(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Franz von Pillersdorf – Wikipedie Přeskočit na obsah

Franz von Pillersdorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Franz von Pillersdorf
Franz von Pillersdorf; litografie: Joseph Kriehuber (1848)
Franz von Pillersdorf; litografie: Joseph Kriehuber (1848)
Ministr vnitra Rakouska
Ve funkci:
20. března 1848 – 18. července 1848
NástupceAnton von Doblhoff-Dier
Předseda ministerské rady
Ve funkci:
4. května 1848 – 8. července 1848
PředchůdceKarl Ludwig Ficquelmont
NástupceAnton von Doblhoff-Dier
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1848
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1862
Poslanec Dolnorak. zem. sněmu
Ve funkci:
1861 – 1862
Narození1. března 1786
Brno
Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Úmrtí22. února 1862 (ve věku 75 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
RodičeFranz Xaver Pillersdorf
PříbuzníAnton von Pillerstorff (sourozenec)
Alma materVídeňská univerzita
Profesepolitik, diplomat, státník a právník
Oceněníčestný občan Vídně (1843)
CommonsFranz von Pillersdorf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baron Franz von Pillersdorf (1. března 1786 Brno[1] – 22. února 1862 Vídeň) byl rakouský státník a roku 1848 krátce i předseda ministerské rady (ministerský předseda) Rakouského císařství.

Život

Pocházel z šlechtické rodiny původem z Moravy, která dlouhodobě působila ve státních službách. Franz von Pillersdorf studoval na Vídeňské univerzitě státovědu a právo. Po studiích nastoupil jako státní úředník v Haliči. Od roku 1809 byl sekretářem u dvorské komory, kde se specializoval na oblasti státních financí. V letech 1813-1815 pomáhal vojenskému ministru Baldaccimu se zásobováním vojska a správě obsazených oblastí ve Francii. Z Francie navštívil Spojené království, odkud se vrátil do Rakouska, kde byl zaměstnán u finanční správy. Roku 1824 se stal viceprezidentem dvorské komory, roku 1832 členem tajné rady, spojené dvorské kanceláře, a od roku 1842 kancléřem dvorské kanceláře. Roku 1845 se stal čestným občanem Vídně. Již tehdy se profiloval jako liberálně orientovaný, byť k monarchii loajální politik.[2]

Během revoluce v roce 1848 byl Pillersdorf, jehož opozice vůči dosavadnímu Metternichovu systému byla známa, 20. března 1848 jmenován coby šéf spojené dvorské kanceláře ministrem vnitra a 4. května 1848 i ministerským předsedou.[3] Ústava, kterou 25. dubna 1848 vydal (Dubnová ústava) pro oblast Předlitavska (neměla platit pro Uhersko a Království lombardsko-benátské) ovšem nevyhovovala ani revolucionářům ani koruně. Předpokládala totiž dvoukomorový parlament s jmenovaným senátem a nepřímo volenou poslaneckou sněmovnou, zachovávala historická privilegia šlechty a výrazný vliv panovnického dvora. Radikální liberálové ve Vídni ji odmítli a ještě během května 1848 byla ústava odvolána. 8. července 1848 Franz von Pillersdorf abdikoval.[4][2]

Brzy nato byl ve volbách roku 1848 zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň-vnitřní město I v Dolních Rakousích. Uvádí se jako ministerský předseda.[5] Na mandát rezignoval v prosinci 1848.[6] V seznamu poslanců k lednu 1849 už nefiguruje.[7] Sněm byl zahájen 22. července 1848, avšak Pillersdorf už nemohl uplatnit žádný vliv na vývoj dalších událostí. V říjnu 1848 se stal 2. místopředsedou sněmu. Po rozpuštění sněmu, který se mezitím přesunul do Kroměříže, zůstal bez veřejného úřadu, a dokonce byl popotahován v disciplinárním vyšetřování a roku 1852 mu byla odebrána některá vyznamenání. Nový panovník František Josef I. vůči němu neměl sympatie. Pillesdorf měl v porevolučním období jen okrajový politický post, když byl zvolen do Vídeňské obecní rady.[2]

Do aktivní politiky se ještě krátce vrátil po obnovení ústavnosti. Zasedl do Dolnorakouského zemského sněmu, který jej v dubnu 1861 zvolil do Říšské rady (městská kurie, obvod Vídeň).[8] V Říšské radě se zaměřoval na témata finanční a na otázku státoprávního uspořádání Uherska. Již 22. února 1862 zemřel, krátce poté, co byl plně rehabilitován.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Janů (u minoritů) v Brně
  2. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pillersdorff (Pillerstorf), Franz Frh. von (1786-1862), Politiker, s. 77. (německy) 
  3. ↑ VLÁDY HABSBURSKÉ MONARCHIE V LETECH 1848-1867 [online]. libri.cz [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-04. 
  4. ↑ PILLERSDORF Franz Xaver von (* 1. 3. 1786 Brno, + 22. 2. 1862 Vídeň) - rakouský politik [online]. libri.cz [cit. 2013-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  5. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  6. ↑ Der Humorist, 13. 12. 1848, s. 3.
  7. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Související články

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Franz_von_Pillersdorf&oldid=24116127“