August Stwrtnik
August baron Stwrtnik | |
---|---|
Vrchní velitel dělostřelectva v Lombardii | |
Ve funkci: 1850 – 1859 | |
Vojenská služba | |
Služba | Rakouské císařství |
Hodnost | Polní podmaršál (1850), generálmajor (1848) |
Narození | 14. září 1790 Praha |
Úmrtí | 9. prosince 1869 (ve věku 79 let) Bad Radkersburg |
Titul | baron (1814) |
Rodiče | August Václav Stwrtnik |
Děti | August Stwrtnik Leopold Stwrtnik Adolph Stwrtnik |
Profese | důstojník a vojsko |
Ocenění | Řád železné koruny rytíř Vojenského řádu Marie Terezie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
August svobodný pán Stwrtnik (uváděn též jako Štvrtnik) (německy Augustin Freiherr von Stwrtnik) (14. září 1790 Praha – 9. prosince 1869 Radkersburg) byl rakouský generál. V rakouské armádě sloužil již od napoleonských válek, později se věnoval zdokonalování dělostřelectva a postupoval v hodnostech. Jako vojevůdce se prosadil v revolučních letech 1848–1849, v několika bitvách v Itálii se vyznamenal jako velitel dělostřelectva, rychle postupoval v hodnostech (generálmajor 1848, polní podmaršálek 1850) a stal se nositelem prestižního Řádu Marie Terezie. Vojenskou kariéru završil jako vrchní velitel dělostřelectva rakouské armády v Lombardii (1850–1859).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Praze jako nejstarší syn generála Augusta Stwrtnika (1755–1841) a jeho manželky Kateřiny, rozené baronky Häringové (1766–1819).[1] Po matce byl vnukem polního zbrojmistra barona Ferdinanda Häringa (1732–1822) a synovcem generála Josefa Smoly.[2] Po otcově vzoru vstoupil již ve čtrnácti letech do armády a v roce 1805 se jako dobrovolník u dělostřelectva zúčastnil třetí koaliční války. V dalším válečném tažení roku 1809 se vyznamenal statečností (bitva u Aspern) a byl povýšen na poručíka. Po napoleonských válkách se věnoval zdokonalování dělostřelectva a ve službě u různých posádek postupoval v hodnostech (major 1834, plukovník 1842). Řadu let strávil v Itálii, jako plukovník byl náčelníkem štábu 4. dělostřeleckého pluku ve Štýrském Hradci.[3][4][5]
V roce 1848 byl povýšen na generálmajora a v revolučních letech 1848-1849 se vyznamenal v Itálii pod velením maršála Radeckého. V červnu jako velitel dělostřelectva ve sboru maršála Nugenta přispěl k dobytí Vicenzy. Osobním nasazením vynikl v bitvě u Custozzy (1848), v následujícím roce se znovu vyznamenal v bitva u Novary a ve svých hlášeních se o něm pochvalně zmínil maršál Radecký. Za zásluhy byl v roce 1849 dekorován prestižním Řádem Marie Terezie.[6][7] V roce 1850 získal hodnost polního podmaršála a poté byl velitelem dělostřelectva u 2. armády v Lombardii se sídlem v Benátkách. [8]Vojenského tažení se naposledy zúčastnil aktivně během války se Sardinií, kdy v bitvě u Magenty (1859) opět převzal velení dělostřelectva. I když bitvu a celou válku Rakousko prohrálo, Stwrtnik získal další ocenění. K datu 30. srpna 1859 byl penzionován.[9] Na penzi pobýval střídavě ve Štýrském Hradci a v Radkersburgu, kde také zemřel. Pohřben byl ve Štýrském Hradci v rodové hrobce, kde spolu s ním spinkají i další členové rodiny.[10]
Tituly a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1814 byl spolu s otcem uživatelem titulu svobodného pána. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, kromě zmíněného Řádu Marie Terezie získal za své aktivity v letech 1848–1849 rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1848) a Řád železné koruny III. třídy (1849), dále byl držitelem Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací (1849). Díky dlouholetému pobytu v Itálii byl také nositelem velkokříže papežského Řádu sv. Řehoře Velikého (1849) a velkokříže toskánského Řádu sv. Josefa (1855). Od roku 1854 byl čestným majitelem dělostřeleckého pluku č. 5.[11] Po odchodu do výslužby byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence (1859).[12] Za svou poslední aktivní službu v bitvě u Magenty obdržel v roce 1859 také Řád železné koruny I. třídy. Na penzi pobýval střídavě ve Štýrském Hradci a v Radkersburgu, kde také zemřel. Pohřben byl ve Štýrském Hradci v rodové hrobce, kde spolu s ním spinkají i další členové rodiny.[10]
V roce 1815 se v Praze oženil s Josefínou Slavíkovou (1795–1857), dcerou pražského měšťana Leopolda Ondřeje Slavíka. Z manželství se narodilo šest dětí, synové August (1818–1854), Adolf (1825–1882) a Leopold (1828–1879) sloužili v armádě. Z potomstva byla nejstarší dcera Augusta (1816–1887), provdaná za barona Karla Hohenbühela (1806–1881), prezidenta zemského soudu v Tridentu.[13]
Jeho bratranci byli Josef Smola (1805–1856) a Karel Smola (1802–1862), kteří také sloužili v armádě a dosáhli generálských hodností.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser, Gotha, 1854; s. 518–519 dostupné online
- ↑ Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser auf das Jahr 1849; Gotha, 1849; s. 177–178 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichishen Kaiserthumes; Vídeň, 1837; s. 377 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich; Vídeň, 1845; s. 324 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1848; s. 73 dostupné online
- ↑ MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 73
- ↑ Seznam nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 44 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1857; s. 72 dostupné online
- ↑ Služební postup Augusta Stwrtnika in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 181 dostupné online
- ↑ a b Rodová hrobka Stwrtniků ve Štýrském Hradci dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 836 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1860; s. 101 dostupné online
- ↑ Rodina Karla von Hohenbühela na webu geni.com dostupné online
- ↑ Rodina Stwrtniků in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Praha, 2012; s. 396–399 (heslo Stwrtnik) ISBN 978-80-904241-7-3
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Rakouští generálové
- Rakouští šlechtici
- Osobnosti napoleonských válek
- Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého
- Nositelé Řádu svatého Josefa
- Narození 14. září
- Narození v roce 1790
- Narození v Praze
- Úmrtí 19. prosince
- Úmrtí v roce 1869
- Pohřbení ve Štýrském Hradci