(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Cchinvali – Wikipedie Přeskočit na obsah

Cchinvali

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cchinvali
Цхинвал / ცხინვალი
Památník obětem občanské války v letech 1990-2
Památník obětem občanské války v letech 1990-2
Cchinvali – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška860 m n. m.
Časové pásmoUTC+04:00
StátGruzieGruzie Gruzie (de jure)
Jižní OsetieJižní Osetie Jižní Osetie (de facto)
Cchinvali
Cchinvali
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha17,46 km²
Počet obyvatel32 906 (2021)
Hustota zalidnění1 884,7 obyv./km²
Etnické složeníOsetinci, Rusové, Arméni, Ukrajinci
Náboženské složeníPravoslavné křesťanství
Správa
StarostaAlan Grigorjevič Kočijev
Vznik1398
Oficiální webtskhinval.ru
Telefonní předvolba+799744 a +995344
PSČ7300
Označení vozidelRSO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cchinvali (osetsky Цхинвал, [Cchinval], gruzínsky ცხინვალი, [Cchinvali]) je hlavní město a jediné větší sídlo separatistické republiky Jižní Osetie v severní Gruzii. Město leží v údolí řeky Didi Liachvi (Velká Liachvi), levého přítoku Kury, 90 km severozápadně od Tbilisi. Cchinvali má 33 700 obyvatel (odhad 2005) a je průmyslovým střediskem Jižní Osetie – nacházejí se zde menší podniky elektrotechnické, dřevařské, potravinářské, textilní a chemické.

Název Cchinvali je odvozen z gruzínského slova Krtskhinvali (ქრცხინვალი, „země habrů“), což je také historické jméno města. Mezi lety 1934 a 1961 neslo město na počest sovětského vůdce J. Stalina jméno Staliniri.

Pohled na Cchinvali v roce 1886

Okolí moderního Cchinvali bylo osídleno již v době bronzové. Nalezená sídliště a archeologické artefakty z té doby jsou jedinečné, protože odráží vliv jak iberské (východní Gruzie) tak kolchidské (západní Gruzie) kultury se sarmatskými prvky.

Poprvé byla osada zmíněna v gruzínských pramenech v roce 1392.

Po staletí bylo Cchinvali jen nevelkou osadou, větší růst zaznamenalo až v 19. století po připojení Zakavkazska k Rusku, kdy tudy procházela důležitá silnice. Sovětský komunistický režim byl ve městě zaveden v březnu 1921 po vpádu Rudé armády. V roce 1922 bylo město ustaveno hlavním městem Jihoosetské autonomní oblasti v rámci Gruzínské sovětské socialistické republiky. V roce 1940 byla dokončena železniční trať z Gori.

Snahy jihoosetského obyvatelstva o připojení k Severní Osetii (součásti Ruské federace) roku 1989 vedly v letech 19901992 ke krvavým střetům mezi osetskými separatisty, podporovanými Ruskem, a gruzínskou vládou. Během bojů bylo Cchinvali, ležící při samém jižním pomezí Osetie, značně poškozeno a mnoho etnických Gruzínů, tvořících před válkou 16 % obyvatelstva, město opustilo. Od roku 1992 do roku 2008 panovalo v oblasti příměří, narušené krátce pouze v létě 2004.

Dne 8. srpna 2008 ohlásila Gruzie, že její vojenské jednotky vstoupily po celonočním bombardování do města, aby „na území separatistické republiky obnovily ústavní pořádek“.[1] Po intenzivních bojích obsadila město 10. srpna ruská armáda.[2] Velká část města byla zničena, vedení separatistické republiky i většina civilistů uprchla a na ulicích se nacházela mrtvá těla.[3] [4] Po obsazení ruskou armádou město opět začalo sloužit jako sídlo jihoosetské vlády a škody způsobené válkou již byly opraveny. Ve městě se nachází početná ruská vojenská posádka.

Židovská čtvrť

[editovat | editovat zdroj]

Židovská čtvrť je jednou z nejmalebnějších částí Starého Cchinvali, kde od středověku žili řemeslníci a obchodníci, etničtí Židé. V roce 1992 tvořili Židé 36,3 % obyvatel města.

S vypuknutím gruzínsko-osetinského konfliktu v roce 1991 většina Židů města opustila spolu s gruzínskými uprchlíky. Během bojů v roce 1992 byly vážně poškozeny budovy v židovské čtvrti včetně místní synagogy. V srpnu 2008 byla v důsledku ostřelování židovská čtvrť značně poškozena.[5][6] Bývalý ekonomický poradce prezidenta Ruské federace Andrej Illarionov, který v říjnu 2008 navštívil ruiny židovské čtvrti, uvedl, že tato část města na něho působila jako dlouho opuštěné místo. Podle Illarionova pozorování rostou přímo uprostřed ruin domů keře a stromy vysoké až několik metrů.[7]

Železniční komunikace přestala se začátkem prvního gruzínsko-osetinského konfliktu na počátku 90. let.[8]

I přes malý počet obyvatel (46 tisíc lidí v roce 1989) byla v Cchinvali 25. června 1982 otevřena trolejbusová doprava na trase: "Textilní továrna - Nádraží - Náměstí hrdinů".[9] V prosinci 1990 byla trolejbusová doprava ukončena a nikdy nebyla obnovena.

V současném Cchinvali je autobusová doprava (každých 10-15 minut) a taxi služby. Vozový park městského autobusu představují ojetá vozidla LiAZ-5256, která byla darována Ruskem po válce v roce 2008 a dříve jezdila v Moskevské oblasti. Všechny trasy městské, meziměstské a mezinárodní autobusové dopravy obsluhuje Státní jednotný podnik Oddělení silniční dopravy Jižní Osetie.

Velvyslanectví zemí světa

[editovat | editovat zdroj]

V Cchvinvali působí velvyslanectví těchto států:

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tskhinvali na anglické Wikipedii.

  1. Gruzie obsazuje Jižní Osetii, Rusko hrozí odvetou
  2. http://edition.cnn.com/2008/WORLD/europe/08/10/georgia.russia/index.html Violence in 2nd Georgian breakaway territory concerns U.N.
  3. Bodies are lying everywhere. It’s hell
  4. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7552466.stm Ossetian official describes fleeing
  5. RussiaToday : News : Jewish Quarter targeted in Georgian offensive. russiatoday.com [online]. 2008-08-21 [cit. 2022-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-08-21. 
  6. Осетия | Южная Осетия: грузинские войска разрушили еврейский квартал Цхинвала. ossetia.ru [online]. 2008-10-28 [cit. 2022-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-28. 
  7. Ситуация в Южной Осетии и Грузии. Эхо Москвы. Dostupné online. 
  8. В Цхинвали начали восстанавливать дороги. www.rzd-partner.ru [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Tskhinvali. transphoto.org [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]