(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Vilém Florentin Salm-Salm: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Vilém Florentin Salm-Salm: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 718 013 editací
m sjednocení parametrů; kosmetické úpravy
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 5: Řádek 5:
| čestný sufix =
| čestný sufix =
| titul = 22. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]]<br />10. [[Seznam českých primasů|primas český]]
| titul = 22. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]]<br />10. [[Seznam českých primasů|primas český]]
| obrázek = ÖNB, Wilhelm Florentin Salm-Salm 01.jpg
| alt =
| popisek = Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie = [[Česká církevní provincie]]
| provincie = [[Česká církevní provincie]]
Řádek 14: Řádek 11:
| diecéze = [[Diecéze pražská]]
| diecéze = [[Diecéze pražská]]
| sídlo = [[Salmovský palác]]
| sídlo = [[Salmovský palác]]
| datum jmenování =
| datum jmenování =
* [[20. květen|20. května]] [[1776]] (biskup v [[Tournai]])
* [[20. květen|20. května]] [[1776]] (biskup v [[Tournai]])
* [[23. září]] [[1793]] (arcibiskup pražský)
* [[23. září]] [[1793]] (arcibiskup pražský)
| zvolen =
| zvolen =
* [[30. ledna]] 1776 (biskup v Tournai)
* [[30. ledna]] 1776 (biskup v Tournai)
* [[1. května]] 1793 (arcibiskup pražský)
* [[1. května]] 1793 (arcibiskup pražský)
| uveden do úřadu =
| uveden do úřadu =
* [[20. květen|20. května]] 1776 (biskup v Tournai)
* [[20. květen|20. května]] 1776 (biskup v Tournai)
* [[2. květen|2. května]] [[1794]] (arcibiskup pražský)
* [[2. květen|2. května]] [[1794]] (arcibiskup pražský)
Řádek 30: Řádek 27:
| nástupce = [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]]
| nástupce = [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]]
| v opozici k =
| v opozici k =
⚫
| znak = COA archbishop AT Salm-Salm Wilhelm Florentin.png
| titulární kostel =
| heslo =
| velikost znaku = 80px
| heslo česky =
⚫
| obrázek znaku = COA archbishop AT Salm-Salm Wilhelm Florentin.png
| velikost obrázku znaku = 80px
| institut =
| institut =
| hnutí =
| hnutí =
Řádek 59: Řádek 53:
| další úřady = [[papežský legát]] (legatus natus)
| další úřady = [[papežský legát]] (legatus natus)
| zúčastnil se =
| zúčastnil se =
| rodné jméno =
| jméno v rodném jazyce =
| jméno v rodném jazyce =
| země = [[Soubor:Austrian Low Countries Flag.svg|22px|okraj]] [[Rakouské Nizozemí]]<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[České království]]
| země = [[Soubor:Austrian Low Countries Flag.svg|22px|okraj]] [[Rakouské Nizozemí]]<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|okraj]] [[České království]]
| datum narození = {{Datum narození |1745|5|10}}
| místo narození = [[Soubor:DEU Anholt COA.svg|22px|okraj]] Zámek v [[Anholt (město)|Anholtu]], [[Soubor:Anholt.png|22px|okraj]] [[Říšská bezprostřednost|Říšské panství]] [[Svobodné panství Anholt|Anholt]]
| místo narození = [[Soubor:DEU Anholt COA.svg|22px|okraj]] Zámek v [[Anholt (město)|Anholtu]], [[Soubor:Anholt.png|22px|okraj]] [[Říšská bezprostřednost|Říšské panství]] [[Svobodné panství Anholt|Anholt]]
| křest =
| křest =
| první svaté přijímání =
| první svaté přijímání =
| biřmování =
| biřmování =
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1810|9|14|1745|5|10}}
| místo úmrtí = [[Soubor:Wappen von Hahnbach.svg|22px|okraj]] [[Hahnbach]],<br />[[Soubor:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|okraj]] [[Bavorské království]]
| místo úmrtí = [[Soubor:Wappen von Hahnbach.svg|22px|okraj]] [[Hahnbach]],<br />[[Soubor:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|okraj]] [[Bavorské království]]
| příčina úmrtí =
| místo pohřbení = [[Soubor:Kameniceznak.jpg|22px|okraj]] [[Filiální kostel]] sv. Františka z Assisi v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]]
| místo pohřbení = [[Soubor:Kameniceznak.jpg|22px|okraj]] [[Filiální kostel]] sv. Františka z Assisi v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]]
| zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
| zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
| národnost = [[Němci|německá]]
| národnost = [[Němci|německá]]
| denominace =
| vyznání = římskokatolické
| vyznání = římskokatolické
| osobní sídlo =
| osobní sídlo =
| rodiče = [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu]]<br />[[Dorotea Františka ze Salm-Anholtu]]
| rodiče = [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu]]<br />[[Dorotea Františka ze Salm-Anholtu]]
| blízká osoba =
| blízká osoba =
| choť =
| děti =
| povolání = [[Soubor:Template-Metropolitan Archbishop.svg|60px|okraj]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]]
| povolání = [[Soubor:Template-Metropolitan Archbishop.svg|60px|okraj]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]]
| vzdělání =
| alma_mater =
| ovlivněn =
| ovlivněn =
| ovlivnil =
| ovlivnil =
| známý díky =
| známý díky =
| významné dílo =
| významné dílo =
| podpis =
| velikost podpisu =
| velikost podpisu =
| alt podpisu =
| alt podpisu =
| citát =
| řády a ocenění = [[Soubor:Ord Leopold-GC.png|22px|okraj]] velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldova řádu]]
| řády a ocenění = [[Soubor:Ord Leopold-GC.png|22px|okraj]] velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldova řádu]]
| poznámky =
| související články =
| související články =
| website =
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
| datum beatifikace =
| datum beatifikace =
Řádek 112: Řádek 91:
| popření kultu =
| popření kultu =
| jméno papeže =
| jméno papeže =
⚫
}}
| commonscat = Wilhelm Florentin von Salm-Salm
⚫
'''Vilém Florentin princ'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall|url = http://geneall.net/de/name/121919/wilhelm-florentin-prinz-zu-salm-salm-erzbischof-von-prag/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> či '''kníže'''<ref name="DBE">[https://books.google.cz/books?id=IG3Rp8NAO8EC&pg=PA681&dq=Wilhelm+Florentin+von+Salm-Salm&hl=cs&sa=X&ved=0CFcQ6AEwCDgKahUKEwiWmYS8qo_IAhVEyRQKHaouDBQ#v=onepage&q=Wilhelm%20Florentin%20von%20Salm-Salm&f=false Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter]</ref> '''ze Salm-Salmu''' ([[10. květen|10. května]] [[1745]] [[Anholt (Německo)|Anholt]] – [[14. září]] [[1810]] [[Hahnbach]])<ref name="DBE" /> byl [[biskup]] v&nbsp;[[Tournai]] v&nbsp;dnešní [[Belgie|Belgii]] a [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] (s titulem [[Kníže-biskup|kníže-arcibiskup]]).
| wikicitáty =
⚫
}}
⚫
'''Vilém Florentin princ'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall|url = http://geneall.net/de/name/121919/wilhelm-florentin-prinz-zu-salm-salm-erzbischof-von-prag/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> či '''kníže'''<ref name="DBE">[https://books.google.cz/books?id=IG3Rp8NAO8EC&pg=PA681&dq=Wilhelm+Florentin+von+Salm-Salm&hl=cs&sa=X&ved=0CFcQ6AEwCDgKahUKEwiWmYS8qo_IAhVEyRQKHaouDBQ#v=onepage&q=Wilhelm%20Florentin%20von%20Salm-Salm&f=false Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter]</ref> '''ze Salm-Salmu''' ([[10. květen|10. května]] [[1745]] [[Anholt (Německo)|Anholt]] – [[14. září]] [[1810]] [[Hahnbach]])<ref name="DBE"/> byl [[biskup]] v&nbsp;[[Tournai]] v&nbsp;dnešní [[Belgie|Belgii]] a [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] (s titulem [[Kníže-biskup|kníže-arcibiskup]]).


== Životopis ==
== Životopis ==
Řádek 129: Řádek 106:
Když se však uvolnil úřad [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupa]], nominoval jej císař [[František I. Rakouský|František II.]] dne 1.&nbsp;května 1793 do této funkce. Papež translaci z&nbsp;Tournai 23. září 1793 potvrdil. Dne 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin [[pallium]], takže mohl 2.&nbsp;května 1794 přesídlit do [[Praha|Prahy]]. Zde již vyměnil předchozí život v přepychu z&nbsp;Tournai především za dobročinnost. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené [[Sufragánní diecéze|sufragánní]] (tj. podřízené) [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické biskupství]] a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v&nbsp;[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] před kontribucí, odvedl v&nbsp;roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50&nbsp;000 [[Rakousko-uherský zlatý|florinů]]<ref name=":2">''Pražské arcibiskupství 1344-1994''..., s. 329</ref> a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od téhož roku převzít také údržbu budějovické diecéze ve výši 12&nbsp;000&nbsp;florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého episkopátu si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve [[Světec (okres Teplice)|Světci]], který teprve po jeho smrti připadl [[Diecéze litoměřická|litoměřickému biskupovi]].<ref name=":0" />
Když se však uvolnil úřad [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupa]], nominoval jej císař [[František I. Rakouský|František II.]] dne 1.&nbsp;května 1793 do této funkce. Papež translaci z&nbsp;Tournai 23. září 1793 potvrdil. Dne 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin [[pallium]], takže mohl 2.&nbsp;května 1794 přesídlit do [[Praha|Prahy]]. Zde již vyměnil předchozí život v přepychu z&nbsp;Tournai především za dobročinnost. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené [[Sufragánní diecéze|sufragánní]] (tj. podřízené) [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické biskupství]] a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v&nbsp;[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] před kontribucí, odvedl v&nbsp;roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50&nbsp;000 [[Rakousko-uherský zlatý|florinů]]<ref name=":2">''Pražské arcibiskupství 1344-1994''..., s. 329</ref> a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od téhož roku převzít také údržbu budějovické diecéze ve výši 12&nbsp;000&nbsp;florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého episkopátu si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve [[Světec (okres Teplice)|Světci]], který teprve po jeho smrti připadl [[Diecéze litoměřická|litoměřickému biskupovi]].<ref name=":0" />


V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup [[Antonín Petr Příchovský z Příchovic|Příchovský]], snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a&nbsp;dokonce i&nbsp;proticírkevních [[Josefinismus|zákonů]] z doby panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]] Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na [[Gymnázium|gymnáziích]], obnovení předvelikonoční stavby [[Kaple Božího hrobu|Božích hrobů]] či obnovení [[Liturgický průvod|procesí]].<ref name=":2" /> Poutní místo [[Svatá Hora|Svatou horu]], v těsném sousedství arcibiskupského panství a [[Příbram]]i, povýšil roku 1797 na [[proboštství]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kettner|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pražské arcidiecéze v datech|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 251|strany = 107|isbn = 80-7113-079-6}}</ref> Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefínskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení – annuální kněžské [[exercicie]]. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik [[Děkanát a vikariát|vikariátů]] a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.<ref name=":2" /> V roce 1804 postoupil císař [[František I. Rakouský|František II.]] církvi správu a údržbu [[Triviální škola|triviálních škol]].<ref name=":3">KETTNER..., s. 108</ref> Téhož roku 8. prosince oznámil Salm v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] prohlášení se [[Svatá říše římská|římského císaře]] Františka [[Rakouské císařství|císařem rakouským]].<ref name=":0" /> Dne 2. listopadu 1807 bylo z [[Diecéze řezenská|Řezenské arcidiecéze]] vyčleněno [[Chebsko]]<ref name=":0" /> a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.<ref name=":3" />
V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup [[Antonín Petr Příchovský z Příchovic|Příchovský]], snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a&nbsp;dokonce i&nbsp;proticírkevních [[Josefinismus|zákonů]] z doby panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]] Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na [[Gymnázium|gymnáziích]], obnovení předvelikonoční stavby [[Kaple Božího hrobu|Božích hrobů]] či obnovení [[Liturgický průvod|procesí]].<ref name=":2" /> Poutní místo [[Svatá Hora|Svatou horu]], v těsném sousedství arcibiskupského panství a [[Příbram]]i, povýšil roku 1797 na [[proboštství]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kettner|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pražské arcidiecéze v datech|url = https://archive.org/details/dejinyprazskearc0000kett|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 251|strany = [https://archive.org/details/dejinyprazskearc0000kett/page/n108 107]|isbn = 80-7113-079-6}}</ref> Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefínskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení – annuální kněžské [[exercicie]]. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik [[Děkanát a vikariát|vikariátů]] a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.<ref name=":2" /> V roce 1804 postoupil císař [[František I. Rakouský|František II.]] církvi správu a údržbu [[Triviální škola|triviálních škol]].<ref name=":3">KETTNER..., s. 108</ref> Téhož roku 8. prosince oznámil Salm v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] prohlášení se [[Svatá říše římská|římského císaře]] Františka [[Rakouské císařství|císařem rakouským]].<ref name=":0" /> Dne 2. listopadu 1807 bylo z [[Diecéze řezenská|Řezenské arcidiecéze]] vyčleněno [[Chebsko]]<ref name=":0" /> a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.<ref name=":3" />
[[Soubor:Kamenice kostel frantiska serafinskeho od s.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Františka Serafinského (Kamenice)|Kostel svatého Františka Serafinského]] v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici u Prahy]]]]
[[Soubor:Kamenice kostel frantiska serafinskeho od s.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Františka Serafinského (Kamenice)|Kostel svatého Františka Serafinského]] v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici u Prahy]]]]
V době [[Francouzské revoluční války|válek s revoluční Francií]] a [[Napoleonské války|napoleonských válek]] postihly pražskou arcidiecézi válečné [[kontribuce]], později i&nbsp;rabování a&nbsp;nouze. Dne 28. prosince 1809 vydal císař [[František I. Rakouský|František I.]] nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 1.&nbsp;května 1810 vydáno na krytí válečných výdajů. Náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo zachránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.<ref name=":3" /> Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní [[Salmovský palác]]), který Vilém Florentin nachal v letech 1800–1810 postavit na [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze, přímo proti dosavadnímu [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupskému paláci]].<ref name=":2" /> O jeho kulturních zálibách svědčí to, že na arcibiskupském [[Rožmitál pod Třemšínem|rožmitálském]] panství nechal vybudovat stezku na vrch Třemšín, kde dal zbudovat vyhlídkovou plošinu s altány.<ref>{{Citace elektronické monografie
V době [[Francouzské revoluční války|válek s revoluční Francií]] a [[Napoleonské války|napoleonských válek]] postihly pražskou arcidiecézi válečné [[kontribuce]], později i&nbsp;rabování a&nbsp;nouze. Dne 28. prosince 1809 vydal císař [[František I. Rakouský|František I.]] nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 1.&nbsp;května 1810 vydáno na krytí válečných výdajů. Náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo zachránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.<ref name=":3" /> Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní [[Salmovský palác]]), který Vilém Florentin nechal v letech 1800–1810 postavit na [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze, přímo proti dosavadnímu [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupskému paláci]].<ref name=":2" /> O jeho kulturních zálibách svědčí to, že na arcibiskupském [[Rožmitál pod Třemšínem|rožmitálském]] panství nechal vybudovat stezku na vrch [[Třemšín]], kde dal zbudovat vyhlídkovou plošinu s altány.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wunsch
| příjmení = Wunsch
| jméno = Pavel
| jméno = Pavel
| titul = Třemšín & Hengst
| titul = Třemšín & Hengst
| url = http://www.brdy.org/content/view/162/69/
| url = http://www.brdy.org/content/view/162/69/
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo =
| místo =
| datum vydání = 2009-3-15
| datum vydání = 2009-3-15
| datum přístupu = 2016-12-16
| datum přístupu = 2016-12-16
Řádek 145: Řádek 122:
| odkaz na autora = Jan Čáka
| odkaz na autora = Jan Čáka
| titul = Toulání po Brdech
| titul = Toulání po Brdech
| url =
| url =
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo = Praha
| místo = Praha
| rok vydání = 1986
| rok vydání = 1986
Řádek 154: Řádek 131:
| isbn = 978-80-204-2360-3
| isbn = 978-80-204-2360-3
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> Sám si [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitál]] velmi oblíbil a rád sem jezdil. Nechal vybavit pokoje [[Rožmitál pod Třemšínem (zámek)|rožmitálského zámku]] a vybudovat z bažiny zámeckou zahradu ve stylu [[Anglický park|anglického parku]], která byla od počátku přístupná veřejnosti.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Sám si [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitál]] velmi oblíbil a rád sem jezdil. Nechal vybavit pokoje [[Rožmitál pod Třemšínem (zámek)|rožmitálského zámku]] a z přilehlé bažiny vybudovat zámeckou zahradu ve stylu [[Anglický park|anglického parku]], která byla od počátku přístupná veřejnosti.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hásek
| příjmení = Hásek
| jméno = Jindřich
| jméno = Jindřich
Řádek 169: Řádek 146:


=== Závěr života ===
=== Závěr života ===
[[Soubor:Namesti rozmital.jpg|vlevo|náhled|[[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Rožmitál pod Třemšínem)|Kostel svatého Jana Nepomuckého]] v Rožmitále pod Třemšínem]]
Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v [[Hahnbach]]u v [[Horní Falc]]i, tehdy patřící k [[Bavorské království|Bavorskému království]]. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v [[Bad Kissingen]]u, kde pobýval na léčení.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Záznam úmrtí v matrice|url = http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Rožmitál pod Třemšínem)|kostele]] v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu pod Třemšínem]], městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v [[České království|Českém království]] natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli arcibiskupovo tělo vydat,<ref name=":2" /> neboť si vzpomněli, že arcibiskup často rád říkával, že by si přál být ve své oblíbené brdské krajině pohřben. Navíc k rozbouření lidu přispěla mylná zpráva, že arcibiskup nechal v poslední vůli udělit Rožmitálu povolení pro zbudování sirotčince i další výhody, ale pánovitý a nenáviděný správce arcibiskupského panství, testament zatajil.<ref name="Kolem roku" /> Přišlo třicet vojáků, kteří měli získat tělo arcibiskupa zpět, ale lid se nezalekl. Muselo být tedy posláno pro několik dalších setnin z [[Březnice]] a teprve poté Rožmitálští arcibiskupovo tělo vydali.<ref name="kolem tří set">{{citace monografie
Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v [[Hahnbach]]u v [[Horní Falc]]i, tehdy patřící k [[Bavorské království|Bavorskému království]]. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v [[Bad Kissingen]]u, kde pobýval na léčení.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Záznam úmrtí v matrice|url = http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Rožmitál pod Třemšínem)|kostele]] v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitále pod Třemšínem]], městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v [[České království|Českém království]] natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli arcibiskupovo tělo vydat,<ref name=":2" /> neboť si vzpomněli, že arcibiskup často rád říkával, že by si přál být ve své oblíbené brdské krajině pohřben. K rozbouření lidu přispěla i mylná zpráva, že arcibiskup nechal v poslední vůli udělit Rožmitálu povolení pro zbudování [[Sirotčinec|sirotčince]] a další výhody, ale pánovitý a nenáviděný správce arcibiskupského panství, testament zatajil.<ref name="Kolem roku" /> Přišlo třicet vojáků, kteří měli získat tělo arcibiskupa zpět, ale lid se nezalekl. Muselo být tedy posláno pro několik dalších setnin z [[Březnice]] a teprve poté Rožmitálští arcibiskupovo tělo vydali.<ref name="kolem tří set">{{citace monografie
| příjmení = Slavík
| příjmení = Slavík
| jméno = František Augustin
| jméno = František Augustin
| odkaz na autora = František Augustin Slavík
| odkaz na autora = František Augustin Slavík
| příjmení2 =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| jméno2 =
| titul = Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.
| titul = Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.
| url =
| url =
| vydání =
| vydání =
| vydavatel =
| vydavatel =
| místo = Rožmitál pod Třemšínem
| místo = Rožmitál pod Třemšínem
| rok vydání = 2005
| rok vydání = 2005
Řádek 228: Řádek 206:
[[Kategorie:Kanovníci]]
[[Kategorie:Kanovníci]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 1745]]
[[Kategorie:Narození v roce 1745]]
[[Kategorie:Narození 10. května]]
[[Kategorie:Narození 10. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 1810]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1810]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. září]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. září]]
[[Kategorie:Salm-Salm]]
[[Kategorie:Salm-Salm]]

Aktuální verze z 11. 6. 2024, 09:01

Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán
Vilém Florentin ze Salm-Salmu
22. pražský arcibiskup
10. primas český
Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
MetropolePraha
ArcidiecézeArcidiecéze pražská
DiecézeDiecéze pražská
SídloSalmovský palác
Jmenování
Uveden do úřadu
PředchůdceAntonín Petr Příchovský z Příchovic
NástupceVáclav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení17. března 1771 ve Štrasburku
Biskupské svěcení14. července 1776 v Tournai
světitel Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřadypapežský legát (legatus natus)
Osobní údaje
Země Rakouské Nizozemí
České království
Datum narození10. května 1745
Místo narození Zámek v Anholtu, Říšské panství Anholt
Datum úmrtí14. září 1810 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí Hahnbach,
Bavorské království
Místo pohřbení Filiální kostel sv. Františka z Assisi v Kamenici
Národnostněmecká
Vyznánířímskokatolické
RodičeMikuláš Leopold ze Salm-Salmu
Dorotea Františka ze Salm-Anholtu
Povolání Římskokatolický duchovní
Řády a ocenění velkokříž Leopoldova řádu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Florentin princ[1] či kníže[2] ze Salm-Salmu (10. května 1745 Anholt – 14. září 1810 Hahnbach)[2] byl biskup v Tournai v dnešní Belgii a arcibiskup pražský (s titulem kníže-arcibiskup).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského polního maršálka a antverpského guvernéra Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu a jeho vzdálené příbuzné a dědičky řady panství, princezny Dorotey Františky ze Salm-Anholtu. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v Juilly a na Tereziánské vojenské akademii, ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v Kolíně nad Rýnem a Lutychu.

Církevní dráha[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1761 pak v Kolíně, Lutychu a Štrasburku působil jako kanovník. V roce 1771 byl vysvěcen na kněze a roku 1776, ve svých pouhých 30 letech, se stal biskupem v Tournai. Mimo své kněžské a biskupské úřady působil rovněž jako regent na bezprostředních i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech 1773–1788 za nezletilého synovce.[2] V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno ostřihomské arcibiskupství v Uhrách, nejbohatší v celé tehdejší Habsburské monarchii. Čekatelem na tento arcibiskupský stolec se stal za odměnu, protože svou autoritou a diplomatickým úsilím dokázal přesvědčit kolínskou kapitulu, aby až se uprázdní místo tamního kurfiřta-arcibiskupa, zvolila do čela diecéze arcivévodu Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského.[3] Do Vilémových nadějí na získání ostřihomského stolce ovšem zasáhla Velká francouzská revoluce.

Tournaiská diecéze se rozkládala na území Rakouského Nizozemí i sousední Francie[4] a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání generálních stavů 5. května 1789. Již 2. listopadu toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu svého majetku.[5] Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc od dubna roku 1790 tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou revoluční ústavu,[6] musel prchnout na rodový zámek v Anholtu[4] a pak do Kolína nad Rýnem. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu 1791, ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní krátké francouzské ofenzívě směrem do Nizozemí (25. dubna 1792) uprchl Vilém Florentin ze Salm-Salmu ze svého dosavadního biskupství nadobro.[6]

Když se však uvolnil úřad pražského arcibiskupa, nominoval jej císař František II. dne 1. května 1793 do této funkce. Papež translaci z Tournai 23. září 1793 potvrdil. Dne 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin pallium, takže mohl 2. května 1794 přesídlit do Prahy. Zde již vyměnil předchozí život v přepychu z Tournai především za dobročinnost. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní (tj. podřízené) českobudějovické biskupství a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého v Katedrále svatého Víta na Pražském hradě před kontribucí, odvedl v roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 florinů[7] a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od téhož roku převzít také údržbu budějovické diecéze ve výši 12 000 florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého episkopátu si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve Světci, který teprve po jeho smrti připadl litoměřickému biskupovi.[6]

V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a dokonce i proticírkevních zákonů z doby panování císaře Josefa II. Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na gymnáziích, obnovení předvelikonoční stavby Božích hrobů či obnovení procesí.[7] Poutní místo Svatou horu, v těsném sousedství arcibiskupského panství a Příbrami, povýšil roku 1797 na proboštství.[8] Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefínskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení – annuální kněžské exercicie. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik vikariátů a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.[7] V roce 1804 postoupil císař František II. církvi správu a údržbu triviálních škol.[9] Téhož roku 8. prosince oznámil Salm v katedrále svatého Víta prohlášení se římského císaře Františka císařem rakouským.[6] Dne 2. listopadu 1807 bylo z Řezenské arcidiecéze vyčleněno Chebsko[6] a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.[9]

Kostel svatého Františka Serafinského v Kamenici u Prahy

V době válek s revoluční Francií a napoleonských válek postihly pražskou arcidiecézi válečné kontribuce, později i rabování a nouze. Dne 28. prosince 1809 vydal císař František I. nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 1. května 1810 vydáno na krytí válečných výdajů. Náhrobek svatého Jana Nepomuckého, který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo zachránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.[9] Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní Salmovský palác), který Vilém Florentin nechal v letech 1800–1810 postavit na Hradčanském náměstí v Praze, přímo proti dosavadnímu Arcibiskupskému paláci.[7] O jeho kulturních zálibách svědčí to, že na arcibiskupském rožmitálském panství nechal vybudovat stezku na vrch Třemšín, kde dal zbudovat vyhlídkovou plošinu s altány.[10][11] Sám si Rožmitál velmi oblíbil a rád sem jezdil. Nechal vybavit pokoje rožmitálského zámku a z přilehlé bažiny vybudovat zámeckou zahradu ve stylu anglického parku, která byla od počátku přístupná veřejnosti.[12]

Závěr života[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jana Nepomuckého v Rožmitále pod Třemšínem

Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v Hahnbachu v Horní Falci, tehdy patřící k Bavorskému království. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v Bad Kissingenu, kde pobýval na léčení.[13] Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v kostele v Rožmitále pod Třemšínem, městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v Českém království natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli arcibiskupovo tělo vydat,[7] neboť si vzpomněli, že arcibiskup často rád říkával, že by si přál být ve své oblíbené brdské krajině pohřben. K rozbouření lidu přispěla i mylná zpráva, že arcibiskup nechal v poslední vůli udělit Rožmitálu povolení pro zbudování sirotčince a další výhody, ale pánovitý a nenáviděný správce arcibiskupského panství, testament zatajil.[11] Přišlo třicet vojáků, kteří měli získat tělo arcibiskupa zpět, ale lid se nezalekl. Muselo být tedy posláno pro několik dalších setnin z Březnice a teprve poté Rožmitálští arcibiskupovo tělo vydali.[14] To muselo být do Prahy převezeno v doprovodu vojenského kordonu.[6] V katedrále svatého Víta se konaly pohřební liturgie.[7]

Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele svatého Františka Serafinského v Kamenici, sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.[15] Tento filiální kostel Vilém Florentin 26. září 1797 osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.[16] Po arcibiskupově smrti nastalo na pražském stolci čtyřleté období sedisvakance.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter
  3. ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové: životopisná encyklopedie. Překlad Milada Kouřimská, Milan Kouřimský. 2. vyd. Praha: Brána, 2001. 403 s. ISBN 80-7243-109-9. S. 240–242, zejména s. 241. 
  4. ↑ a b Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.. Příprava vydání Zdeňka Hledíková, Jaroslav V. Polc. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. 380 s. ISBN 80-7113-091-5. S. 328. 
  5. ↑ WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs, 28 s. 139 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs 28, s. 140 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g Pražské arcibiskupství 1344-1994..., s. 329
  8. ↑ KETTNER, Jiří. Dějiny pražské arcidiecéze v datech. 1. vyd. Praha: Zvon, 1993. 251 s. Dostupné online. ISBN 80-7113-079-6. S. 107. 
  9. ↑ a b c KETTNER..., s. 108
  10. ↑ WUNSCH, Pavel. Třemšín & Hengst [online]. 2009-3-15 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: [s.n.], 1986. 332 s. ISBN 978-80-204-2360-3. Kapitola V době romanismu, s. 196–198. 
  12. ↑ HÁSEK, Jindřich. Podivuhodnýpříběh rožmitálského zámku. 1. vyd. Rožmitál pod Třemšínem: Rožmitál pod Třemšínem, 2005. 58 s. ISBN 80-903447-4-7. S. 34–35. 
  13. ↑ Záznam úmrtí v matrice [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Arcibiskupové pražští pány na Rožmitále, s. 70. 
  15. ↑ Kamenický zámeček na hrady.cz [online]. [cit. 2016-12-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Web farnosti v Říčanech [online]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HUBER, Kurt A., heslo Salm in: Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0.
  • KETTNER, Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.
  • PABST, František Antonín. Kurze Biographie des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fürsten von Salm-Salm ... [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s.
  • Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi. Hledíková Zdeňka a Jaroslav V. Polc (ed.), 1. vyd. Praha, Zvon, 1994, 380 s. ISBN 80-7113-091-5, s. 328-329

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam pražských arcibiskupů
Pražští arcibiskupové
(1344–1421)
Znak pražského arcibiskupství
Znak pražského arcibiskupství
Sedisvakance (1421–1561)
V letech sedisvakance 1421–1561 arcidiecézi spravovali administrátoři
Pražští arcibiskupové
(1561– současnost)
Antonín Brus z Mohelnice • Martin Medek z Mohelnice • Zbyněk Berka z Dubé a Lipé 1 • Karel z Lamberka • Jan Lohelius • Arnošt Vojtěch z Harrachu • Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat • Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • Jan Bedřich z Valdštejna • Jan Josef z Breuneru • František Ferdinand z Kuenburgu • Daniel Josef Mayer z Mayernu • Jan Mořic Gustav z Manderscheid-Blankenheimu • Antonín Petr Příchovský z Příchovic • Vilém Florentin ze Salm-Salmu • Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk • Ondřej Alois Ankwicz ze Skarbek-Poslawice • Alois Josef Schrenk z Notzingu • Bedřich Josef ze Schwarzenbergu • František ze Schönbornu • Lev Skrbenský z Hříště • Pavel Huyn • František Kordač • Karel Kašpar • Josef Beran • František Tomášek • Miloslav Vlk • Dominik Duka • Jan Graubner
Pozn. zvýrazněná jména představují kardinály, 1 Zbyněk Berka z Dubé a Lipé bývá uváděn jako kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilém_Florentin_Salm-Salm&oldid=23993309“