(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Eduard Nápravník: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Eduard Nápravník: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 724 014 editací
m {{NK ČR}} jako položka seznamu
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - hudební umělec
| jméno = Eduard
| jméno = Eduard Nápravník
| příjmení = Nápravník
| obrázek = Napravnik eduard.jpg
| obrázek = Napravnik eduard.jpg
| popisek = Eduard Francevič Nápravník
| popisek = Eduard Francevič Nápravník
| datum narození = [[24. srpen|24. srpna]]
| místo narození = [[Býšť]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo úmrtí = [[Petrohrad]]<br />{{Vlajka a název|Ruské impérium}}
| rok narození = 1839
}}
| místo narození = [[Býšť]], [[Česko]]
'''Eduard''' ('''Francevič''') '''Nápravník''' (rusky ''Эдуард Францевич Направник''; [[24. srpen|24. srpna]] [[1839]], [[Býšť]]<ref name="Král J. J.">{{Citace periodika
| datum úmrtí = [[23. listopad]]u
| rok úmrtí = 1916
| příjmení = Král
| jméno = Josef Jiří
| místo úmrtí = [[Petrohrad]], [[Rusko]]}}
| autor =

| odkaz na autora =
'''Eduard''' ('''Francevič''') '''Nápravník''' (''Эдуард Францевич Направник''; [[24. srpen|24. srpna]] [[1839]], [[Býšť]] - [[23. listopad]]u [[1916]], [[Petrohrad]]) byl významný český dirigent a hudební skladatel působící v Petrohradě.
| spoluautoři =
| titul = Amerikán: národní kalendář
| periodikum =
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 1895
| měsíc vydání =
| ročník = 18
| číslo = 1
| strany = 195
| url = https://ndk.cz/view/uuid:81125090-dbee-11e7-8d21-005056827e52?page=uuid:a7c705d0-de8e-11e7-8cdd-5ef3fc9bb22f
| issn =
| jazyk = česky
}}</ref><ref name="Grokhovskij V.">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Grokhovskij
| jméno = Vjačeslav
| odkaz na autora =
| titul = Eduard Francevič Nápravník
| url = https://temata.rozhlas.cz/eduard-francevic-napravnik-5171613
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = temata.rozhlas.cz
| jazyk = česky
}}</ref> – [[23. listopad]]u [[1916]], [[Petrohrad]]) byl český dirigent<ref name="Grokhovskij V." /> a hudební skladatel<ref name="Král J. J." /><ref name="Grokhovskij V." /> působící v Petrohradě.<ref name="Grokhovskij V." />


== Život ==
== Život ==
Eduard Nápravník se narodil v rodině učitele v Býšti u [[Hradec Králové|Hradce Králové]].<ref name="Grokhovskij V." /> Již v mládí projevil výrazný hudební talent a tak od roku [[1850]] žil u svého strýce v [[Pardubice|Pardubicích]], kde se učil hře na klavír a varhany. Po smrti rodičů v roce [[1853]] začal na radu svého příbuzného studovat reálné gymnázium a [[Varhanická škola v Praze|varhanickou školu]]<ref name="Král J. J." /> v [[Praha|Praze]]. Jeho učiteli byli K. F. Pietsche a [[František Blažek (pedagog)|F. Blažek]]. Protože se na varhanické škole tehdy nevyučoval klavír, studoval ještě klavír v Hudebním ústavu Petra Maydla. V této škole se také již v sedmnácti letech stal učitelem. Během své pedagogické činnosti se Eduard Nápravník účastnil veškerého hudebního života v Praze a začal komponovat. Kompozici a instrumentaci studoval soukromě u Jana Bedřicha Kittla.<ref name="Grokhovskij V." />


V roce [[1861]] obdržel nabídku stát se kapelníkem v soukromém orchestru knížete Nikolaje B. Jusupova v Petrohradě.<ref name="Grokhovskij V." /> Po dvouletém působení v knížecím orchestru náhodně zaskočil za klavíristu carského [[Mariinské divadlo|Mariinského divadla]] a již v roce [[1862]], ve svých 23 letech, se stává varhaníkem a pomocníkem kapelníka Mariinského divadla. Tímto kapelníkem, který způsobil zásadní zlom v Nápravníkově životě byl otec skladatele [[Anatolij Konstantinovič Ljadov|Anatolije Konstantinoviče Ljadova]].
Eduard Nápravník se narodil v rodině učitele v Býšti u [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Již v mládí projevil výrazný hudební talent a tak od roku [[1850]] žil u svého strýce v [[Pardubice|Pardubicích]], kde se učil hře na klavír a varhany. Po smrti rodičů v roce [[1853]] začal na radu svého příbuzného studovat reálné gymnázium a [[Varhanická škola v Praze|varhanickou školu]] v [[Praha|Praze]]. Jeho učiteli byli K. F. Pietsche a F. Blažek. Protože se na varhanické škole tehdy nevyučoval klavír, studoval ještě klavír v Hudebním ústavu Petra Maydla. V této škole se také již v sedmnácti letech stal učitelem. Během své pedagogické činnosti se Eduard Nápravník účastnil veškerého hudebního života v Praze a začal komponovat. Kompozici a instrumentaci studoval soukromě u Jana Bedřicha Kittla,

V roce [[1861]] obdržel nabídku stát se kapelníkem v soukromém orchestru knížete Nikolaje B. Jusupova v Petrohradě. Po dvouletém působení v knížecím orchestru náhodně zaskočil za klavíristu carského [[Mariinské divadlo|Mariinského divadla]] a již v roce [[1862]], ve svých 23 letech, se stává varhaníkem a pomocníkem kapelníka Mariinského divadla. Tímto kapelníkem, který způsobil zásadní zlom v Nádvorníkově životě byl otec skladatele [[Anatolij Konstantinovič Ljadov|Anatolije Konstantinoviče Ljadova]].


Jako dirigent carského divadla debutoval v roce [[1864]] nastudováním [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartova]] [[Don Giovanni|Dona
Jako dirigent carského divadla debutoval v roce [[1864]] nastudováním [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartova]] [[Don Giovanni|Dona Giovanniho]]. V roce [[1867]] byl potvrzen jako druhý kapelník a za necelé dva roky, tedy ve svých 30 letech, byl jmenován prvním kapelníkem.<ref name="Tvrdek A.">{{Citace monografie
| příjmení = Tvrdek
Giovanniho]]. V roce [[1867]] byl potvrzen jako druhý kapelník a za necelé dva roky, tedy ve svých 30 letech, byl jmenován prvním
| jméno = Alois
kapelníkem. Jeho působení v čele tohoto orchestru se podle svědectví současníků stalo vrcholnou érou v hudebních dějinách carské
| odkaz na autora =
| titul = Antologie z oper: Obsahy zpěvoher s připojenými zprávami životopisnými o skladatelích, 1. díl: Opery skladatelů slovanských
| url = https://ndk.cz/view/uuid:9a58f820-dbf2-11e7-bbbb-005056827e51?page=uuid:09de0430-7ae3-11e8-bb44-5ef3fc9ae867
| vydavatel = Proudy
| místo = Praha
| rok vydání = 1922
| vydání = 2
| počet stran = 243
| kapitola =
| strany = 137
| isbn =
| jazyk = česky
}}</ref> Jeho působení v čele tohoto orchestru se podle svědectví současníků stalo vrcholnou érou v hudebních dějinách carské
opery.
opery.


Za svého padesátiletého působení v Marinském divadle nastudoval a uvedl 80 premiér, z toho 45 oper ruských. Měl pověst znamenitého dirigenta a ruští skladatelé si jeho práce vysoce cenili. Prokázal vynikající vkus při výběru novinek k nastudování. Pod jeho vedením divadlo uvádělo díla, která se záhy stala součástí světového repertoáru. Uvedl na scénu opery [[Alexander Sergejevič Dargomyžskij|Dargomyžského]], [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]], [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Rimského-Korsakova]] i [[Petr Iljič Čajkovskij|Čajkovského]]. P. I. Čajkovskij se stal jeho důvěrným přítelem. Nápravník uvedl na scénu všechny jeho opery. Opera Panna Orleánská je dedikována přímo Nápravníkovi a Nápravník řídil i premiéru slavné Symfonie č. 6, „Patetické“. Snažil dostat na scénu i české opery ([[Prodaná nevěsta]], [[Dalibor]]), ale ty u ruského obecenstva neměly velký úspěch.
Za svého padesátiletého působení v Mariinském divadle nastudoval a uvedl 80 premiér, z toho 45 oper ruských. Měl pověst znamenitého dirigenta a ruští skladatelé si jeho práce vysoce cenili. Prokázal vynikající vkus při výběru novinek k nastudování. Pod jeho vedením divadlo uvádělo díla, která se záhy stala součástí světového repertoáru. Uvedl na scénu opery [[Alexander Sergejevič Dargomyžskij|Dargomyžského]], [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]], [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Rimského-Korsakova]] i [[Petr Iljič Čajkovskij|Čajkovského]].<ref name="Grokhovskij V." /> P. I. Čajkovskij se stal jeho důvěrným přítelem. Nápravník uvedl na scénu všechny jeho opery. Opera Panna Orleánská je dedikována přímo Nápravníkovi a Nápravník řídil i premiéru slavné Symfonie č. 6, „Patetické“. Snažil se zde dostat na scénu i české opery (''[[Prodaná nevěsta]]'', ''[[Dalibor (opera)|Dalibor]]''), ale ty u ruského obecenstva neměly velký úspěch.


Kromě svého působení v opeře řídil koncerty Carské ruské hudební společnosti, Červeného kříže a Vlastenecké společnosti. V roce [[1898]] získal dědičný šlechtický titul, byl vyznamenán zlatou medailí a k příležitosti padesátého výročí své umělecké činnosti v Rusku byl jmenován zasloužilým umělcem carských divadel.
Kromě svého působení v opeře řídil koncerty Carské ruské hudební společnosti, Červeného kříže a Vlastenecké společnosti. V roce [[1898]] získal dědičný šlechtický titul,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = BURGHAUSER
| jméno = Jarmil
| odkaz na autora =
| titul = Slavní čeští dirigenti
| url =
| vydavatel = Státní hudební vydavatelství
| místo = Praha
| rok vydání = 1963
| vydání = 1
| počet stran = 160
| kapitola = Dirigentská emigrace v devatenáctém století
| strany = 21–22
| isbn =
| jazyk = česky
}}</ref> byl vyznamenán zlatou medailí a k příležitosti padesátého výročí své umělecké činnosti v Rusku byl jmenován zasloužilým umělcem carských divadel.


V Rusku se i oženil. Vzal si zpěvačku carské opery Olgu Šreděrovou a děti již byly vychovány rusky. V Rusku je dodnes jeho dílo živé. Jeho opera ''[[Dubrovskij (opera)|Dubrovskij]]'' na text [[Alexandr Sergejevič Puškin|A. S. Puškina]] je trvalou součástí národního repertoáru.
V Rusku se i oženil. Vzal si zpěvačku carské opery Olgu Šreděrovou a děti již byly vychovány rusky. V Rusku je dodnes jeho dílo živé. Jeho opera ''[[Dubrovskij (opera)|Dubrovskij]]'' na text [[Alexandr Sergejevič Puškin|A. S. Puškina]] je trvalou součástí národního repertoáru.


Jeho život poznamenala řada tragických událostí. Těžko se smiřoval s úmrtím manželky i synovou sebevraždou. Důsledkem vysokého pracovního zatížení bylo neurologické onemocnění ramene, které mu postupně znemožnilo dirigování. Posledním představením byla vlastní opera Francesca da Rimini v prosinci roku [[1914]].
Jeho život poznamenala řada tragických událostí. Těžko se smiřoval s úmrtím manželky i synovou sebevraždou. Důsledkem vysokého pracovního zatížení bylo neurologické onemocnění ramene, které mu postupně znemožnilo dirigování. Posledním představením byla vlastní opera Francesca da Rimini v prosinci roku [[1914]].


Operace byly neúspěšné a na jejich následky také Eduard Nápravník zemřel. Jako den úmrtí bylo zpravidla uváděno datum [[10. listopad]]u. Ve skutečnosti zemřel [[23. listopad]]u [[1916]] ve věku 77 let.
Operace byly neúspěšné a na jejich následky také Eduard Nápravník zemřel. Jako den úmrtí bylo zpravidla uváděno datum [[10. listopad]]u. Ve skutečnosti zemřel [[23. listopad]]u [[1916]] ve věku 77 let.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Айзпурвит
| jméno = Катерина
| odkaz na autora =
| titul = Эдуард Направник – чешский «генерал» русской музыки
| url = https://ruski.radio.cz/eduard-napravnik-cheshskiy-general-russkoy-muzyki-8122073
| datum vydání = 31. srpna 2019
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = ruski.radio.cz
| jazyk = rusky
}}</ref>


== Dílo ==
== Dílo ==

Před odchodem do Ruska komponoval skladby v typickém předsmetanovském duchu, tematicky pod vlivem snah národního obrození. Kromě několika chrámových skladeb to byly zejména písňové cykly na vlastenecké texty, sbory a řada klavírních skladeb.
Před odchodem do Ruska komponoval skladby v typickém předsmetanovském duchu, tematicky pod vlivem snah národního obrození. Kromě několika chrámových skladeb to byly zejména písňové cykly na vlastenecké texty, sbory a řada klavírních skladeb.


V Rusku začal komponovat opery ve stylu [[Michail Ivanovič Glinka|Glinky]] a Čajkovského, které měly u ruského obecenstva velký úspěch. K dramatu A. K. Tolstého Don Žuan napsal dramatickou kantátu pro sóla, sbor a orchestr. Zkomponoval čtyři symfonie a řadu orchestrálních skladeb, koncerty pro klavír a pro housle a orchestr a velké množství komorních skladeb.
V Rusku začal komponovat opery ve stylu [[Michail Ivanovič Glinka|Glinky]] a Čajkovského, které měly u ruského obecenstva velký úspěch.<ref name="Grokhovskij V." /> K dramatu A. K. Tolstého Don Žuan napsal dramatickou kantátu pro sóla, sbor a orchestr. Zkomponoval čtyři symfonie a řadu orchestrálních skladeb, koncerty pro klavír a pro housle a orchestr a velké množství komorních skladeb.


=== Opery ===
=== Opery ===
* [[Nižegorodci]] (1868/69 Petrohrad)
* [[Nižegorodci]]<ref name="Tvrdek A." /> (1868/69 Petrohrad)
* [[Harold (Nápravník)|Harold]] (1886 Petrohrad)
* [[Harold (Nápravník)|Harold]]<ref name="Tvrdek A." /> (1886 Petrohrad)
* [[Dubrovskij (opera)|Dubrovskij]] (1895 Petrohrad)
* [[Dubrovskij (opera)|Dubrovskij]]<ref name="Tvrdek A." /> (1895 Petrohrad)
* Francesca da Rimini (1902 Petrohrad)
* Francesca da Rimini<ref name="Tvrdek A." /> (1902 Petrohrad)
* Salambo (nedokončeno)
* Salambo (nedokončeno)


=== Orchestrální díla ===
=== Orchestrální díla ===
* Balady pro sóla a orchestr: Vojvoda, Kazak a Tamara (podle Lermontova)
* Balady pro sóla a orchestr: Vojvoda, Kazak a Tamara (podle Lermontova)
* Čtyři symfonie: (1860–1879)
* Čtyři symfonie: (1860–1879)
* Slavnostní předehra
* Slavnostní předehra
* Národní tance a pochody
* Národní tance a pochody
* Koncert a fantazie na ruské téma pro klavír a orchestr.
* Koncert a fantazie na ruské téma pro klavír a orchestr
* Fantazie a suita pro housle a orchestr
* Koncert pro klavír a orchestr a-moll, op. 27
* Fantazie a suita pro housle a orchestr


=== Komorní hudba ===
=== Komorní hudba ===
* Tři smyčcové kvartety (1873–78)
* Tři smyčcové kvartety (1873–78)
* Dva smyčcové kvintety (1897)
* Dva smyčcové kvintety (1897)
* Klavírní kvartet a dvě klavírní tria
* Klavírní kvartet a dvě klavírní tria
* Houslové a klavírní sonáty
* Houslové a klavírní sonáty
* Dvě suity pro violoncello a klavír
* Dvě suity pro violoncello a klavír
* Drobné skladby pro smyčcové nástroje a klavír
* Drobné skladby pro smyčcové nástroje a klavír


== Literatura ==
== Řády ==
* [[Řád sv. Vladimíra]]<ref name="Grokhovskij V." />
* Československý hudební slovník osob a institucí, díl druhý, Státní hudební vydavatelství Praha, 1965


== Externí odkazy ==
== Odkazy ==

{{Commonscat}}
=== Reference ===
* {{NK ČR|ola2002146846}}
<references />
* {{IMSLP|id=Nápravník, Eduard Frantsovitch|cname=E. Nápravníka}}

* [http://www.byst.cz/view.php?cisloclanku=2005072020 Podrobný životopis do Nápravníkova odjezdu do Ruska]
=== Literatura ===
* [[Československý hudební slovník osob a institucí]] II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR}}
* {{IMSLP|id=Nápravník, Eduard Frantsovitch|cname=E. Nápravníka}}
* [https://web.archive.org/web/20070914053137/http://www.byst.cz/view.php?cisloclanku=2005072020 Podrobný životopis do Nápravníkova odjezdu do Ruska]
* [http://www.rvb.ru/pushkin/01text/06prose/01prose/0865.htm Dubrovskij Originální text A.S.Puškina]
* [http://www.rvb.ru/pushkin/01text/06prose/01prose/0865.htm Dubrovskij Originální text A.S.Puškina]
* [http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=6923897&cart=507940789 Zvukové ukázky]
* [http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=6923897&cart=507940789 Zvukové ukázky]
* Mezinárodní hudební festival Eduarda Nápravníka [http://www.napravnikfestival.cz/aktuality.html http://www.napravnikfestival.cz]


{{Portály|Hudba}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Hudba}}


{{DEFAULTSORT:Nápravník, Eduard}}
{{DEFAULTSORT:Nápravník, Eduard}}

[[Kategorie:Skladatelé romantismu]]
[[Kategorie:Čeští dirigenti]]
[[Kategorie:Čeští dirigenti]]
[[Kategorie:Čeští hudební pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Skladatelé romantismu]]
[[Kategorie:Narození 1839]]
[[Kategorie:Absolventi Varhanické školy v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 1916]]
[[Kategorie:Hudebníci z Prahy]]
[[Kategorie:Narození v roce 1839]]
[[Kategorie:Narození 24. srpna]]
[[Kategorie:Narození v Býšti]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1916]]
[[Kategorie:Úmrtí 23. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí v Petrohradu]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Pohřbení v Petrohradu]]

Aktuální verze z 6. 3. 2024, 17:02

Eduard Nápravník
Eduard Francevič Nápravník
Eduard Francevič Nápravník
Základní informace
Narození24. srpna 1839
Býšť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. listopadu 1916 (ve věku 77 let) nebo 10. listopadu 1916 (ve věku 77 let)
Petrohrad
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Žánryopera a klasická hudba
Povolánídirigent, hudební skladatel a hudební pedagog
Významná dílaDubrovskij
Manžel(ka)Olga Eduardovna Šrjoděrová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard (Francevič) Nápravník (rusky Эдуард Францевич Направник; 24. srpna 1839, Býšť[1][2] – 23. listopadu 1916, Petrohrad) byl český dirigent[2] a hudební skladatel[1][2] působící v Petrohradě.[2]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Eduard Nápravník se narodil v rodině učitele v Býšti u Hradce Králové.[2] Již v mládí projevil výrazný hudební talent a tak od roku 1850 žil u svého strýce v Pardubicích, kde se učil hře na klavír a varhany. Po smrti rodičů v roce 1853 začal na radu svého příbuzného studovat reálné gymnázium a varhanickou školu[1] v Praze. Jeho učiteli byli K. F. Pietsche a F. Blažek. Protože se na varhanické škole tehdy nevyučoval klavír, studoval ještě klavír v Hudebním ústavu Petra Maydla. V této škole se také již v sedmnácti letech stal učitelem. Během své pedagogické činnosti se Eduard Nápravník účastnil veškerého hudebního života v Praze a začal komponovat. Kompozici a instrumentaci studoval soukromě u Jana Bedřicha Kittla.[2]

V roce 1861 obdržel nabídku stát se kapelníkem v soukromém orchestru knížete Nikolaje B. Jusupova v Petrohradě.[2] Po dvouletém působení v knížecím orchestru náhodně zaskočil za klavíristu carského Mariinského divadla a již v roce 1862, ve svých 23 letech, se stává varhaníkem a pomocníkem kapelníka Mariinského divadla. Tímto kapelníkem, který způsobil zásadní zlom v Nápravníkově životě byl otec skladatele Anatolije Konstantinoviče Ljadova.

Jako dirigent carského divadla debutoval v roce 1864 nastudováním Mozartova Dona Giovanniho. V roce 1867 byl potvrzen jako druhý kapelník a za necelé dva roky, tedy ve svých 30 letech, byl jmenován prvním kapelníkem.[3] Jeho působení v čele tohoto orchestru se podle svědectví současníků stalo vrcholnou érou v hudebních dějinách carské opery.

Za svého padesátiletého působení v Mariinském divadle nastudoval a uvedl 80 premiér, z toho 45 oper ruských. Měl pověst znamenitého dirigenta a ruští skladatelé si jeho práce vysoce cenili. Prokázal vynikající vkus při výběru novinek k nastudování. Pod jeho vedením divadlo uvádělo díla, která se záhy stala součástí světového repertoáru. Uvedl na scénu opery Dargomyžského, Musorgského, Rimského-Korsakova i Čajkovského.[2] P. I. Čajkovskij se stal jeho důvěrným přítelem. Nápravník uvedl na scénu všechny jeho opery. Opera Panna Orleánská je dedikována přímo Nápravníkovi a Nápravník řídil i premiéru slavné Symfonie č. 6, „Patetické“. Snažil se zde dostat na scénu i české opery (Prodaná nevěsta, Dalibor), ale ty u ruského obecenstva neměly velký úspěch.

Kromě svého působení v opeře řídil koncerty Carské ruské hudební společnosti, Červeného kříže a Vlastenecké společnosti. V roce 1898 získal dědičný šlechtický titul,[4] byl vyznamenán zlatou medailí a k příležitosti padesátého výročí své umělecké činnosti v Rusku byl jmenován zasloužilým umělcem carských divadel.

V Rusku se i oženil. Vzal si zpěvačku carské opery Olgu Šreděrovou a děti již byly vychovány rusky. V Rusku je dodnes jeho dílo živé. Jeho opera Dubrovskij na text A. S. Puškina je trvalou součástí národního repertoáru.

Jeho život poznamenala řada tragických událostí. Těžko se smiřoval s úmrtím manželky i synovou sebevraždou. Důsledkem vysokého pracovního zatížení bylo neurologické onemocnění ramene, které mu postupně znemožnilo dirigování. Posledním představením byla vlastní opera Francesca da Rimini v prosinci roku 1914.

Operace byly neúspěšné a na jejich následky také Eduard Nápravník zemřel. Jako den úmrtí bylo zpravidla uváděno datum 10. listopadu. Ve skutečnosti zemřel 23. listopadu 1916 ve věku 77 let.[5]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Před odchodem do Ruska komponoval skladby v typickém předsmetanovském duchu, tematicky pod vlivem snah národního obrození. Kromě několika chrámových skladeb to byly zejména písňové cykly na vlastenecké texty, sbory a řada klavírních skladeb.

V Rusku začal komponovat opery ve stylu Glinky a Čajkovského, které měly u ruského obecenstva velký úspěch.[2] K dramatu A. K. Tolstého Don Žuan napsal dramatickou kantátu pro sóla, sbor a orchestr. Zkomponoval čtyři symfonie a řadu orchestrálních skladeb, koncerty pro klavír a pro housle a orchestr a velké množství komorních skladeb.

Opery

[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Balady pro sóla a orchestr: Vojvoda, Kazak a Tamara (podle Lermontova)
  • Čtyři symfonie: (1860–1879)
  • Slavnostní předehra
  • Národní tance a pochody
  • Koncert a fantazie na ruské téma pro klavír a orchestr
  • Koncert pro klavír a orchestr a-moll, op. 27
  • Fantazie a suita pro housle a orchestr

Komorní hudba

[editovat | editovat zdroj]
  • Tři smyčcové kvartety (1873–78)
  • Dva smyčcové kvintety (1897)
  • Klavírní kvartet a dvě klavírní tria
  • Houslové a klavírní sonáty
  • Dvě suity pro violoncello a klavír
  • Drobné skladby pro smyčcové nástroje a klavír

Řády

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c KRÁL, Josef Jiří. Amerikán: národní kalendář. ndk.cz. 1895, roč. 18, čís. 1, s. 195. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j GROKHOVSKIJ, Vjačeslav. Eduard Francevič Nápravník [online]. temata.rozhlas.cz. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e TVRDEK, Alois. Antologie z oper: Obsahy zpěvoher s připojenými zprávami životopisnými o skladatelích, 1. díl: Opery skladatelů slovanských. 2. vyd. Praha: Proudy, 1922. 243 s. Dostupné online. S. 137. 
  4. ↑ BURGHAUSER, Jarmil. Slavní čeští dirigenti. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 160 s. Kapitola Dirigentská emigrace v devatenáctém století, s. 21–22. 
  5. ↑ АЙЗПУРВИТ, Катерина. Эдуард Направник – чешский «генерал» русской музыки [online]. ruski.radio.cz, 31. srpna 2019. Dostupné online. (rusky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Nápravník&oldid=23718810“