(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Otakar Hůrka: Porovnání verzí – Wikipedie Přeskočit na obsah

Otakar Hůrka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
m →‎top: oprava odkazu
 
Řádek 6: Řádek 6:
| podpis = Otakar Hůrka signatura.jpg
| podpis = Otakar Hůrka signatura.jpg
}}
}}
'''Otakar Hůrka''' ([[10. září]] [[1889]] [[Koloděje|Koloděje u Prahy]] <ref name="matrika">[http://amp.bach.cz/pragapublica/permalink?xid=2AF0A4A3BD0D4CB2B9353CAF5F1407F5&scan=216 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[21. červenec|21. července]] [[1966]] [[Praha]]) byl český [[akademický malíř]], krajinář a žák Aloise Kalvody.
'''Otakar Hůrka''' ([[10. září]] [[1889]] [[Koloděje|Koloděje u Prahy]] <ref name="matrika">[https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=2AF0A4A3BD0D4CB2B9353CAF5F1407F5&scan=216 Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref> – [[21. červenec|21. července]] [[1966]] [[Praha]]) byl český [[akademický malíř]], krajinář a žák Aloise Kalvody.


== Život a dílo ==
== Život a dílo ==

Aktuální verze z 24. 8. 2024, 16:41

Otakar Hůrka
Otakar Hůrka, 1965
Otakar Hůrka, 1965
Narození10. září 1889
Koloděje u Prahy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1966 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a grafik
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otakar Hůrka (10. září 1889 Koloděje u Prahy [1]21. července 1966 Praha) byl český akademický malíř, krajinář a žák Aloise Kalvody.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1903 až 1908 byl žákem význačného českého krajináře z přelomu 19. a 20. století Aloise Kalvody. Se svým učitelem zřejmě spolupracoval delší dobu, protože dle vzpomínek Martina Benky jej přivítal v pražském ateliéru Aloise Kalvody v r. 1909. Se školou Aloise Kalvody opakovaně vystavoval. V r. 1905 Zlatá Praha publikuje jeho obraz Z městečka u Křivoklátu.

V r. 1913 vydává soubor tříbarevných dřevorytů pod názvem Album Posázaví (s úvodem Boh. Blažka), které zahrnuje pohledy na Šternberk, Rataje[nepřesný odkaz], Sázavu, Talmberk aj. V březnu 1920 před odjezdem do Francie zakládá stálou výstavku svých děl na Královských Vinohradech ve Slezské ul. č. 32.

V letech 1920–1923 byl Hůrka na studijní cestě ve Francii (stipendium od prezidenta T. G. Masaryka). V roce 1921 vystavoval v pařížském Jarním salonu Českou krajinu s velkým ohlasem v listech Echo de Paris, Petit Parisien, Journal. Umělecké revue Les Tablettes a La Revue Modeme přinesly řadu reprodukcí jeho děl. Na Podzimním salonu téhož roku vystavoval mimo jiné dvě velká plátna z bojiště první světové války z francouzského Terronu a Terron-Vandy, kde se bojů v roce 1918 zúčastnily i československé legie. První obraz byl věnován maršálu Fochovi. Otakar Hůrka byl jmenován členem Salon d'automne jako šestý Čech (Jan Kotěra, František Kupka, Viktor Stretti, Jaromír Stretti-Zamponi, Tavík František Šimon).

Po návratu do vlasti, kterou již nikdy potom neopustil, maloval a vystavoval svoje krajiny převážně z oblasti Polabí a hlavně ze svého milovaného Posázaví. Podobně jako jeho učitel Al. Kalvoda byl Hůrka malířem bříz a březových hájů. Dle vzpomínek J. Váchala jej k tomu Kalvoda v učednických letech vedl i dosti "nevybíravým způsobem", kdy jej k jedné bříze přivázal, aby ty ostatní si dobře nastudoval.

Bydlel v Praze, na Vinohradech U Havlíčkových sadů 1. Za svůj život vytvořil řadu velkoformátových olejů na plátně a zejména větší počet menších olejů na kartonu. Kromě grafické tvorby je i autorem knižních ilustrací a ex libris.

V roce 1948 byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců a do konce svého života nemohl vystavovat a ani jiným způsobem veřejně prezentovat své práce.

Ukázka díla

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Beneš Buchlovan, B.: Moderní česká ex libris. Praha, Kroužek českých exlibristů, 1926.
  • Pochmon, F., Málek, L.: Alois Kalvoda a jeho žáci (výběr), katalog k výstavě, Galerie Goltzova tvrz, Golčův Jeníkov, 2010.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]