(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Askanija-Nova (biosférická rezervace) – Wikipedie Přeskočit na obsah

Askanija-Nova (biosférická rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Biosférická rezervace Askanija-Nova
Біосферний заповідник «Асканія-Нова» ім. Ф. Е. Фальц-Фейна
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace)
Step v rezervaci
Step v rezervaci
Základní informace
Vyhlášení1898
Rozloha333 km2
SprávaNárodní akademie agrárních věd Ukrajiny
Počet návštěvníků200 000
Poloha
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
UmístěníČaplynka
Souřadnice
Askanija-Nova
Askanija-Nova
Další informace
Webaskania-nova-zapovidnik.gov.ua
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Askanija-Nova (ukrajinsky Біосферний заповідник «Асканія-Нова» ім. Ф. Е. Фальц-ФейнаBiosfernyj zapovidnyk „Askanija-Nova“ im. F. E. Falc-Fejna, rusky Биосферный заповедник Аскания-Нова им. Ф. Э. Фальц-ФейнаBiosfernyj zapovednik Askanija-Nova im. F. E. Falc-Fejna) je biosférická rezervace v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny o rozloze 333 km². Zdejší krajina je tvořena stepí, která jako jediná v Evropě nebyla nikdy zemědělsky využívána.[1] Třetina areálu je oblastí původních travin, kam je vstup možný pouze na zvláštní povolení, zbytek tvoří městečko Askanija-Nova se zooparkem, šlechtitelskou stanicí a botanickou zahradou.

Území, do té doby neobydlené, získal od ruského cara v roce 1828 německý statkář Friedrich Ferdinand von Anhalt-Köthen a pojmenoval je podle rodů Askánců, z něhož pocházel. Další majitel, Friedrich von Falz-Fein, zde roku 1898 zřídil soukromou přírodní rezervaci, kam dovážel různá exotická zvířata. Rezervace byla zestátněna roku 1919, kdy oblast ovládli bolševici. Roku 1932 byl založen Výzkumný ústav stepních travin M. F. Ivanova. V roce 1984 byla Askania-Nova zapsána na seznam biosférických rezervací pod záštitou UNESCO. V roce 2008 byla rezervace vybrána mezi Sedm přírodních divů Ukrajiny.

Přírodní podmínky

[editovat | editovat zdroj]

Ve stepi se nacházejí četné mohyly a kamenné sochy starověkého původu. Typickými rostlinami stepi jsou kavyl a kostřava walliská, rostou zde také vzácné druhy jako řebčík kostkovaný nebo čimišník skytský. Žije zde 1155 druhů členovců, lokalita je také významným hnízdištěm tažných ptáků.[2] Velká čaplynská propadlina, dlouhá 6 km a široká 4 km, je mokřadem chráněným Ramsarskou úmluvou, kde se vyskytují endemické druhy vlhkomilných rostlin jako Damasonium alisma. Podnebí je kontinentální, s více než 2200 hodinami slunečního svitu v roce, ročními srážkami 398 mm a průměrnou roční teplotou 9,9 °C, přičemž rozdíly mezi letními a zimními teplotami přesahují třicet stupňů.[3] Askanija-Nova je známa chovem koně Převalského: slouží jako aklimatizační stanice, v níž se zvířata odchovaná v zoologických zahradách připravují na odvoz do Mongolska a vypuštění do volné přírody.[4] V místním zooparku žijí v podmínkách podobných přirozenému prostředí sajga tatarská, bizon americký, antilopa losí, skot watusi a další druhy velkých savců, z ptáků je chován pštros dvouprstý, drop velký nebo bažant obecný.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]