(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Patrick Kluivert – Wikipedie Přeskočit na obsah

Patrick Kluivert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Patrick Kluivert
Patrick Kluivert
Patrick Kluivert
Osobní informace
Celé jménoPatrick Stephan Kluivert
Datum narození1. července 1976 (48 let)[1]
Místo narozeníAmsterdam, Nizozemsko Nizozemsko
Výška188 cm
Hmotnost79 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník
Současná funkceředitel mládežnického fotbalu v klubu
Španělsko FC Barcelona[2]
Mládežnické kluby*
1983–1994 Nizozemsko AFC Ajax
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1994–1997
1997–1998
1998–2004
2004–2005
2005–2006
2006–2007
2007–2008
Nizozemsko AFC Ajax
Itálie AC Milan
Španělsko FC Barcelona
Anglie Newcastle United
Španělsko Valencia CF
Nizozemsko PSV Eindhoven
Francie Lille OSC
0700(39)
02700(6)
1820(90)
02500(6)
01000(1)
01600(3)
01300(4)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1994–2004 Nizozemsko Nizozemsko 0790(40)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2011–2012 Nizozemsko FC Twente B
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
2012–2014
2015–2016
2018–2019
Nizozemsko Nizozemsko (asist.)
Curaçao Curaçao[3]
Kamerun Kamerun (asist.)
Úspěchy
Mistrovství Evropy ve fotbale
Bronzová medaile ME 2000 Nizozemsko
Bronzová medaile ME 2004 Nizozemsko
Liga mistrů UEFA
Zlatá medaile 1994/1995 AFC Ajax
Stříbrná medaile 1995/1996 AFC Ajax
Superpohár UEFA
Zlatá medaile 1995 AFC Ajax
Interkontinentální pohár
Zlatá medaile 1995 AFC Ajax
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 1998/1999 FC Barcelona
1. nizozemská fotbalová liga
Zlatá medaile 2006/2007 PSV Eindhoven
Další informace
DětiJustin Kluivert
Ruben Kluivert
Quincy Kluivert
Shane Patrick Kluivert
RodičeKenneth Kluivert
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k konec kariéry
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k konec kariéry
*** Trenérské působení aktuální k 17. březen 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patrick Stephan Kluivert (* 1. července 1976, Amsterdam, Nizozemsko) je bývalý nizozemský fotbalový útočník, po aktivní kariéře fotbalový trenér a sportovní ředitel. Od července 2019 působí jako ředitel mládežnického fotbalu ve svém bývalém klubu, Barceloně.[2]

Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[4] Se 40 vstřelenými brankami byl až do 11. října 2013 historicky nejlepším střelcem nizozemské reprezentace, poté jej překonal Robin van Persie.[5]

Jeho syn Justin Kluivert je rovněž fotbalistou.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Trenér Louis van Gaal postavil dne 21. srpna 1994 teprve 18letého Kluiverta do zápasu o nizozemský superpohár. V tomto zápase vstřelil svůj první gól za Ajax na konečných 3:0 proti rivalovi z Feyenoordu.[6] Hned ve své první sezóně si vybojoval místo v základní sestavě a v 25 zápasech vstřelil 18 branek, výrazně tak přispěl k zisku mistrovského titulu.[6] Do finále Ligy mistrů 1994/95 naskočil 18letý Kluivert v 69. minutě za Jariho Litmanena a v 85. minutě jedinou brankou zápasu rozhodl toto finálové klání.[7]

V roce 1995 obdržel od italského magazínu Guerin Sportivo cenu Bravo pro nejlepšího mladého fotbalistu Evropy.[8]

Kluivert strávil ve dresu AC Milán jediný rok, během nepříliš povedeného angažmá zaznamenal šest gólů za 24 zápasů.[9]

FC Barcelona

[editovat | editovat zdroj]

Kluivert přestoupil do Barcelony z AC Milán na konci srpna 1998, a to za částku 8,75 milionu liber.[10] Stejně jako v Ajaxu, i zde ho trénoval Louis van Gaal. Kluivert podepsal čtyřletou smlouvu. Katalánský klub získal v jeho premiérové sezóně mistrovský titul.[11]

V ročníku 2001/02 se Barcelona umístila v La Lize až čtvrtá, přestože Kluivert a jeho nový partner v útoku Saviola oba patřili mezi čtveřici nejlepších střelců v soutěži.[12] Kluivert zaznamenal 18 branek, o jednu více než Argentinec Saviola. Dalších šest (sedm s předkolem proti Wisle) přidal v rámci Ligy mistrů.[13] V základní skupině dal po jedné brance ve čtyřech zápasech a Barcelona i díky němu postoupila do druhé skupinové fáze. Barcelona se dostala až do semifinále, kde nestačila na Real Madrid.[13]

V další sezóně se Barcelona přes předkolo kvalifikovala do Ligy mistrů, kde ve skupině narazila na Club Brugge, Galatasaray a moskevský Lokomotiv. Kluivert zaznamenal celkem dva góly proti Galatasaray (výhra 2:0) a Lokomotivu (výhra 3:1).[14][15] Šest výher stačilo na postup do druhé skupinové fáze. Ve druhém utkání proti Newcastlu United přispěl brankou k domácí výhře 3:1.[16] Tato branka završila stovku Kluivertových branek ve dresu Barcelony.[17] Další dvě branky dal proti Interu a v odvetě proti Newcastlu.[18] Barcelona postoupila ze skupiny bez porážky a s jedinou remízou.[19] Čtvrtfinálovým soupeřem se stal Juventus, se kterým „Barça“ uhrála remízu 1:1.[20] Ani v odvetě na Camp Nou nenašel Kluivert recept na obranu turínského soupeře, což byla také zásluha obránce Juventusu Paola Montera.[21] Rozhodčí Graham Poll navíc přehlédl faul Liliana Thurama na Kluiverta, po kterém se měla kopat penalta. Po gólech Nedvěda a Xaviho se prodlužovalo a ani v prodloužení si Kluivert nepřišel na gólmana Buffona, jenž chytil obě jeho střely. Po Zalayetově gólu byla Barcelona vyřazena.[22] Oproti tomu ve španělské La Lize Barcelona nezářila a získala až šesté místo. Kluivert byl s 16 góly nejlepším střelcem mužstva.[23]

V ligovém ročníku 2003/04 zaznamenal první gól až proti Realu Betis 9. listopadu při výhře 2:1.[24] Důvěru dostal i pro prosincové El Clásico proti Realu Madrid, na který však Barcelona doma nestačila a prohrála 1:2. Kluivert několik minut před koncem snížil hlavou na 1:2.[25] V 1. kole Poháru UEFA na půdě Matadoru Púchov ve 49. minutě otevřel skóre, slovenské mužstvo však v závěru vyrovnalo na 1:1.[26] Barcelona doma rozstřílela soupeře osmi góly a dosáhla osmifinále, kde padla se Celticem.

Newcastle United

[editovat | editovat zdroj]

Během letních měsíců roku 2004 přestoupil 28letý Kluivert do anglického Newcastle United, který vedl trenér Bobby Robson. Dalšími útočníky v týmu byli Alan Shearer, Craig Bellamy a Shola Ameobi.[27]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V reprezentaci debutoval 16. listopadu 1994 proti České republice.[1]

Trenér Guus Hiddink jej nominoval na mistrovství světa konané v roce 1998 ve Francii. Startoval v prvním zápase proti Belgii, které skončilo nerozhodně 0:0. Za loket Lorenzu Staelensovi obdržel v 82. minutě červenou kartu.[28] Byl tak suspendován na následující trojici zápasů. Vrátil se pro čtvrtfinále, Nizozemci čelili Argentině. Partnerství s Dennisem Bergkampem přineslo úspěch,[29] góly obou dvou útočníků vedly k výhře 2:1.[30] Skóre semifinálového zápasu Nizozemska proti Brazílii otevřel Ronaldo, Kluivert ale v 87. minutě hlavou vyrovnal na 1:1 po centru Ronalda de Boera. Prodloužení nerozhodlo a tak došlo na penaltový rozstřel, ve kterém uspěla Brazílie. Rozhodující penaltu neproměnil právě de Boer, Kluivert penaltu kopat nešel.[29][31]

Na Euru 2000 Nizozemsko opět spoléhalo na dvojici útočníků Bergkamp-Kluivert.[29] Ve čtvrtfinále proti Jugoslávii se zapsal do historie, vstřelil totiž rovnou čtyři branky při výhře 6:1 nad balkánským soupeřem. Stal se tak prvním hráčem, který vstřelil čtyři branky v jednom zápase v závěrečném evropském turnaji. Kluivert se ale přiznal, že vstřelil pouze tři.[32] Proti Itálii v semifinále byl dobře hlídán Nestou a neproměnil během základní hrací doby penaltu. Penaltový rozstřel pak zvládli lépe Italové.[33]

Kluivert byl součástí základní sestavy při porážce 0:1 se Skotskem v baráži o Euro 2004. Po eskapádě, kdy po zápase navštívil se spoluhráči skotský noční klub,[34] dostal v odvetě namísto něho od trenéra Advocaata příležitost jeho konkurent a útočník Ruud van Nistelrooy. Nistelrooy hattrickem pomohl porazit Skotsko 6:0.[35]

Ačkoli byl nominován na závěrečný šampionát Euro 2004, přednost v útoku v základní sestavě dostával po celý turnaj Nistelrooy.[36] Nizozemsko získalo bronz.

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Od července 2016 působil v roli hlavního sportovního ředitele Paris Saint-Germain FC. Začátkem června 2017 se s PSG dohodl na rozvázání smlouvy.[37]

Od roku 2018 do roku 2019 působil jako asistent trenéra Clarence Seedorfa u reprezentace Kamerunu.[38]

Od července 2019 začal pracovat pro Barcelonu jako ředitel mládežnického fotbalu. Domluvil se na spolupráci do léta 2021.[2]

Statistika

[editovat | editovat zdroj]
Klub Sezóna Liga Pohár LM či EL Celkem
Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Ajax Amsterdam 1994/95 25 18 2 1 10 2 37 21
1995/96 28 15 2 1 8 5 38 21
1996/97 17 6 1 0 4 2 22 8
AC Milan 1997/98 27 6 6 3 0 0 33 12
FC Barcelona 1998/99 35 15 3 1 0 0 38 16
1999/00 26 15 2 1 14 7 42 23
2000/01 31 18 5 2 12 5 48 25
2001/02 33 18 0 0 17 7 50 25
2002/03 36 16 0 0 15 5 51 21
2003/04 21 8 2 0 3 2 26 10
Newcastle United 2004/05 25 6 6 2 6 5 37 13
FC Valencia 2005/06 10 1 1 0 0 0 11 1
PSV Eindhoven 2006/07 16 3 2 0 3 0 21 3
Olympique Lille 2007/08 13 4 1 0 0 0 14 4
Celkem 343 149 33 11 92 40 468 200

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Patrick Kluivert. BBC Sport [online]. 2004-05-25 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Patrick Kluivert, new director of youth football. fcbarcelona.com [online]. 2019-07-25 [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Bývalý skvelý útočník Kluivert bude trénovať reprezentáciu Curacaa, SME.sk, cit. 5. 3. 2015 (slovensky)
  4. a b Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
  5. Van Persie prekonal Kluivertov strelecký rekord, SME.sk, citováno 13. 10. 2013 (slovensky)
  6. a b BHAMRA, James. Patrick Kluivert and a lesson in scoring goals. These Football Times [online]. 2018-02-21 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Spielbericht: 1019806 (Ajax Amsterdam 1:0 Milan AC) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  8. José Luis Pierrend. The "Bravo" Award [online]. RSSSF, rev. 2019-12-12 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WALKER, Michael. Italy a special test for mature Kluivert. Irish Times [online]. 2000-06-28 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. HICKS, Danny. Football: Nou Camp becomes Little Holland. Independant [online]. 1998-08-30 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Juan Pedro Adrados. Spain 1998/99 [online]. RSSSF, rev. 2000-01-26 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. MACDONALD, Martin. La Liga 2001-02: Valencia ascend to top of Spanish football. Football Critic [online]. 2019-07-24 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b HAISMA, Marcel. Patrick Kluivert - Goals in European Cups [online]. RSSSF, rev. 2010-01-15 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Spielbericht: 1019521 (Galatasaray SK 0:2 FC Barcelona) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  15. Spielbericht: 1019531 (Lokomotiv Moscow 1:3 FC Barcelona) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  16. GADGIL, Anjana. Barcelona 3 - 1 Newcastle. The Guardian [online]. 2002-12-11 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Magpies go down fighting. BBC [online]. 2003-02-13 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Spielbericht: 1019599 (FC Barcelona 3:0 FC Internazionale) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  19. WALKER, Michael. Newcastle dream is finally over. The Guardian [online]. 2003-03-20 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Spielbericht: 985120 (Juventus FC 1:1 FC Barcelona) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  21. CARLIN, John. Time to pay homage to hard man Montero. The Guardian [online]. 2003-05-11 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Juve break Barca hearts. BBC [online]. 2003-04-22 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. 2002-2003 La Liga Stats [online]. fbref.com [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. HARRIS, Nick. Van Nistelrooy expecting to win vote over Kluivert. Independent [online]. 2003-11-15 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Real underline gulf in class with Nou Camp win. China Daily [online]. 2003-12-07 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Púchov remizoval po fantastickom výkone s Barcelonou 1:1!. ProFutbal.sk [online]. 2003-09-25 [cit. 2020-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-17. (slovensky) 
  27. Kluivert signs for Newcastle. Evening Standard [online]. 2004-07-21 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. LONGMORE, Andrew. World Cup: Kluivert's careless elbow disarms Dutch. Independent [online]. 1998-06-14 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. a b c BORN, Elko. Ranking Netherlands' 20 Greatest World Cup Moments. Bleacher Report [online]. 2014-04-25 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Spielbericht: 936717 (Netherlands 2:1 Argentina) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  31. Spielbericht: 936718 (Brazil 4:2 Netherlands on pens) [online]. transfermarkt.com [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. 
  32. Kluivert takes credit for only three goals. ESPN [online]. 2000-06-26 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. LACY, David. Holland pay the penalties. The Guardian [online]. 2000-06-30 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. WINTER, Henry. Scotland go Dutch with a passion. Independant.ie [online]. 2003-11-19 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ANTHONY, Andrew. That finishing Dutch. The Guardian [online]. 2003-11-30 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. CHADBAND, Ian. Spitting mad Voller's day for revenge. Evening Standard [online]. 2004-06-15 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. JONES, Matt. Patrick Kluivert Steps Down as PSG Director of Football. Bleacher Report [online]. 2017-06-09 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. Clarence Seedorf and Patrick Kluivert sacked by Cameroon. BBC [online]. 2019-07-16 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]