Vilém Florentin Salm-Salm
Vilém Florentin princ[1] či kníže[2] ze Salm-Salmu (10. května 1745, zámek Anholt – 14. září 1810, Hahnbach, Horní Falc)[2] byl biskup v Tournai v dnešní Belgii a arcibiskup pražský (s titulem kníže-arcibiskup).
Život
Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského polního maršálka a antverpského guvernéra Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v Juilly a na Tereziánské vojenské akademii, ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v Kolíně nad Rýnem a Lutychu, a od roku 1761 pak v Kolíně, Lutychu a Štrasburku působil jako kanovník. V roce 1771 byl vysvěcen na kněze a roku 1776, v pouhých 30 letech, se stal biskupem v Tournai. Mimo kněžské a biskupské působení působil rovněž jako regent na bezprostředních i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech 1773-1788 za nezletilého synovce.[2] V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno Granské arcibiskupství v Uhrách, nejbohatší v Habsburské monarchii. Do běhu událostí ovšem zasáhla Francouzská revoluce.
Tournaiské biskupství se rozkládalo na území Rakouského Nizozemí i sousední Francie a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání generálních stavů 5. května 1789. Již 2. listopadu toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu majetku. Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc v dubnu 1790 tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou revoluční ústavu, musel prchnout na rodový zámek v Anholtu a pak do Kolína. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu 1791, ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní francouzské ofenzivě směrem do Nizozemí 25. dubna 1792 uprchl Salm nadobro.
Když se však uvolnil úřad pražského arcibiskupa, nominoval jej císař František II. dne 1. května 1793 pro tuto hodnost. Papež translaci z Tournai 23. září 1793 potvrdil. 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin papežské pallium, takže mohl 2. května 1794 přesídlit do Prahy. Zde se již nevěnoval přepychu jako předtím v Tournai, nýbrž především dobročinnosti. První jeho starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní Českobudějovické biskupství a povinnou válečnou daň.
V Praze se, stejně jako jeho předchůdce Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a vlastně i proticírkevních zákonů z doby Josefa II. Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na gymnáziích, obnovení předvelikonoční stavby Božích hrobů či obnovení procesí. Poutní místo Svatou horu, v těsném sousedství arcibiskupského panství a města Příbram, povýšil roku 1797 na proboštství. Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefinskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení - annuální kněžské exercicie.
V době válek s revoluční Francií a napoleonských válek postihly pražskou arcidiecézi válečné kontribuce, později i rabování a nouze. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého Jana Nepomuckého v Katedrále svatého Víta na Pražském hradě před kontribucí, odvedl v roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 florinů. Aby pozvedl arcibiskupské statky zpět na dřívější úroveň, musel mj. od roku 1793 převzít také údržbu budějovického biskupství ve výši 12 000 florinů ročně.
V letech 1800-1810 nechal arcibiskup Salm-Salm postavit empírový Salmovský palác na Hradčanském náměstí v Praze.
Při svém biskupském úřadování navštívil ročně několik vikariátů. Zemřel v Hahnbachu v Horní Falci, tehdy patřící k Bavorskému království. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v Bad Kissingenu, kde pobýval na léčení.[3] Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele v Kamenici, sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.[4] Tento filiální kostel Vilém Florentin 26. září 1797 osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter
- ↑ Záznam úmrtí v matrice [online]. Dostupné online.
- ↑ kamenický zámeček na hrady.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Web farnosti v Říčanech [online]. Dostupné online.
Literatura
- Kurt A. Huber, heslo Salm in: Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0.
- Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Florentin Salm-Salm na Wikimedia Commons
- Záznam o úmrtí v matrice na stránkách Archivu Hlavního města Prahy
- Wilhelm Florentin von Salm-Salm na Catholic hierarchy
biskup v Tournai | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1776 - 1793 Vilém Florentin Salm-Salm |
Nástupce: |
22. arcibiskup pražský | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1793 - 1810 Vilém Florentin Salm-Salm |
Nástupce: |