(Translated by https://www.hiragana.jp/)
Eugène-François Vidocq – Wikipedie Přeskočit na obsah

Eugène-François Vidocq

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugène-François Vidocq
Eugène-François Vidocq
Eugène-François Vidocq
Narození24. července 1775 nebo 25. července 1775
Arras
Úmrtí11. května 1857 (ve věku 81 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
kostnice Père-Lachaise
Povolánídetektiv, spisovatel, policista, voják a soukromý detektiv
ChoťFleuride-Albertine Maniez (1830–1847)
PříbuzníFleuride-Albertine Maniez (sestřenice)
PodpisEugène-François Vidocq – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugène-François Vidocq (23. července 177511. května 1857) byl původně francouzský zločinec, později policista a tajný agent, který se stal zakladatelem a velitelem Brigade de Sûreté (1812–1827), první moderní policejní organizace ve Francii. V roce 1833 založil první soukromou detektivní agenturu v Evropě. Je považován za spoluzakladatele mnoha oborů moderní kriminalistiky.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Vidocq je autorem pamětí, které vyšly ve čtyřech dílech v letech pod titulem Mémoires de Vidocq, chef de la police de Sûreté, jusqu'en 1827 v letech 1828–1829 (česky vydal poprvé Orbis, 1933, pod názvem Z galejníka policejním náčelníkem).

Memoáry, které zfalšovaly legendu, nejsou ale zcela autobiografické. Zdroje se shodují, že několik autorů, napsalo a přepracovalo velkou část díla, přičemž se opíralo o Vidocqovy poznámky. V době vzniku se jednalo o běžnou praxi, kdy profesionální spisovatelé „přepracovávali“ původní text.[1]

Život Eugèna-Françoise Vidocqa inspiroval vznik několika románů, inspirační shody lze nalézt i v románu Victora Huga Bídníci. Ve 20. a 21. století bylo vydáno i několik komiksů, vznikla i videohra.

Filmová a televizní zpracování (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugène-François Vidocq na francouzské Wikipedii.

  1. HOLTZ, Grégoire. Des textes ensauvagés ?. S. 37–51. Poétique [online]. [cit. 2022-11-30]. Čís. 1/2011, s. 37–51. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. L'Empereur de Paris [online]. IMDb [cit. 2022-11-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]