(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Świny (hrad) – Wikipedie Přeskočit na obsah

Świny (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrad Świny
(Schweinhausburg)
Ruiny hradu Świny v Dolnoslezském vojvodství
Ruiny hradu Świny
v Dolnoslezském vojvodství
Účel stavby

obranný hrad

Základní informace
Slohgotický, renesanční
Výstavba11. století12. století (?)
Přestavba14. století, 15. století, 1614–1660
Materiálkámen (slepenec)
Současný majitelsoukromý vlastník
Poloha
AdresaŚwiny, Bolków, okres Jawor, Bolków, PolskoPolsko Polsko
Souřadnice
hrad Świny
hrad Świny
Další informace
Kód památky345
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrad Świny (německy Schweinhausburg) je gotický hrad ve stejnojmenné vesnici na území městsko-vesnické gminy Bolków v okrese Jawor v polském Dolnoslezském vojvodství. Hrad Świny je stejně jako sousední hrad Bolków zapsaný na seznamu nemovitých kulturních památek polského Národního památkového ústavu (Narodowy Institut Dziedzictwa).[1]

Hrad se nachází v nadmořské výšce 360 metrů na návrší nad vesnicí Świny v Kačavském podhůří v Sudetech, při jižní hranici Parku Krajobrazowého Chełmy (Chráněná krajinná oblast Chełmy).[2] Z geologického hlediska je hradní vrch tvořen vulkanickými horninami – křemennými porfyry a tufy. Samotný hrad byl vybudován z temně červených slepenců. Údolím pod hradem protéká potok, který je levostranným přítokem Nysy Szalone.[2]

První písemná zmínka o hradu, označeném jako Zvini in Polonia, se objevuje v roce 1108 v Kosmově kronice. V listině papeže Hadriána IV. (okolo 1100– 1159) se hovoří o kastelánském hradu (kastelánii) Zpini.

Vyobrazení hradu Świny z r. 1655

Jedná se o nejstarší hrad na území Polska, který nebyl v držení panovníků, nýbrž místních šlechticů. Ve 13. století se objevují jména vlastníků hradu Tader (1230), Jaksa (1242) , Piotr ze Svin (1248) a Jan ze Svin (1272), v roce 1313 pak Piotr de Svyne a v roce 1323 je uváděn Henricus de Swyn.[3] V 70. letech 13. století byla z rozhodnutí Boleslava I. Surového kastelánie ze Świn přenesena na novější hrad Bolków.

Od 13. až do 18. století byl hrad v držení slezského rodu pánů ze Świn (polsky Świnkowie, německy von Schweinichen). V polovině 14. století došlo k rozsáhlé přestavbě hradu, stávající převážně dřevěné opevnění bylo nahrazeno zdmi z lámaného kamene a byla vystavěna centrální čtyřpodlažní obytná a obranná věž. Věž na půdorysu 12 x 18 metrů měla 2,5 metru silné zdi, sedlovou střechu a byla podsklepená.

Erb rodu pánů ze Świn

V 15. století Gunzel von Schweinichen nechal k věži přistavět další obytnou budovu a zároveň zesílil a přebudoval hradní opevnění. K poslední velké přestavbě došlo v letech 1614–1660 za Johanna Sigismunda von Schweinichen, který proměnil původně gotický hrad v renesanční sídlo. Johann Sigismund von Schweinichen, který se stýkal s mystiky, alchymisty a rosekruciány, založil na hradě knihovnu, zaměřenou na tento okruh jeho zájmů. V roce 1624 na hradě Świny pobýval německý mystik a filosof Jakob Böhme, který zde napsal jedno ze svých děl, nazvané Poselství žíznivé a hladové duši. Přítomnost Jakoba Böhmeho přilákala na Świny další mystiky, básníky a filosofy, jako byli například Angelus Silesius (vlastním jménem Johannes Scheffler) nebo Abraham von Franckenberg.

Hrad, který v minulosti bez úhony přečkal husitské válečné výpravy i třicetiletou válku, byl zpustošen ruskými vojsky během sedmileté války až v roce 1762. Schweinichenové dali své zpustošené sídlo v roce 1769 do dražby, ve které tento majetek získal pruský státní ministr Jan Jindřich hrabě von Churschwandt. Hrad však zůstal neobydlený a dále chátral. Až do 20. století se zde vystřídalo několik majitelů, z nichž poslední byl v roce 1941 nucen prodat Świny německému státu a Wehrmacht zde zřídil sklad leteckých součástek. Od roku 1991 jsou zříceniny hradu Świny opět v soukromém vlastnictví.

Pověst o tajné chodbě

[editovat | editovat zdroj]

V regionu se traduje pověst o tom, že hrady Šwiny a Bolków, vzdálené od sebe vzdušnou čarou zhruba 2,2 km, byly spojeny tajnou podzemní chodbou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zamek Świny na polské Wikipedii.

  1. Zabytki v Polsce: Rejestr zabytkow [online]. Warszawa: Narodowy Institut Dziedzictwa [cit. 2021-04-29]. PDF - str. 32. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b Seznam. Świny Castle. Zamek Świny. Zřícenina [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. 
  3. BOGUSZEWICZ, Artur. Corona Silesiae. Wroclaw: Uniwesytet Wroclawski, 2010. Dostupné online. (polsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]