš. „Die Gedenkstätte Pankrác in Prag. Entstehung und Entwicklung der Gedenkstätte und ihrer historischen Ausstellung bis zum Jahre 1989“. Do: Perspektiven für die Dokumentationsstelle Brandenburg. Upravil Günter Morsch a Sylvia de Pasquale, LIT VERLAG, Münster 2003, str. 87–88.

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[JaroslavCvancaraNZNS2-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943). 3., upravené vyd. Praha: Laguna (nakladatelství a vydavatelství), 2008. 253 s. záznam v databázi Národní knihovny ČR Dostupné online. ISBN 978-80-86274-81-2. Kapitola VII (Mistři pěvci), s. 220. Celá trilogie obsahuje 3 svazky (1939 – 1941; 1941 – 1943; 1943 – 1945) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: 1997; 2. vydání: 2003 – 2008; 3. vydání 2008). Všechna vydání: Laguna, Praha.

[2] MOTL, 2010.

[3] HILLENBRAND, 2013, str. 141, 144.

[4] Popravčí kniha kata Weisse z pankrácké věznice. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.

[5] Český rozhlas. Stopy, fakta, tajemství: Jedenáct smrtihlavů. Redakce Stanislav Motl. rozhlas.cz [online]. 2013-11-24 [cit. 2013-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-01.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{infobox - osoba}}
-'''Alois Weiß''' ([[16. říjen|16. října]] [[1906]] [[Ruma]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[26. únor|26. února]] [[1969]] [[Straubing]], [[Bavorsko]]) byl skladník z [[Mnichov]]a a současně pomocník mnichovského [[kat]]a [[Johann Reichhart|Johanna Reichharta]].
+'''Alois Weiß''' ([[16. říjen|16. října]] [[1906]] [[Ruma]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[26. únor]]a [[1969]] [[Straubing]], [[Bavorsko]]) byl skladník z [[Mnichov]]a a současně pomocník mnichovského [[kat]]a [[Johann Reichhart|Johanna Reichharta]]. Weiss pocházel z německého Stadelheimu a byl původně vězeňským dozorcem.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />
 == Katem v Praze ==
-Byl vybrán na místo [[Praha|pražského]] kata v nově zřízené [[Pankrácká sekyrárna|Pankrácké sekyrárně]]. Do Prahy přijel v březnu [[1943]]. Zde si našel své nové pomocníky. První byli čeští kolaboranti Robert Týfa a Jan Křížek (který si změnil jméno na Johann Kreuz) a později ještě Alfred Engel. Tito lidé byli později vystřídáni konfidentem [[Gestapo|gestapa]] Antonínem Neradem z Braníka a Weißovým švagrem Otto Schweigerem.
+Byl vybrán na místo [[Praha|pražského]] kata v nově zřízené [[Pankrácká sekyrárna|Pankrácké sekyrárně]]. Do Prahy přijel v březnu [[1943]]. (V Praze bydlel v Dlouhé 14.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />) Zde si našel své nové pomocníky. První byli čeští kolaboranti Robert Týfa z Českých Budějovic a Jan Křížek (některé prameny <ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" /> uvádějí příjmení "Kříž") (který si změnil jméno na "Johann Kreuz") a později ještě Alfred Engel z Holešovic. Tito lidé byli později vystřídáni konfidentem [[Gestapo|gestapa]] [[Antonín Nerad|Antonínem Neradem]] z Braníka a Weißovým švagrem Otto Schweigerem.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />
 Byl považován za výkonného a spolehlivého popravčího, který si doklady o popravených udržoval v pořádku.<ref>MOTL, 2010.</ref>
-Provoz pankrácké [[Gilotina|gilotiny]] byl zahájen dne [[2. únor|2. února]] [[1943]] a trval až do [[26. duben|26. dubna]] [[1945]]. Za tuto dobu bylo vykonáno 1 079 poprav (z toho 155 žen). Katova kniha se zápisy o vykonaných [[Poprava|popravách]] se zachovala.<ref>HILLENBRAND, 2013, str. 141, 144.</ref>
+Provoz pankrácké [[Gilotina|gilotiny]] byl zahájen dne [[2. únor]]a [[1943]] a trval až do [[26. duben|26. dubna]] [[1945]]. Za tuto dobu bylo vykonáno 1 079 poprav (z toho 155 žen). Katova kniha se zápisy o vykonaných [[Poprava|popravách]] se zachovala.<ref>HILLENBRAND, 2013, str. 141, 144.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
+| příjmení =
+| jméno =
+| titul = Popravčí kniha kata Weisse z pankrácké věznice
+| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
+| vydavatel =
+| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/a/1200/1
+| datum vydání =
+| url archivu =
+| datum přístupu = 2020-01-21
+}}</ref>
 == Po válce ==
+Po válce se Alois Weiss dostal do sovětského zajetí, ale byl propuštěn do Německa a usadil se ve Straubingu.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />
-Po válce Alois Weiß poslal dopis správnímu soudu v [[Straubing|Straubingu]]. Uvedl, že vzhledem ke zrušení rozsudku smrti v [[Německo|Německu]] sice nemůže dále vykonávat svou práci, formálně ale nebyla jeho práce ukončena a nárokoval si tedy odpovídající mzdu. Soud žádost zamítl. České úřady zároveň požádaly o prošetření Aloise Weiße. Německá strana to odmítla, s odůvodněním, že jej nepovažuje za nacistického zločince, ale za úředníka.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Český rozhlas | titul = Stopy, fakta, tajemství: Jedenáct smrtihlavů | redaktoři = Stanislav Motl | periodikum = rozhlas.cz | odkaz na periodikum = rozhlas.cz | datum vydání = 2013-11-24 | datum přístupu = 2013-11-25 | url = http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 }}</ref>
+Správnímu soudu v [[Straubing]]u také adresoval úřední dopis. Uvedl v něm, že vzhledem ke zrušení rozsudku smrti v [[Německo|Německu]] sice nemůže dále vykonávat svou práci, formálně ale nebyla jeho práce ukončena a nárokoval si tedy odpovídající mzdu. Soud žádost zamítl. České úřady zároveň požádaly o prošetření Aloise Weiße. Německá strana to odmítla, s odůvodněním, že jej nepovažuje za nacistického zločince, ale za úředníka.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = Český rozhlas | titul = Stopy, fakta, tajemství: Jedenáct smrtihlavů | redaktoři = Stanislav Motl | periodikum = rozhlas.cz | odkaz na periodikum = rozhlas.cz | datum vydání = 2013-11-24 | datum přístupu = 2013-11-25 | url = http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 | url archivu = https://web.archive.org/web/20131201020106/http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 | datum archivace = 2013-12-01 | nedostupné = ano }}</ref>
+V šedesátých letech dvacátého století žádal Weiss dokonce československé úřady o přiznání dvou let, kdy působil jako kat na Pankráci, aby mu tyto roky nechyběly pro zápočet do starobního důchodu.<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2" />
 == Odkazy ==
 === Reference ===
-<references />
+<references> <!-- -------------------------------------- -->
+<ref name="JaroslavCvancaraNZNS2">{{Citace monografie
+ | příjmení = Čvančara
+ | jméno = Jaroslav
+ | autor =
+ | odkaz na autora = Jaroslav Čvančara
+ | příjmení2 =
+ | jméno2 =
+ | autor2 =
+ | odkaz na autora2 =
+ | příjmení3 =
+ | jméno3 =
+ | autor3 =
+ | odkaz na autora3 =
+ | spoluautoři =
+ | korporace =
+ | odkaz na korporaci =
+ | titul = Někomu život, někomu smrt : československý odboj a nacistická okupační moc (1941 - 1943)
+ | odkaz na titul =
+ | url = http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002107519&local_base=NKC záznam v databázi Národní knihovny ČR
+ | dostupnost =
+ | editoři =
+ | redaktoři =
+ | překladatelé =
+ | ilustrátoři =
+ | další =
+ | vydání = 3
+ | typ vydání = upravené
+ | vydavatel = Laguna (nakladatelství a vydavatelství)
+ | místo = Praha
+ | rok = 2008
+ | měsíc =
+ | den =
+ | rok tisku =
+ | měsíc tisku =
+ | den tisku =
+ | rok copyrightu = 1997
+ | počet svazků =
+ | počet stran = 253
+ | přílohy =
+ | edice =
+ | subedice =
+ | svazek edice =
+ | kapitola = VII (Mistři pěvci)
+ | typ kapitoly =
+ | url kapitoly =
+ | strany = 220
+ | svazek =
+ | typ svazku = svazek
+ | isbn = 978-80-86274-81-2
+ | isbn2 =
+ | doi =
+ | id =
+ | poznámka = Celá trilogie obsahuje 3 svazky ([[1939]] – [[1941]]; [[1941]] – [[1943]]; [[1943]] – [[1945]]) (351 stran; 253 stran; 415 stran); toto je druhý z nich; (1. vydání: [[1997]]; 2. vydání: [[2003]] – [[2008]]; 3. vydání [[2008]]). Všechna vydání: Laguna, Praha
+ | jazyk =
+}}</ref> <!-- -------------------------------------- -->
+</references>
 === Literatura ===
@@ Řádek 25: / Řádek 97: @@
  | isbn = 978-80-87067-47-5
 }}
-* BLAZEK, Matthias. ''Scharfrichter in Preußen und im Deutschen Reich 1866–1945''. Stuttgart : ibidem-Verlag, 2010, ISBN 978-3-8382-0107-8.
+* BLAZEK, Matthias. ''Scharfrichter in Preußen und im Deutschen Reich 1866–1945''. Stuttgart : ibidem-Verlag, 2010, {{ISBN|978-3-8382-0107-8}}.
-* HILLENBRAND, Klaus. ''Berufswunsch Henker: Warum Männer im Nationalsozialismus Scharfrichter werden wollten''. Frankfurt/New York : Campus Verlag, 2013, ISBN 978-3593-39723-8.
+* HILLENBRAND, Klaus. ''Berufswunsch Henker: Warum Männer im Nationalsozialismus Scharfrichter werden wollten''. Frankfurt/New York : Campus Verlag, 2013, {{ISBN|978-3593-39723-8}}.
 * MAHDAL, Marek. ''Pankrácká sekyrárna'', 30.11.2004.
 * KÝR, Aleš. „Die Gedenkstätte Pankrác in Prag. Entstehung und Entwicklung der Gedenkstätte und ihrer historischen Ausstellung bis zum Jahre 1989“. Do: ''Perspektiven für die Dokumentationsstelle Brandenburg.'' Upravil Günter Morsch a Sylvia de Pasquale, LIT VERLAG, Münster 2003, str. 87–88.
@@ Řádek 32: / Řádek 104: @@
 === Externí odkazy ===
 * [http://sporilov.info/view.php?cisloclanku=2004113001 sporilov.info]
-* [http://institut.vscr.cz/clanky/?cl_id=16 institut.vscr.cz]
+* [https://web.archive.org/web/20070819075326/http://institut.vscr.cz/clanky/?cl_id=16 institut.vscr.cz]
-* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zlate-casy-kata-weisse-v-praze-popravcich-se-stitili-i-esesaci_289086.html]
+* [http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zlate-casy-kata-weisse-v-praze-popravcich-se-stitili-i-esesaci_289086.html Zlaté časy kata Weiße v Praze. Popravčích se štítili i esesáci]
-* [http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 Životopisný rozhlasový dokument]
+* [http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 Životopisný rozhlasový dokument] {{Wayback|url=http://www.rozhlas.cz/dvojka/stopyfakta/_zprava/jedenact-smrtihlavu--1284404 |date=20131201020106 }}
 {{Pahýl}}
+{{Autoritní data}}
 {{DEFAULTSORT:Weiss, Alois}}
 [[Kategorie:Kati v Česku]]
-[[Kategorie:Narození 1906]]
+[[Kategorie:Narození v roce 1906]]
-[[Kategorie:Úmrtí 1969]]
+[[Kategorie:Úmrtí v roce 1969]]
 [[Kategorie:Němci]]
 [[Kategorie:Muži]]
 [[Kategorie:Narození 16. října]]
+[[Kategorie:Úmrtí 26. února]]
+[[Kategorie:Narození v Rumě]]
+[[Kategorie:Úmrtí ve Straubingu]]