Oxid vápenatý: Porovnání verzí
m fixlink |
→Související články: -sekce (šabl.), seznam (spam) |
||
| Řádek 117: | Řádek 117: | ||
* <sub>1</sub> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody |
* <sub>1</sub> Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody |
||
* <sub>2</sub> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%. |
* <sub>2</sub> Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%. |
||
== Související články == |
|||
* [[Hydroxid vápenatý]] |
|||
* [[Uhličitan vápenatý]] |
|||
* [[seznam oxidů]] |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 28. 5. 2014, 14:28
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Oxid vápenatý (CaO), známý též pod triviálními názvy pálené vápno nebo též nehašené vápno je široce rozšířená běžně používaná chemická sloučenina. Je to bílá žíravá a alkalická krystalická látka. Komerčně vyráběný oxid vápenatý také často obsahuje příměsi oxidu hořečnatého, oxidu křemičitého a malá množství oxidu hlinitého a oxidu železitého.[zdroj?]
Oxid vápenatý je obvykle vyráběn tepelným rozkladem hornin jako je vápenec, který obsahuje uhličitan vápenatý (CaCO3 ve formě minerálů kalcitu a aragonitu). Rozklad je prováděn zahříváním jemně mleté horniny na teplotu přesahující 825 °C.[1] Tento proces je nazýván kalcinace nebo též pálení vápna. Uvolňuje se při něm oxid uhličitý (CO2) a uhličitan se přeměňuje na oxid vápenatý (CaO). Jako palivo se používá nejčastěji hnědé uhlí, koks, černé uhlí (respektive antracit) nebo zemní plyn. Dříve se jako palivo používalo též dřevo.
CaCO3 → CaO + CO2 |
|
Tento proces je reverzibilní, a proto od okamžiku, kdy je vypálené vápno ochlazeno, začíná vstřebávat okolní oxid uhličitý ze vzduchu a po čase se opět změní na původní uhličitan. Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené člověkem již v pravěku.
Použití
Jako hydratované nebo též triviálně hašené vápno ve formě hydroxidu vápenatého Ca(OH)2 (název tohoto minerálu je portlandit). Je využíván jako součást malty a sádry ke zvýšení tvrdosti materiálu. Příprava hašeného vápna je velmi jednoduchá, neboť oxid vápenatý je jeho zásaditý anhydrid a s vodou reaguje velmi živě.
Historicky nejstarší využití vápna bylo ve stavebnictví – v omítkách je používali již starověcí Římané. Při nedostatku vápence kvůli tomu dokonce někdy byly rozbíjeny mramorové sochy.
Oxid vápenatý je též používán při výrobě skla a díky své schopnosti reagovat s křemičitany je používán v moderních postupech výroby ocelí a hořčíkových, hliníkových a jiných neželezných kovů. Napomáhá vyplavování nečistot do strusky.
Bývá také používán jako přísada pro úpravu vody. Snižuje její kyselost, změkčuje ji, funguje jako flokulant (sbaluje koloidní nečistoty) a napomáhá odstraňování fosfátů a jiných nečistot.
V papírnictví pomáhá rozpouštět lignin, působí jako koagulant a bělidlo.
V zemědělství a lesnictví snižuje kyselost půdy. Bývá též používán jako účinná složka při čistění a odsiřování plynných zplodin.
Tradičně bývá používán při pohřbívání mrtvých těl do otevřených hrobů zvláště v období epidemií například moru za účelem dezinfekce a zamezení zápachu rozkladu.
Ve forenzních vědách je používán k detekci otisků prstů. Jako dehydratační činidlo se používá k čištění kyseliny citronové, glukosy, barviv a jako pohlcovač CO2. Často bývá používán v hrnčířství, malířství a potravinářství.
Energie uvolněná reakcí oxidu vápenatého s vodou bývá používaná jako zdroj tepla k ohřevu speciálních samoohřevných konzerv jídla.
Roční světová produkce oxidu vápenatého je asi 130 milionů tun. Největší producenti, USA a Čína, vyprodukují každý přibližně 20 milionů tun.[2]
Využití ve stavebnictví
Vzdušné vápno Dle jakosti surovin lze vyrobit dva druhy vzdušného vápna.
- Druhy vzdušného vápna bílého[3]
| Označení | Značení | Obsah CaO + MgO1 | Obsah MgO1, 2 | Obsah SO31 |
|---|---|---|---|---|
| Bílé vápno 90 | CP90 | ≥90 | ≤5 | ≤2 |
| Bílé vápno 80 | CP80 | ≥80 | ≤5 | ≤2 |
| Bílé vápno 70 | CP70 | ≥70 | ≤5 | ≤2 |
| Doplňující třídění | Přípona | |||
| Nehašené vápno | Q | |||
| Hašené vápno bílé | S |
- Pozn.
- 1 Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
- 2 Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.
- Druhy vzdušného vápna dolomitického[3]
| Označení | Značení | Obsah CaO+MgO1 | Obsah 1, 2 | Obsah SO31 |
|---|---|---|---|---|
| Dolomitické vápno 85 | DL85 | ≥85 | ≤30 | ≤2 |
| Dolomitické vápno 80 | DL80 | ≥80 | ≥5 | ≤2 |
| Doplňující třídění | Přípona | |||
| Polohašené vápno dolomitické | S1 | |||
| Plně hašené vápno dolomitické | S2 |
- Pozn.
- 1 Hodnoty uvedené v hmotnostních %. Pro nehašené vápno platí přímo. U nehašeného vápna se vápenné kaše po odpočtu volné a vázané vody
- 2 Vyhoví-li zkoušce objemové stálosti dle ČSN EN 459 – 2, připouští se až 7%.
Reference
- ↑ Merck Index of chemicals and Drugs, 9th ed. monograph 1650
- ↑ http://indexmundi.com/en/commodities/minerals/lime/lime_t9.html
- ↑ a b Stavební materiály pro 1. roční SPŠ stavebních. M. Dědek, F. Vošický
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.