Vilém Florentin Salm-Salm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšíření - sociální činnost značka: editace z Vizuálního editoru |
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean |
||
| (Není zobrazeno 42 mezilehlých verzí od 18 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - křesťanský vůdce |
{{Infobox - křesťanský vůdce |
||
| typ = biskup |
|||
|čestný prefix |
| čestný prefix = [[Jeho Jasnost]] a nejdůstojnější Pán |
||
| jméno = Vilém Florentin ze Salm-Salmu |
|||
|čestný sufix |
| čestný sufix = |
||
| titul = 22. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]]<br />10. [[Seznam českých primasů|primas český]] |
|||
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] |
|||
|obrázek = ÖNB, Wilhelm Florentin Salm-Salm 01.jpg |
|||
| provincie = [[Česká církevní provincie]] |
|||
|alt = |
|||
| metropole = [[Praha]] |
|||
|popis obrázku = Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský |
|||
| arcidiecéze = [[Arcidiecéze pražská]] |
|||
|církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] |
|||
| diecéze = [[Diecéze pražská]] |
|||
|provincie = [[Česká církevní provincie]] |
|||
| sídlo = [[Salmovský palác]] |
|||
|metropole = [[Praha]] |
|||
| datum jmenování = |
|||
|arcidiecéze = [[Arcidiecéze pražská]] |
|||
* [[20. květen|20. května]] [[1776]] (biskup v [[Tournai]]) |
|||
|diecéze = [[Diecéze pražská]] |
|||
|sídlo = [[Salmovský palác]] |
|||
|datum jmenování =* [[20. května]] [[1776]] (biskup v [[Tournai]]) |
|||
* [[23. září]] [[1793]] (arcibiskup pražský) |
* [[23. září]] [[1793]] (arcibiskup pražský) |
||
| zvolen = |
|||
|zvolen = * [[30. ledna]] 1776 (biskup v Tournai) |
|||
* [[ |
* [[30. ledna]] 1776 (biskup v Tournai) |
||
* [[1. května]] 1793 (arcibiskup pražský) |
|||
| uveden do úřadu = |
|||
* [[2. května]] [[1794]] (arcibiskup pražský) |
|||
* [[20. květen|20. května]] 1776 (biskup v Tournai) |
|||
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
* [[2. květen|2. května]] [[1794]] (arcibiskup pražský) |
|||
|pontifikát začal = |
|||
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
|pontifikát skončil = |
|||
| pontifikát začal = |
|||
|emeritura = |
|||
| pontifikát skončil = |
|||
|předchůdce = [[Antonín Petr Příchovský z Příchovic]] |
|||
| emeritura = |
|||
|nástupce = [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]] |
|||
| předchůdce = [[Antonín Petr Příchovský z Příchovic]] |
|||
|v opozici k = |
|||
| nástupce = [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]] |
|||
|titulární kostel = |
|||
| v opozici k = |
|||
|heslo = |
|||
| znak = COA archbishop AT Salm-Salm Wilhelm Florentin.png |
|||
|heslo česky = |
|||
| velikost znaku = 80px |
|||
|obrázek znaku = COA archbishop AT Salm-Salm Wilhelm Florentin.png |
|||
| institut = |
|||
|velikost obrázku znaku = 80px |
|||
| hnutí = |
|||
|institut = |
|||
| postulát = |
|||
|hnutí = |
|||
| noviciát = |
|||
|postulát = |
|||
| sliby = |
|||
|noviciát = |
|||
| dočasné sliby = |
|||
|sliby = |
|||
| doživotní sliby = |
|||
|dočasné sliby = |
|||
| opatská benedikce = |
|||
|doživotní sliby = |
|||
| změna = |
|||
|opatská benedikce = |
|||
| služby = |
|||
|změna = |
|||
| nižší svěcení = |
|||
|služby = |
|||
| jáhenské svěcení = |
|||
|nižší svěcení = |
|||
| světitel jáhna = |
|||
|jáhenské svěcení = |
|||
| kněžské svěcení = [[17. březen|17. března]] [[1771]] ve [[Štrasburk]]u |
|||
|světitel jáhna = |
|||
| světitel kněze = |
|||
|kněžské svěcení =[[17. března]] [[1771]] ve [[Štrasburk|Štrasburku]] |
|||
| biskupské svěcení = [[14. červenec|14. července]] 1776 v [[Tournai]] |
|||
|světitel kněze = |
|||
| světitel biskupa = [[Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský]] |
|||
|biskupské svěcení =[[14. července]] 1776 v [[Tournai]] |
|||
| 1. spolusvětitel biskupa = |
|||
|světitel biskupa =[[Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský]] |
|||
| |
| 2. spolusvětitel biskupa = |
||
| kardinálská kreace = |
|||
|2. spolusvětitel biskupa = |
|||
| kreoval = |
|||
|kardinálská kreace = |
|||
| titul kardinála = |
|||
|kreoval = |
|||
| další úřady = [[papežský legát]] (legatus natus) |
|||
|titul kardinála = |
|||
| zúčastnil se = |
|||
|další úřady = [[Papežský legát|papežský legát]] (legatus natus) |
|||
| jméno v rodném jazyce = |
|||
|zúčastnil se = |
|||
| země = [[Soubor:Austrian Low Countries Flag.svg|22px|okraj]] [[Rakouské Nizozemí]]<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[České království]] |
|||
|rodné jméno = |
|||
| místo narození = [[Soubor:DEU Anholt COA.svg|22px|okraj]] Zámek v [[Anholt (město)|Anholtu]], [[Soubor:Anholt.png|22px|okraj]] [[Říšská bezprostřednost|Říšské panství]] [[Svobodné panství Anholt|Anholt]] |
|||
|jméno v rodném jazyce = |
|||
| křest = |
|||
|země = [[File:Austrian Low Countries Flag.svg|22px|border]] [[Rakouské Nizozemí]]<br />[[File:Flag of Bohemia.svg|22px|border]] [[České království]] |
|||
| první svaté přijímání = |
|||
|datum narození = {{Datum narození |1745|5|10}} |
|||
| biřmování = |
|||
|místo narození = [[File:DEU Anholt COA.svg|22px|border]] [[Anholt (město)|Anholt]] |
|||
| místo úmrtí = [[Soubor:Wappen von Hahnbach.svg|22px|okraj]] [[Hahnbach]],<br />[[Soubor:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|okraj]] [[Bavorské království]] |
|||
|země narození = [[File:Anholt.png|22px|border]] [[Říšská bezprostřednost|Říšské panství]] [[Svobodné panství Anholt|Anholt]] |
|||
| místo pohřbení = [[Soubor:Kameniceznak.jpg|22px|okraj]] [[Filiální kostel]] sv. Františka z Assisi v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]] |
|||
|křest = |
|||
| národnost = [[Němci|německá]] |
|||
|první svaté přijímání = |
|||
| vyznání = římskokatolické |
|||
|biřmování = |
|||
| osobní sídlo = |
|||
|datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1810|9|14|1745|5|10}} |
|||
| rodiče = [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu]]<br />[[Dorotea Františka ze Salm-Anholtu]] |
|||
|místo úmrtí = [[File:Wappen von Hahnbach.svg|22px|border]] [[Hahnbach]] |
|||
| blízká osoba = |
|||
|země úmrtí = [[File:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|border]] [[Bavorské království]] |
|||
| povolání = [[Soubor:Template-Metropolitan Archbishop.svg|60px|okraj]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]] |
|||
|příčina úmrtí = |
|||
| ovlivněn = |
|||
|pochován = [[File:Kameniceznak.jpg|22px|border]] [[Filiální kostel]] sv. Františka z Assisi v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]] |
|||
| ovlivnil = |
|||
|hrob = <!-- alternativa k pochování --> |
|||
| známý díky = |
|||
|zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu --> |
|||
| významné dílo = |
|||
|zeměpisná délka = <!-- místa hrobu --> |
|||
| velikost podpisu = |
|||
|národnost = [[Němci|německá]] |
|||
| alt podpisu = |
|||
|denominace = |
|||
| řády a ocenění = [[Soubor:Ord Leopold-GC.png|22px|okraj]] velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldova řádu]] |
|||
|vyznání = římskokatolické |
|||
| související články = |
|||
|osobní sídlo = |
|||
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu --> |
|||
|rodiče = [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu]]<br />[[Dorotea Františka ze Salm-Anholtu]] |
|||
| datum beatifikace = |
|||
|blízká osoba = |
|||
| místo beatifikace = |
|||
|manželka = |
|||
| beatifikoval = |
|||
|děti = |
|||
| datum kanonizace = |
|||
|povolání = [[File:Template-Metropolitan Archbishop.svg|60px|border]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]] |
|||
| místo kanonizace = |
|||
|vzdělání = |
|||
| kanonizoval = |
|||
|alma_mater = |
|||
| svátek = |
|||
|ovlivněn = |
|||
| uctíván církvemi = |
|||
|ovlivnil = |
|||
| titul svatého = |
|||
|známý díky = |
|||
| atributy = |
|||
|významné dílo = |
|||
| patron = |
|||
|podpis = |
|||
| spolupatron = |
|||
|velikost podpisu = |
|||
| místo úcty = |
|||
|podpis_alt = |
|||
| popření kultu = |
|||
|citát = |
|||
| jméno papeže = |
|||
|řády a ocenění = [[File:Ord Leopold-GC.png|22px|border]] velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldova řádu]] |
|||
}} |
|||
|poznámky = |
|||
'''Vilém Florentin princ'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall|url = http://geneall.net/de/name/121919/wilhelm-florentin-prinz-zu-salm-salm-erzbischof-von-prag/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> či '''kníže'''<ref name="DBE">[https://books.google.cz/books?id=IG3Rp8NAO8EC&pg=PA681&dq=Wilhelm+Florentin+von+Salm-Salm&hl=cs&sa=X&ved=0CFcQ6AEwCDgKahUKEwiWmYS8qo_IAhVEyRQKHaouDBQ#v=onepage&q=Wilhelm%20Florentin%20von%20Salm-Salm&f=false Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter]</ref> '''ze Salm-Salmu''' ([[10. květen|10. května]] [[1745]] [[Anholt (Německo)|Anholt]] – [[14. září]] [[1810]] [[Hahnbach]])<ref name="DBE" /> byl [[biskup]] v [[Tournai]] v dnešní [[Belgie|Belgii]] a [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] (s titulem [[Kníže-biskup|kníže-arcibiskup]]). |
|||
|související články = |
|||
|website = |
|||
|začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu --> |
|||
|datum beatifikace = |
|||
|místo beatifikace = |
|||
|beatifikoval = |
|||
|datum kanonizace = |
|||
|místo kanonizace = |
|||
|kanonizoval = |
|||
|svátek = |
|||
|uctíván církvemi = |
|||
|titul svatého = |
|||
|atributy = |
|||
|patron = |
|||
|spolupatron = |
|||
|místo úcty = |
|||
|popření kultu = |
|||
|jméno papeže = |
|||
|commons category = Wilhelm Florentin von Salm-Salm |
|||
|wikicitáty = |
|||
}} |
|||
'''Vilém Florentin princ'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall|url = http://geneall.net/de/name/121919/wilhelm-florentin-prinz-zu-salm-salm-erzbischof-von-prag/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> či '''kníže'''<ref name="DBE">[https://books.google.cz/books?id=IG3Rp8NAO8EC&pg=PA681&dq=Wilhelm+Florentin+von+Salm-Salm&hl=cs&sa=X&ved=0CFcQ6AEwCDgKahUKEwiWmYS8qo_IAhVEyRQKHaouDBQ#v=onepage&q=Wilhelm%20Florentin%20von%20Salm-Salm&f=false Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter]</ref> '''ze Salm-Salmu''' ([[10. květen|10. května]] [[1745]], zámek [[Anholt (Německo)|Anholt]] – [[14. září]] [[1810]], [[Hahnbach]], [[Horní Falc]])<ref name="DBE"/> byl [[biskup]] v [[Tournai]] v dnešní [[Belgie|Belgii]] a [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] (s titulem [[Kníže-biskup|kníže-arcibiskup]]). |
|||
== |
== Životopis == |
||
Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského polního maršálka a [[Antverpy|antverpského]] guvernéra [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu|Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu]]. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v [[Juilly]] a na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]], ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a [[Lutych]]u, a od roku [[1761]] pak v Kolíně, Lutychu a [[Štrasburk|Štrasburku]] působil jako kanovník. V roce [[1771]] byl vysvěcen na kněze a roku [[1776]], v pouhých 30 letech, se stal biskupem v Tournai. Mimo kněžské a biskupské působení působil rovněž jako regent na [[Říšská bezprostřednost|bezprostředních]] i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech [[1773]]-[[1788]] za nezletilého synovce.<ref name="DBE"/> V roce [[1780]] bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|Granské arcibiskupství]] v [[Uhersko|Uhrách]], nejbohatší v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Do běhu událostí ovšem zasáhla [[Velká francouzská revoluce|Francouzská revoluce]]. |
|||
=== Mládí a studium === |
|||
Tournaiské biskupství se rozkládalo na území Rakouského Nizozemí i sousední Francie a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání generálních stavů [[5. května]] [[1789]]. Již [[2. listopadu]] toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu majetku. Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc v dubnu [[1790]] tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou revoluční ústavu, musel prchnout na rodový zámek v Anholtu a pak do Kolína. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu [[1791]], ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní francouzské ofenzivě směrem do Nizozemí 25. dubna 1792 uprchl Salm nadobro. |
|||
Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského [[Polní maršál|polního maršálka]] a [[Antverpy|antverpského]] guvernéra [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu|Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu]] a jeho vzdálené příbuzné a dědičky řady panství, [[princ]]ezny Dorotey Františky ze Salm-Anholtu. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v [[Juilly (Seine-et-Marne)|Juilly]] a na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]], ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a [[Lutych]]u. |
|||
=== Církevní dráha === |
|||
Když se však uvolnil úřad [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupa]], nominoval jej [[císař]] [[František I. Rakouský|František II.]] dne [[1. květen|1. května]] [[1793]] pro tuto hodnost. Papež translaci z Tournai [[23. září]] 1793 potvrdil. [[21. únor]]a 1794 obdržel Vilém Florentin papežské [[pallium]], takže mohl [[2. května|2. května]] [[1794]] přesídlit do [[Praha|Prahy]]. Zde se již nevěnoval přepychu jako předtím v Tournai, nýbrž především dobročinnosti. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické biskupství]] a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] před kontribucí, odvedl v roce [[1793]] dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 [[Rakousko-uherský zlatý|florinů]] a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od roku téhož roku převzít také údržbu budějovického biskupství ve výši 12 000 florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého úřadování si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve [[Světec (okres Teplice)|Světci]], který teprve po jeho smrti připadl [[Diecéze litoměřická|litoměřickému biskupovi]]. |
|||
Od roku 1761 pak v Kolíně, Lutychu a [[Štrasburk]]u působil jako kanovník. V roce 1771 byl vysvěcen na kněze a roku 1776, ve svých pouhých 30 letech, se stal biskupem v [[Tournai]]. Mimo své kněžské a biskupské úřady působil rovněž jako regent na [[Říšská bezprostřednost|bezprostředních]] i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech 1773–1788 za nezletilého synovce.<ref name="DBE" /> V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|ostřihomské arcibiskupství]] v [[Uhersko|Uhrách]], nejbohatší v celé tehdejší [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Čekatelem na tento arcibiskupský stolec se stal za odměnu, protože svou autoritou a diplomatickým úsilím dokázal přesvědčit [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|kolínskou]] [[Kapitula|kapitulu]], aby až se uprázdní místo tamního [[Kníže-biskup|kurfiřta-arcibiskupa]], zvolila do čela diecéze [[Arcivévoda|arcivévodu]] [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský|Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hamannová|jméno = Brigitte|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Habsburkové: životopisná encyklopedie|překladatelé = Milada Kouřimská, Milan Kouřimský|vydání = 2|vydavatel = Brána|místo = Praha|rok = 2001|počet stran = 403|strany = 240–242, zejména s. 241|isbn = 80-7243-109-9}}</ref> Do Vilémových nadějí na získání ostřihomského stolce ovšem zasáhla [[Velká francouzská revoluce]]. |
|||
Tournaiská diecéze se rozkládala na území [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] i sousední Francie<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1994|počet stran = 380|strany = 328|isbn = 80-7113-091-5|editoři = Zdeňka Hledíková, Jaroslav V. Polc}}</ref> a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání [[Generální stavy|generálních stavů]] 5. května 1789. Již 2. listopadu toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu svého majetku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Wurzbach|jméno = Konstantin von|titul = Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs, 28 s. 139|url = http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=147|vydavatel = |místo = Wien|datum vydání = 1874|datum přístupu = 2015-10-22}}</ref> Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc od dubna roku 1790 tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou [[Ústava z roku III|revoluční ústavu]],<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Wurzbach|jméno = Konstantin von|titul = Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs 28, s. 140|url = http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=148|vydavatel = |místo = Wien|datum vydání = 1874|datum přístupu = 2015-10-22}}</ref> musel prchnout na rodový zámek v [[Anholt (zámek)|Anholtu]]<ref name=":1" /> a pak do [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]]. Zpět do [[Tournai]] se vrátil po potlačení povstání v červnu 1791, ovšem po vypuknutí [[Válka první koalice|války Rakouska s Francií]] a po úspěšné prvotní krátké francouzské ofenzívě směrem do Nizozemí (25. dubna 1792) uprchl Vilém Florentin ze Salm-Salmu ze svého dosavadního biskupství nadobro.<ref name=":0" /> |
|||
V Praze se, stejně jako jeho předchůdce Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a vlastně i proticírkevních zákonů z doby Josefa II. Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na gymnáziích, obnovení předvelikonoční stavby Božích hrobů či obnovení procesí. Poutní místo [[Svatá Hora|Svatou horu]], v těsném sousedství arcibiskupského panství a města [[Příbram]], povýšil roku 1797 na proboštství. Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefinskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení - annuální kněžské exercicie. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik vikariátů a v roce [[1806]] provedl generální vizitaci celé arcidiecéze. |
|||
Když se však uvolnil úřad [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupa]], nominoval jej císař [[František I. Rakouský|František II.]] dne 1. května 1793 do této funkce. Papež translaci z Tournai 23. září 1793 potvrdil. Dne 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin [[pallium]], takže mohl 2. května 1794 přesídlit do [[Praha|Prahy]]. Zde již vyměnil předchozí život v přepychu z Tournai především za dobročinnost. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené [[Sufragánní diecéze|sufragánní]] (tj. podřízené) [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické biskupství]] a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] před kontribucí, odvedl v roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 [[Rakousko-uherský zlatý|florinů]]<ref name=":2">''Pražské arcibiskupství 1344-1994''..., s. 329</ref> a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od téhož roku převzít také údržbu budějovické diecéze ve výši 12 000 florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého episkopátu si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve [[Světec (okres Teplice)|Světci]], který teprve po jeho smrti připadl [[Diecéze litoměřická|litoměřickému biskupovi]].<ref name=":0" /> |
|||
V době [[Francouzské revoluční války|válek s revoluční Francií]] a [[Napoleonské války|napoleonských válek]] postihly pražskou arcidiecézi válečné [[kontribuce]], později i rabování a nouze. [[28. prosince]] [[1809]] vydal císař [[František I. Rakouský|František I.]] nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do [[15. května]] [[1810]] vydáno na krytí obrovských válečných výdajů. Náhrobek svatého Jana Nepomuckého, který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo uchránit, ovšem množství kostelních pokladů bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa. e válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával, rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou,svým osobním empírovým palácem (dnešní [[Salmovský palác]]), který Vilém Florentin nachal v letech [[1800]]-[[1810]] postavit [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze, přímo proti dosavadnímu [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupskému paláci]]. |
|||
V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup [[Antonín Petr Příchovský z Příchovic|Příchovský]], snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a dokonce i proticírkevních [[Josefinismus|zákonů]] z doby panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]] Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na [[Gymnázium|gymnáziích]], obnovení předvelikonoční stavby [[Kaple Božího hrobu|Božích hrobů]] či obnovení [[Liturgický průvod|procesí]].<ref name=":2" /> Poutní místo [[Svatá Hora|Svatou horu]], v těsném sousedství arcibiskupského panství a [[Příbram]]i, povýšil roku 1797 na [[proboštství]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kettner|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pražské arcidiecéze v datech|url = https://archive.org/details/dejinyprazskearc0000kett|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 251|strany = [https://archive.org/details/dejinyprazskearc0000kett/page/n108 107]|isbn = 80-7113-079-6}}</ref> Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefínskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení – annuální kněžské [[exercicie]]. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik [[Děkanát a vikariát|vikariátů]] a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.<ref name=":2" /> V roce 1804 postoupil císař [[František I. Rakouský|František II.]] církvi správu a údržbu [[Triviální škola|triviálních škol]].<ref name=":3">KETTNER..., s. 108</ref> Téhož roku 8. prosince oznámil Salm v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] prohlášení se [[Svatá říše římská|římského císaře]] Františka [[Rakouské císařství|císařem rakouským]].<ref name=":0" /> Dne 2. listopadu 1807 bylo z [[Diecéze řezenská|Řezenské arcidiecéze]] vyčleněno [[Chebsko]]<ref name=":0" /> a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.<ref name=":3" /> |
|||
Při svém biskupském úřadování navštívil ročně několik vikariátů. Zemřel v [[Hahnbach]]u v [[Horní Falc]]i, tehdy patřící k [[Bavorské království|Bavorskému království]]. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v [[Bad Kissingen|Bad Kissingenu]], kde pobýval na léčení.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Záznam úmrtí v matrice|url = http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]], sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = kamenický zámeček na hrady.cz|url = http://www.hrady.cz/index.php?OID=1844|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Tento filiální kostel Vilém Florentin [[26. září]] [[1797]] osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Web farnosti v Říčanech|url = http://urad.ricany.cz/farnost/kamenice/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> |
|||
[[Soubor:Kamenice kostel frantiska serafinskeho od s.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Františka Serafinského (Kamenice)|Kostel svatého Františka Serafinského]] v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici u Prahy]]]] |
|||
V době [[Francouzské revoluční války|válek s revoluční Francií]] a [[Napoleonské války|napoleonských válek]] postihly pražskou arcidiecézi válečné [[kontribuce]], později i rabování a nouze. Dne 28. prosince 1809 vydal císař [[František I. Rakouský|František I.]] nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 1. května 1810 vydáno na krytí válečných výdajů. Náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo zachránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.<ref name=":3" /> Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní [[Salmovský palác]]), který Vilém Florentin nechal v letech 1800–1810 postavit na [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze, přímo proti dosavadnímu [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupskému paláci]].<ref name=":2" /> O jeho kulturních zálibách svědčí to, že na arcibiskupském [[Rožmitál pod Třemšínem|rožmitálském]] panství nechal vybudovat stezku na vrch [[Třemšín]], kde dal zbudovat vyhlídkovou plošinu s altány.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| příjmení = Wunsch |
|||
| jméno = Pavel |
|||
| titul = Třemšín & Hengst |
|||
| url = http://www.brdy.org/content/view/162/69/ |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = |
|||
| datum vydání = 2009-3-15 |
|||
| datum přístupu = 2016-12-16 |
|||
}}</ref><ref name="Kolem roku">{{citace monografie |
|||
| příjmení = čáka |
|||
| jméno = Jan |
|||
| odkaz na autora = Jan Čáka |
|||
| titul = Toulání po Brdech |
|||
| url = |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1986 |
|||
| počet stran = 332 |
|||
| kapitola = V době romanismu |
|||
| strany = 196–198 |
|||
| isbn = 978-80-204-2360-3 |
|||
| jazyk = česky |
|||
}}</ref> Sám si [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitál]] velmi oblíbil a rád sem jezdil. Nechal vybavit pokoje [[Rožmitál pod Třemšínem (zámek)|rožmitálského zámku]] a z přilehlé bažiny vybudovat zámeckou zahradu ve stylu [[Anglický park|anglického parku]], která byla od počátku přístupná veřejnosti.<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Hásek |
|||
| jméno = Jindřich |
|||
| odkaz na autora = Jindřich Hásek |
|||
| titul = Podivuhodnýpříběh rožmitálského zámku |
|||
| vydání = 1 |
|||
| vydavatel = Rožmitál pod Třemšínem |
|||
| místo = Rožmitál pod Třemšínem |
|||
| rok vydání = 2005 |
|||
| počet stran = 58 |
|||
| strany = 34–35 |
|||
| isbn = 80-903447-4-7 |
|||
}}</ref> |
|||
=== Závěr života === |
|||
[[Soubor:Namesti rozmital.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Rožmitál pod Třemšínem)|Kostel svatého Jana Nepomuckého]] v Rožmitále pod Třemšínem]] |
|||
Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v [[Hahnbach]]u v [[Horní Falc]]i, tehdy patřící k [[Bavorské království|Bavorskému království]]. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v [[Bad Kissingen]]u, kde pobýval na léčení.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Záznam úmrtí v matrice|url = http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Rožmitál pod Třemšínem)|kostele]] v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitále pod Třemšínem]], městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v [[České království|Českém království]] natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli arcibiskupovo tělo vydat,<ref name=":2" /> neboť si vzpomněli, že arcibiskup často rád říkával, že by si přál být ve své oblíbené brdské krajině pohřben. K rozbouření lidu přispěla i mylná zpráva, že arcibiskup nechal v poslední vůli udělit Rožmitálu povolení pro zbudování [[Sirotčinec|sirotčince]] a další výhody, ale pánovitý a nenáviděný správce arcibiskupského panství, testament zatajil.<ref name="Kolem roku" /> Přišlo třicet vojáků, kteří měli získat tělo arcibiskupa zpět, ale lid se nezalekl. Muselo být tedy posláno pro několik dalších setnin z [[Březnice]] a teprve poté Rožmitálští arcibiskupovo tělo vydali.<ref name="kolem tří set">{{citace monografie |
|||
| příjmení = Slavík |
|||
| jméno = František Augustin |
|||
| odkaz na autora = František Augustin Slavík |
|||
| příjmení2 = |
|||
| jméno2 = |
|||
| titul = Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí. |
|||
| url = |
|||
| vydání = |
|||
| vydavatel = |
|||
| místo = Rožmitál pod Třemšínem |
|||
| rok vydání = 2005 |
|||
| počet stran = 294 |
|||
| kapitola = Arcibiskupové pražští pány na Rožmitále |
|||
| strany = 70 |
|||
| isbn = 80-239-4958-6 |
|||
| jazyk = česky |
|||
}}</ref> To muselo být do Prahy převezeno v doprovodu vojenského kordonu.<ref name=":0" /> V katedrále svatého Víta se konaly pohřební liturgie.<ref name=":2" /> |
|||
Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v [[Kostel svatého Františka Serafinského (Kamenice)|kostele svatého Františka Serafinského]] v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]], sloužícím zároveň jako kaple tamního [[Kamenice (zámek)|arcibiskupského zámečku]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Kamenický zámeček na hrady.cz|url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=1844|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-12-16}}</ref> Tento filiální kostel Vilém Florentin 26. září 1797 osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Web farnosti v Říčanech|url = http://urad.ricany.cz/farnost/kamenice/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Po arcibiskupově smrti nastalo na pražském stolci čtyřleté období [[sedisvakance]].<ref name=":2" /> |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 136: | Řádek 174: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* Kurt A. |
* HUBER, Kurt A., heslo ''Salm'' in: Erwin Gatz, ''Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803''. {{ISBN|3-428-06763-0}}. |
||
* |
* KETTNER, Jiří, ''Dějiny pražské arcidiecéze v datech'', Praha, Zvon 1993, {{ISBN|80-7113-079-6}}, s. 218. |
||
* PABST, František Antonín. ''Kurze Biographie des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fürsten von Salm-Salm ..''. [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s. |
|||
* ''Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.'' Hledíková Zdeňka a Jaroslav V. Polc (ed.), 1. vyd. Praha, Zvon, 1994, 380 s. {{ISBN|80-7113-091-5}}, s. 328-329 |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat|Wilhelm Florentin von Salm-Salm}} |
* {{Commonscat|Wilhelm Florentin von Salm-Salm}} |
||
* [http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173 Záznam o úmrtí v matrice] na stránkách Archivu Hlavního města Prahy |
* [http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173 Záznam o úmrtí v matrice] na stránkách Archivu Hlavního města Prahy |
||
* [http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bfvss.html Wilhelm Florentin von Salm-Salm] na Catholic hierarchy |
* [http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bfvss.html Wilhelm Florentin von Salm-Salm] na Catholic hierarchy (anglicky) |
||
* [http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=147 Heslo Wilhelm Florentin von Salm-Salm] v Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (německy) |
|||
{{ |
{{Panovník|titul=[[Seznam biskupů v Tournai|biskup v Tournai]] |
||
|kdy=[[1776]] |
|kdy=[[1776]]–[[1793]] |
||
| |
| předchůdce =[[František Arnošt ze Salm-Reifferscheidu]] |
||
| |
| nástupce =[[François-Joseph Hirn]] |
||
|obrázek=Blason_Evêques_de_Noyon.svg}} |
|||
{{ |
{{Panovník|titul=22. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] |
||
|kdy=[[1793]] |
|kdy=[[1793]]–[[1810]] |
||
| |
| předchůdce =[[Antonín Petr Příchovský z Příchovic|Antonín Petr Příchovský]] |
||
| |
| nástupce =[[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan|Václav Leopold Chlumčanský]] |
||
|obrázek=Wappen Erzbistum Prag.png}} |
|||
|soubor=Prague bishopric.gif}} |
|||
{{Seznam pražských arcibiskupů}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{Portály|Křesťanství|Lidé}} |
{{Portály|Česko|Křesťanství|Lidé}} |
||
{{DEFAULTSORT:Salm-Salm, Vilém Florentin}} |
{{DEFAULTSORT:Salm-Salm, Vilém Florentin}} |
||
[[Kategorie:Pražští arcibiskupové]] |
[[Kategorie:Pražští arcibiskupové]] |
||
[[Kategorie:Kanovníci]] |
[[Kategorie:Kanovníci]] |
||
[[Kategorie:Salmové (Pustinná a porýnská hrabata)]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Narození 1745]] |
[[Kategorie:Narození v roce 1745]] |
||
[[Kategorie:Narození 10. května]] |
[[Kategorie:Narození 10. května]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 1810]] |
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1810]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 14. září]] |
|||
[[Kategorie:Salm-Salm]] |
|||
Aktuální verze z 11. 6. 2024, 09:01
.svg){kind=small}
Vilém Florentin princ[1] či kníže[2] ze Salm-Salmu (10. května 1745 Anholt – 14. září 1810 Hahnbach)[2] byl biskup v Tournai v dnešní Belgii a arcibiskup pražský (s titulem kníže-arcibiskup).
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského polního maršálka a antverpského guvernéra Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu a jeho vzdálené příbuzné a dědičky řady panství, princezny Dorotey Františky ze Salm-Anholtu. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v Juilly a na Tereziánské vojenské akademii, ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v Kolíně nad Rýnem a Lutychu.
Církevní dráha[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1761 pak v Kolíně, Lutychu a Štrasburku působil jako kanovník. V roce 1771 byl vysvěcen na kněze a roku 1776, ve svých pouhých 30 letech, se stal biskupem v Tournai. Mimo své kněžské a biskupské úřady působil rovněž jako regent na bezprostředních i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech 1773–1788 za nezletilého synovce.[2] V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno ostřihomské arcibiskupství v Uhrách, nejbohatší v celé tehdejší Habsburské monarchii. Čekatelem na tento arcibiskupský stolec se stal za odměnu, protože svou autoritou a diplomatickým úsilím dokázal přesvědčit kolínskou kapitulu, aby až se uprázdní místo tamního kurfiřta-arcibiskupa, zvolila do čela diecéze arcivévodu Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského.[3] Do Vilémových nadějí na získání ostřihomského stolce ovšem zasáhla Velká francouzská revoluce.
Tournaiská diecéze se rozkládala na území Rakouského Nizozemí i sousední Francie[4] a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání generálních stavů 5. května 1789. Již 2. listopadu toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu svého majetku.[5] Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc od dubna roku 1790 tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou revoluční ústavu,[6] musel prchnout na rodový zámek v Anholtu[4] a pak do Kolína nad Rýnem. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu 1791, ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní krátké francouzské ofenzívě směrem do Nizozemí (25. dubna 1792) uprchl Vilém Florentin ze Salm-Salmu ze svého dosavadního biskupství nadobro.[6]
Když se však uvolnil úřad pražského arcibiskupa, nominoval jej císař František II. dne 1. května 1793 do této funkce. Papež translaci z Tournai 23. září 1793 potvrdil. Dne 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin pallium, takže mohl 2. května 1794 přesídlit do Prahy. Zde již vyměnil předchozí život v přepychu z Tournai především za dobročinnost. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní (tj. podřízené) českobudějovické biskupství a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého v Katedrále svatého Víta na Pražském hradě před kontribucí, odvedl v roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 florinů[7] a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od téhož roku převzít také údržbu budějovické diecéze ve výši 12 000 florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého episkopátu si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve Světci, který teprve po jeho smrti připadl litoměřickému biskupovi.[6]
V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a dokonce i proticírkevních zákonů z doby panování císaře Josefa II. Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na gymnáziích, obnovení předvelikonoční stavby Božích hrobů či obnovení procesí.[7] Poutní místo Svatou horu, v těsném sousedství arcibiskupského panství a Příbrami, povýšil roku 1797 na proboštství.[8] Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefínskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení – annuální kněžské exercicie. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik vikariátů a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.[7] V roce 1804 postoupil císař František II. církvi správu a údržbu triviálních škol.[9] Téhož roku 8. prosince oznámil Salm v katedrále svatého Víta prohlášení se římského císaře Františka císařem rakouským.[6] Dne 2. listopadu 1807 bylo z Řezenské arcidiecéze vyčleněno Chebsko[6] a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.[9]
V době válek s revoluční Francií a napoleonských válek postihly pražskou arcidiecézi válečné kontribuce, později i rabování a nouze. Dne 28. prosince 1809 vydal císař František I. nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 1. května 1810 vydáno na krytí válečných výdajů. Náhrobek svatého Jana Nepomuckého, který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo zachránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.[9] Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní Salmovský palác), který Vilém Florentin nechal v letech 1800–1810 postavit na Hradčanském náměstí v Praze, přímo proti dosavadnímu Arcibiskupskému paláci.[7] O jeho kulturních zálibách svědčí to, že na arcibiskupském rožmitálském panství nechal vybudovat stezku na vrch Třemšín, kde dal zbudovat vyhlídkovou plošinu s altány.[10][11] Sám si Rožmitál velmi oblíbil a rád sem jezdil. Nechal vybavit pokoje rožmitálského zámku a z přilehlé bažiny vybudovat zámeckou zahradu ve stylu anglického parku, která byla od počátku přístupná veřejnosti.[12]
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v Hahnbachu v Horní Falci, tehdy patřící k Bavorskému království. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v Bad Kissingenu, kde pobýval na léčení.[13] Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v kostele v Rožmitále pod Třemšínem, městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v Českém království natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli arcibiskupovo tělo vydat,[7] neboť si vzpomněli, že arcibiskup často rád říkával, že by si přál být ve své oblíbené brdské krajině pohřben. K rozbouření lidu přispěla i mylná zpráva, že arcibiskup nechal v poslední vůli udělit Rožmitálu povolení pro zbudování sirotčince a další výhody, ale pánovitý a nenáviděný správce arcibiskupského panství, testament zatajil.[11] Přišlo třicet vojáků, kteří měli získat tělo arcibiskupa zpět, ale lid se nezalekl. Muselo být tedy posláno pro několik dalších setnin z Březnice a teprve poté Rožmitálští arcibiskupovo tělo vydali.[14] To muselo být do Prahy převezeno v doprovodu vojenského kordonu.[6] V katedrále svatého Víta se konaly pohřební liturgie.[7]
Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele svatého Františka Serafinského v Kamenici, sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.[15] Tento filiální kostel Vilém Florentin 26. září 1797 osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.[16] Po arcibiskupově smrti nastalo na pražském stolci čtyřleté období sedisvakance.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter
- ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové: životopisná encyklopedie. Překlad Milada Kouřimská, Milan Kouřimský. 2. vyd. Praha: Brána, 2001. 403 s. ISBN 80-7243-109-9. S. 240–242, zejména s. 241.
- ↑ a b Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.. Příprava vydání Zdeňka Hledíková, Jaroslav V. Polc. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. 380 s. ISBN 80-7113-091-5. S. 328.
- ↑ WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs, 28 s. 139 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs 28, s. 140 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Pražské arcibiskupství 1344-1994..., s. 329
- ↑ KETTNER, Jiří. Dějiny pražské arcidiecéze v datech. 1. vyd. Praha: Zvon, 1993. 251 s. Dostupné online. ISBN 80-7113-079-6. S. 107.
- ↑ a b c KETTNER..., s. 108
- ↑ WUNSCH, Pavel. Třemšín & Hengst [online]. 2009-3-15 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.
- ↑ a b ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola V době romanismu, s. 196–198.
- ↑ HÁSEK, Jindřich. Podivuhodnýpříběh rožmitálského zámku. 1. vyd. Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 58 s. ISBN 80-903447-4-7. S. 34–35.
- ↑ Záznam úmrtí v matrice [online]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Arcibiskupové pražští pány na Rožmitále, s. 70.
- ↑ Kamenický zámeček na hrady.cz [online]. [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Web farnosti v Říčanech [online]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HUBER, Kurt A., heslo Salm in: Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0.
- KETTNER, Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.
- PABST, František Antonín. Kurze Biographie des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fürsten von Salm-Salm ... [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s.
- Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi. Hledíková Zdeňka a Jaroslav V. Polc (ed.), 1. vyd. Praha, Zvon, 1994, 380 s. ISBN 80-7113-091-5, s. 328-329
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Florentin Salm-Salm na Wikimedia Commons - Záznam o úmrtí v matrice na stránkách Archivu Hlavního města Prahy
- Wilhelm Florentin von Salm-Salm na Catholic hierarchy (anglicky)
- Heslo Wilhelm Florentin von Salm-Salm v Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich (německy)
| Předchůdce: František Arnošt ze Salm-Reifferscheidu |
|
biskup v Tournai 1776–1793 |
|
Nástupce: François-Joseph Hirn |
| Předchůdce: Antonín Petr Příchovský |
|
22. arcibiskup pražský 1793–1810 |
|
Nástupce: Václav Leopold Chlumčanský |
