Avraham Stavsky
Avraham Stavsky | |
---|---|
Avraham Stavsky | |
Narození | 5. ledna 1906 Brest, Ruské impérium (dnešní Bělorusko) |
Úmrtí | 22. června 1948 (42 let) Tel Aviv, Izrael |
Místo pohřbení | hřbitov Nachalat Jicchak |
Povolání | aktivista Alija Betu |
Znám jako | podezřelý z vraždy Chajima Arlozorova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Avraham Stavsky (hebrejsky: אברהם סטבסקי, žil 5. ledna 1906 – 22. června 1948) byl člen revizionisticko-sionistických hnutí Bejtar, Irgun a Brit ha-birjonim a jeden z podezřelých z vraždy sionistického představitele Chajima Arlozorova. Zemřel při incidentu na lodi Altalena.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Brestu v carském Rusku (dnešní Bělorusko). Narukoval do polské armády a v té době vstoupil do mládežnického hnutí Bejtar. V roce 1933 podnikl aliju do britské mandátní Palestiny.
Podezřelý z vraždy a smrt
[editovat | editovat zdroj]Dne 18. června 1933 Stavského zatkla britská mandátní policie pro podezření z vraždy Chajima Arlozorova. Ten byl zavražděn dvěma neidentifikovanými muži, když se společně s manželkou Simou procházel v pozdních večerních hodinách po pláži v Tel Avivu. Ani přes rychlý transport do nemocnice se ho pro masivní ztrátu krve nepodařilo zachránit.[1] Jeho zabití výrazně eskalovalo politickou rivalitu mezi socialisty a revizionisty, která přerostla v nenávistnou kampaň.[2]
Stavsky byl jedním ze tří obviněných, kteří byli všichni členy revizionistické skupiny Brit ha-birjonim.[3] Dalšími byl vůdce skupiny Abba Achime'ir za zosnování vraždy a řadový člen Ze'evi Rosenblatt, který měl se Stavským vraždu provést (Stavského i Rosenblatta identifikovala Arlozorovova vdova).[4] Všichni tři obvinění vehementně odmítali.[4]
V soudním procesu, který se konal v červenci 1934, nakonec okresní soud Achime'ira i Rosenblatta zprostil obvinění, avšak Stavského odsoudil k trestu smrti.[3][5] Stavsky se však odvolal a ještě téhož roku jej pro nedostatek důkazů (jediným důkazem byla identifikace Arlozorovou vdovou) osvobodil nejvyšší Britský odvolací soud v Palestině.[4] Obhajoba se snažila dokázat, že je proces zmanipulovaný; „obvinila policii z manipulace se svědectvím vdovy a dalšími důkazy z politických důvodů, a argumentovala tím, že vražda souvisela se zamýšleným sexuálním napadením paní Arlozorovové dvěma mladými Araby.“[4] Stavsky později stoupal v hierarchii Irgunu a byl zodpovědný za zajištění zbraní, které Irgunu v červnu 1948 přivezla na telavivské pobřeží loď Altalena. Premiér David Ben Gurion požadoval, aby Irgun předal část zbraní oficiální izraelské armádě, jejíž byl již tři týdny součástí.[6] Ten však takový krok odmítl učinit, a proto Ben Gurion, aby nebyla ohrožena autorita vlády a armády, rozkázal loď potopit.[7] Příslušníci Irgunu na palubě začali střílet na vojáky na pláži, kteří palbu opětovali; loď začala hořet, potopila se a celkem zahynulo 40 Irgunistů, včetně Stavského.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BEN-YEHUDA, Nachman. Political Assassinations By Jews: A Rhetorical Device For Justice. New York: State University of New York Press, 1992. 527 s. Dostupné online. ISBN 978-0791411650. S. 140–143. (anglicky)
- ↑ ROSENZWEIG, Luc. Ariel Šaron. Praha: Garamond, 2008. 350 s. ISBN 978-80-7407-023-5. S. 24. Dále jen: Ariel Šaron.
- ↑ a b BEN-YEHUDA, Nachman. The Masada Myth: Collective Memory And Mythmaking in Israel. Madison: University of Wisconsin Press, 1995. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-0299148348. S. 141–142. (anglicky)
- ↑ a b c d GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 84–85. Dále jen: Izrael: Dějiny.
- ↑ CROMER, Gerald. A War of Words: Political Violence and Public Debate in Israel. New York: Frank Cass Publishers, 2004. 154 s. Dostupné online. ISBN 0-7146-5631-3. S. 118–119. (anglicky)
- ↑ a b Izrael: Dějiny. S. 216-218
- ↑ Ariel Šaron. S. 56
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Avraham Stavsky na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Izkor – Avraham Stavsky