Elena Lucrezia Cornaro Piscopia
Elena Lucrezia Cornaro Piscopia | |
---|---|
Narození | 5. června 1646 Benátky |
Úmrtí | 26. července 1684 (ve věku 38 let) Padova |
Příčina úmrtí | rakovina |
Alma mater | Padovská univerzita |
Povolání | matematička, filozofka, teoložka, vysokoškolská učitelka a medic |
Rodiče | Giovan Battista Corner |
Rod | Cornaro |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elena Lucrezia Cornaro Piscopia (5. června 1646 Benátky – 26. července 1684 Padova) byla benátská filosofka, která jako první žena v historii získala na univerzitě titul doktora.[1] Jednalo se o titul doktora filozofie, kterého dosáhla roku 1678 na Padovské univerzitě.[1]
Původ
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Benátkách do bohaté a urozené rodiny, jejíž členové patřili už po několik generací k mecenášům umění a věd. Jejím otcem byl Benátčan Giovanni Battista Cornaro Piscopia, matkou chudá venkovanka Zanetta Boni. Elena, třetí z pěti nemanželských dětí, byla od svých sedmi let vzdělávána v řečtině a latině a od svých dvaadvaceti let studovala klasickou a moderní řečtinu, filozofii, teologii (pod vedením profesora Carla Rinaldiho) a učila se hebrejsky. Byla také mimořádně hudebně nadaná, hrála na několik hudebních nástrojů a hudbu i skládala.[2]
Univerzitní studia
[editovat | editovat zdroj]V dospělém věku (roku 1665) se stala řeholnicí benediktinského řádu, ale otec ji přesvědčil, aby zároveň studovala na univerzitě, což bylo tehdy něco zcela mimořádného, jelikož žádná škola nepřijímala ženy na vyšší studia.[1][2] Elena však byla přijata a na univerzitě se následně věnovala studiu filozofie a teologie. Členové univerzitní rady v roce 1677 jednomyslně doporučili, aby nakonec obdržela doktorát v obou oborech. Kardinál Řehoř Barbarigo, kancléř univerzity, ale udělení titulu doktora teologie vetoval, jelikož Elena by po získání tohoto titulu mohla teologii vyučovat, což tehdy ženám nebylo dovoleno.[1] Elena Lucrezia Cornaro Piscopia získala 25. června 1678 na Padovské univerzitě titul doktora filozofie (jako první žena na světě)[1] poté, co úspěšně složila ústní zkoušku na téma Aristotelových Druhých Analytik a Fyziky. V následujících sedmdesáti letech padovská univerzita žádný další titul ženě neudělila.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Dalších šest let strávila psaním, překlady, studiem, veřejnými přednáškami a disputacemi. Od roku 1669 se stala spolupracovnicí významných akademií v Padově, Římě, Benátkách a Sieně.
Piscopia zemřela ve věku 38 let na tuberkulózu. Je pohřbena v bazilice sv. Justiny v Padově. Její pozůstalost byla objevena v roce 1688 v Parmě.
Po Eleně Lucrezii Cornaro Piscopii je pojmenován impaktní kráter Piscopia o průměru 26 km na planetě Venuši.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lynn Santa Lucia, Ženy, které změnily svět, nakladatelství Alpress, s.r.o., Frýdek-Místek, 2011, ISBN 978-80-7362-873-4, str. 43-45.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Elena Lucrezia Cornaro Piscopia na Wikimedia Commons
- Elena Cornaro Piscopia byla první ženou, která získala univerzitní titul Ph. D. – článek na webu VTM