(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Uri: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Uri: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Altdorf není město
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 729 438 editací
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{možná hledáte|[[Uniform Resource Identifier]]}}
{{možná hledáte|[[Uniform Resource Identifier]]}}
[[Soubor:Karte Lage Kanton Uri 2015.png|náhled|right|Kanton Uri]]
[[Soubor:Karte Lage Kanton Uri 2015.png|náhled|vpravo|Kanton Uri]]
[[Soubor:Wappen Uri matt.svg|thumb|right|upright|Znak kantonu Uri]]
[[Soubor:Wappen Uri matt.svg|náhled|vpravo|upright|Znak kantonu Uri]]
'''Uri''' je jeden z 26 [[švýcarský kanton|kantonů]] [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Jeho území leží v údolí řeky [[Reuss (řeka)|Reuss]] mezi [[Lucernské jezero|Lucernským jezerem]] a [[průsmyk]]em [[St. Gotthard]]a. Nejpoužívanějším [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] je [[němčina]]. V Uri žije 35 000 lidí. Sídlem správy kantonu je [[Altdorf]].
'''Uri''' je jeden z 26 [[švýcarský kanton|kantonů]] [[Švýcarsko|Švýcarska]]. Jeho území leží v údolí řeky [[Reuss (řeka)|Reuss]] mezi [[Lucernské jezero|Lucernským jezerem]] a [[průsmyk]]em [[St. Gotthard]]a. Nejpoužívanějším [[Jazyk (lingvistika)|jazykem]] je [[němčina]]. V Uri žije 35 000 lidí. Sídlem správy kantonu je [[Altdorf]].


Řádek 20: Řádek 20:
}}</ref>. Jméno ''Uri'' pravděpodobně pochází z německého slova ''Auerochs'', což znamená divoký [[vůl]]. Toto pojmenování je ještě utvrzeno [[erb]]em s hlavou [[tur|býka]]. V roce [[853]] bylo toto území předáno ženskému [[klášter]]u v [[Curych]]u ''Louisem z Německa''. Roku [[1291]] spolu uzavřely [[Schwyz (kanton)|Schwyz]], Uri a [[Unterwalden]] na obranu proti [[Habsburkové|Habsburkům]] dohodu o věčném spolku, čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]] a Uri se stal jedním z jejích kantonů. Po vítězné [[bitva u Sempachu|bitvě u Sempachu]] roku [[1386]] započal kanton Uri se svojí územní expanzí na jih s cílem ovládnout cestu přes [[Svatogotthardský průsmyk]]. Jako první krok [[anexe|anektoval]] roku [[1410]] kanton Uri [[Urserenské údolí]] (které dodnes zůstává jeho součástí), nicméně ponechal tomuto údolí jeho [[samospráva|samosprávu]]. Roku [[1403]] započal Uri s pomocí [[Obwalden]]u se [[zaalpské tažení staré Švýcarské konfederace|zaalpským tažením]], což vedlo k získání [[údolí Leventina]] v moderním kantonu [[Ticino]], které do té doby náleželo [[Milánské vévodství|Milánskému vévodství]]. Konflikt mezi Švýcarskou konfederací a Milánským vévodstvím o území nyní tvořící kanton Ticino pokračoval během celého [[15. století]]. Byl rozhodnut roku [[1500]], když konfederace dobyla [[Bellinzona|Bellinzonu]] a těžce ji opevnila proti budoucímu dobytí. Konfederace dále v Ticinu získala roku [[1512]], ale období zdejší expanze se chýlilo ke svému konci a roku [[1515]] byla konfederace poražena v [[bitvě u Marignana]].
}}</ref>. Jméno ''Uri'' pravděpodobně pochází z německého slova ''Auerochs'', což znamená divoký [[vůl]]. Toto pojmenování je ještě utvrzeno [[erb]]em s hlavou [[tur|býka]]. V roce [[853]] bylo toto území předáno ženskému [[klášter]]u v [[Curych]]u ''Louisem z Německa''. Roku [[1291]] spolu uzavřely [[Schwyz (kanton)|Schwyz]], Uri a [[Unterwalden]] na obranu proti [[Habsburkové|Habsburkům]] dohodu o věčném spolku, čímž vznikla [[Stará švýcarská konfederace|Švýcarská konfederace]] a Uri se stal jedním z jejích kantonů. Po vítězné [[bitva u Sempachu|bitvě u Sempachu]] roku [[1386]] započal kanton Uri se svojí územní expanzí na jih s cílem ovládnout cestu přes [[Svatogotthardský průsmyk]]. Jako první krok [[anexe|anektoval]] roku [[1410]] kanton Uri [[Urserenské údolí]] (které dodnes zůstává jeho součástí), nicméně ponechal tomuto údolí jeho [[samospráva|samosprávu]]. Roku [[1403]] započal Uri s pomocí [[Obwalden]]u se [[zaalpské tažení staré Švýcarské konfederace|zaalpským tažením]], což vedlo k získání [[údolí Leventina]] v moderním kantonu [[Ticino]], které do té doby náleželo [[Milánské vévodství|Milánskému vévodství]]. Konflikt mezi Švýcarskou konfederací a Milánským vévodstvím o území nyní tvořící kanton Ticino pokračoval během celého [[15. století]]. Byl rozhodnut roku [[1500]], když konfederace dobyla [[Bellinzona|Bellinzonu]] a těžce ji opevnila proti budoucímu dobytí. Konfederace dále v Ticinu získala roku [[1512]], ale období zdejší expanze se chýlilo ke svému konci a roku [[1515]] byla konfederace poražena v [[bitvě u Marignana]].


Uri a celé střední Švýcarsko odolávalo [[reformace|reformaci]] a zůstávalo katolické. Od [[16. století]] již územní růst kantonu nepokračoval. Vláda kantonu Uri se koncem 18. století postavila proti ideálům [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] a vzdorovala všem pokusům o institucionální reformy Švýcarska. V lednu [[1798]] francouzská revoluční armáda vpadla do Švýcarska. [[11. duben|11. dubna]] [[1798]] oznámila Francie vznik [[Helvétská republika|Helvétské republiky]] a dala kantonům 20 dní k přijetí její nové ústavy. Kantony středního Švýcarska se však postavily na odpor, ale povstání bylo poraženo a [[5. květen|5. května]] 1798 Uri přistoupilo k Helvétské republice. Kantonální armáda byla v září rozpuštěna a v říjnu byl kanton obsazen francouzskými jednotkami. V Helvétské republice byl kanton začleněn ndo nového kanton Waldstattenkantonu Waldstätten, jehoz součástí dály byly kantony Zug, Obwalden, Nidwalden a vnitřní části kantonu Schwyz. Leventinské údolí bylo začleněno do nového [[kanton Bellinzona|kantonu Bellinzona]], čímž bylo Uri zbaveno veškerého území jižně od Svatogotthardského průsmyku. V dubnu a květnu [[1799]] vedl [[Franz Vincenz Schmid]] neúspěšné povstání proti francouzské okupační armádě.
Uri a celé střední Švýcarsko odolávalo [[reformace|reformaci]] a zůstávalo katolické. Od [[16. století]] již územní růst kantonu nepokračoval. Vláda kantonu Uri se koncem 18. století postavila proti ideálům [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] a vzdorovala všem pokusům o institucionální reformy Švýcarska. V lednu [[1798]] francouzská revoluční armáda vpadla do Švýcarska. [[11. duben|11. dubna]] [[1798]] oznámila Francie vznik [[Helvétská republika|Helvétské republiky]] a dala kantonům 20 dní k přijetí její nové ústavy. Kantony středního Švýcarska se však postavily na odpor, ale povstání bylo poraženo a [[5. květen|5. května]] 1798 Uri přistoupilo k Helvétské republice. Kantonální armáda byla v září rozpuštěna a v říjnu byl kanton obsazen francouzskými jednotkami. V Helvétské republice byl kanton začleněn ndo nového kanton Waldstattenkantonu Waldstätten, jehoz součástí dály byly kantony Zug, Obwalden, Nidwalden a vnitřní části kantonu Schwyz. Leventinské údolí bylo začleněno do nového [[kanton Bellinzona|kantonu Bellinzona]], čímž bylo Uri zbaveno veškerého území jižně od Svatogotthardského průsmyku. V dubnu a květnu [[1799]] vedl [[Franz Vincenz Schmid]] neúspěšné povstání proti francouzské okupační armádě.


V říjnu [[1801]] se do čela Helvétské republiky dostala nová vláda a počátkem listopadu 1801 byl kanton Waldtätten rozpuštěn a kanton Uri obnoven. Guvernér [[Josef Anton von Beroldingen]] se pokusil znovuzískat pro Uri Leventinské údolí. Po půl roce se [[17. duben|17. dubna]] [[1802]] v Helvétské republice opět chopili moci centralisté a oprovedli opětovnou revizi ústavy. Počátkem června 1802 Uri odmítlo novou ústavu a ve stejnou dobu ze Švýcarska odcházeli francouzští vojáci. Bez hrozby represí ze strany francouzské armády Uri úspěšně povstalo proti centrální vládě ve válce zvané [[Stecklikrieg]]. V reakci na následný kolaps Helvétské republiky vydal roku [[1803]] [[Napoleon Bonaparte]] novou švýcarskou ústavu zvanou [[Mediační akta]]. Kanton Uri byl opět svobodný, avšak nadále bez Leventinského údolí, které se s celým dosavadním kantonem Bellinzona stalo součástí nového kantonu Ticino. Po invazi Šesté koalice do Švýcarska [[29. prosinec|29. prosince]] [[1813]] byla mediační akta zrušena. Zatímco sousední kantony Schwyz a Nidwalden požadovaly obnovu organizace staré Švýcarské konfederace, Uri spolu s dalšími kantony pod vedením [[kanton Curych|kantonu Curych]] usiloval o reorganizaci 19 kantonů vytořených Mediačními akty. Uri se zároveň neúspěšně pokusil znbovuzískat Leventinské údolí, ale podařilo se mu získat jen polovinu cla na obchod přes [[Monte Piottino]] do Leventiny. [[5. květen|5. května]] [[1815]] Uri schválil spolkovou ústavu.
V říjnu [[1801]] se do čela Helvétské republiky dostala nová vláda a počátkem listopadu 1801 byl kanton Waldtätten rozpuštěn a kanton Uri obnoven. Guvernér [[Josef Anton von Beroldingen]] se pokusil znovuzískat pro Uri Leventinské údolí. Po půl roce se [[17. duben|17. dubna]] [[1802]] v Helvétské republice opět chopili moci centralisté a oprovedli opětovnou revizi ústavy. Počátkem června 1802 Uri odmítlo novou ústavu a ve stejnou dobu ze Švýcarska odcházeli francouzští vojáci. Bez hrozby represí ze strany francouzské armády Uri úspěšně povstalo proti centrální vládě ve válce zvané [[Stecklikrieg]]. V reakci na následný kolaps Helvétské republiky vydal roku [[1803]] [[Napoleon Bonaparte]] novou švýcarskou ústavu zvanou [[Mediační akta]]. Kanton Uri byl opět svobodný, avšak nadále bez Leventinského údolí, které se s celým dosavadním kantonem Bellinzona stalo součástí nového kantonu Ticino. Po invazi Šesté koalice do Švýcarska [[29. prosinec|29. prosince]] [[1813]] byla mediační akta zrušena. Zatímco sousední kantony Schwyz a Nidwalden požadovaly obnovu organizace staré Švýcarské konfederace, Uri spolu s dalšími kantony pod vedením [[kanton Curych|kantonu Curych]] usiloval o reorganizaci 19 kantonů vytořených Mediačními akty. Uri se zároveň neúspěšně pokusil znbovuzískat Leventinské údolí, ale podařilo se mu získat jen polovinu cla na obchod přes [[Monte Piottino]] do Leventiny. [[5. květen|5. května]] [[1815]] Uri schválil spolkovou ústavu.
Řádek 38: Řádek 38:


{{Portály|Švýcarsko}}
{{Portály|Švýcarsko}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Uri| ]]
[[Kategorie:Uri| ]]

Verze z 4. 10. 2017, 12:18

Možná hledáte: Uniform Resource Identifier.
Kanton Uri
Znak kantonu Uri

Uri je jeden z 26 kantonů Švýcarska. Jeho území leží v údolí řeky Reuss mezi Lucernským jezerem a průsmykem St. Gottharda. Nejpoužívanějším jazykem je němčina. V Uri žije 35 000 lidí. Sídlem správy kantonu je Altdorf.

Geografie

Uri se nachází v centrální části Švýcarska. Zabírá území o velikosti 1077 km². Přibližně polovinu tohoto území je považováno za velmi úrodnou půdu. Lesy, které pokrývají velkou část společně s ledovci tvoří 20 % neúrodné půdy. Nejvyšší horou je Dammastock (3630 m). Dammastock leží na severu průsmyku Furka.

Historie

První zmínka o Uri se objevuje již v roce 732, jako místo, kam alamanský vévoda Theobald poslal do exilu opata jménem Eto[1][2]. Jméno Uri pravděpodobně pochází z německého slova Auerochs, což znamená divoký vůl. Toto pojmenování je ještě utvrzeno erbem s hlavou býka. V roce 853 bylo toto území předáno ženskému klášteru v Curychu Louisem z Německa. Roku 1291 spolu uzavřely Schwyz, Uri a Unterwalden na obranu proti Habsburkům dohodu o věčném spolku, čímž vznikla Švýcarská konfederace a Uri se stal jedním z jejích kantonů. Po vítězné bitvě u Sempachu roku 1386 započal kanton Uri se svojí územní expanzí na jih s cílem ovládnout cestu přes Svatogotthardský průsmyk. Jako první krok anektoval roku 1410 kanton Uri Urserenské údolí (které dodnes zůstává jeho součástí), nicméně ponechal tomuto údolí jeho samosprávu. Roku 1403 započal Uri s pomocí Obwaldenu se zaalpským tažením, což vedlo k získání údolí Leventina v moderním kantonu Ticino, které do té doby náleželo Milánskému vévodství. Konflikt mezi Švýcarskou konfederací a Milánským vévodstvím o území nyní tvořící kanton Ticino pokračoval během celého 15. století. Byl rozhodnut roku 1500, když konfederace dobyla Bellinzonu a těžce ji opevnila proti budoucímu dobytí. Konfederace dále v Ticinu získala roku 1512, ale období zdejší expanze se chýlilo ke svému konci a roku 1515 byla konfederace poražena v bitvě u Marignana.

Uri a celé střední Švýcarsko odolávalo reformaci a zůstávalo katolické. Od 16. století již územní růst kantonu nepokračoval. Vláda kantonu Uri se koncem 18. století postavila proti ideálům Velké francouzské revoluce a vzdorovala všem pokusům o institucionální reformy Švýcarska. V lednu 1798 francouzská revoluční armáda vpadla do Švýcarska. 11. dubna 1798 oznámila Francie vznik Helvétské republiky a dala kantonům 20 dní k přijetí její nové ústavy. Kantony středního Švýcarska se však postavily na odpor, ale povstání bylo poraženo a 5. května 1798 Uri přistoupilo k Helvétské republice. Kantonální armáda byla v září rozpuštěna a v říjnu byl kanton obsazen francouzskými jednotkami. V Helvétské republice byl kanton začleněn ndo nového kanton Waldstattenkantonu Waldstätten, jehoz součástí dály byly kantony Zug, Obwalden, Nidwalden a vnitřní části kantonu Schwyz. Leventinské údolí bylo začleněno do nového kantonu Bellinzona, čímž bylo Uri zbaveno veškerého území jižně od Svatogotthardského průsmyku. V dubnu a květnu 1799 vedl Franz Vincenz Schmid neúspěšné povstání proti francouzské okupační armádě.

V říjnu 1801 se do čela Helvétské republiky dostala nová vláda a počátkem listopadu 1801 byl kanton Waldtätten rozpuštěn a kanton Uri obnoven. Guvernér Josef Anton von Beroldingen se pokusil znovuzískat pro Uri Leventinské údolí. Po půl roce se 17. dubna 1802 v Helvétské republice opět chopili moci centralisté a oprovedli opětovnou revizi ústavy. Počátkem června 1802 Uri odmítlo novou ústavu a ve stejnou dobu ze Švýcarska odcházeli francouzští vojáci. Bez hrozby represí ze strany francouzské armády Uri úspěšně povstalo proti centrální vládě ve válce zvané Stecklikrieg. V reakci na následný kolaps Helvétské republiky vydal roku 1803 Napoleon Bonaparte novou švýcarskou ústavu zvanou Mediační akta. Kanton Uri byl opět svobodný, avšak nadále bez Leventinského údolí, které se s celým dosavadním kantonem Bellinzona stalo součástí nového kantonu Ticino. Po invazi Šesté koalice do Švýcarska 29. prosince 1813 byla mediační akta zrušena. Zatímco sousední kantony Schwyz a Nidwalden požadovaly obnovu organizace staré Švýcarské konfederace, Uri spolu s dalšími kantony pod vedením kantonu Curych usiloval o reorganizaci 19 kantonů vytořených Mediačními akty. Uri se zároveň neúspěšně pokusil znbovuzískat Leventinské údolí, ale podařilo se mu získat jen polovinu cla na obchod přes Monte Piottino do Leventiny. 5. května 1815 Uri schválil spolkovou ústavu.

Zajímavost

  • V takzvané včelí válce ve švýcarském kantonu Uri na sebe znepřátelené strany nestřílely z děl, ale házely po sobě včelími úly.

Reference

  1. ↑ Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Uri". Encyclopædia Britannica (11th ed.). Cambridge University Press.
  2. ↑ MCCRACKAN, William Denison. The rise of the Swiss republic : a history. Boston, Mass.: Arena Publishing Company, 1892. Dostupné online. S. 73. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Švýcarsko – Schweiz, Suisse, Svizzera, Svizra – (CH)
Kantony a jejich sídla

AG Aargau (Aarau) • AR Appenzell Ausserrhoden (Herisau) • AI Appenzell Innerrhoden (Appenzell) • BS Basilej-město (Basilej) • BL Basilej-venkov (Liestal) • BE Bern (Bern) • ZH Curych (Curych) • FR Fribourg (Fribourg) • GL Glarus (Glarus) • GR Graubünden (Chur) • JU Jura (Delémont) • LU Lucern (Lucern) • NE Neuchâtel (Neuchâtel) • NW Nidwalden (Stans) • OW Obwalden (Sarnen) • SH Schaffhausen (Schaffhausen) • SZ Schwyz (Schwyz) • SO Solothurn (Solothurn) • SG St. Gallen (St. Gallen) • TG Thurgau (Frauenfeld) • TI Ticino (Bellinzona) • UR Uri (Altdorf) • VS Valais (Sion) • VD Vaud (Lausanne) • ZG Zug (Zug) • GE Ženeva (Ženeva)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Uri&oldid=15395884“