Burrel
Burrel | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 41°36′ s. š., 20° v. d. |
Nadmořská výška | 315 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Albánie |
Kraj | Dibrë |
Okres | Mat |
Burrel | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 10 862 (2011) |
Správa | |
Oficiální web | bashkiamat |
Telefonní předvolba | 217 |
PSČ | 8001 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Burrel (albánsky také Burreli) je menší město, které leží ve střední Albánii asi 36 km na severovýchod od albánského hlavního města Tirany. Má 15 539 obyvatel (2005) a je hlavním městem okresu Mat. Je známé jako rodiště meziválečného albánského politika a později krále, Ahmeta Zogu.
Burrel se nachází v nadmořské výšce 316 m na návrší nad řekami Mat a Batra, které se jihovýchodně od něj stékají. Západně od Burrelu se hory tyčí do výšky přes 1700 metrů.
V roce 1994 zde byly natáčeny některé scény italsko-albánského filmu Lamerica.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě pochází z 15. století. V roce 1922 získalo statut regionálního centra a odstartovala výstavba alespoň základních institucí, jakými byla radnice, mešita, kasárna a zdravotnická zařízení. Postavena byla také káznice. V roce 1937 zde žilo jen 400 lidí. Roku 1955 obdržel Burrel statut města.
V Albánii bylo známé také díky místní věznici, v níž byli zavření především političtí vězni. Plán přebudovat ji na muzeum nicméně ztroskotal a káznice zde existuje dodnes.
V období existence socialistické Albánie se v okolí nacházely doly na barevné rudy. Samotné město bylo přestavěno a v jeho centru vyrostly pro Albánii typické bytové domy. Ulice byly naplánované s pravými úhly. V této době bylo známé především díky jabloňovým alejím, které lemovaly ulice Burrelu. Po pádu komunistického režimu v roce 1991 byly nicméně vykáceny nebo nahrazeny jinými stromy.
V roce 1999 během války v Kosovu uprchlo do Burrelu okolo dvou tisíc lidí. V roce 2008 Carla Del Ponteová, dříve hlavní žalobkyně u Mezinárodního trestního soudu pro válečné zločiny bývalé Jugoslávie, zveřejnila obvinění, že Kosovská osvobozenecká armáda během války v Kosovu odebírala orgány srbským zajatcům ve žlutém domě nedaleko od Burrelu.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Na severovýchodním okraji města se nachází rozsáhlý městský park s názvem Geraldine (pojmenovaný po manželce Ahmeda Zogu, která se zasloužila o výsadbu místních stromů a zeleně). Jeho součástí je také místní mešita, stojí zde rovněž i burrelský palác kultury.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]V okolí města se nacházejí rozsáhlá ložiska chromu, která byla využívána do roku 1991 prostřednictvím státního podniku Ferrochromi. Ten v době své největší slávy byl hlavním zaměstnavatelem ve městě.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Východně od města se nachází opuštěná a nikdy nedokončená železniční trať budovaná na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dnes meziměstskou dopravu zajišťují většinou autobusy nebo minibusy. Hlavní silniční tahy z Burrelu vedou do měst Milot, Krujë a Bulqizë. Vedou většinou horskými údolími nebo průsmyky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Burrel na Wikimedia Commons