(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Květy (časopis) – Wikipedie Přeskočit na obsah

Květy (časopis)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Kwěty české, číslo 5 z 30. ledna 1834

Květy je název několika českých časopisů, které s tímto titulem vycházely v různých obdobích.[1]

Historický vývoj časopisu

[editovat | editovat zdroj]

Kwěty, 1834–1848

[editovat | editovat zdroj]

S titulem Kwěty české a podtitulem zábawník pro Čechy, Morawany a Slezany, vznikl v roce 1834 první ročník listu, přejmenovaného z dosavadního časopisu Jindy a nyní, který v roce 1833 převzal a redigoval Josef Kajetán Tyl. Od druhého ročníku (1835) vycházel již pod zkráceným titulem Kwěty. Název měl vyjadřovat rozkvět českého písemnictví, publikovaly se v něm prozaické příspěvky, poezie i krátké glosy, které sloužily hlavně k organizování českého národního hnutí a šíření českého jazyka.

Jeho hlavním cílem bylo tlumočit potřeby české společnosti, vzdělávat ji a sloužit k osvětě. Květy byly odrazovým můstkem pro nadějné literáty, mezi jejich přispěvatele patřili například Karel Sabina, Josef Jaroslav Langer, Karel Hynek Mácha či Karel Jaromír Erben.[2] Tyl nesměl být v tiráži časopisu uveden, protože byl vojenským úředníkem, oficiálně list vedl nakladatel Jan Hostivít Pospíšil a Tylovy příspěvky vycházely pod pseudonymem nebo anonymně. Díky redakční práci J. K. Tyla (1834–1836, 1841–1845) a redaktora Václava Filípka (v ostatních letech) zde vznikala kvalitní literární i divadelní kritika a list měl až 900 odběratelů, což bylo v 19. století úctyhodné číslo.[3]

Navzdory dlouholeté redakční práci byl Josef Kajetán Tyl ke konci svého působení vystaven kritice ze strany Františka Ladislava Čelakovského a Karla Havlíčka Borovského, kteří ho obvinili z naivity, přehnaného vlastenčení a používání prázdných výrazů v románu Poslední Čech. Tyl krátce na to v roce 1845 odešel hrát potulné divadlo.

Květy, 1865–1872

[editovat | editovat zdroj]

Časopis od roku 1865 vycházel s titulem Květy a s podtitulem Týdenník beletristický a lehce poučný. Jednalo se o velký ilustrovaný týdeník s beletristickým, naukově popularizačním a informativním obsahem, určený širším čtenářským kruhům. Jeho iniciátory se stali Vítězslav Hálek a Jan Neruda, kteří navázali na tradici Tylových Květů a kladli tak důraz zejména na původní tvorbu.[4]

Každé číslo zpravidla zahajovala próza, román nebo povídka na pokračování. Po nich následovala báseň a drobná próza polobeletristická nebo populárně naučná. Týdeník byl doplněn oddílem Fejeton obsahující rozsáhlejší články, úvahy, drobné glosy, básně, zajímavosti ze světa kultury a krátké historické nebo životopisné zprávy. Součástí Květů byla rovněž příloha Česká včela, která předkládala články z oblasti literárního a kulturního života.

V roce 1867 Jan Neruda redakci opustil a Hálek ji od té doby vedl sám. Časopis byl rovněž pozměněn na velký obrázkový týdeník (začal otiskovat kresby a reprodukce obrazů) s módní přílohou, která nahradila přílohu Česká včela. Módní příloha si kladla za cíl konkurovat berlínskému časopisu Bazar. V konkurenci však neobstála a roku 1869 byla nahrazena českým překladem německého Bazaru. Cílem nastalých změn v časopise byla snaha pozměnit jej na rodinný časopis, který by pomáhal vytlačit z rodin německou četbu, seznámil čtenáře s hodnotami českého výtvarného umění, ale také konkuroval časopisu Světozor. Skladba příspěvků stejně jako okruh přispěvatelů však zůstala zachována.[4]

V červenci roku 1872 vydávání Květů skončilo. Mezi hlavní důvody patřily velké finanční náklady za vydávání přílohy Bazar, a také skutečnost, že tehdejší poměry neumožňovaly vydávat vedle Světozoru ještě druhý velký obrázkový časopis.[5]

Květy, 1879–1915

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1879 začaly Květy nově vycházet jako měsíčník s beletristickým, zábavným i naukově popularizačním obsahem určený širším čtenářským vrstvám. Jeho zakladateli se stali Svatopluk Čech a Servác Heller, kteří navázali na tradici Tylových a Hálkových Květů. Záměrem zakladatelů bylo zpřístupnit čtenářům současnou českou literaturu i zajímavosti z domácí a zahraniční kultury. Mezi lety 1879 až 1888 vycházel s podtitulem Listy pro zábavu a poučení s časovými rozhledy, od roku 1888 již bez podtitulu. Podtitul zdůrazňoval odlišnost Květů od vybraných soudobých časopisů s vyhraněným uměleckým programem (Lumír) nebo speciálním zaměřením (Osvěta). Zároveň se snažil promlouvat k co nejvíce čtenářským kruhům a sdružovat veškeré české spisovatele. [6][7][8]

Časopis tvořila krásná literatura a z velké části próza. Publikovány byly romány, novely, poezie, humoresky, arabesky nebo žánry jako cestopisné črty, obrázky z cest, studie, kresby, ale i naučné a populárně naučné stati o nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Mimo jiné také obsahoval rubriky jako Rozhledy v literatuře, umění a vědě nebo Česká literatura (jinak také Z české literatury), z nichž první se zabývala kupříkladu zajímavostmi z jiných literatur (např. slovanských) a druhá zveřejňovala recenze nově vydaných knih, edic a časopisů. Květy zahrnovaly i články a informace týkající se výtvarného umění (výstavy, divadelní představení, reprodukce děl českých malířů a grafiků).[9]

Květy, 1951-1990

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1916 až 1951 bylo vydávaní časopisu zastaveno zejména kvůli válkám, které tou dobou zmítaly Československem. Časopis začal znovu vycházet až v roce 1951 vydavatelstvím Rudé právo jako týdeník a šéfredaktorem byl Jiří Žák. Týdeník Květy byl určen pro rodiny a zaměřoval se na politické, kulturní a sportovní dění v Československu. Byl také důkladně cenzurován a zaměřoval se na propagandu komunistického režimu. Zveřejňoval budovatelskou prózu a poezii, prezentoval také nově chystané filmy, divadelní představení nebo výstavy.[10][11]

Týdeník Květy, 1991–současnost

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 vychází časopis jako Týdeník Květy původně vydávaný akciovou společností Kwěty české.[12]

Časopis se v devadesátých letech zaměřoval například na rubriky o událostech z domova i ze světa, tuzemské politice, kulturního dění, módě, rubriky na téma pro každého něco nebo dopisy a rozhovory se čtenáři.[13] V současnosti vydává časopis vydavatelství Vltava Labe Media a.s. a ve svém obsahu se zabývá aktuálními tématy, současnými trendy, fenomény, ekonomikou nebo rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Současným šéfredaktorem je Tomáš Coňk.[14][15]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Malá československá encyklopedie. Svazek 3. I–L. 1. vyd. Praha: Academia, 1986. 912 s. [Viz str. 683.]
  2. ↑ BERÁNKOVÁ, Milena. Český periodický tisk do roku 1918. Praha: Novinář, 1981. S. 69 – 89. 
  3. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b OPELÍK, Jiří, Vladimír FORST a Luboš MERHAUT. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. díl 2, sv. 2, s. 1092. ISBN 80-200-0469-6. Dostupné online.
  5. ↑ Tamtéž, s. 1092
  6. ↑ Tamtéž, s. 1095.
  7. ↑ Květy: listy pro zábavu a poučení s časovými rozhledy. Praha: Vladimír Čech, 1879-1916. ISSN 0023.5849. Dostupné online.
  8. ↑ Květy. Praha: Vladimír Čech, 1889, roč. 11. ISSN 0023-5849. Dostupné online.
  9. ↑ OPELÍK, Jiří, Vladimír FORST a Luboš MERHAUT. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. díl 2, sv. 2, s. 1095-1096. ISBN 80-200-0469-6. Dostupné online.
  10. ↑ Květy. Praha: Rudé právo, 1951. ISSN 0023-5849. Dostupné online.
  11. ↑ MIKYSKA, Vít. Týdeník Květy - jeho historie a současnost. Zlín, 2007. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati. Vedoucí práce Svatava Navrátilová. s. 26-27. Dostupné online.
  12. ↑ Týdeník Květy. Kwěty české [Založeny roku 1834]: časopis pro celou rodinu. Praha: Kwěty české, 1991-. ISSN 0862-898X. Dostupné online.
  13. ↑ BARTÍK, Jan. Srovnání mediální agendy v Týdeníku Květy v letech 1991 a 2011. Online. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 2017, s. 28-30. Dostupné online.
  14. ↑ Týdeník Květy. VLMedia.cz [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Redakce - Časopisy | VLTAVA LABE MEDIA a.s.. VLMedia.cz [online]. [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Květy_(časopis)&oldid=24248768“