(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Vilém Florentin Salm-Salm: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Vilém Florentin Salm-Salm: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Církevní dráha: Zpřesnění odkazu - Kaple Božího hrobu místo "Boží hrob"
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 718 013 editací
m sjednocení paramtrů infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - křesťanský vůdce
{{Infobox - křesťanský vůdce
|typ = biskup
|typ = biskup
|čestný prefix = [[Jeho Jasnost]] a nejdůstojnější Pán
|čestný prefix = [[Jeho Jasnost]] a nejdůstojnější Pán
|jméno = Vilém Florentin ze Salm-Salmu
|jméno = Vilém Florentin ze Salm-Salmu
|čestný sufix =
|čestný sufix =
|titul = 22. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]]<br />10. [[Seznam českých primasů|primas český]]
|titul = 22. [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|pražský arcibiskup]]<br />10. [[Seznam českých primasů|primas český]]
|obrázek = ÖNB, Wilhelm Florentin Salm-Salm 01.jpg
|obrázek = ÖNB, Wilhelm Florentin Salm-Salm 01.jpg
|alt =
|alt =
|popis obrázku = Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
| popisek = Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
|církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
|církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
|provincie = [[Česká církevní provincie]]
|provincie = [[Česká církevní provincie]]
|metropole = [[Praha]]
|metropole = [[Praha]]
|arcidiecéze = [[Arcidiecéze pražská]]
|arcidiecéze = [[Arcidiecéze pražská]]
|diecéze = [[Diecéze pražská]]
|diecéze = [[Diecéze pražská]]
|sídlo = [[Salmovský palác]]
|sídlo = [[Salmovský palác]]
|datum jmenování =* [[20. květen|20. května]] [[1776]] (biskup v [[Tournai]])
|datum jmenování =* [[20. květen|20. května]] [[1776]] (biskup v [[Tournai]])
* [[23. září]] [[1793]] (arcibiskup pražský)
* [[23. září]] [[1793]] (arcibiskup pražský)
|zvolen = * [[30. ledna]] 1776 (biskup v Tournai)
|zvolen = * [[30. ledna]] 1776 (biskup v Tournai)
* [[1. května]] 1793 (arcibiskup pražský)
* [[1. května]] 1793 (arcibiskup pražský)
|uveden do úřadu =* [[20. květen|20. května]] 1776 (biskup v Tournai)
|uveden do úřadu =* [[20. květen|20. května]] 1776 (biskup v Tournai)
* [[2. květen|2. května]] [[1794]] (arcibiskup pražský)
* [[2. květen|2. května]] [[1794]] (arcibiskup pražský)
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
|pontifikát začal =
|pontifikát začal =
|pontifikát skončil =
|pontifikát skončil =
|emeritura =
|emeritura =
|předchůdce = [[Antonín Petr Příchovský z&nbsp;Příchovic]]
|předchůdce = [[Antonín Petr Příchovský z&nbsp;Příchovic]]
|nástupce = [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]]
|nástupce = [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan]]
|v opozici k =
|v opozici k =
|titulární kostel =
|titulární kostel =
|heslo =
|heslo =
|heslo česky =
|heslo česky =
|obrázek znaku = COA archbishop AT Salm-Salm Wilhelm Florentin.png
|obrázek znaku = COA archbishop AT Salm-Salm Wilhelm Florentin.png
|velikost obrázku znaku = 80px
|velikost obrázku znaku = 80px
|institut =
|institut =
|hnutí =
|hnutí =
|postulát =
|postulát =
|noviciát =
|noviciát =
|sliby =
|sliby =
|dočasné sliby =
|dočasné sliby =
|doživotní sliby =
|doživotní sliby =
|opatská benedikce =
|opatská benedikce =
|změna =
|změna =
|služby =
|služby =
|nižší svěcení =
|nižší svěcení =
|jáhenské svěcení =
|jáhenské svěcení =
|světitel jáhna =
|světitel jáhna =
|kněžské svěcení =[[17. březen|17. března]] [[1771]] ve [[Štrasburk|Štrasburku]]
|kněžské svěcení =[[17. březen|17. března]] [[1771]] ve [[Štrasburk]]u
|světitel kněze =
|světitel kněze =
|biskupské svěcení =[[14. červenec|14. července]] 1776 v [[Tournai]]
|biskupské svěcení =[[14. červenec|14. července]] 1776 v [[Tournai]]
|světitel biskupa =[[Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský]]
|světitel biskupa =[[Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský]]
|1. spolusvětitel biskupa =
|1. spolusvětitel biskupa =
|2. spolusvětitel biskupa =
|2. spolusvětitel biskupa =
|kardinálská kreace =
|kardinálská kreace =
|kreoval =
|kreoval =
|titul kardinála =
|titul kardinála =
|další úřady = [[Papežský legát|papežský legát]] (legatus natus)
|další úřady = [[papežský legát]] (legatus natus)
|zúčastnil se =
|zúčastnil se =
|rodné jméno =
|rodné jméno =
|jméno v rodném jazyce =
|jméno v rodném jazyce =
|země = [[File:Austrian Low Countries Flag.svg|22px|border]] [[Rakouské Nizozemí]]<br />[[File:Flag of Bohemia.svg|22px|border]] [[České království]]
|země = [[Soubor:Austrian Low Countries Flag.svg|22px|border]] [[Rakouské Nizozemí]]<br />[[Soubor:Flag of Bohemia.svg|22px|border]] [[České království]]
|datum narození = {{Datum narození |1745|5|10}}
|datum narození = {{Datum narození |1745|5|10}}
|místo narození = [[File:DEU Anholt COA.svg|22px|border]] Zámek v [[Anholt (město)|Anholtu]]
|místo narození = [[Soubor:DEU Anholt COA.svg|22px|border]] Zámek v [[Anholt (město)|Anholtu]]
|země narození = [[File:Anholt.png|22px|border]] [[Říšská bezprostřednost|Říšské panství]] [[Svobodné panství Anholt|Anholt]]
|země narození = [[Soubor:Anholt.png|22px|border]] [[Říšská bezprostřednost|Říšské panství]] [[Svobodné panství Anholt|Anholt]]
|křest =
|křest =
|první svaté přijímání =
|první svaté přijímání =
|biřmování =
|biřmování =
|datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1810|9|14|1745|5|10}}
|datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1810|9|14|1745|5|10}}
|místo úmrtí = [[File:Wappen von Hahnbach.svg|22px|border]] [[Hahnbach]]
|místo úmrtí = [[Soubor:Wappen von Hahnbach.svg|22px|border]] [[Hahnbach]]
|země úmrtí = [[File:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|border]] [[Bavorské království]]
|země úmrtí = [[Soubor:Flag of Bavaria (striped).svg|22px|border]] [[Bavorské království]]
|příčina úmrtí =
|příčina úmrtí =
|pochován = [[File:Kameniceznak.jpg|22px|border]] [[Filiální kostel]] sv. Františka z Assisi v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]]
|pochován = [[Soubor:Kameniceznak.jpg|22px|border]] [[Filiální kostel]] sv. Františka z Assisi v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]]
|hrob = <!-- alternativa k pochování -->
|hrob = <!-- alternativa k pochování -->
|zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
|zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
|zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
|zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
|národnost = [[Němci|německá]]
|národnost = [[Němci|německá]]
|denominace =
|denominace =
|vyznání = římskokatolické
|vyznání = římskokatolické
|osobní sídlo =
|osobní sídlo =
|rodiče = [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu]]<br />[[Dorotea Františka ze Salm-Anholtu]]
|rodiče = [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu]]<br />[[Dorotea Františka ze Salm-Anholtu]]
|blízká osoba =
|blízká osoba =
|manželka =
|manželka =
|děti =
|děti =
|povolání = [[File:Template-Metropolitan Archbishop.svg|60px|border]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]]
|povolání = [[Soubor:Template-Metropolitan Archbishop.svg|60px|border]] [[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] [[Duchovní#Katolická církev|duchovní]]
|vzdělání =
|vzdělání =
|alma_mater =
|alma_mater =
|ovlivněn =
|ovlivněn =
|ovlivnil =
|ovlivnil =
|známý díky =
|známý díky =
|významné dílo =
|významné dílo =
|podpis =
|podpis =
|velikost podpisu =
|velikost podpisu =
|podpis_alt =
|podpis_alt =
|citát =
|citát =
|řády a ocenění = [[File:Ord Leopold-GC.png|22px|border]] velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldova řádu]]
|řády a ocenění = [[Soubor:Ord Leopold-GC.png|22px|border]] velkokříž [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldova řádu]]
|poznámky =
|poznámky =
|související články =
|související články =
|website =
|website =
|začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
|začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
|datum beatifikace =
|datum beatifikace =
|místo beatifikace =
|místo beatifikace =
|beatifikoval =
|beatifikoval =
|datum kanonizace =
|datum kanonizace =
|místo kanonizace =
|místo kanonizace =
|kanonizoval =
|kanonizoval =
|svátek =
|svátek =
|uctíván církvemi =
|uctíván církvemi =
|titul svatého =
|titul svatého =
|atributy =
|atributy =
|patron =
|patron =
|spolupatron =
|spolupatron =
|místo úcty =
|místo úcty =
|popření kultu =
|popření kultu =
|jméno papeže =
|jméno papeže =
|commons category = Wilhelm Florentin von Salm-Salm
|commons category = Wilhelm Florentin von Salm-Salm
|wikicitáty =
|wikicitáty =
}}
}}
'''Vilém Florentin princ'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall|url = http://geneall.net/de/name/121919/wilhelm-florentin-prinz-zu-salm-salm-erzbischof-von-prag/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> či '''kníže'''<ref name="DBE">[https://books.google.cz/books?id=IG3Rp8NAO8EC&pg=PA681&dq=Wilhelm+Florentin+von+Salm-Salm&hl=cs&sa=X&ved=0CFcQ6AEwCDgKahUKEwiWmYS8qo_IAhVEyRQKHaouDBQ#v=onepage&q=Wilhelm%20Florentin%20von%20Salm-Salm&f=false Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter]</ref> '''ze Salm-Salmu''' ([[10. květen|10. května]] [[1745]], zámek [[Anholt (Německo)|Anholt]] – [[14. září]] [[1810]], [[Hahnbach]], [[Horní Falc]])<ref name="DBE"/> byl [[biskup]] v&nbsp;[[Tournai]] v&nbsp;dnešní [[Belgie|Belgii]] a [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] (s titulem [[Kníže-biskup|kníže-arcibiskup]]).
'''Vilém Florentin princ'''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall|url = http://geneall.net/de/name/121919/wilhelm-florentin-prinz-zu-salm-salm-erzbischof-von-prag/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> či '''kníže'''<ref name="DBE">[https://books.google.cz/books?id=IG3Rp8NAO8EC&pg=PA681&dq=Wilhelm+Florentin+von+Salm-Salm&hl=cs&sa=X&ved=0CFcQ6AEwCDgKahUKEwiWmYS8qo_IAhVEyRQKHaouDBQ#v=onepage&q=Wilhelm%20Florentin%20von%20Salm-Salm&f=false Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter]</ref> '''ze Salm-Salmu''' ([[10. květen|10. května]] [[1745]], zámek [[Anholt (Německo)|Anholt]] – [[14. září]] [[1810]], [[Hahnbach]], [[Horní Falc]])<ref name="DBE"/> byl [[biskup]] v&nbsp;[[Tournai]] v&nbsp;dnešní [[Belgie|Belgii]] a [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] (s titulem [[Kníže-biskup|kníže-arcibiskup]]).


== Mládí a studium ==
== Mládí a studium ==
Narodil se jako jako 18.&nbsp;a&nbsp;poslední dítě rakouského [[Maršál|polního maršálka]] a [[Antverpy|antverpského]] guvernéra [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu|Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu]]. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v [[Juilly (Seine-et-Marne)|Juilly]] a&nbsp;na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]], ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a&nbsp;právo v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a&nbsp;[[Lutych]]u.
Narodil se jako jako 18.&nbsp;a&nbsp;poslední dítě rakouského [[Maršál|polního maršálka]] a [[Antverpy|antverpského]] guvernéra [[Mikuláš Leopold ze Salm-Salmu|Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu]]. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v [[Juilly (Seine-et-Marne)|Juilly]] a&nbsp;na [[Tereziánská vojenská akademie|Tereziánské vojenské akademii]], ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a&nbsp;právo v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a&nbsp;[[Lutych]]u.


== Církevní dráha ==
== Církevní dráha ==
Od roku [[1761]] pak v Kolíně, Lutychu a [[Štrasburk|Štrasburku]] působil jako kanovník. V&nbsp;roce [[1771]] byl vysvěcen na kněze a roku [[1776]], ve svých pouhých 30&nbsp;letech, se stal biskupem v [[Tournai]]. Mimo kněžské a biskupské působení působil rovněž jako regent na [[Říšská bezprostřednost|bezprostředních]] i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech [[1773]]-[[1788]] za nezletilého synovce.<ref name="DBE"/> V roce [[1780]] bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|Granské arcibiskupství]] v [[Uhersko|Uhrách]], nejbohatší v&nbsp;celé tehdejší [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Čekatelem na tuto arcibiskupskou stolici se stal za odměnu, protože svou autoritou a diplomatickým úsilím dokázal přesvědčit kolínskou [[Kapitula|kapitulu]], aby až se uprázdní místo tamního [[Kníže-biskup|kurfiřta-arcibiskupa]], zvolila do čela [[Diecéze kolínská|arcibiskupství]] [[Arcivévoda|arcivévodu]] [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský|Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hamannová|jméno = Brigitte|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Habsburkové: životopisná encyklopedie|překladatelé = Milada Kouřimská, Milan Kouřimský|vydání = 2|vydavatel = Brána|místo = Praha|rok = 2001|počet stran = 403|strany = 240-242, zejména s. 241|isbn = 80-7243-109-9}}</ref> Do Vilémových nadějí na získání granského stolce ovšem zasáhla [[Velká francouzská revoluce|Velká francouzská revoluce]].
Od roku [[1761]] pak v Kolíně, Lutychu a [[Štrasburk]]u působil jako kanovník. V&nbsp;roce [[1771]] byl vysvěcen na kněze a roku [[1776]], ve svých pouhých 30&nbsp;letech, se stal biskupem v [[Tournai]]. Mimo kněžské a biskupské působení působil rovněž jako regent na [[Říšská bezprostřednost|bezprostředních]] i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech [[1773]]-[[1788]] za nezletilého synovce.<ref name="DBE"/> V roce [[1780]] bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|Granské arcibiskupství]] v [[Uhersko|Uhrách]], nejbohatší v&nbsp;celé tehdejší [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]]. Čekatelem na tuto arcibiskupskou stolici se stal za odměnu, protože svou autoritou a diplomatickým úsilím dokázal přesvědčit kolínskou [[Kapitula|kapitulu]], aby až se uprázdní místo tamního [[Kníže-biskup|kurfiřta-arcibiskupa]], zvolila do čela [[Diecéze kolínská|arcibiskupství]] [[Arcivévoda|arcivévodu]] [[Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský|Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Hamannová|jméno = Brigitte|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Habsburkové: životopisná encyklopedie|překladatelé = Milada Kouřimská, Milan Kouřimský|vydání = 2|vydavatel = Brána|místo = Praha|rok = 2001|počet stran = 403|strany = 240-242, zejména s. 241|isbn = 80-7243-109-9}}</ref> Do Vilémových nadějí na získání granského stolce ovšem zasáhla [[Velká francouzská revoluce]].


Tournaiské biskupství se rozkládalo na území [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] i sousední Francie<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1994|počet stran = 380|strany = 328|isbn = 80-7113-091-5|editoři = Zdeňka Hledíková, Jaroslav V. Polc}}</ref> a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání [[Generální stavy|generálních stavů]] [[5._květen|5. května]] [[1789]]. Již [[2. listopad|2. listopadu]] toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu svého majetku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Wurzbach|jméno = Konstantin von|titul = Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs, 28 s. 139|url = http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=147|vydavatel = |místo = Wien|datum vydání = 1874|datum přístupu = 2015-10-22}}</ref> Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc od dubna roku [[1790]] tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou [[Francouzská ústava z roku 1791|revoluční ústavu]],<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Wurzbach|jméno = Konstantin von|titul = Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs 28, s. 140|url = http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=148|vydavatel = |místo = Wien|datum vydání = 1874|datum přístupu = 2015-10-22}}</ref> musel prchnout na rodový [[Zámek Anholt|zámek v Anholtu]]<ref name=":1" /> a pak do Kolína nad Rýnem. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu [[1791]], ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní krátké francouzské ofenzívě směrem do Nizozemí ([[25. duben|25. dubna]] [[1792]]) uprchl Vilém Florentin ze Salm-Salmu ze svého dosavadního biskupství nadobro.<ref name=":0" />
Tournaiské biskupství se rozkládalo na území [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] i sousední Francie<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1994|počet stran = 380|strany = 328|isbn = 80-7113-091-5|editoři = Zdeňka Hledíková, Jaroslav V. Polc}}</ref> a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání [[Generální stavy|generálních stavů]] [[5. květen|5. května]] [[1789]]. Již [[2. listopad]]u toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu svého majetku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Wurzbach|jméno = Konstantin von|titul = Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs, 28 s. 139|url = http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=147|vydavatel = |místo = Wien|datum vydání = 1874|datum přístupu = 2015-10-22}}</ref> Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc od dubna roku [[1790]] tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou [[Francouzská ústava z roku 1791|revoluční ústavu]],<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Wurzbach|jméno = Konstantin von|titul = Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs 28, s. 140|url = http://www.literature.at/viewer.alo?objid=11777&viewmode=fullscreen&scale=2.5&rotate=&page=148|vydavatel = |místo = Wien|datum vydání = 1874|datum přístupu = 2015-10-22}}</ref> musel prchnout na rodový [[Zámek Anholt|zámek v Anholtu]]<ref name=":1" /> a pak do Kolína nad Rýnem. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu [[1791]], ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní krátké francouzské ofenzívě směrem do Nizozemí ([[25. duben|25. dubna]] [[1792]]) uprchl Vilém Florentin ze Salm-Salmu ze svého dosavadního biskupství nadobro.<ref name=":0" />


Když se však uvolnil úřad [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupa]], nominoval jej [[císař]] [[František I. Rakouský|František II.]] dne [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[1793]] pro tuto hodnost. Papež translaci z&nbsp;Tournai [[23. září]] 1793 potvrdil. [[21. únor]]a 1794 obdržel Vilém Florentin papežské [[pallium]], takže mohl [[2. květen|2.&nbsp;května]] [[1794]] přesídlit do [[Praha|Prahy]]. Zde se již nevěnoval přepychu jako předtím v&nbsp;Tournai, nýbrž především dobročinnosti. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické biskupství]] a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný [[náhrobek]] svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v&nbsp;[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] před kontribucí, odvedl v&nbsp;roce [[1793]] dobrovolnou válečnou daň ve výši 50&nbsp;000 [[Rakousko-uherský zlatý|florinů]]<ref name=":2">''Pražské arcibiskupství 1344-1994''..., s. 329</ref> a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od roku téhož roku převzít také údržbu budějovického biskupství ve výši 12&nbsp;000&nbsp;florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého úřadování si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve [[Světec (okres Teplice)|Světci]], který teprve po jeho smrti připadl [[Diecéze litoměřická|litoměřickému biskupovi]].<ref name=":0" />
Když se však uvolnil úřad [[Arcidiecéze pražská|pražského arcibiskupa]], nominoval jej [[císař]] [[František I. Rakouský|František II.]] dne [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[1793]] pro tuto hodnost. Papež translaci z&nbsp;Tournai [[23. září]] 1793 potvrdil. [[21. únor]]a 1794 obdržel Vilém Florentin papežské [[pallium]], takže mohl [[2. květen|2.&nbsp;května]] [[1794]] přesídlit do [[Praha|Prahy]]. Zde se již nevěnoval přepychu jako předtím v&nbsp;Tournai, nýbrž především dobročinnosti. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní [[Diecéze českobudějovická|českobudějovické biskupství]] a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný [[náhrobek]] svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] v&nbsp;[[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále svatého Víta]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] před kontribucí, odvedl v&nbsp;roce [[1793]] dobrovolnou válečnou daň ve výši 50&nbsp;000 [[Rakousko-uherský zlatý|florinů]]<ref name=":2">''Pražské arcibiskupství 1344-1994''..., s. 329</ref> a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od roku téhož roku převzít také údržbu budějovického biskupství ve výši 12&nbsp;000&nbsp;florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého úřadování si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve [[Světec (okres Teplice)|Světci]], který teprve po jeho smrti připadl [[Diecéze litoměřická|litoměřickému biskupovi]].<ref name=":0" />


V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a&nbsp;dokonce i&nbsp;proticírkevních [[Josefinismus|zákonů]] z doby panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]] Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na [[Gymnázium|gymnáziích]], obnovení předvelikonoční stavby [[Kaple Božího hrobu|Božích hrobů]] či obnovení [[Liturgický průvod|procesí]].<ref name=":2" /> Poutní místo [[Svatá Hora|Svatou horu]], v těsném sousedství arcibiskupského panství a města [[Příbram]]ě, povýšil roku [[1797]] na [[proboštství]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kettner|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pražské arcidiecéze v datech|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 251|strany = 107|isbn = 80-7113-079-6}}</ref> Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefinskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení - annuální kněžské [[exercicie]]. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik [[Děkanát a vikariát|vikariátů]] a v roce [[1806]] provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.<ref name=":2" /> V roce [[1804]] postoupil císař [[František I. Rakouský|František II.]] církvi správu a údržbu [[Triviální škola|triviálních škol]].<ref name=":3">KETTNER..., s. 108</ref> Téhož roku [[8. prosinec|8. prosince]] oznámil Salm v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] prohlášení se [[Svatá říše římská|římského císaře]] Františka [[Rakouské císařství|císařem rakouským]].<ref name=":0" /> [[2. listopad|2. listopadu]] [[1807]] bylo z [[Diecéze řezenská|Řezenské arcidiecéze]] vyčleněno [[Chebsko]]<ref name=":0" /> a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.<ref name=":3" />
V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a&nbsp;dokonce i&nbsp;proticírkevních [[Josefinismus|zákonů]] z doby panování císaře [[Josef II.|Josefa II.]] Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na [[Gymnázium|gymnáziích]], obnovení předvelikonoční stavby [[Kaple Božího hrobu|Božích hrobů]] či obnovení [[Liturgický průvod|procesí]].<ref name=":2" /> Poutní místo [[Svatá Hora|Svatou horu]], v těsném sousedství arcibiskupského panství a města [[Příbram]]ě, povýšil roku [[1797]] na [[proboštství]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kettner|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pražské arcidiecéze v datech|vydání = 1|vydavatel = Zvon|místo = Praha|rok = 1993|počet stran = 251|strany = 107|isbn = 80-7113-079-6}}</ref> Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefinskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení - annuální kněžské [[exercicie]]. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik [[Děkanát a vikariát|vikariátů]] a v roce [[1806]] provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.<ref name=":2" /> V roce [[1804]] postoupil císař [[František I. Rakouský|František II.]] církvi správu a údržbu [[Triviální škola|triviálních škol]].<ref name=":3">KETTNER..., s. 108</ref> Téhož roku [[8. prosinec|8. prosince]] oznámil Salm v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále svatého Víta]] prohlášení se [[Svatá říše římská|římského císaře]] Františka [[Rakouské císařství|císařem rakouským]].<ref name=":0" /> [[2. listopad]]u [[1807]] bylo z [[Diecéze řezenská|Řezenské arcidiecéze]] vyčleněno [[Chebsko]]<ref name=":0" /> a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.<ref name=":3" />


V době [[Francouzské revoluční války|válek s revoluční Francií]] a [[Napoleonské války|napoleonských válek]] postihly pražskou arcidiecézi válečné [[kontribuce]], později i&nbsp;rabování a&nbsp;nouze. [[28. prosinec|28. prosince]] [[1809]] vydal císař [[František I. Rakouský|František I.]] nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[1810]] vydáno na krytí obrovských válečných výdajů. Náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo uchránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.<ref name=":3" /> Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní [[Salmovský palác]]), který Vilém Florentin nachal v letech [[1800]]-[[1810]] postavit [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze, přímo proti dosavadnímu [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupskému paláci]].<ref name=":2" />
V době [[Francouzské revoluční války|válek s revoluční Francií]] a [[Napoleonské války|napoleonských válek]] postihly pražskou arcidiecézi válečné [[kontribuce]], později i&nbsp;rabování a&nbsp;nouze. [[28. prosinec|28. prosince]] [[1809]] vydal císař [[František I. Rakouský|František I.]] nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[1810]] vydáno na krytí obrovských válečných výdajů. Náhrobek svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]], který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo uchránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.<ref name=":3" /> Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní [[Salmovský palác]]), který Vilém Florentin nachal v letech [[1800]]-[[1810]] postavit [[Hradčanské náměstí|Hradčanském náměstí]] v Praze, přímo proti dosavadnímu [[Arcibiskupský palác v Praze|Arcibiskupskému paláci]].<ref name=":2" />


Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v [[Hahnbach]]u v [[Horní Falc]]i, tehdy patřící k [[Bavorské království|Bavorskému království]]. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v [[Bad Kissingen|Bad Kissingenu]], kde pobýval na léčení.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Záznam úmrtí v matrice|url = http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v kostele v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu pod Třemšínem]], městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v [[České království|Českém království]] natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli po skončení výstavu těla arcibiskupovo tělo vydat<ref name=":2" /> a to muselo být do Prahy převezeno teprve v doprovodu vojenského kordonu.<ref name=":0" /> V katedrále svatého Víta se konaly pohřební liturgie.<ref name=":2" /> Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]], sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = kamenický zámeček na hrady.cz|url = http://www.hrady.cz/index.php?OID=1844|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Tento filiální kostel Vilém Florentin [[26. září]] [[1797]] osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Web farnosti v Říčanech|url = http://urad.ricany.cz/farnost/kamenice/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Po arcibiskupově smrti nastalo na pražském stolci čtyřleté období [[sedisvakance]].<ref name=":2" />
Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v [[Hahnbach]]u v [[Horní Falc]]i, tehdy patřící k [[Bavorské království|Bavorskému království]]. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v [[Bad Kissingen]]u, kde pobýval na léčení.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Záznam úmrtí v matrice|url = http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=67378F9CB25B461890CF15F8B50306AF&scan=173|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v kostele v [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu pod Třemšínem]], městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v [[České království|Českém království]] natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli po skončení výstavu těla arcibiskupovo tělo vydat<ref name=":2" /> a to muselo být do Prahy převezeno teprve v doprovodu vojenského kordonu.<ref name=":0" /> V katedrále svatého Víta se konaly pohřební liturgie.<ref name=":2" /> Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele v [[Kamenice (okres Praha-východ)|Kamenici]], sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = kamenický zámeček na hrady.cz|url = http://www.hrady.cz/index.php?OID=1844|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Tento filiální kostel Vilém Florentin [[26. září]] [[1797]] osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Web farnosti v Říčanech|url = http://urad.ricany.cz/farnost/kamenice/|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Po arcibiskupově smrti nastalo na pražském stolci čtyřleté období [[sedisvakance]].<ref name=":2" />


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 138: Řádek 138:


=== Literatura ===
=== Literatura ===
* HUBER, Kurt A., heslo ''Salm'' in: Erwin Gatz, ''Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803''. ISBN 3-428-06763-0.
* HUBER, Kurt A., heslo ''Salm'' in: Erwin Gatz, ''Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803''. ISBN 3-428-06763-0.
* KETTNER, Jiří, ''Dějiny pražské arcidiecéze v datech'', Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.
* KETTNER, Jiří, ''Dějiny pražské arcidiecéze v datech'', Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.
* PABST, František Antonín. ''Kurze Biographische des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fürsten von Salm-Salm ..''. [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s.
* PABST, František Antonín. ''Kurze Biographische des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fürsten von Salm-Salm ..''. [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s.

Verze z 12. 4. 2016, 13:12

Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán
Vilém Florentin ze Salm-Salmu
22. pražský arcibiskup
10. primas český
Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
Vilém Florentin, princ ze Salm-Salmu, arcibiskup pražský
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
MetropolePraha
ArcidiecézeArcidiecéze pražská
DiecézeDiecéze pražská
SídloSalmovský palác
Jmenování
Uveden do úřadu
PředchůdceAntonín Petr Příchovský z Příchovic
NástupceVáclav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
Svěcení
Kněžské svěcení17. března 1771 ve Štrasburku
Biskupské svěcení14. července 1776 v Tournai
světitel Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřadypapežský legát (legatus natus)
Osobní údaje
Země Rakouské Nizozemí
České království
Datum narození10. května 1745
Místo narození Zámek v Anholtu
Datum úmrtí14. září 1810 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí Hahnbach
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
Národnostněmecká
Vyznánířímskokatolické
RodičeMikuláš Leopold ze Salm-Salmu
Dorotea Františka ze Salm-Anholtu
Povolání Římskokatolický duchovní
Řády a ocenění velkokříž Leopoldova řádu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Florentin princ[1] či kníže[2] ze Salm-Salmu (10. května 1745, zámek Anholt – 14. září 1810, Hahnbach, Horní Falc)[2] byl biskup v Tournai v dnešní Belgii a arcibiskup pražský (s titulem kníže-arcibiskup).

Mládí a studium

Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského polního maršálka a antverpského guvernéra Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v Juilly a na Tereziánské vojenské akademii, ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v Kolíně nad Rýnem a Lutychu.

Církevní dráha

Od roku 1761 pak v Kolíně, Lutychu a Štrasburku působil jako kanovník. V roce 1771 byl vysvěcen na kněze a roku 1776, ve svých pouhých 30 letech, se stal biskupem v Tournai. Mimo kněžské a biskupské působení působil rovněž jako regent na bezprostředních i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech 1773-1788 za nezletilého synovce.[2] V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno Granské arcibiskupství v Uhrách, nejbohatší v celé tehdejší Habsburské monarchii. Čekatelem na tuto arcibiskupskou stolici se stal za odměnu, protože svou autoritou a diplomatickým úsilím dokázal přesvědčit kolínskou kapitulu, aby až se uprázdní místo tamního kurfiřta-arcibiskupa, zvolila do čela arcibiskupství arcivévodu Maxmiliána Františka Habsbursko-Lotrinského.[3] Do Vilémových nadějí na získání granského stolce ovšem zasáhla Velká francouzská revoluce.

Tournaiské biskupství se rozkládalo na území Rakouského Nizozemí i sousední Francie[4] a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání generálních stavů 5. května 1789. Již 2. listopadu toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu svého majetku.[5] Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc od dubna roku 1790 tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou revoluční ústavu,[6] musel prchnout na rodový zámek v Anholtu[4] a pak do Kolína nad Rýnem. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu 1791, ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní krátké francouzské ofenzívě směrem do Nizozemí (25. dubna 1792) uprchl Vilém Florentin ze Salm-Salmu ze svého dosavadního biskupství nadobro.[6]

Když se však uvolnil úřad pražského arcibiskupa, nominoval jej císař František II. dne 1. května 1793 pro tuto hodnost. Papež translaci z Tournai 23. září 1793 potvrdil. 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin papežské pallium, takže mohl 2. května 1794 přesídlit do Prahy. Zde se již nevěnoval přepychu jako předtím v Tournai, nýbrž především dobročinnosti. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní českobudějovické biskupství a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého v Katedrále svatého Víta na Pražském hradě před kontribucí, odvedl v roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 florinů[7] a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od roku téhož roku převzít také údržbu budějovického biskupství ve výši 12 000 florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého úřadování si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve Světci, který teprve po jeho smrti připadl litoměřickému biskupovi.[6]

V Praze se, stejně jako jeho předchůdce arcibiskup Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a dokonce i proticírkevních zákonů z doby panování císaře Josefa II. Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na gymnáziích, obnovení předvelikonoční stavby Božích hrobů či obnovení procesí.[7] Poutní místo Svatou horu, v těsném sousedství arcibiskupského panství a města Příbramě, povýšil roku 1797 na proboštství.[8] Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefinskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení - annuální kněžské exercicie. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik vikariátů a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.[7] V roce 1804 postoupil císař František II. církvi správu a údržbu triviálních škol.[9] Téhož roku 8. prosince oznámil Salm v katedrále svatého Víta prohlášení se římského císaře Františka císařem rakouským.[6] 2. listopadu 1807 bylo z Řezenské arcidiecéze vyčleněno Chebsko[6] a následující rok předáno pod pravomoc pražského arcibiskupa.[9]

V době válek s revoluční Francií a napoleonských válek postihly pražskou arcidiecézi válečné kontribuce, později i rabování a nouze. 28. prosince 1809 vydal císař František I. nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 1. května 1810 vydáno na krytí obrovských válečných výdajů. Náhrobek svatého Jana Nepomuckého, který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo uchránit, ovšem množství kostelních pokladů z celé arcidiecéze bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa.[9] Ve válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou: svým osobním empírovým palácem (dnešní Salmovský palác), který Vilém Florentin nachal v letech 1800-1810 postavit Hradčanském náměstí v Praze, přímo proti dosavadnímu Arcibiskupskému paláci.[7]

Na sklonku života byl arcibiskup stále častěji nemocen. Zemřel v Hahnbachu v Horní Falci, tehdy patřící k Bavorskému království. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v Bad Kissingenu, kde pobýval na léčení.[10] Jeho tělo bylo pak k veřejnému rozloučení vystaveno v kostele v Rožmitálu pod Třemšínem, městečku na arcibiskupském panství. Arcibiskup byl svými poddanými, ale i ostatním lidem v Českém království natolik oblíben, že Rožmitálští odmítli po skončení výstavu těla arcibiskupovo tělo vydat[7] a to muselo být do Prahy převezeno teprve v doprovodu vojenského kordonu.[6] V katedrále svatého Víta se konaly pohřební liturgie.[7] Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele v Kamenici, sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.[11] Tento filiální kostel Vilém Florentin 26. září 1797 osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.[12] Po arcibiskupově smrti nastalo na pražském stolci čtyřleté období sedisvakance.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter
  3. ↑ HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové: životopisná encyklopedie. Překlad Milada Kouřimská, Milan Kouřimský. 2. vyd. Praha: Brána, 2001. 403 s. ISBN 80-7243-109-9. S. 240-242, zejména s. 241. 
  4. ↑ a b Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi.. Příprava vydání Zdeňka Hledíková, Jaroslav V. Polc. 1. vyd. Praha: Zvon, 1994. 380 s. ISBN 80-7113-091-5. S. 328. 
  5. ↑ WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs, 28 s. 139 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f WURZBACH, Konstantin von. Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreichs 28, s. 140 [online]. Wien: 1874 [cit. 2015-10-22]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g Pražské arcibiskupství 1344-1994..., s. 329
  8. ↑ KETTNER, Jiří. Dějiny pražské arcidiecéze v datech. 1. vyd. Praha: Zvon, 1993. 251 s. ISBN 80-7113-079-6. S. 107. 
  9. ↑ a b c KETTNER..., s. 108
  10. ↑ Záznam úmrtí v matrice [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ kamenický zámeček na hrady.cz [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ Web farnosti v Říčanech [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • HUBER, Kurt A., heslo Salm in: Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0.
  • KETTNER, Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.
  • PABST, František Antonín. Kurze Biographische des am 14. September 1810 um die neunte Vormittagsstunde verstorbenen Fürsten von Salm-Salm ... [S.l.: s.n., 18-- ?]. 6 s.
  • Pražské arcibiskupství 1344-1994: sborník statí o jeho působení a významu v české zemi. Hledíková Zdeňka a Jaroslav V. Polc (ed.), 1. vyd. Praha, Zvon, 1994, 380 s. ISBN 80-7113-091-5, s. 328-329

Externí odkazy

biskup v Tournai
Předchůdce:
 1776 - 1793
Vilém Florentin Salm-Salm 		Nástupce:
22. arcibiskup pražský
Předchůdce:
 1793 - 1810
Vilém Florentin Salm-Salm 		Nástupce:
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vilém_Florentin_Salm-Salm&oldid=13549934“