(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Vilém Florentin Salm-Salm – Wikipedie Přeskočit na obsah

Vilém Florentin Salm-Salm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeho Jasnost a nejdůstojnější Pán
Vilém Florentin ze Salm-Salmu
22. pražský arcibiskup
10. primas český
Církevřímskokatolická
ProvincieČeská církevní provincie
MetropolePraha
ArcidiecézeArcidiecéze pražská
DiecézeDiecéze pražská
SídloSalmovský palác
Jmenování
Uveden do úřadu
PředchůdceAntonín Petr Příchovský z Příchovic
NástupceVáclav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan
Svěcení
Kněžské svěcení17. března 1771 ve Štrasburku
Biskupské svěcení14. července 1776 v Tournai
světitel Max Fridrich, hrabě Königsegg-Rothenfels, arcibiskup kolínský
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřadypapežský legát (legatus natus)
Osobní údaje
Země Rakouské Nizozemí
České království
Datum narození10. května 1745
Místo narození Anholt
Datum úmrtí14. září 1810 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí Hahnbach
Místo pohřbeníkatedrála svatého Víta
Národnostněmecká
Vyznánířímskokatolické
RodičeMikuláš Leopold ze Salm-Salmu
Dorotea Františka ze Salm-Anholtu
Povolání Římskokatolický duchovní
Řády a ocenění velkokříž Leopoldova řádu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Florentin princ[1] či kníže[2] ze Salm-Salmu (10. května 1745, zámek Anholt14. září 1810, Hahnbach, Horní Falc)[2] byl biskupTournai v dnešní Belgii a arcibiskup pražský (s titulem kníže-arcibiskup).

Život

Narodil se jako jako 18. a poslední dítě rakouského polního maršálka a antverpského guvernéra Mikuláše Leopolda, prvního knížete ze Salm-Salmu. Byl předurčen pro vojenskou kariéru, studoval na francouzské koleji v Juilly a na Tereziánské vojenské akademii, ale poté zvolil církevní dráhu. Vystudoval teologii a právo v Kolíně nad Rýnem a Lutychu, a od roku 1761 pak v Kolíně, Lutychu a Štrasburku působil jako kanovník. V roce 1771 byl vysvěcen na kněze a roku 1776, v pouhých 30 letech, se stal biskupem v Tournai. Mimo kněžské a biskupské působení působil rovněž jako regent na bezprostředních i šlechtických rodinných majetcích, které spravoval v letech 1773-1788 za nezletilého synovce.[2] V roce 1780 bylo princi ze Salm-Salmu přislíbeno Granské arcibiskupství v Uhrách, nejbohatší v Habsburské monarchii. Do běhu událostí ovšem zasáhla Francouzská revoluce.

Tournaiské biskupství se rozkládalo na území Rakouského Nizozemí i sousední Francie a Vilém Florentin se tak, jako jeden z francouzských biskupů, zúčastnil zasedání generálních stavů 5. května 1789. Již 2. listopadu toho roku byly ovšem ve Francii všechny duchovní statky zkonfiskovány, čímž biskupství přišlo o více než polovinu majetku. Krátce nato se revoluční běsnění rozšířilo i do Rakouského Nizozemí a Vilém Florentin, který byl navíc v dubnu 1790 tlačen francouzskou stranou k přísaze na novou revoluční ústavu, musel prchnout na rodový zámek v Anholtu a pak do Kolína. Zpět do Tournai se vrátil po potlačení povstání v červnu 1791, ovšem po vypuknutí války Rakouska s Francií a po úspěšné prvotní francouzské ofenzivě směrem do Nizozemí 25. dubna 1792 uprchl Salm nadobro.

Když se však uvolnil úřad pražského arcibiskupa, nominoval jej císař František II. dne 1. května 1793 pro tuto hodnost. Papež translaci z Tournai 23. září 1793 potvrdil. 21. února 1794 obdržel Vilém Florentin papežské pallium, takže mohl 2. května 1794 přesídlit do Prahy. Zde se již nevěnoval přepychu jako předtím v Tournai, nýbrž především dobročinnosti. Jeho první starosti v Praze byly rázu finančního. Musel zaplatit dotaci pro zadlužené sufragánní českobudějovické biskupství a povinnou válečnou daň. Aby mohl arcibiskup Vilém Florentin zachránit stříbrný náhrobek svatého Jana NepomuckéhoKatedrále svatého Víta na Pražském hradě před kontribucí, odvedl v roce 1793 dobrovolnou válečnou daň ve výši 50 000 florinů a pro pozvednutí arcibiskupských statků zpět na dřívější úroveň, musel mj. od roku téhož roku převzít také údržbu budějovického biskupství ve výši 12 000 florinů ročně. Do arcibiskupských statků a jejich hospodářského rozvoje investoval v průběhu let 200 000 zlatých (florinů) ze svých osobních zdrojů. Až do konce svého úřadování si podržel jurisdikci nad arcibiskupským velkostatkem ve Světci, který teprve po jeho smrti připadl litoměřickému biskupovi.

V Praze se, stejně jako jeho předchůdce Příchovský, snažil o další zmírnění velmi tvrdých, antiklerikálních a vlastně i proticírkevních zákonů z doby Josefa II. Podařilo se mu prosadit znovuzavedení výuky náboženství na gymnáziích, obnovení předvelikonoční stavby Božích hrobů či obnovení procesí. Poutní místo Svatou horu, v těsném sousedství arcibiskupského panství a města Příbram, povýšil roku 1797 na proboštství. Prosazoval rovněž lepší dohled nad diecézním klérem, nedokázal sice ještě odstranit josefinskou státní kontrolu a cenzuru pastýřských listů, přesto tímto způsobem s kněžstvem komunikoval. Zavedl také pro klérus povinnost každoročních duchovních cvičení - annuální kněžské exercicie. Typickým jevem jeho stylu správy byly časté důkladné vizitace, každoročně navštívil několik vikariátů a v roce 1806 provedl generální vizitaci celé arcidiecéze.

V době válek s revoluční Francií a napoleonských válek postihly pražskou arcidiecézi válečné kontribuce, později i rabování a nouze. 28. prosince 1809 vydal císař František I. nařízení, že veškeré kostelní zlato a stříbro musí být do 15. května 1810 vydáno na krytí obrovských válečných výdajů. Náhrobek svatého Jana Nepomuckého, který byl znovu v ohrožení, se opět podařilo uchránit, ovšem množství kostelních pokladů bylo nenávratně ztraceno, protože vyplatit je, již bylo nad síly stárnoucího a churavějícího arcibiskupa. e válečných letech se Salm snažil zmírnit utrpení těm nejpotřebnějším. Chudině nechával, rozdávat z arcibiskupských statků chléb a dřevo, nadané mladíky zachraňoval před odvodem zapsáním na studia do kněžských seminářů a obrovskou nezaměstnanost se snažil alespoň trochu zmírnit sociální stavbou,svým osobním empírovým palácem (dnešní Salmovský palác), který Vilém Florentin nachal v letech 1800-1810 postavit Hradčanském náměstí v Praze, přímo proti dosavadnímu Arcibiskupskému paláci.

Při svém biskupském úřadování navštívil ročně několik vikariátů. Zemřel v Hahnbachu v Horní Falci, tehdy patřící k Bavorskému království. Smrt ho zastihla na zpáteční cestě do Prahy z lázní v Bad Kissingenu, kde pobýval na léčení.[3] Hrob lidem oblíbeného arcibiskupa se nachází v kostele v Kamenici, sloužícím zároveň jako kaple tamního arcibiskupského zámečku.[4] Tento filiální kostel Vilém Florentin 26. září 1797 osobně po předchozí přestavbě znovuvysvětil a leží tu pochován na vlastní přání.[5]

Odkazy

Reference

  1. Heslo Wilhelm Florentin, Prinz zu Salm-Salm na rodopisné encyklopedii Geneall [online]. Dostupné online. 
  2. a b c Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE): Poethen-Schlüter
  3. Záznam úmrtí v matrice [online]. Dostupné online. 
  4. kamenický zámeček na hrady.cz [online]. Dostupné online. 
  5. Web farnosti v Říčanech [online]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kurt A. Huber, heslo Salm in: Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0.
  • Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 218.

Externí odkazy

biskup v Tournai
Předchůdce:
1776 - 1793
Vilém Florentin Salm-Salm
Nástupce:
22. arcibiskup pražský
Předchůdce:
1793 - 1810
Vilém Florentin Salm-Salm
Nástupce: