Metochie
| Dukagjini Метохија/Metohija | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°26′19″ s. š., 20°28′42″ v. d. |
| Stát |  Kosovo |
| Okruh | Đakovický, Pećský, Prizrenský |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3 891 km² |
| Počet obyvatel | 700 577 (2011) |
| Hustota zalidnění | 180,1 obyv./km² |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metochie[1] nebo Dukagjini (albánsky Rrafshi i Dukagjinit, srbsky Метохија/Metohija) je velká pánev a název regionu, který zaujímá jihozápadní část Kosova. Region pokrývá 35 % (3891 km2) z celkové plochy Kosova. Podle sčítání lidu z roku 2011 zde žije 700 577 obyvatel.
Okruhy
[editovat | editovat zdroj]Metochie zahrnuje tři ze sedmi okruhů Kosova:
| Okruhy | Počet obyvatel (2011) | Rozloha (km2) | Hustota (na km2) |
|---|---|---|---|
| Đakovický okruh | 194 672 | 1129 | 172,4 |
| Pećský okruh | 174 235 | 1365 | 127.6 |
| Prizrenský okruh | 331 670 | 1397 | 237,4 |
| Metohija/Dukagjini | 700 577 | 3891 | 180,1 |
Název
[editovat | editovat zdroj]V albánštině se oblast nazývá Rrafshi i Dukagjinit[2] a znamená Dukagjinskou plošinu, toponym (v albánštině) jména rodiny Dukagjini.[3]
Jméno Metochie pochází z řeckého slova μετόχια (metóchia, metochion), což znamená „klášterní panství“ – odkaz k velkému počtu obcí a sídel v regionu, které byly ve vlastnictví srbských pravoslavných klášterů a k hoře Athos v průběhu středověku.[4]
Pojem „Kosovo a Metochie“, srbsky Косово и Метохија, byl oficiálně užíván pro provincii až do roku 1974, kdy ústavní status Kosova prodělal zásadní změny v nově zřízené ústavy v Socialistické federativní republice Jugoslávie. Ústava z roku 1974 vyškrtla název „Metohchie“ a „Kosovo“ se stalo oficiálním názvem provincie jako celek. Tato změna nebyla akceptována v Srbsku, kde se starý název nadále používal (například v memorandu o Srbské akademie věd a umění v roce 1986). V roce 1989 srbský prezident Slobodan Milošević vyhlásil novou ústavu pro Srbsko, která výrazně snížila autonomii provincie a obnovil staré jméno, a tak symbolicky rozepnul dřívější reformy.[5]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Metochie je 23 km široká ve svém nejširším místě a asi 60 km dlouhá, v průměrné nadmořské výšce 450[6] metrů. Její hlavní řekou je Bílý Drin. Je ohraničené pohořím Mokra Gora na severu a severozápadu, Prokletije na západě, Paštrik (albánsky Pashtrik), na jihozápadě Šar planina (albánsky Malet e Sharrit) na jihu a jihovýchodě a Drenica, která odděluje Metochii od zbytku Kosova na východě a severovýchodě.
Geografické rozdělení na Metochii a východní Kosovo vytváří rozdíly mezi flórou a faunou těchto dvou oblastí. Metochie má charakteristické vlivy Středozemního moře, zatímco ekologie východního Kosova se neliší od Centrálního Srbsko.
Metochie se skládá z úrodné orné půdy s mnoha malými řekami, které poskytují vodu pro zavlažování a v kombinaci se středomořským klimatem poskytují vynikající úrodná pole s výjimkou pro obiloviny. Tato oblast je dobře známa pro své vysoce kvalitní vinice, ovocné sady a pro pěstování kaštanů a mandloní.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Metohija na anglické Wikipedii.
- ↑ http://www.merriam-webster.com/dictionary/metohija
- ↑ ELSIE, Robert. Historical dictionary of Kosova. [s.l.]: Rowman & Littlefield Publishers, Inc., 2004. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-5309-6. S. 119.
- ↑ ULQINI, Kahreman. Prejardhja dhe zhvillimi i toponimit DUKAGJIN [online]. Second Conference of Albanological Studies, 12–18 January 1968 [cit. 2015-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-21.
- ↑ Paulin Kola, The Search for Greater Albania, p. 47 fn 108. C. Hurst & Co, 2003. ISBN 978-1-85065-664-7
- ↑ Kosta Mihailović; AKADEMIJA NAUKA I UMJETNOSTI REPUBLIKE SRPSKE. Kosovo and Metohija: past, present, future : papers presented at the International Scholarly Meeting held at the Serbian Academy of Sciences and Arts, Belgrade, March 16-18, 2006. [s.l.]: Serbian Academy of Science and Arts, 2006. Dostupné online. S. 121.
- ↑ Geographical Atlas of Yugoslavia, University Press "Liber", Zagreb, 1987. – made from military maps of Geographical Military Institute, Belgrade.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metohije na Wikimedia Commons
