Černohorská hornatina
Černohorská hornatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 1423 m n. m. (Zadní Planina) |
Nadřazená jednotka | Krkonošské rozsochy |
Sousední jednotky | Český hřbet, Žalský hřbet, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina |
Podřazené jednotky | Černohorská rozsocha, Stráženská rozsocha |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Povodí | Úpa, Labe |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).
Geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.
Geomorfologické členění Krkonoš | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
Český hřbet | ||
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
Černohorská hornatina |
||
Růžohorská hornatina |
||
Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Vrcholy nad 1000 m n. m.
[editovat | editovat zdroj]- Zadní Planina (1423 m) - Černohorská rozsocha
- Liščí hora (1363 m) - Černohorská rozsocha
- Stoh (1319 m) - Stráženská rozsocha
- Světlý vrch (1316 m) - Černohorská rozsocha
- Černá hora (1300 m) - Černohorská rozsocha
- Světlá (1244 m) - Černohorská rozsocha
- Přední Planina (1198 m) - Stráženská rozsocha
- Slatinná stráň (1153 m) - Černohorská rozsocha
- Lesní hora (1129 m) - Černohorská rozsocha
- Vlašský vrch (1037 m) - Černohorská rozsocha
- Jelení vrch (1025 m) - Černohorská rozsocha
- Struhadlo (1007 m) - Stráženská rozsocha
- Javor (1002 m) - Černohorská rozsocha
- Špičák (1001 m) - Černohorská rozsocha
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]Západní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Souvislé monokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní Planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Celý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.
Komunikace
[editovat | editovat zdroj]Přes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.
Stavby
[editovat | editovat zdroj]Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah:
- Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Černý Důl - Saxner - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Černý Důl - U Lomu - Černohorská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň - Stráženská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Pláň východ - Stráženská rozsocha
- Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Hromovka - Stráženská rozsocha
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)