Hilarius z Poitiers: Porovnání verzí
m rozdělení místa narození a úmrtí; kosmetické úpravy |
m prázdný parametr v infoboxu |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
|kostely = ''[[Kostel Saint-Hilaire-le-Grand v Poitiers|Saint-Hilaire-le-Grand]]'' v [[Poitiers]] |
|kostely = ''[[Kostel Saint-Hilaire-le-Grand v Poitiers|Saint-Hilaire-le-Grand]]'' v [[Poitiers]] |
||
|pohřben = [[Poitiers]] |
|pohřben = [[Poitiers]] |
||
}} |
|||
'''Sv. Hilarius z Poitiers''' (asi [[315]] – [[13. leden|13. ledna]] [[367]]) byl biskup, latinsky píšící [[teolog]] a církevní učitel [[4. století]], proslul bojem proti arianismu. |
'''Sv. Hilarius z Poitiers''' (asi [[315]] – [[13. leden|13. ledna]] [[367]]) byl biskup, latinsky píšící [[teolog]] a církevní učitel [[4. století]], proslul bojem proti arianismu. |
||
Verze z 16. 12. 2016, 19:45
Svatý Hilarius z Poitiers | |
---|---|
Učitel církve, Malleus Arianorum | |
Narození | kolem 315 místo nejasné, možná Poitiers |
Úmrtí | 13. ledna 367 Poitiers |
Svátek | 13. leden |
Období | pozdní Římská říše |
Místo pohřbení | Poitiers |
Státní občanství | starověký Řím |
Vyznání | katolická církev |
Svatořečen | 1851 |
Úřady | biskup |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev; pravoslaví; východní pravoslavné společenství; Lutheráni |
Významné zasvěcené kostely | Saint-Hilaire-le-Grand v Poitiers |
Patronem | Poitiers; La Rochelle; Luçonu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sv. Hilarius z Poitiers (asi 315 – 13. ledna 367) byl biskup, latinsky píšící teolog a církevní učitel 4. století, proslul bojem proti arianismu.
Život
Narodil se kolem roku 315 v Poitiers (dnešní Francie, lat. Pictavium, odsud jeho latinské jméno Hilarius Pictaviensis) pohanským rodičům, dostalo se mu vynikajícího vzdělání, dovedl číst latinsky, řecky i v galštině. Studoval spisy Starého a Nového zákona, což jej přivedlo k tomu, aby opustil dosud hájený novoplatónismus a přijal křesťanství spolu se svou ženou a dcerou.
Obyvatelé Poitiers si jej vážili natolik, že jej roku 353 zvolili biskupem, ačkoli byl stále ženat a měl dceru. Jedním z prvních kroků, které podnikl, bylo prosazení exkomunikace Saturnina, ariánského biskupa města Arles.
Ve stejné době napsal císaři Constantiovi II., aby se ohradil proti násilí páchané ariány na katolících. Úspěšný nebyl – na synodě v Beziers (Biterrae) svolaný Constantiem roku 356 byl spolu s Rhodanem z Toulouse poslán do exilu ve Frýgii, kde strávil čtyři roky.
Nadále se účastnil debat, které měly vyřešit trvající spory uvnitř církve v otázce Nicejského vyznání víry. Jeho spis o Trojici – De Trinitate – sepsaný v letech 359 a 360 je prvním zdařilým pokusem vyjádřit latinské subtilní teologické termíny, doposud definované pouze řecky. Toto rozsáhlé pojednání je nejvýznamnějším pojednáním starověké církve o Trojici, které překonává až stejnojmenné dílo Augustinovo v první čtvrtině 5. století.
Po svém návratu z vyhnanství se přičinil, aby v celé Galii zvítězilo učení Prvního nikajského koncilu, čímž si vysloužil přezdívku malleus Arianorum („kladivo proti ariánům") či Atanáš Západu. Zemřel 13. ledna 367. V roce 1852 byl prohlášen za učitele církve. Životopis Hilariův, sepsaný Venantiem Fortunatem kolem roku 550 není považován za dostatečně seriózní pramen. Spolehlivější jsou však Jeronýmovy poznámky v De viris illustribus' (kap. 100), Kronika Sulpicia Severa (2, 39–45) a Hilariovy vlastní spisy.
Význam
Hilarius je považován za prvního latinsky píšícího autora církevních hymnů. Ve svém myšlení jde ve stopách dvou velkých alexandrijských teologů, Órigena a Atanáše (Athanasia). Zvláště v exegetických dílech je však myslitelem poměrně nezávislým a originálním. Z jeho biblických spisů se nám zachovaly Tractatus super Psalmos a Commentarius in Evangelium Matthaei.
Kult
Svátek se slaví 14.ledna[1], translatio ostatků 29.června.
- Poitiers, chrám St-Hilaire-della-Celle - nejstarší místo zprvu franského (galského) regionálního kultu, hrob sv. Hilaria; významná románská architektonická památka ze 12.století
- Le Puy; patrocinium zdejšího biskupství
- Arles
- Benevento, chrám Sant'Ilario - langobardská svatyně z let 568 - 774; významná architektonická památka
- Parma, chrám Sant'Ilario - uložena část relikvií
- Karlštejn, kaple Svatých ostatků - relikviářový obraz sv. Hilaria od Mistra Theodorika
Ikonografie
Svatý Hilarius bývá vyobrazen jako bezvousý kněz v oděvu biskupa s drakem či s hadem ariánské hereze, na něhož šlape.
Odkazy
Reference
- ↑ Lexikon der christlichen Ikonographie (LCI), ed. Wolfgang Braunfels, Basel- Freiburg - Rom - Wien 1992, svazek 6, s. 634
Literatura
- Lexikon der christlichen Ikonographie (LCI), ed. Wolfgang Braunfels, Basel- Freiburg - Rom - Wien 1992, svazek 6, s. 634 - 635.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.