Šelpice
| Šelpice | |
|---|---|
 Kostel Krista Krále | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°26′ s. š., 17°32′ v. d. |
| Nadmořská výška | 164 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Trnava |
| Tradiční region | Dolní Pováží |
  Šelpice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,2 km² |
| Počet obyvatel | 917 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 90,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Vladimír Lutišan |
| Vznik | 1283 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 033 |
| PSČ | 919 09 (pošta Bohdanovce nad Trnavou) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TT |
| NUTS | 556670 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šelpice jsou obec na Slovensku v okrese Trnava, leží 6 km severozápadně od krajského města Trnavy. Obcí protéká řeka Trnávka a prochází železniční trať Trnava - Kúty (stanice Šelpice). V obci je římskokatolický kostel Krista Krále z roku 1946.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Její katastrální území bylo intenzivně osídleno již na sklonku starší doby kamenné. I artefakty z neolitu a následných kultur ji řadí mezi významnou archeologickou lokalitu. První dochovanou písemnou zmínku o existenci nacházíme v listině českého krále Václava z roku 1249, kterou daruje obec cisterciáckému klášteru v Tišnově. Dějiny Šelpice jsou neodmyslitelně spojeny s dějinami hradu Červený Kameň, který dala postavit kolem v roce 1230 královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I. V Michalském týdnu 1530 obec napadli Turci. Nic tak nedokumentuje tragiku události jako skutečnost, že zůstala pouze vylidněná spáleniště. Znovu ji osídlili až v květnu 1539 noví majitelé Červenokamenského panství – Fuggerové a to většinou kolonisty chorvatského původu, kteří opouštěli Balkán před tureckou expanzí. V roce 1777 měly Šelpice 356 obyvatel. Epidemie cholery si zde v roce 1831 vyžádala 34 obětí na lidských životech.
Církevně patřily a patří Šelpice do starobylé farnosti Bohdanovce nad Trnavou, kde je známé jméno kněze již v roce 1332. V katastrálním území leží majer Nemečanka. Jde o bývalou obec založenou Němci, kteří zde našli své domovy po tatarském vpádu. Již v roce 1393 byla vylidněná. V roce 1540 tam správce panství Červený Kameň usídlil 5 chorvatských rodin. Místo bylo brzy opuštěno a listina z roku 1618 o něm hovoří jako o pustině. Středem Šelpice vedla v minulosti významná evropská tepna - Česká cesta, která je totožná s dnešní hlavní ulicí.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]Rodákem obce je Jozef Heriban, misionář, literát a pedagog. Narodil se zde i Augustín Nádaský, pedagog a badatel v oblasti dějin literatury a literární vědy. V roce 1994 u příležitosti 745. výročí první písemné zmínky vydal Obecní úřad monografii, jejímž autorem je Marián Babirát.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šelpice na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šelpice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
