LGM-118
LGM-118 Peacekeeper je americká mezikontinentální balistická střela (tzv. ICBM) známá též pod názvem „MX“ („Missile-eXperimental“). Podle amerického kódového označení z roku 1962 šlo o balistickou střelu odpalovanou ze zpevněného sila.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1966 se USAF začalo zabývat náhradou svých starých raket LGM-30 Minuteman novým systémem včetně mobilní verze. Tomuto projektu bylo přiděleno kódové označení Weapons System 120A, ale vývoj byl v r. 1967 zrušen Kongresem USA.
V roce 1972 začaly designové práce na novém návrhu. Výsledkem tohoto programu, zvaného „Missile-X“, odtud zkratka „MX“, měla být ICBM s vícenásobnými hlavicemi MIRV, která by mohla být odpalována z mobilních železničních ramp, upravených transportních letadel i ze starých statických sil pro rakety Minuteman. Kvůli nebezpečí z prodlení byly ale zahájeny práce na ICBM poháněné pevnými palivy, ze které měla být později vyvinuta mobilní varianta.
V roce 1977 byly dokončeny návrhové práce, avšak kongres se vzepřel myšlence na využití statických sil Minutemanů (vyhodnocených jako příliš zranitelné) a dal letectvu roční odklad, aby mohla být dokončena mobilní varianta. USAF přišlo s návrhem vybudování 4600 mobilních lehkých úkrytů (MPS -Mobile Protective Shelters), do nichž by bylo ukryto 200 střel MX, přičemž ve zbylých úkrytech by byly makety - sovětská rozvědka by tak nevěděla, kde jsou skutečné rakety a kde makety. Tento návrh byl schválen v r. 1979, přičemž bylo raketě projektu MX přiděleno označení MGM-118. Všechny části rakety byly dokončeny do června 1982.
Projekt MPS byl ale v roce 1980 zrušen a tak bylo na počátku roku 1983 rozhodnuto, že budou rakety Peacekeeper přece jen umístěny v silech po raketách Minuteman.
Paradoxně tak došlo k situaci, že se program zdržel o 6 let a byly promrhány velké finanční prostředky.
Rakety byl přejmenovány z MGM-118 (Mobile, Guided ground-to-ground Missile) na LGM-118 (silo-Launched, Guided ground-to-ground Missile) a umístěny do sil Minutemanů, přičemž byly doplněny menšími, ale mobilními střelami MGM-134 Midgetman, které nesly jednu hlavici stejného typu jako Peacekeeper.
17. června 1983 byl z Vandenberg AFB v Kalifornii úspěšně odpálen testovací exemplář LGM-118A, který uletěl 6700 km a poté úspěšně vypustil 6 cvičných hlavic na Kwajalein Missile Test Range v Pacifiku. Prvních 8 testovacích odpalů bylo provedeno z nadzemních ramp, zbylé již ze sil Minutemanů.
Sériová produkce se rozběhla v únoru 1984, v prosinci 1988 bylo všech 50 vyrobených Peacekeeperů ve svých silech.
V roce 1986 byl schválen „Peacekeeper Rail Garrison plan“, jehož výsledkem bylo vyrobení dalších 50 Peacekeeperů, které byly umístěny na mobilní železniční podvozky, ale tento plán byl zrušen v roce 1991. Těmto raketám by bylo opět přiděleno označení MGM-118A.
Technický popis
[editovat | editovat zdroj]LGM-118A Peacekeeper je čtyřstupňová mezikontinentální balistická střela, která se skládá ze 3 částí:
- boost system (první 3 stupně)
- Post-Boost Vehicle (PBV)
- Re-entry System
PBV Vehicle a Re-entry System tvoří 4. stupeň. PBV se odděluje ještě před opětovným vstupem do atmosféry.
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Výzbroj tvoří 10 samostatně naváděných hlavic Avco MK 21, každá s nukleární hlavicí W87 o ekvivalentu 300kT TNT.
Pohon
[editovat | editovat zdroj]První stupeň vyrobil Thiokol, druhý Aerojet, třetí Hercules a čtvrtý Rocketdyne. První 3 stupně jsou na tuhá paliva, čtvrtý pak na kapalná paliva s možností restartu.
U Peacekeeperu byla poprvé na západě použita technologie studeného startu, při které je raketa ze sila vymrštěna plyny a zažehne se až ve vzduchu, čímž se předejde poškození sila. Raketa je před plyny chráněna kanystry, které při vymrštění odpadnou, což vytváří charakteristický obraz.
Navigace
[editovat | editovat zdroj]LGM-118A je vybaven inerciální navigační jednotkou Rockwell Autonetics IRS (Inertial Reference Sphere), díky které dosahuje (podle některých pozorovatelů) kruhové odchylky do 120 metrů, což umožňuje použít LGM-118 k ničení bodových cílů vysoké důležitosti jako jsou střediska velení.
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]- Délka 21.6 m
- Průměr 2.34 m
- Váha 87,75 tun
- Rychlost 6 694,4 m·s−1
- Dostup 800 km
- Dosah 10900+ km
- Pohon
- 1. stupeň 2225 kN
- 2. stupeň 1225 kN
- 3. stupeň 290 kN
- 4. stupeň má pouze manévrovací motorky
- Cena 70 mil. USD / kus
Podle různých pramenů je ve službě 50 - 100 kusů střel. Podle posledních údajů byly vyřazeny v roce 2004.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LGM-118 Peacekeeper Archivováno 26. 6. 2020 na Wayback Machine., missilethreat.com (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu LGM-118 na Wikimedia Commons
- Start LGM-118 na youtube; pěkná ukázka studeného startu
- LGM-118 Peacekeeper na Palba.cz
- Stavy mezikontinentálních řízených střel na Palba.cz
- https://web.archive.org/web/20040428094255/http://www.geocities.com/peacekeeper_icbm/
- http://www.designation-systems.net/dusrm/m-118.html
- https://web.archive.org/web/19991005230602/http://www.geocities.com/CapeCanaveral/Hangar/6846/peacekeeper.html
- http://www.fas.org/nuke/guide/usa/icbm/lgm-118.htm
- http://www.globalsecurity.org/wmd/systems/lgm-118.htm