Zobrazení zdroje stránky Muammar Kaddáfí

=== Vztahy s USA a západními státy ===
Stal se známým pro své nevypočitatelné a nepředvídatelné chování na mezinárodní scéně. Jeho vláda financovala mnoho revolučních či teroristických skupin po celém světě, včetně [[Černí panteři|Černých panterů]] a [[Nation of Islam]] ve Spojených státech a [[Irská republikánská armáda|Irské republikánské armády]] v Severním Irsku. Libye se tak dostala pod vedením Kaddáfího na seznam států podporujících terorismus, vedený americkým ministerstvem zahraničí, a to v roce 1979.

V roce 1986 jeho vláda dle dokumentů nalezených v archivu [[Stasi]] zorganizovala [[bombový útok na diskotéku La Belle]] v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]], při němž zemřeli tři lidé včetně amerických občanů, dále bylo zraněno 200 lidí. Po tomto teroristickém útoku došla USA trpělivost s Kaddáfího podporou terorismu, což vyústilo v odvetu Spojených států ve formě bombardování [[Tripolis]]u a [[Benghází]], při kterém zahynulo přes 100 lidí a kde měla dle Kaddáfího tvrzení zemřít i jeho adoptovaná dcera Hanna.<ref>http://www.ct24.cz/svet/120157-exploze-v-la-belle-odvetou-bylo-bombardovani-tripolisu-a-benghazi/</ref>

Ohledně úmrtí Hanny však již od začátku existovaly rozpory. Noviny s odkazem na vládní úředníky udávaly rozdílný věk v době úmrtí (12 až 15 měsíců).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.aim.org/aim-column/nbc%E2%80%99s-mitchell-regurgitates-gaddafi-lies/ |datum přístupu=2011-09-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190812005501/https://www.aim.org/aim-column/nbc%E2%80%99s-mitchell-regurgitates-gaddafi-lies/ |datum archivace=2019-08-12 }}</ref> Později byla objevena dokumentace jejího dalšího života. Hanna byla nejen zachycena na rodinném videu z doby po bombardování Tripolisu<ref>http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/africaandindianocean/libya/8782044/First-footage-of-Hana-Gaddafi-found.html</ref> či při snídani na fotografii z roku 1999, ale též byly v Kaddáfího rezidenci objeveny její studijní výsledky z lékařské fakulty či certifikát studia angličtiny.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2011/aug/26/hana-gaddafi-daughter-mystery</ref><ref>http://www.dailymail.co.uk/news/article-2030467/Libya-Gaddafis-daughter-alive-working-doctor-Tripoli.html</ref> Německým novinám Die Welt se pak podařilo získat i svědectví doktora, který se s ní setkal.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2088074,00.html |datum přístupu=2011-09-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110923072350/http://www.time.com/time/world/article/0,8599,2088074,00.html |datum archivace=2011-09-23 |nedostupné=ano }}</ref><ref>http://www.lidovky.cz/kaddafiho-udajne-mrtva-dcera-mozna-zije-d9l-/ln_zahranici.asp?c=A110830_202330_ln_zahranici_sk</ref> Britské úřady si pak dokonce v roce 2010 vyměnily e-maily, které se zabývaly vydáním dvouletého víza pro Hannu.<ref>http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/africaandindianocean/libya/8787065/Emails-show-British-Government-knew-Hana-Gaddafi-was-still-alive.html</ref>

Ani po bombardování se však Kaddáfí nedokázal vyhnout dalším aférám spojeným s terorismem. V prosinci 1988 se zřítilo v důsledku bombového útoku nad skotským městečkem Lockerbie letadlo [[Let Pan Am 103|Pan Am 103]] s 259 cestujícími, dalších 11 lidí zahynulo pod troskami. Libye v té době svůj podíl na události odmítala, vinu přiznala až v roce 2003 ve snaze o sblížení se Západem, kdy se dodatečně zavázala vyplatit pozůstalým celkem 2,7 miliardy dolarů.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/lockerbie-nejhorsi-teroristicky-utok-v-evrope_97242.html</ref>

O rok později, 19. září 1989, se Libye pod Kaddáfího vládou podílela na útoku, který byl veden proti francouzskému [[Let UTA 772|letu UTA 772]], při kterém zemřelo 170 lidí na palubě.<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/3163621.stm</ref> Vinu přiznala Libye v roce 2003 společně s vinou na událostech z Lockerbie.<ref>http://zpravy.idnes.cz/libye-je-bez-sankci-rozhodla-osn-dn9-/zahranicni.asp?c=A030816_084402_zahranicni_mad</ref>

Za vlády [[Ronald Reagan|Reagana]] a [[George H. W. Bush|Bushe st.]] v USA se libyjsko-americké vztahy spíše horšily, než aby se věci hnuly a daly se do pořádku. USA po bombardování [[Tripolis]]u a [[Benghází]] tlačily na Libyi a chtěly po ní, aby se zbavila chemických zbraní. To však Kaddáfí kategoricky odmítl. Od nástupu [[Bill Clinton|Billa Clintona]] do prezidentské funkce v USA si Libyjci hodně slibovali od vylepšení vzájemných vztahů USA a Libye. Nicméně se spletli a Clinton pokračoval v politice proti Libyi jako jeho dva předchůdci.

Sblížení se Západem ukázala až jeho reakce na [[Teroristické útoky 11. září 2001|zářijové útoky]] na New York a Washington v&nbsp;roce 2001. Ostře je odsoudil a přislíbil pomoc v boji proti [[Al-Kájda|Al-Kajdě]].

V říjnu 2003 pak byla zadržena námořní dodávka součástek centrifug, které by mohly být využity při obohacování uranu. Tato operace byla zprvu utajována. Nezávisle na této akci měla údajně probíhat neveřejná mezinárodní jednání o ukončení libyjského programu v oblasti zbraní hromadného ničení. Na konci roku Kaddáfí oznámil, že se jich vzdá. Teprve poté byla zpráva o úspěšném zadržení jaderného materiálu zveřejněna.<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/3335965.stm</ref><ref>http://www.usatoday.com/news/world/2004-01-01-tripoli_x.htm</ref>

Téhož roku Libye rovněž odškodnila oběti různých teroristických činů, včetně pozůstalých obětí z Lockerbie či letu UTA 772. Na začátku roku 2004 pak Libye začala svůj program [[ZHN]] likvidovat a prohlásila, že se jej kompletně zbavila.<ref>http://news.bbc.co.uk/2/hi/africa/3539799.stm</ref> V roce 2010 však sdělila, že jí přesto zůstala část obohaceného uranu, přičemž nabídla USA, že jej může odkoupit. Rozběhla se tak opětovná vyjednávání, během nichž byl uran uskladněn za špatných bezpečnostních podmínek na tripolském letišti. Nakonec jej ke konci roku Libye vyvezla do Ruska výměnou za 800 000 [[Americký dolar|USD]], vyplacených americkou vládou.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/242787-americane-loni-nabizeli-libyi-svoje-zbrane.html</ref>

Od roku 2004 najímal Kaddáfí západní konzultační firmy se záměrem vylepšit pověst země. V rámci kampaně za vylepšení image platila Libye 3 miliony dolarů ročně za konzultace, brífinky, analýzy a také cesty významných osobností do Libye. Polovina článků a statí, které napsali hosté, vyzněla pro Libyi kladně. Součástí těchto snah bylo i [[lobbování]] představitelů americké vlády, členů kongresu a pracovníků ministerstva zahraničí.<ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/230069-kaddafi-platil-miliony-americkym-firmam-aby-vylepsil-image-zeme.html?ref=stalo-se Kaddáfí platil milióny americkým firmám, aby vylepšil image země] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/230069-kaddafi-platil-miliony-americkym-firmam-aby-vylepsil-image-zeme.html?ref=stalo-se |date=20110812213621 }}, novinky.cz, 7. dubna 2011</ref><ref>[http://edition.cnn.com/2011/WORLD/africa/04/06/libya.gadhafi.image/ Gadhafi paid millions to U.S. firms to polish his global image], [[cnn.com]], 7. dubna 2011</ref>

Jedním z důsledků oteplení vztahů mezi Libyí a evropskými státy byl obnovený export zbraní do Libye z Evropské unie.<ref>http://www.denik.cz/z_domova/take-cesi-posilali-zbrane-do-libye20110324.html</ref><ref>http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=692073</ref>

V roce 2006 byla Libye vyškrtnuta ze [[osa zla|seznamu států podporujících terorismus]], vedeného americkou vládou. To v praxi znamenalo uvolnění různých sankcí, které se jinak na tyto státy vztahují.