Srebrenický masakr

Rakve mrtvých Bosňáků. Jedná se pouze o ty, kteří byli identifikováni

Srebrenický masakr byla pravděpodobně největší masová vražda od konce druhé světové války, a po holocaustu první soudem označená genocida. Obětmi bylo asi 8 000 Bosňáků (většinou mužů), kteří, ač ujištěni příslušníky vojsk OSN, že se nacházejí v bezpečné zóně, byli pobiti jednotkami VRS. Celá akce se odehrála uprostřed července 1995. Kvůli tomu, že tuto oblast zabezpečovaly nizozemské jednotky, došlo k pádu nizozemské vlády.

V době občanské války bylo město Srebrenica hlavní enklávou bosenských muslimů, jedno z mnohých podobných míst ve východní Bosně a Hercegovině. V okolí tohoto města docházelo od roku 1992 ze strany muslimů k masakrům Srbů žijící v okolních vesnicích, přičemž počet srbských obětí bývá uváděn zhruba na 1000 až 1500. Vojska Republiky srbské 6. července 1995 město obsadila; ženy a děti, kteří byli ujištěni, že jsou v bezpečí, evakuovala^[zdroj?] do Tuzly a dalších uprchlických středisek. Mnoho žen bylo znásilněno, došlo i k vraždám žen a nezletilých dětí. Muži byli odvezeni do Bratunace, kde byli později povražděni.

Bosenští Srbové tento masakr později přiznali, ovšem některá srbská média tvrdila, že počet 8000 zavražděných bosenských Muslimů je přehnaný a že není doložitelný. Seznam osob pohřešovaných nebo zabitých v Srebrenici obsahuje 8373 jmen. Od konce bosenské války byly exhumovány ostatky zhruba 8000 obětí, z nichž kolem 3000 bylo dosud identifikováno.

V únoru roku 2007 mezinárodní soud v Haagu konstatoval, že srebrenický masakr je genocidou. Zároveň konstatoval, že Srbsko za něj sice nenese přímou zodpovědnost, nicméně že mu nezabránilo a nepotrestalo jeho viníky, což byla jeho povinnost.

Externí odkazy

• Srebrenica jako nástroj propagandy Západu
• Český překlad článku Edwarda S. Hermana: Politika srebrenického masakru