Clostridioides difficile

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxClostridioides difficile
alternativní popis obrázku chybí
Kolonie Clostridioides difficile na krevním agaru
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenFirmicutes
TřídaClostridia
ŘádClostridiales
ČeleďClostridiaceae
RodClostridium
Binomické jméno
Clostridioides difficile
Hall & O'Toole, 1935
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clostridioides difficile, starší název Clostridium difficile (z řeckého κλωστήρ, kloster, vřeteno a latinského dis- + facilis,[1] obtížný, nesnadný), též „CDF/cdf“ nebo „C. diff“, je grampozitivní bakterie z rodu Clostridium, která způsobuje průjem nebo jiná onemocnění trávicího traktu v situacích, kdy je běžná střevní mikroflóra potlačena antibiotiky.

Klostridia jsou anaerobní sporulující tyčinky.[2] C. difficile je nejzávažnějším původcem průjmů spjatých s antibiotiky (ADD) a může způsobovat pseudomembránovou kolitidu, vážnou infekci střeva, často vznikající potlačením normální střevní flóry antibiotiky.[3]

Bakterie C. difficile, běžně přebývající v těle, se mohou přemnožit. Přemnožení je škodlivé, protože bakterie uvolňují toxiny, které mohou způsobovat nadýmání, zácpu a průjem s bolestí břicha. Latentní symptomy často připomínají chřipku. Nemoc lze mnohdy vyléčit jednoduše vysazením příslušných antibiotik.[2] Ve vážnějších případech jsou lékem volby antibiotika metronidazol nebo vankomycin. Ve zvláště závažných případech lze přistoupit k transplantaci stolice.[4][5] Relapsy onemocnění způsobených C. difficile byly hlášeny až ve 20 % případů.[2] Některé případy kolitidy způsobené C. difficile končí smrtí.[6]

Klinické znaky a symptomy[editovat | editovat zdroj]

U dospělých jsou jako klinické predikční pravidlo tyto příznaky: významný průjem („nový nástup více než 3 částečně formovaných nebo vodnatých stolic za 24hodinové období“), nedávná expozice antibiotikům, kolitida (bolest břicha) a odporný zápach stolice. Přítomnost kteréhokoli z uvedených zjištění má citlivost 86 % a specifičnost 45 %.[7] V této studii hospitalizovaných pacientů se 14% pozitivním testem na cytotoxin byla kladná prediktivní hodnota 20 % a záporná 95 %.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Mikroskopický záběr

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clostridium difficile na anglické Wikipedii.

  1. ↑ American Heritage Dictionary of the English Language. 4th. vyd. Boston: Houghton Mifflin, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-04.  Archivováno 4. 2. 2009 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b c RYAN, K. J. a RAY, C. G., eds. Sherris Medical Microbiology. 4th. vyd. [s.l.]: McGraw Hill, 2004. Dostupné online. ISBN 0-8385-8529-9. S. 322–4. 
  3. ↑ CURRY, J. Pseudomembranous Colitis [online]. WebMD, 2007-07-20 [cit. 2008-11-17]. (EMedicine). Dostupné online. 
  4. ↑ BRANDT, Lawrence J. Fecal Transplantation for the Treatment of Clostridium difficile Infection. S. 191–194. Gastroenterology & Hepatology [online]. 2012. Roč. 8, čís. 3, s. 191–194. Dostupné online. ISSN 1554-7914. PMID 22675283. (anglicky) 
  5. ↑ BENEŠ, Jiří; HUSA, Petr; NYČ, Otakar; POLÍVKOVÁ, Sylvia. Doporučený postup diagnostiky a léčby kolitidy vyvolané Clostridium difficile. Infektologie.cz [online]. Červen 2014 [cit. 1.10.2023]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-26. 
  6. ↑ LESKOVÁ, Ivana. Antibiotika zabila ženu v opavské nemocnici. Další bojuje o život. iDNES.cz [online]. 2010-06-14 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ KATZ, D. A.; LYNCH, M. E. a LITTENBERG, B. Clinical prediction rules to optimize cytotoxin testing for Clostridium difficile in hospitalized patients with diarrhea. Am. J. Med.. 1996, roč. 100, čís. 5, s. 487–95. Dostupné online. DOI 10.1016/S0002-9343(95)00016-X. PMID 8644759. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DALLAL, Ramsey M.; HARBRECHT, Brian G.; BOUJOUKAS, Arthur J.; SIRIO, Carl A.; FARKAS, Linda M.; LEE, Kenneth K. a SIMMONS, Richard L. Fulminant Clostridium difficile: an underappreciated and increasing cause of death and complications. Annals of Surgery. 2002, roč. 235, čís. 3, s. 363–372. Dostupné online. DOI 10.1097/00000658-200203000-00008. PMID 11882758. 
  • HOF, S. van den; KOOI, T. van der; BERG, R. van den; KUIJPER, E. J. a NOTERMANS, D. W. Clostridium difficile PCR ribotype 027 outbreaks in the Netherlands: recent surveillance data indicate that outbreaks are not easily controlled but interhospital transmission is limited. Euro Surveill: bulletin Europeen sur les maladies transmissibles. 2006, roč. 11, čís. 1, s. E060126.2. Dostupné také z: https://www.eurosurveillance.org/content/10.2807/esw.11.04.02882-en. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-10. PMID 16801713.  Archivováno 10. 5. 2010 na Wayback Machine.
  • MARTIN, S. a JUNG, R. Gastrointestinal infections and enterotoxigenic poisonings. In: DiPiro, Joseph T., ed. et al. Pharmacotherapy: A Pathophysiologic Approach. 6th ed. New York: McGraw-Hill, 2005, s. 2042–2043. ISBN 9780071463904, ISBN 0071463909. [Spolued. R. L. Talbert; G. C. Yee; G. R. Matzke; B. G. Wells; L. M. Posey.]
  • McDONALD, L.; KILLGORE, G.; THOMPSON, A.; OWENS, R.; KAZAKOVA, S.; SAMBOL, S.; JOHNSON, S. a GERDING, D. An epidemic, toxin gene-variant strain of Clostridium difficile. N Engl J Med. 2005, roč. 353, čís. 23, s. 2433–2441. DOI 10.1056/NEJMoa051590. PMID 16322603. 
  • SUNENSHINE, R. a McDONALD, L. Clostridium difficile-associated disease: New challenges from an established pathogen. Cleveland Clinic J. Med.. 2006, roč. 73, s. 187. DOI 10.3949/ccjm.73.2.187. 
  • YAMADA, Tadataka a ALPERS, David H. Textbook of Gastroenterology. 4th. vyd. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2003. Dostupné online. ISBN 0-7817-2861-4. S. 1870–1875. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Clostridioides_difficile&oldid=23676181“